Hlavní navigace

Potenciál sečtělých pirátů

 Autor: 74287
Vojtěch Bednář 3. 11. 2009

Otázka (ne)legálního sdílení multimediálního obsahu provází Internet posledních deset let. Nyní se k ní stále častěji připojuje téma sdílení knih v elektronické podobě. Čeká vydavatelský průmysl něco podobného jako to, co postihlo hudební a filmový? Nebo je to jen iluze?

Ve světě poměrně rychle se vyvíjejících technologií Internetu najdeme jen málo případů, kdy nějaký problém existuje dlouho v latentním stádiu, než je někým někde manifestován jako závažný, a jako takový řešen. Je zvláštní, že právě takový problém můžeme najít v oblasti, která je s větší či menší úspěšností řešena v průběhu poslední dekády, totiž sdílení a stahování obsahu. Problém je v našem případě to, že stejným způsobem, kterým jsou již dlouho distribuována multimediální data, lze sdílet i literaturu; odbornou, populární, beletrii. Tedy, že předmětem výměny souborů nemusí být pouze filmy a hudba, ale i knihy. A že to pro jejich vydavatele může představovat nemalý problém.

Patrně nejvýrazněji si otázky sdílení a nekontrolovatelné distribuce knih online za poslední dobu všiml profesor státní univerzity v San José Randall Stross, který na stránkách New York Times nazval šíření literatury po výměnných sítích (a dalších neřízených online kanálech) „napsterifikací“. Výměnné systémy a služby pro online sdílení obsahu by podle něj mohly být pro vydavatele analogickým problémem, jako se staly pro konvenční zábavní průmysl. A se stejnými důsledky.

Zmíněný text je upozorněním na něco, co latentně existuje delší dobu, ale co se projevovalo spíše na institucionální úrovni. Třeba když vydavatelé protestovali proti snaze Google digitalizovat a následně zpřístupňovat online obsah světových knihoven (především těch univerzitních), nebo když kladli nároky a podmínky pro výrobce elektronických knih a jejich čteček. Otázka lavinovité a v zásadě neřízené distribuce elektronických knih a digitalizovaných verzí papírové literatury je ovšem problémem zcela jiné úrovně. Nenachází se totiž na úrovni institucí, přesněji organizací, které se potenciálně mohou soudit nebo naopak dohodnout. Zapalovač potenciálního problému naopak leží u koncových uživatelů – čtenářů. Položme si tedy analogickou otázku. Hrozí reálně to, že knihy se už nebudou kupovat v knihkupectvích (online nebo kamenných), ale stahovat z Rapidshare? Nebo z Torrentů? A naplní se online svět sečtělými piráty? Odpověď by nás mohla překvapit.

Není kniha jako kniha

Už první systémy pro výměnu souborů prokazatelně podporovaly sdílení elektronických knížek. Podporou se rozuměla schopnost jejich katalogizace, identifikace pomocí metadat a hlavně odlišení od ostatních typů obsahu. Elektronické knihy ale byly a dodnes v mnohém jsou specifickým typem obsahu. Tato specifičnost daná preferencí jejich uživatelů číst je v papírové podobě omezovala online/P2P výskyt literatury na buďto ty tituly, které byly v módě a dovedly tedy oslovit velké množství čtenářů nárazově, nebo naopak na vysoce specifické knihy, které se ale nacházely v rámci specifických sítí. Tedy na jedné straně na Harryho Pottera a obdobné kultovní knihy, na straně druhé na odbornou literaturu pro úzký kruh čtenářů, která vychází v malých nákladech a jež se obtížně shání. V obou případech také nevadilo největší specifikum knih oproti multimediálnímu obsahu. Totiž, že mu čtenář musí rozumět, a tedy musí být v jazyce, kterým pasivně vládne.

Elektronická kniha má oproti papírové řadu bezesporných výhod (nic neváží, neopotřebovává se, lze ji zálohovat), ale neexistence její fyzické podstaty se ukázala být největší brzdou většího rozšíření. Tato neexistence způsobující to, že knihu mohu číst z počítače (krajně nepraktické), speciální čtečky (nedostatečně rozšířené a nestandardizované), nebo z papíru za předpokladu, že si ji vytisknu (způsobující dodatečné náklady) fungovala a dodnes funguje jako brzda rozvoje obchodu s elektronickými knihami na jedné straně, a nekontrolovatelného sdílení elektronických nebo digitalizovaných knih na straně druhé. Ani ona však nevadila šíření Potterů (protože to byly velmi módní tituly s poptávkou, která eliminovala nedostatky) a vysoce odborných titulů (protože je jinak získat bylo krajně obtížné). Firmy, které se pokoušely rozhýbat trh elektronických knih narážely na nepochopení a zdrženlivost vydavatelů spojované právě s obavou o masivní pirátské šíření, a jejich produktům, jako v případě Amazon Kindle, ubližoval nedostatek standardu, malá dostupnost, a v konečném důsledku i vyžadování ochrany pomocí DRM. Svět P2P distribuce knih se tak poměrně dlouho ve své latentní podobě udržoval ve stavu, který bychom mohli nazvat jako „stabilita na nízké úrovni“. Určitý typ knih se šířil, většina ne.

Posilující faktory

Kdybychom měli hledat faktory, které mohou výše popsanou stabilitu jakýmkoliv směrem vychýlit, museli bychom začít u možnosti číst elektronickou knihu stejným způsobem, jako čteme tu papírovou. Elektronický papír je sice ve vývoji již mnoho let, ale praktické aplikace, které by byly dosažitelné pro netechnického uživatele, srovnatelné přibližně s přenosným MP4 přehrávačem a hlavně velmi laciné, prozatím na trhu nejsou. Specializovaná zařízení typu již zmiňovaného Amazon Kindle jsou sice určena široké veřejnosti, ve skutečnosti ale slouží pouze omezenému okruhu uživatelů.

