Hlavní navigace

Právo na zapomnění už začíná v Evropě praktikovat i Bing

Jan Beránek

Vlastní formulář pro žádosti o vymazání odkazů rozjel pro evropské uživatele i druhý největší světový vyhledávač.

S mírným zpožděním po Googlu umožní evropským uživatelům upravovat výsledky svého vyhledávacího algoritmu i Microsoft. Stejně jako konkurence se musí podřídit rozhodnutí evropských soudů. Formulář pro podávání žádostí už je on-line.

Právo na zapomnění vyhlásili evropští soudci v polovině května. Google počkal, až skončí eurovolby a spustil novou stránku se „zapomínacím“ formulářem. A to i přesto, že Eric Schmidt tvrdí, že jde o špatné rozhodnutí, a Larry Page se bojí, že regulace internetu může zabránit dalším inovacím. Microsoft evropské manýry nijak zásadně nekomentuje.

Google od konce května řeší víc než sedmdesát tisíc požadavků na odstranění. V Británii už naráží na odpor médií, která argumentují tím, že skrývání odkazů na jejich články zavání cenzurou.  

Kolik lidí Google pro novou službu vyčlenil, není jasné. Každopádně podle agentury Reuters musel vybudovat „armádu expertů na odstraňování“, kteří budou působit ve všech 28 zemích Evropské unie – včetně těch, kde Google nemá své lokální pobočky. A to samé čeká i Microsoft. 

Na rozdíl od Googlu, který po zájemcích o vymazání odkazů požadoval naskenovanou občanku, Bing je ve svých požadavcích benevolentnější a požaduje jen dokument, který potvrdí jméno a bydliště v České republice nebo jiné uvedené evropské zemi. 

START17

Kromě formulářů na odstraňování odkazů ale vznikají stránky, které smazané odkazy naopak uchovávají. Na Hiddenfromgoogle.com si tak může kdokoliv projít odkazy, které musely z nějakého osobního důvodu zmizet.

Dopad zákona totiž nakonec není tak fatální, jak se zpočátku zdálo. Podle rozsudku totiž například vyhledávač nemusí mazat odkazy u hledání jmen veřejně činných osobností. Google také sám říká, že u žádostí posuzuje, zda neexistuje veřejný zájem, aby informace ve vyhledávání zůstaly. Odmítá tak mazat informace „…pokud souvisejí s finančními podvody, pracovním pochybením, odsouzením za trestný čin nebo vaším veřejným působením v roli státního úředníka (voleného či nevoleného).“

Našli jste v článku chybu?
21. 7. 2014 4:17
v.m... (neregistrovaný)

Myslim si, ze az praxe ukaze, jak to bude, nebo nebude fungovat. Jako prvni se totiz objevi presne ty pozadavky od nejruznejsich podvodniku, kteri by nejradsi, aby na jejich skutky bylo zapomenuto. Chapu, ze kdyz nekdo je umyslne a vedome nepravdive poskozovan na svych pravech, ze potrebuje nejak branit. Kdo ale stanovi, co je pravda a co je ucelova lez? Nekdo na call centru nekde v tramtarii? Nemel by o tom rozhodnout predevsim mistne prislusny soud?