A to samozřejmě díky Internetu a komunitním službám. A díky tomu, že se uživatelé stávají tvůrci. Blogeři se dostali na úroveň novinářů a stejná paralela lze použít na podcasting a videocasting. Dalším stupněm není nic jiného než živé vysílání. Zkuste si představit, že byste před pěti lety chtěli živě vysílat cokoliv ze svého života. Asi byste se nedoplatili. Dnes vám stačí notebook či mobilní telefon, připojení k Internetu a kamera. A jedna z online služeb, která váš živý streaming nabídne okolnímu světu. Třeba takový Justin.tv.
Justin.tv
Justin Kan je prototypem člověka, který se tak dlouho snažil udělat zářez do historie, až se mu to povedlo – jeho jméno je spojováno se začátkem tzv. lifecastingu. A i když neudělal nic objevného ani převratného, přišel ve správný čas. Jak nám historie ukazuje, dobrý nápad nestačí – když jej zrealizujete příliš brzy, pravděpodobně skončíte dříve, než se dobrá myšlenka začne přeměňovat ve finanční ohodnocení. Lidí, co natáčeli svůj každodenní život, byla již celá řada, ale nikdo z nich vlastní exhibicionismus neposunul dál. Justin ano.
Justin Kan
Justin Kan začal v březnu tohoto roku vysílat 24/7 svůj život. Připnul si na čepici drobnou kameru s mikrofonem, zapojil do upraveného přenosného počítače (s baterií, která měla výdrž přes osm hodin) a díky mobilnímu připojení k Internetu nabídl všem návštěvníkům svých webových stránek nepřetržitý pohled do svého života ze svého vlastního pohledu. A jak už to u podobných projektů bývá (zvláště pokud se vyskytnou kdesi poblíž Silicon Valley), ohlas médií na sebe nenechal dlouho čekat a webová stránka justin.tv začínala mít stále více návštěvníků, které zajímalo, kdo že ten Justin vlastně je. Zapojením dalšího člena do projektu, Justin Ezarik (aka iJustin), přineslo do vysílání ženský prvek (iJustin je pohledná 23letá grafička z Pittsburghu), což následně vyústilo k přijímání dalších a dalších lifecasterů, kteří se na obsahu, respektive jednotlivých kanálech, začali podílet.
Justin Ezarik alias iJustin
Od druhého října tohoto roku, odkdy je služba otevřená veřejnosti, může kdokoliv založit vlastní kanál a přes kameru připojenou k počítači začít vysílat. Mít vlastní TV. Podobné služby nabízejí i jiné weby, jako je třeba ustream.tv, operator11.com či stickam.com.
Lifecasting
Lifecasting lze chápat jako určitý vývojový stupeň blogů, podcastů a videocastů. S růstem možností publikování a tvoření vlastního obsahu se objevují i služby, které na aktuální technické možnosti reagují. Lifecasting tak do celého procesu vkládá prvek jedinečnosti. Je to živé. Nesestříhané. Lifecasting je živé vysílání (zpravidla vlastního života), které je následně možné umístit podobně jako klipy z YouTube na vlastní blog a pouštět je ze záznamu. Stejně jako videokonference provozovaná přes Skype či iChat vám dává možnost vidět své blízké, i když jste na druhém konci světa, lifecasting nabízí sdílení vlastních prožitků… s kýmkoliv, kdo má zrovna zájem.
uStream.tv
Schválně jsem uvedl, že se jedná o určitý vývojový stupeň podcastingu, ale hlavní myšlenka obou těchto technologií se liší. Podcasting nabízí offline obsah automaticky stahovaný pomocí RSS do vašeho iPodu (TV, set-top boxu či počítače), lifecasting je hlavně postaven na aktuálním okamžiku. Možná by bylo přesnější uvést, že je to spíše vývojový stupeň služeb, jako je Twitter. Zatímco Twitter vám nabízí živé publikování vlastních myšlenek, nápadů nebo toho, co zrovna děláte, v textové podobě, lifecasting k tomuto nápadu přidává kameru.
Změna trhu, změna pravidel
Co může lifecasting přinést? Alternativu. Asi nelze očekávat, že se z pasivních uživatelů televize stanou nadšenci alternativních řešení, jako jsou YouTube, Joost či Justin.tv. Pasivní příjem zábavy je v nás (nebo ve větší části populace) stále zakořeněn a asi změněn nebude. Jednodušší je pustit televizi a nechat se bavit, než zábavu aktivně vyhledávat. Ale stejně jako Joost nabízí zcela nový pohled na televizi jako médium, může lifecasting v budoucnu znamenat nástroj, který umožní lidem sdílet vlastní okamžiky. Nejenom je natočit, ale živě je sdílet s přáteli. Možná, až v roce 2010 budete večer usedat večer v obývacím pokoji k televizi, budete přemýšlet nad tím, zda se podíváte na nabídku České Televize, nebo „zkouknete” nový videoklip Jay-Z na Joost či YouTube, nebo se budete chtít podívat na živý přenos z koncertu z pražské Sazka Areny. Kamarád si vzal s sebou svůj telefon a bude přenášet to, co se děje na pódiu. Nebo možná váš bratr bude zrovna mít svatbu na Havaji a vy budete chtít být při tom. Nebo vás bude zajímat, jak to vypadá v klubech a restauracích ve vašem městě – pár lifecasterů má vlastní blogy, kde lze jejich život sledovat online.
Lifecasting bude samozřejmě další služba, která umožní nalézt nové talenty. Amanda Congdon se díky svému videoblogu Rocketboom stala natolik zajímavou, že dostala nabídku do ABC News Now, podobný osud může potkat lifecastery. Když chtěli zazářit včera, museli do reality show, dnes si mohu založit vlastní kanál a začít bavit své okolí. Vedle exhibicionismu, snahy vyniknout a návykového pocitu, že vás sledují tisíce fanoušků, je motivací samozřejmě finanční ohodnocení – ten, kdo získá největší sledovanost, vydělá také nejvíc na reklamě. Reality TV tak získává novou konkurenci.
Soukromí
Nové služby zahrnující do sebe zmíněny Twitter, Justin.tv, ale i jakékoliv internetové publikování s sebou přinášejí ještě jednu otázku. Soukromí. Bude vůbec něco jako soukromí existovat? A v jaké míře? Když se budete snažit, budete schopni o svých spolužácích ze střední školy zjistit nejenom, kde pracují a bydlí, ale i na jakém filmu byli před týdnem. Za předpokladu, že se vaši spolužáci pohybují alespoň trochu na Internetu a využívají komunitní weby. Dnes to, co jsem napsal, může být spíše výjimka a až na pár základních informací toho asi příliš nezjistíte, ale s nárůstem oblíbenosti Internetu a především služeb, které monitorují váš privátní život, může být soukromí chápáno zcela odlišným způsobem. Zatímco dnes vybočuje z řady ten, kdo je na Internetu lehce dohledatelný, za nějaký čas to může být zcela obráceně. Možná, že pak za dva roky zrušíte schůzku s potenciálním zaměstnancem, když o něm nebudete schopni cokoliv vygooglovat…
