Hlavní navigace

Pražský Internet ze zásuvky má velké ambice

5. 1. 2007
Doba čtení: 12 minut

Sdílet

 Autor: 29
Již dnes nabízí společnost ElectraStar v části Prahy po elektrickém vedení služby double play, s hlasem a Internetem do rychlosti 1,25 Mbit/s. Připravuje ale pokrytí celé Prahy a poskytování služeb triple play, s rychlostmi 3 až 7 Mbit/s na uživatele. Měla by to být největší síť na bázi technologie PLC (PowerLine Communications) v Evropě.

Již v polovině prosince jste se na Lupě mohli dočíst o tom, že společnost ElectraStar spustila v Praze (a již v řádném komerčním provozu) poskytování internetových a hlasových služeb „ze zásuvky“ – přes elektrické rozvody, patřící Pražské energetice (PRE). Dnes je čas podívat se na tuto nabídku poněkud podrobněji a zasadit si ji také do širšího kontextu kolem technologií PLC (PowerLine Communications) či BPL (Broadband over PowerLines).

Stručně z historie

Pražský „Internet ze zásuvky“ má určitou historii, se kterou jste na stránkách Lupy mohli seznámit již dříve. Například v květnu 2005 jste se mohli dočíst o tom, že PRE (Pražská energetika) dokončila úspěšně svůj pilotní test PLC. Současně ale avizovala, že se sama nebude pouštět do nasazování PLC technologií a poskytování internetových služeb skrze ně, ale že si na toto najde partnery. Tedy že jen zpřístupní svá vedení jiný firmám, a teprve ty pak budou instalovat potřebné technologie a poskytovat služby.

Dnes, s odstupem dvou a půl roku, už je jasné s kým si PRE plácla: se společností ElectraStar a.s., která je tuzemskou pobočkou lucemburské společnosti ElectraStar Holding S.A. A právě nasazení PLC technologií v hlavním městě Lucemburska, byť zatím pouze pilotní, je dosud jedinou zahraniční referencí, kterou česká ElectraStar uvádí.

Největší PLC síť v Evropě

Pražský projekt, který na rozdíl od lucemburského je již v řádné komerční fázi, musí být naopak významnou referencí pro lucemburskou matku. Rozsah pražského projektu by totiž měl být opravdu impozantní. Naznačuje to už i obsah tiskové zprávy PRE, kterým oznámila své partnerství se společností ElectraStar, a to již v dubnu letošního roku:

Pražská energetika chce přinášet svým zákazníkům více užitku, a proto poskytla své spolehlivé elektrické sítě společnosti ElectraStar, jejíž technologie přináší širokopásmový Internet a hlasové služby do elektrických zásuvek Vašich domácností a kanceláří. Tato nabídka bude v průběhu roku 2006 dostupná cca 5000 zákazníkům Pražské energetiky v lokalitách Praha-Vinohrady a Staré Město. V průběhu let 2007–2008 bude poskytování této služby rozšířeno i do dalších oblastí Prahy.

Povšimněte si poslední věty, která hovoří o „dalších“ oblastech Prahy. Půjde o celou Prahu, nebo jen o více jejích částí? Nebo to bude záležet na okolnostech, zejména na úspěchu nabídky a zájmu zákazníků?

Po formální stránce to ale vypadá, že si PRE a ElectraStar plácli na pokrytí skutečně celé Prahy. Alespoň tak se tím pyšní sama ElectraStar, která se na svém webu prezentuje následujícím bannerem:

ElectraStar

Ten říká, že ElectraStar, na základě smlouvy s PRE, buduje v ČR síť na bázi technologie PLC, která má být největší sítí svého druhu v Evropě a má poskytovat své služby 1,2 milionu obyvatel Prahy.

V současné době přitom ElectraStar nabízí „double play“ (služby Internetu a hlasové služby), a to do rychlosti 1,25 Mbit/s. Již v letošním roce ale hodlá spustit služby triple play, které skutečně hodlá nabízet po celé Praze, a pro které nasadí PLC technologie nové generace, schopné dosahovat rychlostí až 200 Mbit/s. Na zákazníka by měla připadat rychlost mezi 3 až 7 Mbit/s, v závislosti na kvalitě elektrického vedení.