Funkce elektronických knih je standardní součástí mnoha přístrojů každodenního života, zejména těch mobilních. Najdeme ji v telefonech (a ani to nemusí být smartphone), zmiňovaných MP4 přehrávačích, herních konzolách, kapesních počítačích. V žádné z těchto aplikací se ale nejedná o něco, co by dokázalo klasické papírové knihy nahradit. Čtečky se sice dostávají do rukou potenciálních uživatelů, ale jejich nevýhody jsou značné. Patří mezi ně malá velikost displeje, ve srovnání s papírovou knihou nepohodlné „ovládání“, malá ergonomie provozu. Každý z těchto přístrojů ale umí přehrávat digitální hudbu a většina filmy. Tyto funkce jsou na jedné straně důsledkem, ale na druhé posilující příčinou, která udržuje při životě výměnné systémy s filmy a s hudbou. Zatímco nelegálnímu barterovému trhu s multimediálním obsahem tak svědčí, témuž s elektronickou literaturou moc ne.

Kromě technické otázky čtení knih ale existují další faktory, mající možnost promítnout se do stavu literatury ve výměnných systémech. Nejzásadnějším jsou peníze. Pro komerčně majoritní literaturu nemá význam ji sdílet. Knihy jsou dostupné všude, jejich cena se blíží ceně, za kterou by je bylo možné vytisknout on demand z digitální kopie stažené z výměnného systému. Distribuce pomocí P2P tak spíše supluje nedostatečnou dostupnost, případně převis poptávky nad nabídkou. Situace se ale může radikálně změnit v okamžiku, budou-li ti, kteří knihy chtějí číst, nuceni za ně radikálně šetřit. Brzdou zvratu těchto čtenářů směrem od obchodů ke stahování ale je, že většina lidí čte méně knih, než kolik poslouchá hudby nebo sleduje filmů.

WT100

Konečně třetím faktorem, který je ale velmi úzce propojen s oběma předchozími je dostupnost. Majoritní literatura, a to jak beletristická, tak odborná a populární, je ve výměnných systémech z výše uvedených i dalších důvodů dostupná poměrně málo, a to zejména s ohledem na jazyková specifika zemí mimo anglicky hovořící svět. Pokud by její dostupnost stoupla, začali by se o ni mnozí čtenáři zajímat. A tím by cyklicky docházelo k dalšímu nárůstu dostupnosti. Ten by mohl, ostatně obdobně jako u multimédií, nakonec ovlivnit i ostatní faktory. Například vzrůstající tržní požadavek po levných a snadno použitelných čtečkách na bázi elektronického papíru. Je nepochybné, že na (dálný) východ od nás existuje celá řada bezejmenných firem, které by dokázaly vlnu poptávky po takových zařízeních uspokojit.

Potenciál

Hrozí tedy „napsterizace“ knih? Domnívám se, že potenciál „sečtělých pirátů“ v oblasti mainstreamové literatury prozatím není tak veliký, aby vyvolal něco podobného P2P revoluci v světě videa a zvuku. To ale neznamená, že neexistuje. Stačil by přitom jeden dostatečně silný impulz, a svět literatury by se mohl změnit podobně, jako se za poslední dekádu změnil svět hudby. Vydavatelé literatury ovšem na rozdíl od gramofonových firem mají výhodu v tom, že znají minulost. Otázkou je, zda své znalosti dokáží efektivně využít.

Anketa

Čtete knihy v elektronické podobě?

Našli jste v článku chybu?
Lupa.cz: Poučný příběh jednoho rozšíření pro Chrome

Poučný příběh jednoho rozšíření pro Chrome

Podnikatel.cz: 5 věcí, které o EET ještě nevíte

5 věcí, které o EET ještě nevíte

Vitalia.cz: 5 pravidel proti infekci močových cest

5 pravidel proti infekci močových cest

Vitalia.cz: Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Root.cz: Prvních 700 routerů Omnia je hotových

Prvních 700 routerů Omnia je hotových

Podnikatel.cz: „Lex Babiš“ Babišovi paradoxně pomůže

„Lex Babiš“ Babišovi paradoxně pomůže

Podnikatel.cz: Takhle se prodávají mražené potraviny

Takhle se prodávají mražené potraviny

DigiZone.cz: Na jaká videa se vlastně díváme

Na jaká videa se vlastně díváme

Vitalia.cz: Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

120na80.cz: Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Vitalia.cz: Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Podnikatel.cz: Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Vitalia.cz: Antibakteriální mýdla nepomáhají, spíš škodí

Antibakteriální mýdla nepomáhají, spíš škodí

Vitalia.cz: Jsou vegani a vyrábějí nemléko

Jsou vegani a vyrábějí nemléko

Podnikatel.cz: ČSSZ posílá přehled o důchodovém kontě

ČSSZ posílá přehled o důchodovém kontě

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

Lupa.cz: Adblock Plus začal prodávat reklamy

Adblock Plus začal prodávat reklamy

Vitalia.cz: 5 chyb, které děláme při skladování potravin

5 chyb, které děláme při skladování potravin

DigiZone.cz: LG OLED65E6: první pohled

LG OLED65E6: první pohled

Vitalia.cz: Tradiční čínská medicína a rakovina

Tradiční čínská medicína a rakovina