Postupovala policie v případě webu Jana Urbana správně?

Odstavení celého webu www.tunelplnykrve.cz o vyšetřování kauzy Diag Human kvůli jednomu jedinému dokumentu, který spadá do režimu utajovaných skutečností, se zdá být příliš tvrdým zásahem do práv jeho provozovatele. Policie tvrdí, že pokud by žádala pouze stažení onoho dokumentu, návštěvníci webu by se podle chybějící části stránek dozvěděli, co bylo tajné. Jenže podle právníka Tomáše Sokola je postup vyšetřovatelů přinejmenším sporný.

Zopakujme si, co se stalo. Publicista Jan Urban loni vydal knihu Tunel plný krve aneb kauza Diag Human trochu jinak o sporu společnosti Diag Human s Českou republikou kvůli náhradě údajné škody za poškození dobrého jména firmy ve výběrovém řízení ministerstva zdravotnictví na zpracování krevní plazmy. Ke knize zprovoznil internetovou stránku www.tunelplny­krve.cz, na níž vyvěsil desítky dokumentů k této kauze a přímo v knize na ni odkazuje.

Národní bezpečnostní úřad letos v únoru upozornil vyšetřovatele z kriminální policie v Praze 2, že mezi zveřejněnými dokumenty je i jedna písemnost, která podléhá režimu utajení. Šlo o materiál civilní rozvědky, podle něhož se majitel firmy Diag Human Josef Šťáva měl pokoušet prodat pohledávky vůči České republice do Ruska. Nejde o nic, co by se veřejně nevědělo, a policie to sama připouští. Přesto se komisařka služby kriminální policie a vyšetřování 2. oddělení obecné kriminality na Praze 2, por. Hana Jenešová, 5. března obrátila písemně na správce webu a požádala ho o jeho zablokování.

Chyba hostingového správce?

Přišli k nám do kanceláře dva policisté s písemným příkazem k pozastavení chodu www stránek na adrese tunelplnykrve.cz. Takže nám nezbylo nic jiného, než uposlechnout a doménu odstavit. Sice já osobně s tímto krokem nesouhlasím, ale zablokovat jsem to prostě musel, vylíčil postup vyšetřovatelů Stanislav Petr ze společnosti Hosting zdarma, správce zmíněné domény. Jana Urbana jako provozovatele stránek policisté předem neinformovali, a neudělal do ani hostingový správce. Od toho se Urban o pozastavení webu oficiálně dozvěděl až o pět dní později, 10. března.

S čím vlastně policisté přišli za hostingovým správcem? Jan Hilgart, jednatel společnosti Hosting90, s.r.o., serveru Lupa.cz poskytnul kopii písemné žádosti vyšetřovatele, v níž se praví:

Komisařem Policie ČR, Obvodního ředitelství pro Prahu II, je vedeno prověřování podezření z trestného činu ohrožení utajované informace dle ust. §§ 106 a 107 tr. zákona, kterého se měl dopustit dosud neznámý pachatel tím, že v době od 4.8.2004 do 21.3.2007 neo­právněně manipuloval s výtiskem č.5 a č.10 utajovaného dokumentu Úřadu pro zahraniční styky a informace, vedeného pod Č.j.:D338/2004-ZSI/729-E tak, že se s ním mohl seznámit novinář Jan Urban z deníku Lidové noviny, ačkoliv k tomu není dle z.č.119/2007 Sb. oprávněn.

V průběhu prověřování bylo zjištěno, že shora uvedený dokument, klasifikovaný ve stupni utajení „důvěrné“, je volně přístupný na internetových stránkách provozovaných pod doménou www.tunelplny­krve.cz. Z výše uvedených důvodů Vás dle ust. § 8 odst. 1 tr. řádu žádám o blokaci provozu těchto stránek.

Dále Vás žádám o vyrozumění o tom, jaká opatření byla ve věci provedena. Informaci zašlete faxem na č. 974855808 k Č.j.: ORII-14951/TČ-72–2007.

