Hlavní navigace

Přenos Megaconference V

Michal Krsek

Letošní ročník Megaconference se konal 10. prosince 2003. Tato organizačně a technicky náročná akce vyžaduje specifická technická řešení. Podívejme se konkrétně, v čem spočívají a na jaké problémy se při nich může narazit.

Megaconference (http://www.me­gaconference.or­g/) je celosvětová půldenní videokonferenční akce, založená na protokolu H.323. Je organizována týmem pod vedením Boba Dixona z Ohio State University. Letošní, pátý ročník se konal 10. prosince 2003. Vzhledem k tomu, že šlo o celosvětovou akci a musela být pokryta všechna časová pásma, konference začínala 10. prosince ve 12:00 GMT a končila 11. prosince ve 2:00 GMT.

Přestože organizátoři motivují většinu uživatelů k aktivní účasti prostřednictvím videokonferenčních nástrojů, ne všichni uživatelé mají o aktivní participaci zájem nebo nejsou schopni se kvůli technickým problémům připojit (typickým příkladem problému je překlad adres nebo firewall na přípojce uživatelů), a proto se připojují pasivně prostřednictvím proudování.

Proudovací technologie pro videokonference

K proudování rozlehlé videokonference lze přistoupit dvěma způsoby. Prvním způsobem je distribuované kódování, kdy zdroj proudovaného signálu představují lokální videokonferenční prvky, na jejichž videovýstup je připojen kodér. Nevýhodou takového řešení je velká režie se správou dotyčných bodů a problémy v kvalitě signálu v případě, že dojde k lokálním problémům na úrovni protokolu H.323 (například lokální MCU ztratí signál).

Druhým způsobem je zajištění centrálního distribučního bodu, který přebírá autorizovaný signál z hlavní MCU (ke které jsou připojeni všichni řečníci), k němuž je připojen kodér a proudovací server. K tomuto proudovacímu serveru se následně připojují diváci, respektive další proudovací servery.

Letošní Megaconference zvolila druhý způsob. Jako centrální distribuční bod organizátoři zvolili systém společnosti Starbak (http://www.star­bak.com). Toto řešení umožnilo proudovat Real Video, Windows Media 9 a QuickTime z jednoho systému, ale s některými omezeními. Systém sám neprovádí transkódování videodat, ale pouze balí data, která získá protokolem H.323 (kodek standardu H.263) do výše uvedených formátů. Proto si uživatelé musí předem nainstalovat příslušný kodek. Systém je také omezen v podpoře síťových protokolů (podporuje pouze IP).

Technická realizace

Na základě předchozích zjištění (podpora IPv6 v systému Real Video neexistuje a v proudovacím serveru QuickTime není plnohodnotná) jsme jako formát pro vysílání zvolili Windows Media.

Náš proudovací server běží na systému Windows .NET 2003 server s Windows Media Serverem verze 9. Běží v módu „dual stack“, což znamená, že aplikacím poskytuje nativní podporu jak IP, tak IPv6. Díky tomu jsme mohli přijímat proud dat z hlavního proudovacího serveru přes IP a uživatelům ho distribuovat přes IPv6.

Na straně distribuce jsme nijak neovlivňovali obsah formátu, kvalita (bitrate, fps) i kodek byly určeny organizátory Megaconference. Vzhledem k tomu, že jsme nemohli uživatelům poskytnout podporu při instalaci kodeku H.263 pro Windows Media, doporučovali jsme jim (krátký návod na serveru Megaconference), aby si nejdříve vyzkoušeli proud Windows Media po IP a až v případě funkčnosti proudování po IP spustili IPv6 proud.

UX17_snitker

Konfigurace na straně Windows Media Serveru nepotřebuje aktivní spolupráci na straně primárního proudovacího serveru, technická spolupráce s organizátory Megaconference se omezila pouze na sdělení adresy primárního vysílacího zdroje a následné ověřování funkčnosti.

Výsledky

V průběhu konference jsme zaznamenali několik problémů s kontinuitou dostupnosti kapacity připojení k primárnímu serveru. Vzhledem k tomu, že připojení bylo realizováno prostřednictvím sítí GÉANT a Abilene, nebyla problémem celková kapacita připojení (nejmenší dostupnou síťovou kapacitou na trase disponoval místní server – 100 Mb/s), ale rozptyl zpoždění (jitter). Potvrdila se naše úvaha, že proudovaná média jsou typickou aplikací pro nasazení QoS mechanismů v mezikontinen­tálních sítích.

Našli jste v článku chybu?
25. 12. 2003 19:14
Michal Krsek (neregistrovaný)
Dobry den, proudovani neznamena stream. Proudovani je ekvivalent slova streaming.

Preklad terminu je dulezity i proto, ze velka cast populace neni schopna zachazet odpovidajicim zpusobem s anglickymi terminy. Vznikaji tak nesmysly.

V oblasti digitalniho videa je moc krasnym prikladem nesmyslu spojeni "format DivX" (nebot DivX je kodek).

A ted uz hura na http://proudovani.cesnet.cz

18. 12. 2003 13:29
daparo@seznam.cz (neregistrovaný)
jestli proudování znamená stream tak potěž pánbůh za to národní obrození. mlátí to do očí