Kde a co se nabízí již dnes?

První oblastí, kde bylo poskytování služeb „ze zásuvky“ zahájeno, je již zmiňovaná část Vinohrad a Starého Města. Přijde mi to zajímavé už jen proto, že by to měla být oblast s relativně nejstaršími síťovými rozvody („dráty“), kde to PLC technologie budou mít nejtěžší. Pro pilotní testování by asi takovýto křest ohněm byl vhodný, ale u komerčního startu bych očekával spíše opačnou volbu. Tedy nějaké nověji vybudované lokality, přesněji s novějšími rozvody. Ale prý si to tak zvolila sama společnost ElectraStar.

Pokud jde o současnou nabídku služeb, tak ta je skutečně „double play“ a tvoří ji jak služby přístupu k Internetu, tak i hlasové služby (na bázi VoIP). Princip je přitom takový, že zákazník objednává Internet, a k tomu dostane i jednu VoIP linku zdarma. Přesněji: bez paušálu, zatímco hovorné platí podle provolaných minut (ceník [PDF, 173 KB]). Pokud zákazník chce další telefonní linky, může si je přiobjednat, ale za každou další již zaplatí paušál ve výši 119 korun měsíčně (vč. DPH). Možnost objednat si pouze telefonní linku, bez Internetu, jsem v nabídce nenašel.

Nabídka internetových služeb je pak členěna na čtyři varianty, které se liší zejména nominální rychlostí a následně samozřejmě také cenou a objemovými limity. Vše ukazuje následující tabulka

varianta Přenosová rychlost Cena (měsíčně vč. DPH) Objemový limit (za měsíc)
Bronze 500/250 kbit/s 535,50 Kč 2 GB
Silver 800/400 kbit/s 773,50 Kč 5 GB
Gold 1250/625 kbit/s 892,50 Kč 10 GB
Platinum 1250/625 kbit/s 1011,50 Kč bez limitu

nabídka internetových služeb společnosti ElectraStar

Za povšimnutí určitě stojí poměr mezi (nominálními) rychlostmi uploadu a downloadu, který je zde vždy 1:2. To potěší hlavně ty, kteří hodně uploadují svá data. U většiny služeb na bázi DSL je tento poměr kolem 1:4, a tedy s relativně pomalejším uploadem.

Tip: porovnejte si nabídku ElectraStar s aktuálními tarify ADSL všech významných českých poskytovatelů. A zabrousit můžete i mezi kabelové operátory.

Poměr rychlostí i jejich konkrétní hodnoty také poněkud komplikuje srovnání této nabídky s nabídkami na bázi DSL. Pokud bychom se omezili jen na rychlost downloadu, pak by prvním orientačním srovnáním mohlo být například to, že Telefónica O2 ČR (TO2) nabízí 512 kbit/s za 475 korun a ElectraStar 500 kbit/s za 535,50 Kč. Zde tedy vychází „zásuvka“ dražší.

Nesmíme ale zapomínat na to, že podmínkou pro každý O2 Internet Expres je samostatně zpoplatněný hlasový tarif na pevné lince. Nejlacinější variantou je tarif O2 Mini, za 236,81 Kč, s příplatkem ve výši 119 Kč (vše včetně DPH) za možnost použití DSL. Se započítáním této nejlacinější, ale přesto povinné „podložky“ vychází cena za telefon a Internet u O2 na 236,81 + 119 + 475,00 = 830,81 Kč. A to už je podstatně více než u základní varianty od ElectraStar, která v sobě již také zahrnuje (pevnou) telefonní linku.

Další možností je srovnání s unbundlovanou nabídkou alternativního operátora, která také zahrnuje pevnou linku. Například u Volného lze pořídit jeho Volný Komplet 512 za 699 korun (vč. DPH), což je ale stále více než u ElectraStar (byť s objemovým limitem 5 GB, místo 2 GB).