Podepsána por. Hana Jenešová, komisař.

Podle právníka jsme se bohužel na základě písemné žádosti Policie ČR nemohli zachovat jinak než dle žádosti omezit přístup k doméně, konstatuje Jan Hilgart. Když pomineme faktické chyby v žádosti, například údajnou příslušnost Jana Urbana k redakci Lidových novin (sám Jan Urban se dokonce odmítá titulovat jako novinář), příkaz je naprosto jasný a hostingový správce asi neměl na vybranou. Nebo si minimálně nechtěl komplikovat život.

Sporný výklad zákona

Ve stejný den, kdy správce informoval Jana Urbana o odstavení stránek, jež nefungovaly už pět dní, přišel Janu Urbanovi doporučený dopis s policejním upozorněním na zablokování webu. Jan Urban nelenil a hned zatelefonoval vyšetřovatelce Haně Jenešové. Paní poručík mi pak do telefonu prozradila, že policie musela stránku se stovkami dokumentů zablokovat kvůli jedinému z nich – údajně dosud neodtajněné – i když od počátku nepravdivé – informaci Úřadu pro zahraniční styky a informace z roku 2004. Ta tam je právní zásada přiměřenosti. Podle dalšího policejního zdroje přišlo ovšem rozhodnutí znemožnit veřejnosti posoudit písemné důkazy kauzy Diag Human ´z vyšších míst´, napsal Jan Urban na svém blogu na serveru Aktuálně.cz.

Tunelplnykrve.com

Jan Urban svůj web znovu zprovoznil na adrese www.tunelplny­krve.com a předchozímu hostingu vypověděl smlouvu pro „porušení dobrých mravů“

Podle právníka Tomáše Sokola je použití ust. § 8 odst. 1 trestního řádu v tomto případě sporné: Podle tohoto ustanovení jsou státní orgány, právnické a fyzické osoby povinny bez zbytečného odkladu, a nestanoví-li zvláštní předpis jinak, i bez úplaty vyhovovat dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejich úkolů. Je to trochu gumové ustanovení, neboť dává policejnímu orgánu oprávnění požadovat po výše zmíněných subjektech v podstatě cokoliv, pokud by se tak mělo dít při plnění úkolu tohoto policejního orgánu. Pokud mohu soudit, bylo toto ustanovení vnímáno jako úprava povinnosti poskytnout informaci, podklady atd. (typicky vyhovět dožádání), avšak nikoliv jako legitimace k ukládání nějakých povinností či zákazů. V tomto směru se s aplikací ust. § 8 odst. 1 tr.ř. setkávám poprvé.

Tomáš Sokol upozorňuje, že byl státem najat jako konzultant ve věci sporu se společností Diag Human a podle informací, které takto mohl získat se domnívá, že převážná většina článků, které Jan Urban o této kauze poslední dobou napsal, je nesmyslná. To ale samozřejmě nic nemění na tom, že i v takovém případě by vůči němu, resp. serveru, kde své názory publikuje, mělo být postupováno podle zákona, dodává. Problémem je podle něj fakt, že u ust. § 8 odst. 1 trestního řádu neexistuje žádné omezení toho, co lze v rámci „povinnosti vyhovět” požadovat.

