Přístupnost webů státní správy - testovací kritéria

Ačkoliv jsem při psaní prvního dílu (nazvaného Malý úvod před velkým testem) předpokládal, že druhým dílem již začne samotný test, několik čtenářů mě upozornilo, že by bylo dobré nejprve něco říci k testovaným zásadám. Test proto odložíme na příští týden a dnes si zásady přístupného webu blíže představíme.

minulém díle jsem se vás snažil přesvědčit, že přístupnost je něco, co by měl splňovat každý moderní a otevřeně smýšlející web. Řekli jsme si, co to vůbec přístupnost je a jaké v rámci ní fungují právní normy. Dále jsem se snažil upozornit na všechny potenciální vrstvy uživatelů, které s nepřístupným webem plným bariér mohou mít problémy. Dnes bych vám rád představil zásady a kritéria, které budeme testovat. U každého pravidla se pokusím zmínit, proč a v čem je důležité.

Z různých metodik zmíněných v minulém díle jsem si vybral tu nejznámější – pravidla WCAG od iniciativy WAI. V rámci této metodiky se pak zaměřím na ty nejdůležitější kontrolní body. Vybíral jsem z bodů s prioritou 1 a 2. Důvodem mého užšího výběru je fakt, že testovat všechny by bylo časově příliš náročné a pro účely tohoto článku zbytečné. Snažil jsem se zvolit podle svého názoru ty nejdůležitější. Nahlédnete-li do seznamu kontrolních bodů metodiky WCAG, naleznete jich mnohem více, ale jejich prověření už je spíše otázkou pro profesionální audit a zcela přesahuje možnosti tohoto seriálu.

Na jaké zásady se tedy zaměříme? Nabízím následující body.

