Hlavní navigace

Používat datové schránky se musíme ještě učit

6. 5. 2010
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

O datových schránkách bylo napsáno mnohé, a byť je polovina národa kritizuje a nenávidí (a druhé polovině jsou úplně volné), spatřuji v nich největší počin v elektronizaci (nejen) státní správy za posledních několik let. Přes mnohá pozitiva mohou však přinést svým majitelům i vrásky na čele.
Eduard Hlava - karikatura

Ilustrace: Nenad Vitas

Nemluvím o problémech s nestandardním (a z laického hlediska nesmyslným) výběrem použitých technologií, jako spíše o tom, že jejich majitelé na obou stranách barikády – tedy státní správa i podnikatelské subjekty – se s nimi musí naučit žít. Problémy mohou číhat i tam, kde by je nikdo neočekával a i banální příčina může mít dosti zásadní důsledky.

Řeč je o tak základní věci, jakou je doručení datové zprávy do vaší schránky, resp. o rozhodném okamžiku, kdy je datová zpráva doručena. Pro zopakování, zákon č. 300/2008 Sb. § 17 o doručování do datových schránek orgány veřejné moci, říká:

Adresátovi je doručeno přihlášením do datové schránky s tím, že nepřihlásí-li se ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument do datové schránky dodán, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis fikci doručení.

Jinými slovy, abyste byli stále „v obraze“ a nic jste nepromeškali, je třeba datovou schránku alespoň jednou týdně zkontrolovat, neboť po deseti dnech vám je zpráva doručena, ať chcete nebo ne, či ať jste si ji přečetli či nikoliv. Tento institut doručení datové zprávy fikcí je z mého pohledu správný. Zabraňuje subjektům vyhýbat se pošťákům. Pravda, nejvíc by to platilo na určitou nejmenovanou skupinu obyvatelstva, která se vyhýbá placení čehokoliv, ale ta ještě datové schránky nemá povinné (a dlouho mít nebude). Přivřít ústa kritikům desetidenní lhůty doručení zprávy může jednoduchá funkce e-mailového či SMS avíza, které si může každý oprávněný uživatel ve schránce aktivovat. Přijde-li datová zpráva, odejde ze schránky automaticky e-mail (SMS) na zvolenou adresu. Čili pro ty firmy, které nepoužívají spisovou službu, je to téměř nutnost.

A problém, ke kterému se konečně dostávám, může teoreticky nastat v tomto avízu a v nesprávném pochopení, k čemu datové schránky mají sloužit. Dovolím si nejprve parafrázi jednoho (zatím nerealizovaného) námětu, jak zvýšit porodnost v ČR:

Zaveďte internetovou službu, která ženám bude každý den pomocí SMS připomínat, aby si vzaly antikoncepční pilulku (pozn. pro IT geeky: antiko pilulka je speciální driver, kterým se ovlivňuje úroveň hormonů v těle ženy, což v drtivé většině případů zabrání početí. Driver se musí ale bohužel instalovat každý den znovu). Nechte službu běžet dostatečně dlouho, aby si na ni ženy zvykly a začaly jí důvěřovat. Pak službu zasílání SMS potichu vypněte. Pokud jste byli duchapřítomní a po ženách jste v registraci chtěli alespoň místo bydliště, můžete se začít živit provozem jeslí a školek.

A teď zpět k datovým zprávám. Jakmile si zvyknete na to, že se o datovou schránku nemusíte starat, protože máte e-mailové avízo, pak se vám může stát to, že z mnoha příčin vám avízo nedojde.

Jmenujme několik nejčastějších:

  • antispamový filtr
  • dočasně nefunkční e-mailový server
  • smazání omylem s tunou ostatních e-mailů
  • plný mailbox
  • chyba na cestě (například nefunkční DNS)

Říkáte si, to je přece jasné. Ale ruku na srdce, kolik z vás, majitelů datové schránky, kontroluje její obsah ručně každý týden, i když tam je nastavené e-mailové (či SMS) avízo? Vidím, že kromě Hujera tam vzadu se nikdo nehlásí a všichni se teď promptně logují do své datové schránky.

Výše uvedené příčiny se dají eliminovat SMS avízem. To ale neřeší další jiný problém, který může nastat. Ten postup, jak spolehlivě přehlédnout nové zprávy v datové schránce, je tak nepravděpodobný, že pochopím, když tomu neuvěříte. Ale stát se může.

Do datové schránky dostane za firmu první přístup její statutární orgán, tedy třeba jednatel. Ten pak může vytvořit přístup dalším osobám. Jenže v praxi je to tak, že předá vlastní přístup svému podřízenému a ten místo toho, aby si tam vytvořil vlastní účet, nastaví u osoby svého nadřízeného přeposílání na svůj e-mail. Vše funguje, občas i nějaké e-mailové avízo přijde. Subjekt v mnoha případech komunikuje prostřednictvím datové schránky, většinou jako pasivní příjemce. Všichni jsou spokojení.

Pak se majitelé firmy rozhodnou, že vymění jednatele, protože ten stávající jde do důchodu. I učiní tak. Protože státní správa funguje jako namazaný stroj, po nějaké blíže nespecifikované době přistane novému jednateli na stole obálka s novým přístupem do datové schránky. Nový jednatel moc s prvním zalogováním nechvátá, protože ví, že avíza chodí jednomu z podřízených. Nakonec mu to ale nedá a logne se.

A ejhle. Vidí tam, že od mašinerie zvané státní správa tam má už výzvu k podání vysvětlení čehosi a následuje další doručená zpráva a v ní už rozhodnutí, které státní instituce provedla na základě toho, že se nedostavil k vysvětlení na základě předchozí výzvy. Všechny tyto zprávy dorazily do schránky v rozmezí posledních pěti dnů. Všechny od státní správy. Jak to, že úřad nečekal na doručení zprávy (okamžikem přihlášení nebo 10 dnů) a předpokládal, že platí rovnice odeslání = doručení? Ač výše zmíněný zákon to říká jasně, je třeba si uvědomit, že ne na všechny případy komunikace se vztahuje institut doručení. Takže už dva nebo tři dny od odeslání zprávy může být pozdě na jakoukoliv reakci, když si odesílatel splete datovou schránku s obyčejným e-mailem či telefonem.

BRAND24

Ptáte se asi, proč podřízený z našeho fiktivního příběhu, kterému chodilo avízo, nehlásil nové zprávy? Moudří již vědí. Změnou oprávněné osoby se přístup předcházejícího jednatele zrušil a s tím … wait for it … přestalo automaticky fungovat i avízo na e-mail. Měnili-li jste v poslední době statutární orgány vaší firmy a na „datovku“ jste zatím nesáhli, protože „tam přece máte to e-mailové nebo SMS upozornění“, doporučuji se do ní podívat.

Výše popsané se může zdát pro většinu z vás hodně banální. Ano, a poučení je ještě triviálnější, až překvapuje, že se tím málokdo řídí. Totiž, že není dobré slepě důvěřovat službám, které sami nespravujete nebo nemáte naprostou jistotu v tom, jak fungují a k čemu slouží. A k tomu je ještě třeba dodat, že je též nebezpečné vždy předpokládat, že jiný uživatel bude tutéž službu používat podle stejného scénáře, podle kterého ji používáte vy.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se zabývá publikačními systémy, eshopy a dalšími užitečnými internetovými. Aplikacemi, e-commerce a marketingem na internetu. Pracuje jako CEO ve společnosti Neternity Group s.r.o.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).