Připojená auta: Ústup Windows, BlackBerry bere (skoro) vše

Systém QNX se v posledních letech stal dominantní platformou, která automobilkám umožňuje se v autech skutečně naplno „vyřádit“.

Zatímco příběh Stevea Jobse, Stevea Wozniaka či Billa Gatese je znám, Gordona Bella a Dana Dodge zná jen pár zasvěcených. Pro operační systém QNX, který pohání uživatelské rozhraní značné části dnešních připojených aut, jsou ale tím, čím jsou prvně jmenovaní pro Mac OS či Windows.

Gordon a Dan se potkali v roce 1980 na Univerzitě ve Waterloo v kanadském Ontariu. Přestože univerzita nemá takové renomé, jako školy slavné „ivy league“ či Caltech na západním pobřeží, jsou mezi jejími absolventy skutečně slavná jména – především spoluzakladatel a dlouholetý ředitel RIM Mike Lazaridis, spoluzakladatel Open Text Corporation Gaston Gonnet, nebo tvůrce PHP Rasums Lerdorf. A pak samozřejmě již zmínění Bell a Dodge.

Od semestrálky k BlackBerry

Oba se v roce 1980 zapsali do hodin programování, kde si jako hlavní úkol semestru zvolili tvorbu základního jádra OS běžícího v reálném čase. Oba úkol zaujal natolik, že se rozhodli mu věnovat dál i po dokončení semestru. V Kanatě (to pravdu není překlep), jednom z moderních předměstí Ontaria, založili ještě tentýž rok společnost Quantum Software Systems (QSS) a již v roce 1982 vydali první komerční verzi svého operačního systému QNX, určenou pro procesory Intel 8088.

Přestože se QNX měl časem stát jedním z nepopulárnějších OS pro vestavěné systémy, na samotném počátku hrál roli klasického operačního systému pro počítače ICON (později se staly součástí Unisys) – osmibitové stroje typu „vše v jednom“ ne nepodobné legendárnímu Commodore PET. QNX byl zvolen pro svou kompaktnost (jádro mělo 44kb, což bylo na počátku 80. let příliš pro vestavěné systémy, ale zcela přijatelné pro osmibitové školní počítače), rychlost a zejména spolehlivost. Díky tomu se již v polovině osmdesátých let začal objevovat v průmyslových aplikacích, zatímco ze školního prostředí jej postupně koncem dekády začaly vytlačovat PC a Macintosh se svými OS.

V QSS se zhruba ve stejné době rozhodli zaměřit na novou oblast – model přenosných operačních systémů POSIX. To si vyžádalo přepsání jádra, při kterém byla rovnou přidána podpora GUI s okny a vznikl tak QNX 4, který si nicméně stále zachoval výhodu poměrně kompaktního jádra. Další zásadní změna přišla o desetiletí později, kdy byl QNX obohacen o podporu symetrického multiprocesingu a nejnovější POSIX API. Výsledkem byla verze QNX Neutrino, vydaná v roce 2001. 

QNX se začal objevovat ve vestavěných systémech pro telematiku již koncem 90. let, skutečný zlom ale přišel až v roce 2005, kdy QNX Software Systems (jak se dřívější QSS již od konce 80. let nazývala) koupil holding Harman International Industries, společnost, která vlastní mimo jiné řadu značek v oblasti hi-end a profesionálního audia, včetně řad zaměřených speciálně na ozvučení automobilů.

V Harmanu si uvědomili potenciál, který má QNX v oblasti zábavních systémů v automobilech – jednalo se o platformu, s níž již řada výrobců pracovala a která nabízela i podporu moderních technologií a uživatelských rozhraní. Po roce 2004 se tak QNX postupně objevil coby operační systém v palubních deskách více než 200 modelů různých výrobců. Jeho úspěšné tažení v automobilovém odvětví kupodivu neohrozila ani akvizice ze strany BlackBerry v roce 2010 (byť se zpočátku zdálo, že tomu tak možná bude). 

QNX se stal základem operačního systému BlackBerry 10 a zároveň pohání například integrační platformy Apple CarPlay a Android Auto. QNX nicméně není jediným velkým hráčem na poli automobilových operačních systémů. Významný podíl si, přes počáteční klopýtnutí, o němž jsme psali minule, vybojoval a po řadu let držel také Microsoft se svou platformou WEA.

