Třicátého června nastane po čase 23:59:59 koordinovaného světového času (UTC) čas 23:59:60; teprve o další vteřinu později bude prvního července 0:00:00. Jelikož je čas ve všech pásmech určen jako rozdíl určitého počtu hodin oproti UTC, přestupná vteřina se přičte na celém světě zároveň; v Česku tedy prvního července ke druhé hodině ranní.
Přestupnou vteřinu (leap second) vyhlašuje mezinárodní úřad IERS sídlící v Paříži, a to zpravidla půl roku předem, jestliže zjistil potřebu srovnat atomový čas s otáčením Země; to se postupně zpomaluje, ale ne zcela pravidelně. Tentokrát ji vyhlásil po třech letech.
Co je bezvýznamné pro člověka, nebo pro ta zařízení, která čas jen zobrazují a měla by se bez potíží srovnat, to může mít nepředvídané důsledky především pro internetové servery, jestliže programátoři serverového softwaru opomněli ošetřit možnost, že software při nějaké operaci obdrží takto neobvyklý časový údaj, nebo že si server nesrovná čas v pravý okamžik a chvíli poběží o vteřinu mimo.
V létě 2012 shodila přestupná sekunda řadu i velkých serverů, včetně například LinkedIn nebo Yelpu, ale způsobila také kupříkladu zmatek na letištích. Nevypořádala se s ní tehdy mnohá instalace Linuxu ani Java. Google se však na ni na svých serverech připravil poměrně zvláštním „časovým rozptylem“.
Provozujete‑li servery, máte nyní půlrok na jejich přípravu a konfiguraci tak, aby příští přestupnou sekundu ustály. Linux patrně závisí na správně nastaveném ntpd. Ošetřit však mohou potřebovat i vyšší softwarové vrstvy.