Připojení v Česku: jaká je realita?

Připojení na bázi Wi-Fi se v ČR prosadilo ještě před nástupem ADSL a  rozvinulo se i díky jeho zpoždění. Ani následně se však situace zásadněji nezměnila. ADSL nevytlačilo Wi-Fi z trhu a dodnes s ním spíše prohrává, než aby nad ním vítězilo.  V poslední době pak ADSL stále více dochází dech a prohrává  už i s kabelovým připojením.

Tento článek je aktualizovanou textovou podobou části mého příspěvku (PPT, 1163 KB) na letošní konferenci Czech Internet Forum 2008. Původně se měl jmenovat úplně jinak, a to „Co říkají statistiky?“. Asi to ale bylo málo úderné, a tak došlo k jeho přejmenování. O připojení k Internetu příspěvek (i tento článek) skutečně pojednává, nicméně ke statistikám má přeci jen blíže: snažil jsem se v něm vzít několik zajímavých statistických údajů a pokusit se je interpretovat, neboli vyvodit z nich nějaké věcné závěry.

(Ne)věřte statistikám

Ze všeho nejdříve jsem ale chtěl upozornit na to, že se statistikami je třeba nakládat opatrně. Každá z nich totiž má určité pojetí a vymezení toho, co vlastně zkoumá: například internetové statistiky, sledující velikost internetové populace, nutně musí pracovat s nějakou definicí toho, kdo je uživatelem Internetu.

Stejně tak má každá statistika svou metodiku, zahrnující například způsob sběru dat a jejich vyhodnocování. V již zmiňovaném příkladu internetových statistik jde například o to, zda jde o exaktní měření či o výsledky dotazování konkrétních osob. Pak je třeba se zajímat buď o technologii a postup měření, nebo o způsob dotazování, velikost vzorku a způsob jeho výběru atd. Včetně toho, zda dotazováni byli například jen lidé starší 16 let, či ještě mladší nebo naopak ještě starší atd.

Všechny tyto výchozí informace pak mají významný vliv na hodnocení výsledků. Dokonce takový, že bez nich nemá hodnocení výsledků až tak velký smysl. Osamostatňovat výsledky statistik, neboli odtrhovat od nich výchozí definice a celou metodiku, je totiž cestou do statistických pekel. Otevírá to dveře k prakticky neomezeným manipulacím: potřebujeme-li dokázat jakékoli tvrzení, asi vždy k němu můžeme najít nějakou statistiku, které ji svými výsledky na první pohled potvrzuje. A na druhý pohled, který by ukázal, že statistika se ve skutečnosti váže k něčemu úplně jinému, už ani nedojde.

Možná i to je příčinou toho, proč lidé občas vnímají statistiky negativně a častují je degradujícími výroky (jako například známým výrokem o lži, zatracené lži a statistice).

Často citovaný je i údajný výrok sira Winstona Churchilla, který měl říci že „věří jen té statistice, kterou si zfalšuje sám“.

statistika

I v případě tohoto výroku je ale vhodné nezůstávat jen na povrchu, ale je třeba se zajímat i o celkový kontext a další souvislosti. A i zde, obdobně jako u statistik, můžeme zjistit že věci se nakonec mají úplně jinak, než jak se původně zdálo. Uvedený výrok totiž není autentický (nepochází od Winstona Churchilla), ale je fámou, kterou o něm umě rozšířil Joseph Goebbels, ministr propagandy nacistické třetí říše.

WiFi jen jako dočasné řešení?

Pojďme ale již k českému Internetu a jeho vývoji. Při mnoha příležitostech, včetně loňské konference Czech Internet Forum, se diskutovalo o tom, proč se u nás tak rozvinulo WiFi (pro připojování k Internetu).

Kolem důvodů dnes již panuje vcelku shoda, a i zástupci Telefóniky O2 Czech Republic (dříve Českého Telecomu) sami připouští, že přišli na trh pozdě. No a když už tak učinili, v polovině roku 2002, ještě je přibrzdil regulátor, který jim jejich prvotní ADSL (v podobě služby IOL Platinum) zakázal, kvůli neexistenci velkoobchodní nabídky (podrobněji).

A tak na loňském Czech Internet Foru zástupci WiFi providerů dokonce děkovali své konkurenci za to, že se zpozdila, a tím jim otevřela cestu a usnadnila vstup na trh. Jenže: od doby, kdy se vše toto odehrávalo (2002 zákaz IOL Platinum, 2003 opakovaný start ADSL), už uplynul nějaký ten pátek. Jak se situace vyvíjela dál?