U vyšších rychlostí je srovnání dále komplikováno tím, že zde nejsou (ani přibližné) ekvivalenty u DSL od inkumbenta. Navíc nabídka společnosti ElectraStar „končí“ na 1,25 Mbit/s s tím, že ona sama (alespoň zde) prezentuje rychlost 1,5 Mbit/s jako maximum toho, co její stávající technologické řešení umožňuje.

V současné době přitom ElectraStar používá technologie společnosti MainNet.

Fair Use Policy

Tři ze čtyř internetových tarifů, které společnost Electrastar nabízí, mají objemové limity. Co se tedy stane, pokud zákazník tyto limity překročí? Bude mu snížena rychlost jeho přípojky, nebo bude muset platit za data přenesená nad limit?

dokumentu FAQ, který popisuje nabízené služby, se dočteme, že rychlost se nesnižuje:

ElectraStar nesnižuje rychlost připojení, aby Vám omezila stahování dat tak, jak to provádí ostatní poskytovatelé internetu pod názvem ‚Fair User Policy‘ nebo FUP.

Takže zbývá varianta se zpoplatněním dat přenesených nad limit. Pokud ale chcete zjistit, kolik vás tato budou stát, překvapivě to nenajdete v ceníku [PDF, 173 KB], ale až ve smlouvě o poskytnutí služby [PDF, 107 KB], kde se praví:

poplatek za překročení limitu: 0,05 Kč / MB

To odpovídá částce 50 korun (bez DPH) za 1 GB, ovšem na rozdíl od většiny ostatních providerů s „granularitou“ na jednotlivé megabyty, a nikoli „za každý, byť jen započatý gigabyte“.

Nicméně pokud se pozorněji začtete do Všeobecných podmínek [PDF, 107 KB] poskytovatele, narazíte zde na další překvapení, které ne zcela koresponduje s výše uvedenou citací o tom, že rychlost není snižována:

společnost ElectraStar si vyhrazuje právo – což Zákazník tímto bere na vědomí a uznává – podle něhož může ve zbývající části kalendářního měsíce, ve kterém Zákazník překročil měsíční limit objemu volných dat o 50 nebo více procent, snížit datovou rychlost u poskytované internetové Služby na 128 kbit/s

Pravda, je rozdíl mezi právem snížit rychlost a jeho skutečným uplatněním. Ale přesto mi nepřijde úplně korektní tvrdit, že rychlost se nesnižuje, a současně nechávat zákazníka odsouhlasit všeobecné podmínky umožňující snižování rychlosti. Společnost ElectraStar mi k dotazu na existenci této klauzule odpověděla, že

je zahrnuta v našich všeobecných podmínkách proto, abychom mohli v případě nutnosti zakročit proti zákazníkům, kteří zneužívají naše služby, např. pro nelegální sdílení dat prostřednictvím peer to peer sítí. Zatím jsme této možnosti nevyužili.

Jenže není toto opatření nadbytečné, když se za všechna nadlimitní data platí (a za neplacení jsou obvyklé sankce)? Proč práskat dvěma biči současně? Co „umravní“ notorického stahovače více: zpomalení, nebo to, že musí za každý nadlimitní byte zaplatit? A bude-li platit za každý byte, neměl by takový stahovač být naopak váženým zákazníkem? Otázka nelegálního obsahu je pak samostatnou kapitolou, která se zpomalením nevyřeší.

Nominální vs. skutečná rychlost

Technologie PLC jsou pověstné svojí citlivostí na dění v elektrické síti, včetně různého zapínání a vypínání spotřebičů. I reakce mnoha čtenářů naznačují, že reálně dosahované rychlosti se u PLC mohou i dosti výrazně měnit v čase. Proto je zajímavé se podívat, jak k této otázce přistupuje u svých služeb společnost ElectraStar.

Na svém webu, v části, kde popisuje přednosti své služby a srovnává je s jinými technologickými variantami, uvádí mj.:

ZARUČENÁ SPOLEHLIVOST Vždy dostanete kvalitu a rychlost, za kterou platíte, neboť naše ‚agregace‘ (počet zákazníků sdílející jednu linku) je o 300 % – 500 % lepší než u jiné DSL služby v České republice. 