Názor Heleny Chaloupkové, expertky na mediální právo

Nejsem příliš znalá předpisů týkající se ochrany utajovaných informací, v každém případě již odkaz na zákon 119/2007 je zvláštní, neboť zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti má číslo 412/2005 Sb., zákon uvedený v dopise je jen jednou z novel. V každém případě, bez ohledu na to, zda v tomto daném případě došlo na spáchání uvedeného trestného činu (viz § 106 a 107 tr.zákona), nebo zda byl spáchán nějaký správní delikt (uváděný v zákona č. 412/2005 Sb.), nenašla jsem nic, o co by bylo možné opřít zvolený postup. To znamená požadovat blokaci provozu stránek. Jak je obecně známo, svobodu projevu a právo na informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. A i když by v tomto případě šlo o např. bezpečnost státu, pak je nutné postup, který vede k omezení svobody projevu vymezit v zákoně. Dopis však odkazuje jen na obecnou úpravu v § 8 odst. 1 trestního řádu – kde se uvádí: (1) Státní orgány, právnické a fyzické osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu, a nestanoví-li zvláštní předpis jinak, i bez úplaty vyhovovat dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejich úkolů. Dle mého názoru nelze toto ustanovení vykládat tak, že orgány činné v trestním řízení jsou oprávněny žádat v rámci plnění svých úkolů od fyzické a právnické osoby cokoli, co uznají za potřebné a tyto osoby jsou povinny tento požadavek neodkladně splnit. Očekávala bych pro zvolený postup oporu v zákoně, takto se mi jeví blokování provozu stránek jako nedůvodné a nepřiměřené.

Faktem také je, že si lze představit zcela urgentní situace, kdy je zapotřebí určité součinnosti, aby bylo odvráceno závažné nebezpečí, takže policista přikáže někomu, aby něco konal či strpěl. To by principielně měla být tato činnost. Jan Urban má nepochybně možnost požádat o přezkum postupu policejní komisařky státní zastupitelství, a to buď přímo, a nebo formou trestního oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele a bude na státním zastupitelství,aby věc posuzovalo z hlediska střetu dvou základních principů, konstatuje Tomáš Sokol.

Jan Urban si stěžuje

Jan Urban se skutečně obrátil na Městské státní zastupitelství, a to hned druhého dne, co ho kontaktovala Policie ČR, tedy 11. března. V „Návrhu na výkon dozoru nad zákonností v přípravném řízení“ mj. píše, že bylo porušeno jeho ústavní právo na svobodu projevu a právo na informace a že Policie ČR nejednala „za součinnosti stran“, tedy bez jeho vědomí (viz článek na jeho blogu). Jan Urban tedy žádá, aby státní zastupitelství přezkoumalo postup vyšetřovatelů a vydalo pokyn ke zrušení rozhodnutí o zablokování celého webu www.tunelplny­krve.cz.

Tomáš Sokol je přesvědčen, že blokací přístupu na webové stránky nepochybně došlo k zásahu do ústavního práva Jana Urbana na svobodu šíření informací: Toto právo ale může být omezeno z důvodů, které jsou výslovně uvedeny v článku 17 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Podle tohoto článku: Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. Tedy státní zastupitelství bude muset především zkoumat, zda základní podmínka pro omezení svobody, tj. šířit informace, tj. existence zákona, který to připouští, je splněna i tím, že v § 8 odst. 1 tr.ř. je uložena všem subjektům povinnost vyhovovat dožádání orgánů činných v trestním řízení.

Podle Tomáše Sokola jde o vysoce sporný moment, protože pokud by se akceptoval takový výklad § 8 odst. 1 tr.ř., nutně by to vyvolalo obavu, že se tím otevírá prostor pro následnou cenzuru. Kterýkoliv policista prostě dospěje k závěru, že pro plnění jeho úkolu v trestním řízení je zapotřebí, aby určitá informace byla potlačena a může dát zablokovat webovou stránku, nařídit, aby určitá publikace byla stažena nebo nebyla prodávána, atd. Na druhé straně si ale dovedeme představit, že někteří mediální orlové jsou ochotni zveřejnit jakoukoliv informaci, i kdyby to ve svých důsledcích mělo vést k vypuknutí třetí světové války, konstatuje.

Takže co s tím? Tomáš Sokol míní, že potlačení určité informace může být i v demokratické společnosti nezbytným opatřením na ochranu práv a svobod druhých, bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti, ochrany veřejného zdraví a mravnosti. A pochopitelně také může jít o problém, který je nutno řešit okamžitě, tedy nepřichází v úvahu například soudní rozhodnutí v takovéto záležitosti, dodává. Jenže lze takový výklad uplatňovat na webovou stránku Jana Urbana? Těžko říct. Podle Tomáše Sokola bude významným faktorem obsah materiálu, kvůli kterému došlo k blokaci stránky: Tedy to, zda s nějakou vyšší mírou pravděpodobnosti mohly být dalším zveřejněním informace ohroženy hodnoty, zmíněné v článku 17 odst. 4 Listiny.