Pokud je WiFi jen nějaké dočasné řešení, skrze které si „lidé pomohli sami“, pak následující léta již měla přinést jasný nástup „trvalých“ řešení, která by měla jednoznačně převážit  – a WiFi jako variantu připojení k Internetu doslova převálcovat.

To se ale nestalo.

WiFi stále roste

Jak ukazují následující statistiky, s počty ADSL a WiFi přípojek, tempa jejich růstu jsou víceméně vyrovnaná. Dokonce to na první pohled vypadá, že WiFi roste pravidelně a stabilně (křivka jeho růstu je lineární), zatímco tempo růstu ADSL se různě mění (a příslušná křivka se zakřivuje).

adsl vs wifi

Už zde ale musíme jít hlouběji a uvědomit si, z čeho uvedený graf vychází a co přesně ukazuje.

V případě ADSL jde o čísla, pravidelně (čtvrtletně) vykazovaná společností Telefónica a zahrnující tři druhy ADSL přípojek:

  • ty, které Telefónica prodala koncovým zákazníkům sama, pod svou vlastní značkou (z jejího pohledu: maloobchodní ADSL)
  • ty, které koncovým zákazníkům prodali (pod svou značkou) alternativní operátoři a využili k tomu velkoobchodní ADSL služby Telefóniky (tzv. „přeprodávané ADSL“),
  • ty, které koncovým zákazníkům prodali (pod svou značkou) alternativní operátoři a využili k tomu mechanismus zpřístupnění místních smyček (LLU, Local Loop Unbundling).

V případě WiFi je tomu ale úplně jinak. Zde, na rozdíl od ADSL, jde pouze o odhady. Navíc zahrnující další technologie (jako je FWA), a ne pouze WiFi. Nebo ještě přesněji: ze začátku grafu, kolem roku 2005, jde o „čistý odhad“, použitý Českým telekomunikačním úřadem pro jeho první analýzu tuzemského trhu s velkoobchodním broadbandem (a založený na různých zdrojích, například na odhadech sdružení Internet pro všechny).

Naproti tomu údaj, vztažený ke konci roku 2007, už vychází spíše z konkrétních čísel, které si ČTÚ v mezidobí vyžádal po WiFi providerech, a které použil ve své druhé analýze velkoobchodního trhu s broadbandem. Ani tato čísla však nezahrnují ty WiFi přípojky, které svým členům zřídila a provozují různá sdružení a společenství, která nemají statut řádného providera (poskytovatele služeb).

Na druhou stranu tato čísla stále obsahují ještě i FWA přípojky, jejichž počet byl koncem roku 2007 odhadován někde v řádu 20 000. A jelikož údaje o samotném WiFi (bez FWA) nejsou k dispozici, nezbývá než si pomoci odhadem. Lze například použít orientační odhad toho, že FWA přípojek by mohlo být srovnatelně k tomu, kolik WiFi přípojek zřídila různá sdružení bez statutu providerů. Pak se totiž oba počty vzájemně kompenzují – ale z konkrétního celkového počtu WiFi přípojek se rázem stává pouhý odhad.

Navíc je zde ještě problém v tom, že údaje o počtu WiFi přípojek, pocházející od ČTÚ, končí s koncem roku 2007, zatímco u ADSL jsou k dispozici ještě čerstvější údaje, až do konce třetího čtvrtletí 2008. Zde tedy nezbývá než extrapolovat dosud lineární průběh růstu WiFi, a „prodloužit ho“ až do 3Q 2008 (viz obrázek).

Při této extrapolaci je navíc možné pozorovat jeden zajímavý jev: i při zásadní změně metodiky (přechodu od čistých odhadů na konkrétní čísla z výkazů WiFi providerů) nevykazuje výsledný graf žádný „zub“, resp. skokovitý přechod. To naznačuje, že původní odhady byly relativně přesně a dobře odpovídaly skutečnosti.

WiFi jako český fenomén nezaniká. Naopak se ještě prohlubuje.

Pro zajímavost si ještě ukažme jiný pohled na stejná čísla, jako v předchozím odstavci. Tentokráte ale již nepůjde o počty různých variant přípojek, ale o jejich procentuelní zastoupení mezi všemi broadbandovými přípojkách (tj. na celém maloobchodním trhu). A to jak ke konci roku 2005 (ke kterému ČTÚ vztáhnul svou první analýzu), tak i ke konci roku 2007, ke které vztáhnul svou druhou analýzu. Navíc jsou zde zastoupeny i kabelové přípojky.

dle CTU

Při tomto pohledu snad ještě názorněji vidíme, že ADSL (resp. DSL) rozhodně nijak nepřeválcovalo WiFi a nevytlačilo ho z trhu. Právě naopak: srovnání konce roku 2005 s koncem roku 2007 ukazuje, že ADSL dokonce ztratilo pár procent ze svého tržního podílu, zatímco kabel zůstal víceméně na stejné úrovni, a WiFi si naopak polepšilo.

