Povodňové zpravodajství ukázalo výhody Internetu

Nejefektivnější formou internetového zpravodajství, která se pro referování o události trvající kontinuálně delší dobu v minulosti osvědčila, se stal takzvaný „online“. Jde o sled krátkých zpráv řazených na webové stránce pod sebou, přičemž nejaktuálnější zprávy se přidávají na první místo takového seznamu.

Online zpravodajství v této formě objevil pro český Internet magazín iDnes. V září 2001, kdy v Praze zasedal Mezinárodní měnový fond, poprvé překročilo jeho zpravodajství v této podobě hranici miliónu zobrazených stránek za den. Při letošních povodních se touto jednoduchou, ale efektivní formou informování uživatelů inspirovaly nejen ostatní zpravodajské weby, ale i stránky, které vznikly s cílem informovat pouze o letošních záplavách.

Již ve čtvrtek 8. srpna se na Internetu objevila první taková stránka – povodne.aktual­ne.cz. „Měl jsem na vybranou: buď půjdu pomáhat do ulic nebo budu lidi z ulic informovat,“ říká o příčinách vzniku webu jeho autor a šéfredaktor, osmnáctiletý student Tomáš Bechynka. S pomocí dvou kolegů vytvářel web do úterý minulého týdne ze svého domova v Holešovicích, kde má k dispozici připojení přes kabelovou televizi.

V úterý jeho činnost přerušilo odpojení proudu a telefonu. Azyl a komunikační prostředky mu vzápětí poskytl portál Atlas, v jehož sídle od 13. srpna až do dnešních dnů pracuje i přespává. Atlas také umístil odkaz na Bechynkovo povodňové zpravodajství přímo na svou homepage.

V pondělí 12. srpna pár hodin po poledni zprovoznil zpravodajskou sekci o záplavách portál Centrum. V informačním emailu, který rozeslala před čtvrtou odpolední, informuje obchodní ředitelka Centra Eva Pancová o ustavení „desetičlenného krizového povodňového štábu“, který od té doby chod zpravodajství v sídle firmy v pražské Veletržní ulici zajišťoval.

V průběhu minulého týdne se k týmu Centra přidali redaktoři Lidových novin, kteří přišli o přístup do své redakce v zaplaveném Karlíně. „Zatímco naši lidé zajišťovali informace z pražských krizových štábů i od státních orgánů, kolegové ze serveru Lidovky.cz zpravodajsky pokrývali zbytek republiky,“ říká o spolupráci Michal Chleboun, koordinátor povodňového zpravodajství Centrum.cz. Kromě vlastních zdrojů využíval jím vedený kolektiv agenturního servisu ČTK.

Pracovníci portálu Seznam, sídlícího v Košířích, uvedli sekci zaplavy.seznam.cz do provozu v úterý 13. srpna odpoledne. Na její přípravě pracoval zhruba desetičlenný tým, o provoz informačních stránek, které sestávaly pouze z citací ostatních médií, se posléze starala čtveřice redaktorů.

Podstatně více lidí pracovalo na informování veřejnosti v redakci iDnes, která kromě článků nabízela online zpravodajství již ve středu 7. srpna. iDnes byl ovšem také jediným zpravodajským webem, jehož provozu se záplavy citelně dotkly. Centrála společnosti MAFRA se totiž nachází na pražských Příkopech, tedy v oblasti, která sice nebyla zatopena, ale na pár dní se ocitla bez elektřiny.

Redaktoři zpravodajství se v úterý dopoledne museli přesunout do kancelářských prostor na Vinohradské třídě, kde se až do čtvrtečního večera připravovala okleštěnou verzi webu. K potížím s elektrickým proudem se přidal ještě fakt, že voda zaplavila karlínskou budovu Českého Telecomu, místo, kde do povodní běžely servery iDnes.

Gigantická rodina webů iDnes se proto v minulém týdnu smrskla na několik statických stránek. Aktualizace neprobíhala prostřednictvím redakčního systému, ale pouze přes FTP. Editoři drželi až patnáctihodinové směny. „Navzdory nepříznivým podmínkám se nám však podařilo udržet vysoký standard, na který jsou uživatelé našeho webu zvyklí a který i v průběhu povodní hojně vyhledávali,“ konstatoval v neděli před půlnocí vyčerpaný editor iDnes Michal Hanák. „V době úterního přesunu zaznamenal iDnes návštěvnost zhruba sto padesát tisíc zobrazených stránek za hodinu, denní průměr z minulého týdne překročil podle mého odhadu milión pageviews,“ potvrzuje Hanákova slova šéfredaktor Mobil Media Zdeněk Polách, který pomáhal s technickým chodem iDnes v nouzovém režimu.

