Pro knihy na Internet

Mohlo by se zdát, že nástup Internetu je zkázou pro knihovnictví a literaturu vůbec. Situace je však jiná. Knihy začaly pronikat na PDA i osobní počítače díky takzvaným digitálním knihovnám, databázím elektronických publikací, které již nejsou chráněny autorskými právy, a jsou tedy zdarma přístupné na Internetu ke stažení.

Volné stahování těchto děl je obvykle umožněno díky tomu, že vypršela lhůta pro ochranu autorských práv, nebo je sám autor dal zdarma k dispozici (například jako reklamu na svá další díla). Komerční využití textu je však většinou zakázáno. Pozornost zaměříme hlavně k e-knihovnám, které v Česku nabízejí převážně česky psanou literaturu.

Problémy?

Zdá se to být ideální řešení. Uživatel si stáhne knihu a může si ji zdarma přečíst (nebo třeba i ilustrovat), ale má to i svá úskalí. Asi ani ten největší počítačový nadšenec netouží číst romány z obrazovky stolního počítače či notebooku. Jistým řešením jsou PDA či moderní mobilní telefony (v budoucnu snad i elektronický papír). Jsou menší praktičtější a člověk je má stále při ruce. Knihy tak může číst na cestách, v hromadné dopravě a podobně. Druhou variantou by mohl být tisk publikace (to je ale většinou pro domácnosti či běžné tiskárny finančně nerentabilní).

Je více než pravděpodobné, že v nejbližší budoucnosti nenahradí elektronické knihy ty papírové, ale obě skupiny se mohou dobře doplňovat. Více o problematice vztahu digitálních a klasických knih si můžete přečíst v článku Pavla Housera Elektronické knihy se zatím neujaly.

Knihovny

Palm knihy je jeden z největších projektů e-knihovny na českém Internetu. V době psaní článku nabízí 3023 knih v češtině a 100 ve slovenštině. Duchovním otcem projektu je Jiří Vlček, který má zároveň na starosti obsahovou náplň. Technickou realizaci, tedy programování a z větší části také design, zajišťuje Martin Bodlák. Pro uživatele PC bude možná trochu překvapivé, že většina děl není k dispozici ve formátu PDF, ale pouze ve formátech určených pro mobilní zařízení – PRC, PDB. Na stránkách jsou však dispozici nástroje sloužící k dobrému přečtení téměř na všech platformách, takže obavy s toho, že by knihy nebyly čitelné, jsou zbytečné. Mezi autory patří například Dante Alighieri, Edgar Allan Poe, Franz Kafka nebo Karel Sabina. Najdeme zde samozřejmě také ale současné autory. Jen pro ilustraci: nejčtenějším autorem na serveru je Jerome Klapka Jerome, jehož knihy zaznamenaly již 14.509 stažení. Cekem bylo již staženo 4.062.312 knih, za sedm let existence serveru. Což jen dokumentuje, že literatura není rozhodně na ústupu.

Digitální čítanka obsahuje především starší texty. Najdeme zde například Máchův deník, O poezii české od Jana Amose Komenského, Cestopis Kryštofa Haranta, díla Borovského, Svatopluka Čecha a mnohých dalších. Strohý a jednoduchý design usnadňuje orientaci, která je dokonale přehledná. Zájemce o literaturu jistě potěší odkazy nejen na české, ale i na polské či rumunské stránky o literatuře. Knihy se zobrazují ve formátu HTML, takže s nimi není žádný problém.

Psací místo také nevyniká grafickou podobou, ale nabízí tématicky seřazené texty, nejen klasické, ale i odborné. Najdeme zde také klasické autory jako je Franz Kafka, Bohumil Hrabal, Ján Kolár nebo Bedřich Bridel. Mnoho čtenářů ocení i texty autorů internetových. Projekt nadšence Františka Folbera tak určitě stojí za návštěvu.

eKnihy jsou stránky věnované hlavně Karlu Čapkovi. Osu tedy tvoří jeho díla jako R.U.R, Továrna na absolutno či Trapné povídky. Kromě nich zde najdete Karafiátovy Broučky či knihy Vladislava Vančury. Výhodou je to, že téměř všechny knihy jsou k dispozici ve třech formátech – DOC, RTF a TXT.