Takže vysoký podíl WiFi na celkovém počtu broadbandových přípojek, který Česká republika vykazovala v předchozích letech – a který nenacházel moc pochopení a porozumění třeba v Bruselu či v OECD – s časem neklesá, ale naopak roste. Naše specifikum se tak ještě více prohlubuje.

Na druhou stranu je ale možné konstatovat, že jak v Bruselu, tak i v OECD si na toto naše specifikum již zvykli a již jej nekomentují různými poznámkami pod čarou, avizujícími potřebu změny metodiky, či úplně jiné statistiky.

Vývoj ADSL v posledním roce

Zajímavý pohled na celkový vývoj tuzemského broadbandu přináší také údaje za poslední rok, resp. za první tři čtvrtletí roku 2008. Jak již zaznělo výše, konkrétní čísla pro WiFi za toto období k dispozici ještě nejsou – ale pro ADSL, stejně jako pro kabel, již k dispozici jsou a ukazují docela zajímavé trendy.

pokles ADSL

Následující graf jste zde na Lupě již mohli vidět: ukazuje čtvrtletní přírůstky ADSL, a to samostatně pro „maloobchodní“ ADSL (přípojky prodané koncovým zákazníkům přímo Telefónikou), „velkoobchodní“ (alias: přeprodávané) ADSL, a také ADSL na bázi LLU (žlutě). Sestupný trend snad netřeba komentovat.

Pro názornost připojuji ještě jeden graf, tentokráte s celkovými čísly (nikoli kvartálními přírůstky) a za delší období, který ukazuje celkový počet „přeprodávaných“ ADSL přípojek (z pohledu Telefóniky: velkoobchodních). I zde je ale celkový pokles, zejména v poslední době, dobře patrný. Na jeho základě asi lze vyslovit hypotézu, že pokud se nestane něco opravdu zásadního, je „přeprodávané ADSL“ (tj. velkoobchodní) odsouzeno k postupnému zániku.

preprodej

To „maloobchodní“ ADSL v celkových počtech nadále roste, neboť Telefónica stále prodává koncovým zákazníkům nové a nové přípojky. Jenže jejich přírůstky jsou stále nižší a nižší, viz příslušný předchozí obrázek.

Pokud si zde (tj. u „maloobchodního“ ADSL) nakreslíme graf s celkovým počtem přípojek, bude i na něm toto zpomalování tempa růst dobře patrné. A když už máme tento graf k dispozici, můžeme si k němu přikreslit i extrapolaci záměru, se kterým přišel generální ředitel české Telefónky, pan Salvador Anglada, počátkem letošního roku: do 5 let se dostat na rovný milion přípojek!

obr

Splnění tohoto cíle vyžaduje, aby se (alespoň v dlouhodobém průměru) tempo růstu nových přípojek udrželo na hodnotě, naznačené na obrázku tečkovaně. Vývoj v posledních kvartálech ale vytyčenému cíli moc vstříc nevychází: stále více se od směru tečny odchyluje, bohužel směrem dolů (k nižšímu tempu růstu). Do konce sice ještě zbývá hodně času, ale zásadněji zvýšit tempo růstu bude čím dál tím složitější.

ADSL už prohrává i s kabelem

A ještě jedna zajímavá skutečnost: přesnější údaje o vývoji WiFi v letošním roce ještě nejsou k dispozici. Ale u kabelového Internetu už je situace lepší: za celý sektor kabelového připojení sice souhrnná čísla k dispozici také ještě nejsou, ale pro největšího kabelového operátora, české UPC , už ano. A jejich srovnání s ADSL od Telefóniky (tj. s jejím „maloobchodním“ ADSL) vychází velmi zajímavě: někdy na počátku letošního roku se kabelu od UPC podařilo dohnat ADSL o Telefónky, a od té doby už kabel roste rychleji! Viz obrázek:

ADSL vs. kabel

Rozdíly sice nejsou až tak velké, ale existují: v součtu za první tři kvartály letošního roku přidala Telefónika jen 43 000 nových přípojek, zatímco UPC jejich počet navýšilo o 46 000. Pokud bychom vzali v úvahu i „přeprodávané ADSL“, pak by se rozdíl jen zvětšil – když přeprodaných přípojek fakticky ubylo, a to o 5500.