Určit nejnavštěvovanější povodňové zpravodajství však nebude snadné. Centrum návštěvnost svého webu po nějakou dobu prostřednictvím služby iDot neměřilo, iDnes na tom byl obdobně. S odstupem času budou k dispozici přesnější data, nyní se lze spolehnout pouze na odhady provozovatelů. Seznam uvádí za prvních osmačtyřicet hodin provozu zaplavy.seznam.cz (ještě před zprovozněním databáze dobrovolníků) asi dva milióny zobrazených stran, Tomáš Bechynka odhaduje zájem o web povodne.aktualne.cz v průměru na sto čtyřicet tisíc UIP denně. Centrum zatím nesdělilo ani dílčí odhady.

Zájem o příslušné weby se odvíjel také od jejich obsahu. Za zdroj nejrychlejšího zpravodajství by se dal označit iDnes (využívající kromě vlastních zdrojů i zázemí papírového deníku, agentury MAFA a iDNES.tv), nejpřehlednějším a nejstabilnějším poskytovatelem informací byl Seznam, který zcela v duchu svého názvu nabídl přehledné seznamy nabídek pomoci, zpravodajských webů i ostatních servisních informací.

Fakt, že se povodeň odehrávala také v metropoli, měl za následek bohaté fotogalerie na stránkách zpravodajských webů. Nejjednodušším zdrojem obrazových zpráv byl totiž redaktor operativně vyslaný s digitálním fotoaparátem na zatopená místa, od redakcí internetových periodik většinou nepříliš vzdálená.

Realizační týmy pracující na záplavovém zpravodajství brzy využily možností Internetu i při organizování pomoci postiženým oblastem. V druhé polovině týdne přibyla databáze dobrovolníků na zaplavy.centrum­.cz, ve čtvrtek se podobná služba objevila i na Seznamu.

„Trochu nás mrzí, že se v tomto směru nepodařilo spojit síly, efektivita nabídek se takto tříští,“ konstatuje Michal Chleboun z Centra a dodává, že Česká televize zprovoznila na svých webových stránkách registr dobrovolníků až poté, co ve vysílání informovala o této aktivitě portálu Centrum.

Tiskový mluvčí Seznamu Roman Hloušek má na věc odlišný názor. „Nešlo o konkurenční boj. V první řadě jsme řešili morální potřebu pomoci, až poté byl čas uvažovat v širších souvislostech například nad případnou spoluprácí s jinými subjekty,“ říká. „V současné době je však již zřejmě pozdě na skloubení nabídek objevujících se na různých místech Internetu, proto jednáme s jistou nadací o praktickém využití databáze dobrovolníků, která se nachází na našich stránkách,“ dodává Hloušek. Podle jeho slov by se mělo kombinací seznamu kontaktů s terénní prací nadace jejich využití maximálně zefektivnit.

I v době, kdy byl na většině území republiky vyhlášen stav nouze, dbali provozovatelé zpravodajských webů na dodržování autorských práv. Problémy s neautorizovaným přebíráním svého obsahu měl především iDnes. „Několikrát se stalo, že se na stránce povodne.aktualne.cz objevily naše zprávy v nezměněném znění,“ říká Michal Hanák z iDnes. „To potvrzuji. Čtenáři mi občas poslali článek okopírovaný z iDnes a já v tom obrovském návalu zpráv přehlédl, odkud pochází,“ vysvětluje šéfredaktor zmíněného webu Tomáš Bechynka. Redakce řešily tyto prohřešky zpravidla dohodou o uvádění zdroje převzatých informací.

       

Zprávy původně zveřejněné na iDnes se několikrát objevily bez uvedení zdroje také v servisu ČTK. Podle redaktorů iDnes to není problém pouze z období povodní, podobné prohřešky zaznamenali již dříve.

I přes mnohé objektivní potíže však autoři českého webového zpravodajství dokázali, že specifika Internetu jako média dostatečně ovládají a dovedou je také adekvátně využít. Jejich výkony i to, jak často se internetové či emailové adresy objevovaly ve vysílání „klasických“ médií, představily Internet jako plnohodnotné médium, které je v případě kritické situace schopno nejen zajistit dostatek informací v přehledné formě, ale být navíc i vydatně nápomocno při zmírňování dopadu tak rozsáhlé přírodní katastrofy, jaká v minulých dnech postihla Českou republiku.