Hlavní navigace

Příchod a pád trendu na příkladu odkazovacích služeb

25. 9. 2009
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: 29
Internet je více než jakékoliv médium před ním ukázkou zrychleného, a někdy v důsledku toho až humorného koloběhu trendů. Jak takový koloběh vypadá, co znamená a jak ho využít?

Před pár dny jsme dostali propagační (nevyžádanou) zprávu od provozovatelů nové odkazovací služby Pochval.(cz). Tato služba, kterou zde nechci recenzovat, ale která nevypadá v rámci možností špatně, je další, již mnohakterou inkarnací odkazovacího systému á la Digg na českém Internetu.

Jak již bylo řečeno, nechceme zde nový server recenzovat, pokud vás zajímá, navštivte jej a udělejte si obrázek sami. Jeho objevení se ale přesně zapadá do koloběhu trendů, který je na Internetu díky jeho vlastnostem mnohem rychlejší, než je, respektive býval u jiných médií a v reálném světě. Využijme proto příležitosti a podívejme se na to, jak takový koloběh trendů vypadá. Právě na příkladu odkazovacích služeb.

Fáze 1 – jiskra světla

Na počátku každého trendu je nápad. Většinou se jedná o nápad velmi jednoduchý. Nenechme se zmást tím, že například práce s webovou aplikací je jednoduchá pro uživatele; samotná aplikace je poměrně komplikovanou záležitostí. Důležité je to, že za uživatelsky přátelským rozhraním a relativně komplikovaným programem, který jej obsluhuje, se nachází jednoduchý a přitom velmi užitečný princip. V našem případě, tedy u odkazovacích služeb, je principem katalog odkazů na web, kde každý uživatel (posléze s podmínkou, že každý uživatel, který se registruje, ale k tomu se dostaneme) může do tohoto katalogu přidat svůj vlastní odkaz. Katalogů je na Internetu nesčetně a odkazů v nich ještě více. Proto byl do nápadu uživatelsky editovatelného katalogu integrován jiný nápad, totiž hodnocení kvality odkazů na základě hlasování uživatelů. Každý uživatel tedy mohl nejenom vložit nový odkaz, ale i hlasovat pro stávající odkazy s tím, že pořadí odkazů v katalogu se utvářelo na základě hlasování. Tato kombinace nápadů dala vzniknout geniální, jednoduché a extrémně užitečné službě – www.digg.com. Tato služba byla pro mnohé asi jako jiskra světla. Uživatelé si říkali o jejich tvůrcích něco jako „teď na to přišli“ a manažeři přemýšleli, jak toho využít ve svůj prospěch.

Fáze 2 – následovníci

Jednoduché dobré nápady se dělí na ty životné a neživotné. Mnoho internetových služeb skončilo po několika měsících provozu, byť byly založeny na geniálních nápadech. Důvodem bylo, že samotná jednoduchost a užitečnost nápadu ještě neznamenala, že si služba z něj vycházející najde dostatečné množství uživatelů, a hlavně: že bude využívána tak, jak její autoři předpokládali, přesněji, jak zamýšleli.

Digg patřil mezi ty služby, jejichž nápad životný byl. A tak začal být využíván, a jeho katalog se plnil odkazy. To přivádělo další a další uživatele, a ti dodávali další odkazy. Služby si po nějaké době dosáhla takové popularity, že „přeskočila“ z Internetu do reálného světa. Tím, že o ní bylo referováno jako o fenoménu „uživatelé Internetu si sami hlasují o tom, na co se budou dívat“, popularita dále rostla. V důsledku toho se začaly objevovat první služby, které z dobrého nápadu těžily. V některých případech se jednalo o pouhé kopie, v dalších o služby, které se původní nápad pokoušely zdokonalit, v dalších pak o původní princip, který byl ale omezen na určitý typ obsahu (třeba odkazová služba specializující se pouze na technologické weby, nebo weby konkrétního vydavatele – ukázkou tohoto přístupu v ČR je třeba www.libilose.cz)

Někteří z následovníků na počátku získali určitou popularitu, jiní ne. Uživatelé původního nápadu, oslnění „fenoménem“ a vizionářskými představami některých (rádoby)odborníků o tom, jak tento fenomén již od zítřka „vše změní“, zkoušeli i další služby. Ty, které se dokázaly dostat přes určitou (nevypočitatelnou a hlavně psychologickou) míru množství příznivců, se svému vzoru staly konkurenty, ostatní živořily a časem zanikly, nebo se ocitly na okraji zájmu.