Knihovna MAin potěší především příznivce Jaroslava Haška, ale najdeme zde i několik dalších autorů. Některé knihy jsou určeny pro čtení na PC, takže klikáním na odkaz „další“ otáčíte stránky, což je poměrně nepohodlné řešení. Zbytek je v klasickém formátu HTML na jedné stránce. Za projektem stojí překladatel z maďarštiny Ladislav Tóth.

Literatura.jinak je věnována beat generation – obdivovatelé Charlese Baudelaira, Alana Ginsberga či Williama Blakea budou určitě spokojení. Na stránkách černé barvy se zeleným textem se otvírá zajímavý svět jedné z etapy literárních dějin dvacátého století. K dispozici jsou kromě textu knih beatniků také fotografie přebalů knih a portréty autorů. Autorem je Sleeper (což bude zřejmě nějaký pseudonym, ale myslím, že to k atmosféře webu poměrně patří).

Malý koutek poezie již není klasickou knihovnou. Server zaměřený na světovou poezii nabízí životopis vybraných autorů s poměrně širokým ukázkovým repertoárem. Celkem je k dispozici něco přes 500 ukázek.

Scriptorium nabízí seznam rukopisů nepříliš známých autorů. Jedná se především o kratší texty. Pokud byste měli zájem, můžete zaslat i vlastní dílko. Aktualizace probíhá každý měsíc. Autorem stránek je Pavel Kotrla.

Abeceda Fatym je křesťansky zaměřený server, provozovaný A.M.I.M.S. (Apostolatus Mariae Immaculatae Matris Spei). Obsahuje díla patristická (křesťanské spisy z 2.-10. století), která byla až do nedávné doby přístupná mnohdy jen ve francouzštině či němčině. K dispozici jsou také další křesťanské texty, dokumenty apod.

Historické literární kousky

Digitalizace a Internet umožňují zpřístupňovat také dokumenty, které by musely zůstat kvůli své vysoké historické hodnotě skryté. Už jste viděli Dalimilovu kroniku z let 1330–1340 v reálné podobě? Pokud ne, ideální možnost vám nabízí dva české servery pracující ve vědeckém prostředí.

Manuscriptorium je projekt Národní knihovny v Praze. Nabízí některé dokumenty zdarma k prohlédnutí (s omezenou kvalitou), nebo si můžete zakoupit licenci (4000 Kč pro právnické osoby a 2000 Kč pro osoby fyzické). Volně k dispozici je kromě již zmiňované Dalimilovy kroniky Námořní atlas z 16. století a asi desítka dalších zajímavých dokumentů. K dispozici je také bibliografický popis či možnost práce se záložkami.

Digitální knihovna historických fondů Vědecké knihovny v Olomouci nabízí svým návštěvníkům volný přístup k digitalizovanému obsahu 65 rukopisů a prvotisků, 5 starých tisků a 3 map. Digitalizované dokumenty pochází z časového rozmezí 11. až 17. století. Možnost je zakoupit si také CD s knihami s vysokou kvalitou nasnímaného obrazu (celkem asi 500 Kč za CD). Prostředí nabízí zdarma poměrně vysokou kvalitu a samozřejmě kompletní bibliografický popis. Stejný provozovatel provozuje i Digitální knihovnu map, která nabízí již velice detailní zobrazení (za užití zoomu), bohužel jen v relativně malém okně.

Nezajímavým projektem není ani stránka o Rukopisech, kterou provozuje česká společnost rukopisná. K dispozici jsou nejen přepisy rukopisů, ale také náhled na historické listiny, texty o sporech kolem nich a spousta dalších zajímavých informací.

Portál Česká literatura na Internetu kromě dlouhého soupisu odkazů na literární servery nabízí texty především středověkého českého písemnictví (například Dřevo se listem odievá a samozřejmě mnohé další), ale také modernější autory – Paula Verlaina, Fráňu Šrámka… Problém působí to, že celá řada odkazů na texty je nefunkčních. Zajímavou část tvoří manifesty a prohlášení (od Manifestu surrealismu až po Chartu 77). K dispozici jsou také ale texty o literatuře nebo literární kritiky.