Na jiném místě, v části FAQ, se ke skutečně dosahovaným rychlostem uvádí toto:

Dostanu opravdu rychlost, za kterou platím?

Ano, s internetovým připojením od ElectraStar opravdu surfujete takovou rychlostí, jakou si zaplatíte. Zákazníci nám říkají, že byli oklamáni internetovými poskytovateli, kteří inzerovali přehnanou rychlost svého připojení. Ve skutečnosti nebyli schopni zajistit většině zákazníků inzerovanou rychlost na delší intervaly než 1 – 2 vteřiny! Tyto firmy totiž používají mnohem vyšší míru agregace než ElectraStar (více o agregaci v následující otázce).

Hned nato je ale uveden „disclaimer“, který už připouští kolísání rychlosti a naznačuje, jak se s tím poskytovatel vyrovnává – tím, že fakticky poskytuje rychlost o 20 procent vyšší, než je inzerovaná nominální rychlost:

vzhledem k fyzické charakteristice elektrické sítě, kterou ElectraStar používá pro přenos internetového signálu, vaše rychlost může během dne kolísat v závislosti na zatížení sítě podle toho, kolik elektřiny spotřebují vaši sousedé. Proto ElectraStar nastavuje rychlostní limit vždy asi o 20 % výše, než je uvedeno ve smlouvě. Přestože se vám někdy zdá, že by rychlost připojení měla být vyšší, často surfujete dokonce vyšší rychlostí, než kterou si platíte.

Ještě větší a důslednější disclaimer je pak možné najít ve Všeobecných podmínkách (článek 7, písmeno d), kde se poskytovatel vyvazuje i z toho, že by někde něco konkrétního sliboval o kvalitě svých služeb:

společnost ElectraStar proto nemůže poskytnout žádnou záruku ani činit prohlášení o stálé časové dostupnosti, stabilitě nebo kvalitě internetového přístupu nebo telefonních služeb v Síti ElectraStar, což Zákazník bere na vědomí a uznává.

Toto tvrzení je zdůvodněno tím, že služba je poskytována na sdíleném médiu, ale i závislostí na „přechodných vlastnostech sítě PRE“. To je jistě pravda, daná technickou realitou služeb PLC. Konstatovat, že poskytovatel nemůže plně garantovat kvalitu, stabilitu a dostupnost, je asi nutné a korektní.

Jenže je zde ještě ono nemůže .. činit prohlášení o ... A tady už mi konkrétní naplnění tohoto ustanovení jako korektní nepřijde. Věty jako s internetovým připojením od ElectraStar opravdu surfujete takovou rychlostí, jakou si zaplatíte mi připadají jako právě takové prohlášení, které se poskytovatel zavazuje nečinit. A nacházím je i v odpovědi ředitele společnosti ElectraStar ing. Jana Lembase, kterého jsem požádal o vyjádření k otázce rychlostí:

Je třeba rozlišit výkonnost technické sítě a právní zodpovědnost telekomunikačního operátora poskytovat služby na smluvní úrovni. Naše Všeobecné podmínky a ustanovení jsou právní smlouvou, která musí jasně stanovit, že (podobně jako jakýkoliv telekomunikační operátor v tomto segmentu trhu) nemůžeme absolutně garantovat naše úrovně služeb na bázi 365/24/7, zvláště s ohledem na skutečnost, že náš PLC systém je provozován na infrastruktuře elektrické sítě patřící třetí straně. Ve skutečnosti však výkonnost naší technické sítě dodává slíbené rychlosti zákazníkům a zároveň uplatňujeme velice striktní politiku nikdy neprodávat např. službu Gold zákazníkovi, jehož elektrické vedení může pouze podpořit max. výkon na úrovni služby Silver. Takže naši zákazníci vždy dostanou rychlost, za kterou platí, jak je uvedeno na našich webových stránkách. Náš přístup je čestnější než u většiny ostatních českých poskytovatelů Internetu, jejichž průměrné skutečné rychlosti korespondují pouze s 60–65 procenty jejich proklamované rychlosti. Vysvětlujeme našim zákazníkům přesně, co mohou očekávat v sekci FAQ na našich webových stránkách – viz otázky ‚Dostanu opravdu rychlost, za kterou platím?‘ a ‚Proč je důležitá agregace?‘.

