Potřebujeme pro Windows další prohlížeč?

Ilustrace: Nenad Vitas

Pokud jste v posledních deseti dnech nebyli někde na pustém ostrově, určitě vám neunikla zpráva, že webový prohlížeč Safari bude k dispozici i pro uživatele Windows. Nebudu pranýřovat Apple za značnou nestabilitu vydané betaverze či půltucet bezpečnostních zranitelností záplatovaných během prvních několika hodin po vydání. To za mě udělali již jiní.

Já se na celou záležitost dívám z pohledu uživatele. Nejsem webdesigner, který si potřebuje prohlédnout své dílo ve všech možných prohlížečích s různým vykreslovacím jádrem. Dokonce se ani nechystám vyvíjet aplikace, resp. widgety pro iPhone. Co by mi tedy Safari mohlo přinést a s čím přichází?

Safari je na severoamerickém trhu třetí nejpoužívanější prohlížeč, což je na program z minoritní platformy značný úspěch, který mu může věčně opěvovaná Opera jenom tiše závidět. Na druhou stranu je už trh přesycen. Vedle jasně nejrozšířenějšího prohlížeče Internet Explorer, který sedmičkovou verzí vstal z mrtvých, je tu štika alternativních vod jménem Mozilla Firefox. Jenže za nimi číhá vedle již jmenované Opery nespočet různých prohlížečů s jádrem Gecko či nepřeberné množství nadstaveb pro Internet Explorer. Za obě skupiny jmenujme třeba SeaMonkey, K-Meleon, Flock, Maxthon, Avant Browser a mohl bych pokračovat, ale pro připomenutí to stačí.

Otázkou je, jestli v této konkurenci Safari pokvete pšenka i pod Windows. Rozhodně nemá takovou pozici, jakou mají jiné jablečné programy. Většinu webů si zobrazíte v libovolném prohlížeči, kdežto iTunes kvůli iPodu potřebujete. A Quick Time je první volba při přehrávání videa formátu .mov, ve kterém jsou často k dostání např. filmové trailery.

Apple tvrdí, že Safari bude nejrychlejší prohlížeč pro Windows. V jakém smyslu? Jestli je to míněno v rychlosti programu, tak jednak vidím obratnost iTunes nebo Quick Time (pod Windows) a v druhé řadě těžko bude překonávat Internet Explorer, který dlouhodobě těží ze své pevné integrace do systému. Co se týče třeba zpracování klientských skriptů a vykreslení stránek, opravdu by těch pár plusových milisekund donutilo běžného uživatele opustit prohlížeč, na který je zvyklý?

Pak jsou tu samozřejmě funkce, na které třeba Firefox nalákal spoustu uživatelů šestkového Internet Exploreru. Jenže Safari nepřichází s ničím tak zásadním jako ve své době byla podpora tabbed-browsingu. Jistě, nějaké zajímavé vlastnosti by se našly, jenže řadu z nich mají i konkurenční prohlížeče (např. Opera), nebo je do nich lze jednoduše doplnit (např. Firefox).

Jediné, co by Safari mohlo hodně pomoci, je závan života ve stylu jablíček, o kterém tak často hovoří někteří uživatelé produktů od Applu i na konkurenční platformě. Myslí tím způsob ovládání, grafické zpracování, filosofii produktu apod. Nebude to ale přece jen trochu málo? Opera taktéž sází na vlastní styl a k úspěchu jí to nestačí.