Bilance by se obrátila pouze tehdy, pokud bychom započítali i přírůstek zpřístupněných místních smyček (na bázi LLU), které ve většině případů posloužily alternativním operátorům právě ke zřízení nových ADSL přípojek.

Jenže těchto nově zpřístupněných místních smyček bylo 5700, a tedy skoro stejně jako úbytek přeprodaných ADSL přípojek. Což mimo jiné potvrzuje předpoklad, že alternativní operátoři se snaží migrovat své zákazníky z „přeprodeje“ na „zpřístupnění“, neboli z velkoobchodního ADSL na ADSL na bázi zpřístupněných místních smyček.

Správně bychom tedy měli započítat úbytek 5500 a přírůstek 5700 vůči sobě, což dává čistý přírůstek pouhých 200 nových přípojek – a celkovou bilanci mezi ADSL a kabelem to nemění.

WiFi už vítězí i v domácnostech

Poslední vývoj kolem ADSL lze sledovat i na dílčí části trhu, kterou jsou české domácnosti. Zde jsou k dispozici výsledky průzkumů Českého statistického úřadu, které probíhají opakovaně již několik let, naposledy se datují ke 2. čtvrtletí 2008, a ukazují procentuelní zastoupení jednotlivých technologií připojení v domácnostech.

A právě zde je patrný významný trend, spočívající v obrácení směrů: zatímco mezi lety 2006 a 2007 v domácnostech ADSL a kabel zvětšovaly svůj podíl (hlavně na úkor dial-upu), mezi roky 2007 a 2008 je tomu opačně: ADSL ztrácí svůj podíl poměrně výrazně, a kabel také, byť jen mírně. Pouze WiFi svůj podíl dále zvyšuje, ještě rychleji než dříve.

CSU

Zde je ale třeba znovu zdůraznit, že domácnosti jsou jen částí celého trhu, a kromě nich je třeba brát do úvahy i situaci v připojování firem. A zde naopak vede ADSL. Například podle posledního měření ČTÚ (v rámci akce MOSEK, alias monitorování stavu elektronických komunikací) regulátorovi vyšlo, že ADSL má mezi firmami podíl 43 %, zatímco WiFi jen 29 %. Což zcela jistě souvisí s vyššími požadavky na robustnost a dostupnost, i s vazbou na další služby atd.

Jenže, aby to nebylo zase až tak jednoduché, a abychom si názorně ilustrovali potenciální ošidnost statistik: pokud bychom chtěli dokázat opak, neboli to že podíl WiFi v domácnostech neroste ale naopak klesá, budeme také úspěšní. Stačí použít jinou statistiku, a to od Factum Invenio, která také monitoruje situaci v našich domácnostech. A podle ní i v domácnostech ADSL nadále zvyšuje svůj podíl, zatímco kabel zůstává na stejné úrovni, a WiFi svůj podíl naopak snižuje.

Factum Invenio

Na následujícím obrázku máte obě statistiky hezky srovnané, s vyznačenými rozdíly: ty jsou největší právě u WiFi.

srovnani Factum CSU

Čím si ale vysvětlit uvedené rozdíly mezi oběma statistikami? Na vliv statistické chyby to nevypadá, na to jsou rozdíly příliš velké.

UX16

Pravděpodobnějším vysvětlením je rozdíl v čase, kdy jednotlivé části statistik vznikaly: „rok 2007“ nemusí pro obě z nich znamenat to samé, a také neznamená. Takže každá z nich vlastně zachycuje určitý trend v jiných časových okamžicích, kdy skutečně může vycházet jinak. Tedy alespoň u ADSL lze rozdíly takto vysvětlit (a u kabelu vlastně rozdíly ani moc nejsou). V případě WiFi by se takto dal vysvětlit rozdíl v rámci roku 2008 (když ČSÚ měřilo ve druhém čtvrtletí, a Factum Invenio v březnu).

Ale v rámci roku 2007 jsou rozdíly skoro dvojnásobné, a tudíž příliš velké na to, aby se daly vysvětlit odlišným obdobím pro sběr dat. Zde už to musí mít rozdíly i nějaké další příčiny. Ale jaké?

Anketa

Očekáváte, že i Wi-Fi připojení "dojde dech"?

56 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 28. 2. 2009 14:41
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Školení PPC reklamy pro začátečníky

  •  
    Principy fungování PPC reklamy.
  • PPC nejsou jen ve vyhledávačích.
  • Zjednodušte si správu šikovnými nástroji.

Detailní informace o školení PPC reklamy »