Ze zahraničních serverů bych upozornil na Google book seacher. Zde najdete skenované díla klasické literatury ve formátu PDF. Ta můžete buď stahovat (velikost mezi 10–30 MB v závislosti na délce) nebo jen prohlížet. K dispozici je kromě náskenovaného textu také přepis, který však není zrovna ideální (má problém se dvěma sloupci textu, nedokáže rozpoznat formátování apod.). Pokud hledáte knihy v češtině, máte problém. Nevím, zdali existuje jiný způsob než otrocky zkoušet zadávat díla či autora do vyhledavače, neboť hledání podle jazyků jsem nikde nenašel (pokud jste byli úspěšnější, připojte, prosím, návod v diskusi pod textem). Více informací v článku Vojtěch Bednáře Knihovna Google.

Závěr

Jak je vidět, český Internet není na knihy vůbec chudý a mnohdy nabízí možnosti, o kterých se by se nám u klasických knih vůbec ani nesnilo. Díky tomu, že užíváte počítač, můžete například fulltextově vyhledávat v textu nebo jej snadno kopírovat, citovat… Nemluvě o tom, že můžete vytvořit vlastní, originální vydání, například s vašimi komentáři a ilustracemi.

Knihy dokázaly zachytit nástup Internetu až na přelomu tisíciletí, ale to, co zameškaly, dohání mílovými kroky. Pokud by pro vás orientace ve světě digitalizované literatury byla příliš složitá, můžete zkusit i literární rozcestníky. Na výběr máte například mezi projektem ČTE, jenž se snaží inspirovat americkým Guttenbergem, který je asi nedostižným zdrojem e-knih (ale převážně v angličtině). Stránky jsou dílem Vítězslava Prakse a Terezy Praksové.

Gutenberg má pro našince, který chce číst českou literaturu, jednu zásadní nevýhodu – v češtině jsou k dispozici jen dvě díla – Čapkovo R.U.R a Cvičení maličkých ve svatém náboženství křesťansko-katolickém od Obdržálka. Útěchou snad může být jen to, že slovenština má k dispozici pouze jeden audio soubor. Celkem je k dispozici asi 20.000 knih na mateřském a dalších 100.000 na spřátelených, partnerských či dceřiných webech. O tomto projektu se můžete více dočíst v článku Vojtěcha Bednáře Project Gutenberg – obdivuhodná elektronická knihovna.

Nebo třeba dílo Potápěč, který je obecnějším a širším rozcestníkem literatury nejen v české síti, jehož tvůrcem je Pavel Kotrla.

EBF16

Jakou cestou se digitální knihovny vydají a jakou mají budoucnost? Myslím si, že dokud nebude k dispozici pro širokou veřejnost elektronický papír, zůstanou jen službou v pozadí, kterou budou využívat především majitelé PDA, popřípadě mohou být zajímavým zdrojem informací v odborné literatuře, kterou člověk nečte od začátku do konce, ale vždy hledá jen určitou kapitolu (slovníky, příručky, manuály,…). Druhá cesta povede k přístupněji velkého množství starých dokumentů pro širokou veřejnost (ta je v současné době velice progresivní). Možnosti digitálních knihoven nabízejících služby zdarma svým návštěvníkům jsou široké a otevřené a záleží jen na provozovatelích jednotlivých „e-knižních ústavů“, jak se k novým možnostem postaví (například možnosti interaktivních knih, animace místo klasických obrázků). Osobně si myslím, že prototypem toho, jak by mohla vypadat e-kniha, která bude silnou konkurencí pro ty klasické, může být například kniha Základy teorie relativity. Celá kniha je k dispozici ke stažení [ZIP, 435 MB]. Nutno upozornit, že proti původní publikaci o velikosti jen asi 66 MB má zip soubor s kompletním materiálem asi 435 MB. Jejími autory jsou prof. RNDr. Jan Novotný, CSc. a Mgr. Jana Durmanová, Ph.D. z Katedry obecné fyziky Masarykovy univerzity v Brně. Kromě textu s odkazy nabízí videa z přednášek, animace apod. Ale samozřejmě i mnohé další.

Je jisté, že tento článek nezachytil všechny zajímavé digitální knihovny. Pokud máte nějakou oblíbenou a v článku se nevyskytla, připojte prosím odkaz do diskuse.

Anketa

Čtete knihy v elektronické podobě?

8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 26. 8. 2008 9:47

Školení: Online Public Relations aneb PR sociálního věku

  •  
    Jak se liší digitální PR oproti klasickému PR.
  • Jak tvořit tiskové zprávy.
  • Jak monitorovat a vyhodnocovat PR.

Detailní informace o školení »