EBF16

Pro každý netextový prvek poskytněte textovou alternativu (1.1)
Kvůli zobrazení v jiných než obrazových grafických výstupech (např. v textovém, hlasovém, braillovém) či pro samotný fakt, že mnoho uživatelů s pomalým připojením má obrázky, videa apod. vypnuté, je třeba poskytnout pomocí značky alt či longdesc plnohodnotnou významovou alternativu. Netextovým prvkem se myslí především obrázky, grafické symboly, obrázkové mapy, animace, applety, ASCII art, videa, zvuky apod.
Zajistěte, aby všechny informace nesené barvou byly dostupné i bez barevného rozlišení (2.1)
V tomto bodě nejde ani tak o konkrétní barvu či její kontrast, ale o fakt, že by se při prezentaci obsahu nemělo na barvu spoléhat. Jednoduchým testem, kdy si v prohlížeči vypneme zobrazení barev, poznáme, jestli je tento bod v pořádku, či nikoliv.
Zajistěte, aby byl dokument čitelný i bez stylových předpisů (style sheets) (6.1)
Zatím jsou bohužel ještě stále celkem hojně používané internetové prohlížeče, které kaskádové styly nepodporují, případně je používají částečně či chybně. Je třeba proto dbát na to, aby byly stránky použitelné i bez stylových předpisů.
Zabraňte tomu, aby obrazovka kmitala (7.1)
Kmitající, rychle se měnící grafické prvky jsou velmi nepříjemné i pro zcela zdravého člověka s optimálním technickým vybavením. Vysoká frekvence kmitání pak může u některých lidí vyvolat i epileptický záchvat.
Ujistěte se, že jsou stránky použitelné bez funkčního skriptování či appletů, a pokud to není možné, zajistěte adekvátní alternativní informace na přístupné stránce (6.3)
Nevhodně udělané navigační menu, které vytváří pomocí JavaScriptu obsah až v prohlížeči uživatele, může zavinit, že se až deset procent uživatelů nedostane dále než na první stranu. Obdobně to funguje i u jiných obsahových prvků, které se spoléhají na skriptování. Je vhodné proto vždy nabídnout alternativu.
Zajistěte, aby barevné kombinace popředí a pozadí byly dostatečně kontrastní i pro osoby s vadami zraku (2.2)
Barvoslepí nebo lidé s nevhodnými světelnými podmínkami u počítače velmi ocení, když stránka dodrží zásadu dostatečného kontrastu mezi barvou pozadí a barvou popředí. Na kalkulaci rozdílu existují užitečné online nástroje.
Existuje-li adekvátní značkovací jazyk, použijte k předání informace značkování místo obrázků (3.1)
Web není nástěnka či plakátovací plocha. Bohužel dost internetových stránek tak vypadá. Spousta obrázků, na kterých je dekorační text s grafikou. Pro zobrazení těchto informací je vždy značkovací jazyk vhodnější.
Vytvářejte dokumenty splňující zveřejněnou formální gramatiku (3.2)
Ano, zde se mluví o té slavné „validitě kódu“. Je vhodné vytvářet stránky s validním kódem proti zvolenému standardu. Ačkoliv jsme si zvykli, že MS Internet Explorer přejde kdejakou chybu, nemusí to tak fungovat všude. Nevalidní kód je vždy špatnou vizitkou jeho tvůrce.
Pro řízení layoutu a zobrazení použijte stylové předpisy (style sheets) (3.3)
Kaskádové styly jsou velmi účinným nástrojem pro ovlivnění výsledného vzhledu webových stránek. Z hlediska přístupnosti je jejich hlavní předností oproti jiným metodám (definice vzhledu přímo ve značkovacím jazyce) nižší výsledná velikost kódu a fakt, že nezasahují do struktury značkovacího kódu, který je dále správně interpretován i v jiných prohlížečích.
Nepoužívejte tabulky pro layout, nedávají-li smysl i linearizované (5.3)
Toto pravidlo velmi souvisí s předchozím. Zásady WCAG povolují použití velmi rozšířeného tabulkového layoutu webových stránek jen v případě, dává-li obsah smysl při linearizovaném zobrazení. To se však při složitých tabulkových layoutech neděje. Proto je lepší používat strukturálního značkovacího jazyka a vizuální prezentaci definovat pomocí kaskádových stylů.
Pro hodnoty atributů značkovacího jazyka a vlastností stylových předpisů používejte relativní jednotky místo absolutních (3.4)
Nemožnost zvětšit si písmo, která pramení v definici velikosti písma v absolutních jednotkách, je vážnou překážkou pro používání stránek pro všechny ty, kteří trpí některými zrakovými obtížemi. Relativně definovat písmo však nestačí, je třeba myslet i na layoutové prvky, jako jsou různé boxy, sloupce atp. Pakliže je písmo relativní a ostatní absolutní, často nám zvětšení písmo překryje obrázky a zůstává nepoužitelné.
Ke strukturování dokumentů používejte prvky nadpisů, a to v souladu se specifikací (3.5)
Toto pravidlo opět vychází z názoru, že je vhodnější tvořit stránky prostřednictvím strukturovaného kódu s pomocí kaskádových stylů. Co je vizuálně nadpisem, mělo by být nadpisem i v kódu (značky h1, h2 atp.). Jen tak mohou být správně interpretovány ve všech typech zobrazení.
Jasně identifikujte cíl každého odkazu (13.1)
Odkaz by měl být jasně a pokud možno unikátně pojmenován. Konstrukce typu „najdete zde“ jsou naprosto nevhodné a neříkají nic o svém cíli. Je vhodné kromě správného textu odkazů používat i atribut  title.
Prostřednictvím metadat doplňte ke stránkám sémantické informace (13.2)
Jedná se především o značku nadpisu stránky ( title) a meta značky pro popis stránky ( description), klíčová slova ( keywords), jazyk dokumentu ( content-language) apod.

Jistě se mnohý čtenář pozastaví nad tím, proč jsem vybral právě tyto kontrolní body, a ne třeba jiné. Prostě jsou to ty, které považuji za nejdůležitější a které se navíc dají poměrně snadno bez většího úsilí otestovat. V rámci profesionálně zpracovaného auditu přístupnosti bylo třeba otestovat určitě všechny body s prioritou 1 a 2 a případné nedostatky vyřešit.

Nyní již tedy známe i strukturu a význam testovaných kritérií a nic nám nebrání, abychom se příště podle nich podívali na první testované weby.

Anketa

Uspějí weby státní správy v nadcházejícím testu?

38 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 11. 2003 13:47

Školení web copywritingu

  •  
    Jak strukturovat text na webové stránce.
  • Tajemství atraktivního a úderného titulku.
  • Optimalizace webového textu pro vyhledávače.

Detailní informace o školení psaní pro web »