Pro koho je určena úleva při elektronickém posílání daňového přiznání?

Dočasné opatření umožňuje, aby účetní mohli nadále odesílat elektronická podání i za klienty, kteří mají datovou schránku. A ti musí do 5 dnů doručit papírové potvrzení.

Je začátek března, a tak plátcům daní, kteří nevyužívají služeb daňových poradců, zbývá již jen měsíc na to, aby svá podání k dani z příjmu podali včas. Letos ale musí dávat pozor i na to, aby je podali nejenom včas, ale také správně. Protože jsou-li držiteli (zpřístupněných) datových schránek, mají od počátku letošního roku povinnost podávat svá daňová tvrzení (tedy nejenom přiznání) výhradně v elektronické podobě (viz §72 odst. 4 daňového řádu). A pokud tak neučiní, nečekají je žádné ohledy ani slitování, ale automatická pokuta ve výši 2000 Kč (viz §247a odst. 2 daňového řádu).

Minulý týden ale do všeho určitým způsobem „zasáhla“ Finanční správa, když přišla s oznámením určité dočasné úlevy (pro rok 2015). Forma tohoto oznámení je možná srozumitelná pro odborníky na daňové otázky, ale mezi širší veřejností – a zejména mezi držiteli datových schránek z řad fyzických osob – vyvolala spíše zmatek a otázky na to, o co vlastně jde. Co je podstatou této dočasné úlevy a koho a jakých situací se reálně týká?

Pojďme se tedy pokusit o překlad do běžné řeči. A zkusme zapátrat po tom, na koho tato úleva cílí a kdo bude schopen ji reálně využít. Což nejspíše bude korelovat s tím, kdo si tuto úlevu u Finanční správy proloboval.

Čeho se úleva netýká?

V zájmu lepší srozumitelnosti si dovolím využít geniální metodologii, zavedenou ještě geniálnějším Járou Cimrmanem. Jde o jeho slavnou metodu prozkoumávání slepých uliček, které ke kýženému cíli nevedou. Začněme tedy zkoumáním toho, čeho se oznámená dočasná úleva netýká:

  • držitel zpřístupněné datové schránky má nově (od 1.1.2015) povinnost činit svá podání vůči správci daně (finanční správě) výhradně v elektronické podobě. Znamená nynější úleva, že by si (dočasně) přeci jen mohl vybrat mezi listinnou a elektronickou podobou? Nikoli – na tomto nynější úleva nic nemění a povinnost elektronické podoby nadále trvá.
  • mohl by držitel datové schránky dodržet požadavek na elektronickou podobu tím, že by své podání vytvořil nejprve v listinné podobě (vyplnil papírový formulář), pak jej převedl do elektronické podoby (ať již prostým naskenováním či autorizovanou konverzí), a v této podobě poslal správci daně? Nikoli, toto pro držitele datových schránek nepřipadá v úvahu, protože správce daně trvá na strukturovaných datech (v XML formátu). A nynější úleva na tom nic nemění.
  • mohl by držitel datové schránky nejprve vyplnit vhodný elektronický formulář (např. ve formátu XLS, XLSX či ZFO, například z této nabídky), a pak jej netisknout, ale poslat správci daně jako soubor, skrze svou datovou schránku? Nikoli, ani tato možnost pro držitele datových schránek nepřipadá v úvahu, protože správce daně trvá na „svém“ formátu dat (XML). A nynější úleva na tom nic nemění.

Pro úplnost si ještě zdůrazněme, že výše uvedené se netýká jen držitelů (zpřístupněných) datových schránek, ale také subjektů, které mají zákonem uloženou povinnost „mít účetní závěrku ověřenou auditorem“. Přesněji jsou tyto subjekty vymezeny v § 20 odst. 1 zákona o účetnictví. V praxi to jsou „velké“ subjekty, které většinou již mají datovou schránku přímo ze zákona. A pokud ne, jsou dostatečně velcí na to, aby si v popisovaných záležitostech poradily samy (nebo si potřebné know how někde pořídily).

Pro pochopení dalšího textu si ale řekněme ještě o jedné důležité „slepé uličce“:

  • Podání vůči orgánům veřejné moci je obecně možné činit prostřednictvím datových schránek, dále elektronickou poštou (na adresu jejich elektronické podatelny), a někdy i prostřednictvím specializovaného rozhraní, které provozuje dotyčný orgán veřejné moci. Nicméně správce daně (finanční správa) v daňových záležitostech elektronickou poštu neakceptuje. Můžete využít jen datovou schránku, nebo tzv. společné technické zařízení správců daně (fakticky: portál EPO). Na nemožnosti použít elektronickou poštu nic nemění ani nynější úleva.