QNX je základem operačního systému BlackBerry 10

Okna na čtyřech kolech

Po fiasku s AutoPC, kdy v roce 1998 spatřil světlo světa nakonec jen model „chytrého“ autorádia Clarionu (a Microsoft z celého projektu spíše nenápadně vycouval), učinili v Redmondu druhý pokus o dobytí automobilového trhu již v roce 2000, kdy byla oznámena platforma Windows CE for Automotive, která měla nabídnout taková „lákadla“ jako byl předinstalovaný internetový prohlížeč. Byla to ale až třetí generace platformy, jež pod názvem Windows Automotive a s podporou .NET úspěšně oslovila velké automobilky. 

Vůbec prvním zářezem v pažbě byla italská skupina FIAT, která v rámci partnerství své dceřiné společnosti Magnetti Marelli a Microsoftu začala v roce 2004 vyvíjet infotainment systém Blue&Me. Ten záhy nabídl nejen obligátní handsfree či GPS navigaci, ale také například rozpoznávání hlasu. V roce 2007 pak byla představena aplikace EcoDrive, která umožňovala sbírat a analyzovat data o provozu a spotřebě (z ECU a dalších systémů vozu) na PC. 

Obrovským vítězstvím Microsoftu bylo ohlášení systému SYNC. Ten automobilka Ford představila na autosalonu v Detroitu počátkem roku 2007. Příchod SYNC byl ale zároveň okamžikem, kdy se Microsoft rozhodl, patrně v reakci na neochotu automobilek s ním pracovat, dočasně rezignovat ve světě automobilového průmyslu na jméno Windows. Ostatně i logo SYNC má dovětek „powered by Microsoft“ a nikoliv „Windows“. Platforma tak byla opět přejmenována, tentokrát z Windows Mobile for Automotive na Microsoft Auto (ani to ale nebyla poslední změna názvu, ta přišla v roce 2010, kdy bylo jméno opět změněno na Windows Embeded Automotive“). 

Hardwarový modul Ford SYNC

SYNC byl až donedávna největší výhrou Microsoftu v automobilovém segmentu, vedle Fiatu se objevili i další významní zákazníci – například Hyundai-Kia Automotive group v roce 2008, nicméně SYNC (ve druhé generaci přejmenovaný na MyFord Touch) byl skutečnou vlajkovou lodí zejména ve Spojených státech. Platforma nabídla řadu zajímavých funkcí včetně hlasového ovládání, čtení SMS zpráv a další možnosti integrace mobilních telefonů (iPhone, Adroid, Windows Mobile, Windows Phone), podporu řady přenosných MP3 přehrávačů, ale také mnohem zajímavější funkce ve verzích pro řidiče profesionály – například schopnost detekovat přítomné nebo chybějící předměty v nákladním prostoru (typicky lze využít pro nářadí označené RFID tagem). 

MyTouch Ford – druhá generace systému na platformě Microsoftu. Solidní, ale trochu nudné

Minulý čas nicméně nepoužíváme náhodou, koncem minulého roku totiž Ford oznámil, že třetí generace rozhraní Sync již nebudou pohánět Windows, ale konkurenční QNX.

EBF16

BlackBerry bere (skoro) vše

Odchod Fordu od Windows pouze ilustruje širší obraz automobilového průmyslu: QNX se v posledních letech stalo dominantní platformou, která automobilkám jako je Volskwagen, Audi, Mercedes-Benz, General Motors a bezmála čtyřiceti dalším, umožňuje se skutečně naplno „vyřádit“ při návrhu uživatelských rozhraní, LCD panelů a připojených funkcí moderních automobilů. 

Zásadní roli také bezpochyby hraje zcela nový způsob integrace chytrých telefonů – zrcadlení obrazovky či „simulace“ vybraných aplikací, spíše než napojení audia a propojení telefonního seznamu. A právě to jsou silné stránky QNX jak v kombinaci s iOS (CarPlay), tak s Androidem (AndroidAuto) – o nich si víc povíme příště.

7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 7. 8. 2015 7:51

Školení: Právo pro e-shopy

  •  
    Jak provozovat e-shop v souladu se zákonem.
  • Jak přistupovat k vrácení zboží a spory se spotřebiteli.
  • Jak v souladu s právem marketovat e-shop.

Detailní informace o školení Právo pro e-shopy »