Fáze 3: Inflace

Vezení se na vlně „trendu“ odkazování ale ještě předtím dalo vzniknout ohromnému množství služeb víceméně podobného typu. Trendu chtěli využívat majitelé a správci webových prezentací. Vkládali další a další odkazy na své stránky, kdo nebyl v hlasovacím katalogu, jako by nebyl. Také si dávali hlasy, aby svůj odkaz posunuli výše. Protože to bylo lidsky náročné, vytvořili skripty a boty ke vkládání odkazů, na což museli provozovatelé serverů reagovat zavedeních humánní kontroly (Captcha) a povinné registrace. I tak ale bylo mnoho zejména menších serverů zcela zaplaveno spamovými odkazy vytvořenými v důsledku touhy webmasterů jít s dobou. Tyto odkazy paradoxně vedly ke snižování počtu uživatelů, protože s jejich stoupajícím počtem klesala informační kvalita serverů – případný kvalitní obsah bylo potřeba hledat.

Nejvýznamnější odkazovací servery, elita složená (v našem případě) z původního nápadu a jeho nejúspěšnějších plagiátorů (v případě „sociálních záložek“ del.icio.us inspirantů) se snažily s inflací odkazů a klesajícím zájmem uživatelů, kteří na rozdíl od webmasterů již přišli na to, že tyto služby „všechno nezmění“, vyrovnat. Snažili se ke svým službám doplnit novou přidanou hodnotu. A tak o odkazech můžeme diskutovat, můžeme je porovnávat, k funkci přidání hlasu přibyla leckde funkce ubrání hlasu. Počet hlasů na (registrovaného) uživatele může být v rámci dosažení férovosti omezen.

Na inflaci se ale snažili uživit i jiní. Začaly vznikat servery, které agregovaly funkce přidávání odkazů do mnoha katalogů na jeden server (např. http://pridat­.eu), a tím usnadnily práci odkazuchtivým tvůrcům webů. Vznikaly také služby, které naopak agregovaly „kvalitní“ odkazy z více katalogů do jednoho místa – obojí je princip trychtýře, v každém z případů v trochu jiné podobě. Živnou půdou obojích bylo velké množství odkazovacích katalogů a bezcenných odkazů v nich.

Kolaps a renesance

Po nějaké době se zjistilo, že hlasovací katalogy skutečně svět nezmění. Uživatelé mnoha z nich je prostě přestali navštěvovat, většinou z důvodu přeplnění spamem. Mnoho z katalogů, zejména těch, které začaly fungovat v době největšího hype a na standardních aplikacích, ve kterých se změnil jen název a design, přestalo fungovat, mnoho jiných se stalo hrobečky. Zůstalo pár skutečně úspěšných služeb a ty se s nechtěnými odkazy dokázaly vyrovnat buď synteticky (kvalitním filtrováním) nebo – lépe – sociálně (uživatelé hlasovali pro kvalitní odkazy a spam zmizel v propadlišti). Původní štěstí na Internetu, které se snažil kopírovat kde kdo, tak nakonec zůstalo několika opravdu dobrým a úspěšným aplikacím. Většinou těm, které dokázaly buď přinést novou přidanou hodnotu, nebo které se již od počátku zaměřily na úzce vertikální „trh“ uživatelů a nastavily pro ně jasné a přísné podmínky (zde již zmiňované Líbilo se). Nad fenoménem odkazovacích služeb se zavřela voda.

BRAND24

Závěr

Vlastně ne úplně. Dodnes mohou vznikat nové. Jejich cesta k úspěchu je o poznání složitější, než tomu bylo na začátku, ale na druhé straně pokud jej dosáhnou, úměrně tomu se zlepšuje šance, že na vrcholu vydrží. Těžko říct, zda služba Pochval.cz, kterou jsem zmínil na začátku a která stála za vnikem tohoto textu, bude nebo nebude mezi těmi, kterým se podaří udržet. V každém případě ji ale její autoři propagují v okamžiku, kdy nenabízí nic, co by bylo aktuálně „in“. Nabízí službu, která po nástupu a pádu z piedestalu trendu zůstala v portfóliu webových služeb jako jedna z mnoha užitečných.

Podobných příkladů jsou desítky. Liší se názvy a funkce služeb, liší se podoby geniálně jednoduchých nápadů. Co zůstává, je princip, takže až uvidíte raketový vzestup nové webové (a nejenom webové) služby a výkřiky „expertů“, že tato služba změní svět, vzpomeňte si na odkazovací katalogy…

Využíváte ještě dnes některého webového katalogu?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je sociolog, odborný publicista, poradce, a lektor.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).