Pokud tomu tak bude, a existovalo tedy ohrožení, lze to podle Tomáše Sokola zřejmě vnímat jako jisté odůvodnění zásahu, ale i tak to není „nic moc“. Pokud k ohrožení nedošlo, (například šlo o listiny v režimu utajení, ale jejich informační hodnota byla nulová), vzniká další samostatný problém v podobě protiprávního zásahu do ústavního práva šířit informace. V obou případech ale stále zůstává obecný, bazální problém, totiž zda lze připustit, aby v podstatě kterýkoliv policista měl pravomoc jediným dopisem znemožnit šíření určité informace. Mně to připadá jako neakceptovatelné, leč nejsem soudce. Za sebe bych tedy především uzavřel s tím, že v tomto případě je zákonná úprava minimálně nedostatečná, konstatuje Tomáš Sokol.

Kromě stížnosti ke státnímu zastupitelství by podle Tomáše Sokola mohl Jan Urban podat i žalobu na ochranu osobnosti, protože vyšetřovatelé zasáhli do jeho základního osobnostního práva. Zajímavé je, že Hosting zdarma, který tak ochotně odstavil Urbanovy stránky, si to po týdnu rozmyslel a Janu Urbanovi nabídnul, že je znovu zprovozní, pokud z nich autor odstraní onen utajovaný dokument. Jan Urban odmítnul a využil nabídky společnosti Datac na zprovoznění těch samých stránek na adrese www.tunelplny­krve.com. Místo utajovaného dokumentu na ně umístil komentář.

Tomáš Sokol však na druhou stranu také jistým způsobem omlouvá rychlý postup Policie ČR, která se nejprve neobrátila s výzvou na Jana Urbana a teprve poté nepožádala správce stránek o jejich zablokování: Šetrnější k ústavním právům Jana Urbana by bylo, kdyby se na něj policisté obrátili se stejnou výzvou, případně s pouhým upozorněním, že porušuje zákon (což není jisté) a minimálně vyčkali jeho reakce. Nicméně, s velkou pravděpodobností mohli očekávat alespoň krátkodobý odpor a tak zřejmě zvolili cestu jednodušší, totiž výzvu poskytovateli hostingu, u něhož předpokládali, že nemá důvod si komplikovat vztahy s policií a vyhoví snáze.

EBF16

Čeká nás důležitý precedens?

Tomáš Sokol podle svých slov nedokáže posoudit, zda ze samotné stránky bylo zřejmé, že jsou na ní vyvěšeny utajované dokumenty, proto pochybuje, zda vůbec Jan Urban porušil zákon. Čímž se vracíme opět k jádru pudla. Možná si policistka zákon vyložila extensivně nebo našla jeho netušený obsah, ale je také důležité, v jaké situaci zákon aplikovala. V kauze je tedy z mého pohledu ještě několik nejasností, ale v každém případě jde o případ, který by se dal minimálně označit jako alarmující a bylo by žádoucí, aby byl dotažen do konce, tedy nejlépe do soudního rozhodnutí, z něhož by vyplynul alespoň trochu závazný výklad ust. § 8 odst. 1 tr.ř.

Jinými slovy, asi se nám zrodí poměrně důležitý soudní precedens, který by neměl ujít pozornosti žádnému provozovateli byť jen trochu investigativních internetových stránek.

Anketa

A jaký je váš názor, postupovala policie správně?

31 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 3. 2008 16:59

Workshop: UX design v návrhu webu

  •  
    Rychlý a efektivní návrh rozhraní.
  • Metoda Design Studio.
  • Prototypy - proč a jak prototypujeme.

Detailní informace o workshopu UX designu »