Povinná archivace dat - otazníky zůstávají...

Rostou tak nejenom tržby dodavatelů hardwarových řešení (viz např. článek Úspěšné úložné systémy), ale i archivačního softwaru – společnost IDC zde odhaduje meziroční nárůst až na 25 procent. Zvyšuje se přirozeně i objem ukládaných dat. Computerworld pí­še:

"Američtí obchodníci, ale dnes již i jejich světová zastoupení, musejí po předepsanou dobu uchovávat množství dat o provedených transakcích a identitě zákazníků. Nárůst ukládaných dat po přijetí nových ‚protiteroris­tických‘ zákonů potvrzují i různé analýzy trhu. Podle studie společnosti Meta Group roste objem ukládaných dat ročně o 125 procent.

Pomiňme teď všemožné kyberteroristické hrozby a uvažujme o tom, zda nás podobná nařízení mohou nějak chránit před „obyčejnou“ kriminalitou, třeba před phishingem, různými podvodnými fígly s bankovními účty či platebními kartami. Jsem v tomto ohledu trochu skeptický.

Ne snad, že by archivace dat skutečně nezkomplikovala řadě podvodníků život. Myslím si jen, že nemá smysl ji nařizovat shora, ale nechť tak poskytovatelé činí sami od sebe. A proč že by to dělali a zvyšovali si tak náklady? Mechanismus by mohl být třeba následující. Banka má zájem, abyste využívali služeb elektronického bankovnictví, ježto si tím šetří náklady. Banka však nemá zájem, aby se její zákazníci stávali obětí podvodů. Jednak pak nejspíš odejdou ke konkurenci, druhak z toho mohou vyplývat různé soudní tahanice. Banka pro tento případ tedy třeba elektronické bankovnictví nabídne jen při přístupu od těch poskytovatelů, kteří data archivují a nějak přiměřeně kooperují, takže omezují možnosti podvodů a usnadňují jejich následné vyšetření.

Vy jako zákazník máte samozřejmě zájem využívat elektronického bankovnictví, zvolíte tedy připojení od takového poskytovatele, který se s vaší bankou dokáže dohodnout. A nejspíš chcete i určitou garanci. Výsledkem trojúhelníku poskytovatel Internetu – banka – zákazník pak prostě bude nějaká rozumná míra bezpečnosti, využívající třeba i monitoringu a archivace dat.

Navíc pak budou v lehce šedé zóně nejspíš existovat služby velmi levné, kde nebude garantováno skoro nic. Třeba běžný účet, který budete používat pro mikroplatby (blahé paměti). Vedení bude zdarma, na bezpečnost se bude poněkud kašlat, protože se v tomto případě prostě nevyplatí. Transakce se nebudou nijak zvlášť archivovat. Jako zákazníkovi vám zůstane zachována i takováhle volba.

Žijeme v době, kdy v souvislosti s „válkou civilizací“ po 11. září 2001 řada pravd přestává platit, tuto skutečnost je nejspíš třeba přijmout. Je však však užitečné ponechat si i určitou míru obezřetnosti ve vztahu k nařízením, která vznikají takzvaně pro naši ochranu a naše dobro. Jisté je totiž jen to, že vznikají za naše peníze. Jak také jinak – poskytovatelé Internetu jsou přece normálními podnikatelskými subjekty a povinnou archivaci dat prostě promítnou do svých cen…