Dostanou tedy zákazníci vždy rychlost, za kterou platí? Na to asi nejlépe odpoví nezávislé měření. Časem, až počet zákazníku dostatečně naroste, se výsledky určitě objeví na serverech, měřících efektivní rychlost (jako třeba na Lupě nebo www.dsl.cz). Mezitím by mohlo pomoci i svědectví čtenářů, kteří popisovanou službu mají a používají (diskuse k článku je vám k dispozici).

PLC vs. radioamatéři

Technologie PLC (PowerLine Communications), resp. BPL (Broadband over Power Line) nemá jen samé příznivce, ale má i své odpůrce, zejména z řad radioamatérů využívajících krátké vlny. Na českém Internetu lze dokonce najít i „hate server“ k technologii PLC, na adrese www.bpl.cz (jde o českou verzi rakouského originálu, podrobněji). Téměř pod každým článkem o PLC technologiích se také objeví názor, který PLC kritizuje, upozorňuje na sever www.bpl.cz, a obvykle i naznačuje, že zákaz technologií PLC už je doslova na spadnutí.

Pravdou je, že systémy PLC (resp. BPL) využívají frekvence do 30 MHz, a jelikož „běhají“ po nestíněných vodicích, nutně na těchto frekvencích také vyzařují. Otázkou je ale míra tohoto vyzařování a jeho schopnost rušit přenosy radioamatérů na stejných pásmech. Stejně je tomu například u DSL technologií, které také přenáší své signály po nestíněných vodičích (místních smyčkách), a tudíž také něco vyzařují. Jenže na nižších frekvencích, než jaké používají radioamatéři (ADSL do 1,1 MHz, ADSL2+ do 2,2 MHz, a VDSL do 10 MHz). Různá měření pak ukazují, že DSL technologie (například VDSL) vyzařují ve svých pásmech dokonce ještě silněji než PLC (viz například zde [PDF, 659 KB], slide č. 14 ).

Ovšem jak technologie DSL, tak i technologie PLC ušly notný kus cesty směrem ke svému zdokonalení. Dnes už obě používají značně adaptivní přenosové techniky na bázi frekvenčního multiplexu, které rozdělují celé používané frekvenční pásmo na velký počet menších úseků a každý z nich pak využívají samostatně (samostatně modulovanou nosnou). Takže pokud na nějaké konkrétní frekvenci (úseku) dochází k rušení, mohou se tomu přizpůsobit a v uvedeném úseku frekvencí své „vysílání“ omezit, nebo úplně potlačit.

Také bychom neměli generalizovat a říkat, že určitá technologie ruší či neruší. Rušit mohou její konkrétní implementace, a pak je potřeba je „doladit“ (uzpůsobit, nastavit) tak, aby nerušily, resp. aby míra jejich rušení nepřesahovala platné limity a neomezovala jiné rádiové přenosy. Novější varianty technologií PLC dávají k takovémuto doladění poměrně velký prostor.

BRAND24

Pokud by v ČR byl nějaký konkrétní problém a někdo zaznamenával rušení od PLC systémů, pak by se měl obrátit s podnětem na Český telekomunikační úřad. Jak jsem se ale informoval přímo u ČTÚ, dosud tento úřad žádný takový podnět neobdržel. A to je v ČR provozováno PLC systémů více a fungují déle než zde popisované řešení od společnost ElectraStar. I ta ostatně deklaruje, že za dva roky provozování PLC na sítí PRE jí nebyl hlášen ani jeden případ rušení.

Takže to se skutečným rušením rádiového vysílání od PLC asi nebude tak horké. Jinak by přeci už ČTÚ musel být zavalen stížnostmi a podněty od rušením postižených radioamatérů. A to není.

Sdílíte obavy radioamatérů z rušení od PLC?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).