Jaké jsou možnosti pro odeslání podání?

Shrňme si tedy, co vyplývá z předchozího „průzkumu slepých uliček“: držitel datových schránek musí své podání připravit v elektronické formě, a to „ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně“. Toho nejsnáze dosáhne tak, že vše potřebné vyplní na portálu EPO (Daňovém portále elektronických služeb Finanční správy).

Následně EPO takovému uživateli nabídne následující možnosti, jak naložit s již vytvořeným podáním:

  • uložit si podání jako soubor (ve formátu XML) tak, aby ho mohl následně odeslat skrze svou datovou schránku
  • toto podání rovnou odeslat skrze portál EPO

Vidíte to na následujícím obrázku, kde jsou obě tyto možnosti zakroužkovány.

Pokud uživatel zvolí druhou možnost (tedy odeslání, přímo skrze EPO), dostane na výběr tři další možnosti (na následujícím obrázku společně zakroužkované):

  • odeslat podání, ale nepodepisovat jej – s povinností „následně doručit tiskopis zobrazený po podání“
  • podepsat podání prostřednictvím svého přihlášení k datové schránce
  • podepsat podání pomocí uznávaného elektronického podpisu (založeného na kvalifikovaném certifikátu)

K tomu si upřesněme, že první z uvedených možností je to, co Finanční správa ve svém oznámení o úlevě označuje jako „e-tiskopis“: nejpozději do 5 dnů musíte správci daně doručit právě tento kus papíru (onen „tiskopis zobrazený po podání“), opatřený vaším vlastnoručním podpisem.

Čeho se úleva týká?

Po tomto dlouhém úvodu si již můžeme snáze a srozumitelněji přiblížit podstatu nynější dočasné úlevy. Týká se použitelnosti první varianty z předchozího obrázku. Tedy varianty, kdy své podání vůči správci daně pošlete přes EPO, ale nepodepisujete jej – a máte povinnost následně „přijít s papírem“ (doručit e-tiskopis zobrazený po podání, i se svým vlastnoručním podpisem, do 5 dnů). Od 1.1.2015 se pro držitele (zpřístupněných) datových schránek tato varianta stala nepoužitelnou. Ale díky nynější úlevě se dočasně (během roku 2015) znovu stává použitelnou.

Pro úplnost: jde o použitelnost ve smyslu právním, nikoli technickém. Kliknout na příslušné tlačítko a odeslat podání bez podpisu šlo i bez nynější úlevy. Ale nebyl dodržen postup, od 1.1.2015 požadovaný zákonem pro elektronickou formu podání (v §71 odst. 1). Z pohledu správce daně to tedy bylo podání, které bylo učiněno jinak než elektronicky – a pokud nemělo jiné závady, správce jej měl akceptovat jako podání bez vady a zpracovat, a tudíž ani nevyzývat podávající subjekt k odstranění vady. Rovnou mu ale měl „napařit“ onu automatickou pokutu ve výši 2000 Kč, dle ustanovení § 247a daňového řádu.

Nynější úleva tak fakticky spočívá v tom, že správce daně za popsaný postup pokutu „nenapaří“. Dočasně, jen v roce 2015.

Jaký to má smysl?

Zkusme se nyní zamyslet nad tím, pro koho může být takováto úleva užitečná. Představme si držitele datové schránky, který je povinen podat své podání elektronicky – a tak na portálu EPO postupně vyplňuje a vyplňuje, až dojde do stavu, který ukazují předchozí obrázky. Tedy do situace, kdy se rozhoduje, jak již připravené podání odeslat.

Jelikož jde o držitele datové schránky (aby vůbec měl povinnost elektronické formy), je pro něj určitě nejsnazší zvolit odeslání přímo přes EPO, s podpisem podání prostřednictvím svého přihlášení k datové schránce (na obrázku: „s ověřením identity přihlášením k datové schránce“). Jak ukazují následující obrázky, je to skutečně jednoduché.

Nejprve se přihlásí ke své datové schránce, úplně stejně jako se k ní přihlašuje i jindy. Jen v tomto případě nedojde k efektu doručení již dodaných datových zpráv, ale pouze k předání jeho identifikačních údajů oprávněné či pověřené osoby, která se k datové schránce právě přihlašuje.

Tyto identifikační údaje, jejichž předání je nutné odsouhlasit, jsou v daném případě podkladem pro „podepsání“ podání, odesílaného přes portál EPO.

Po odsouhlasení se již vše provede samo a uživatel se dozví, že jeho podání bylo předáno správci daně.

Je to skutečně velmi rychlé a jednoduché – pro toho, kdo je držitelem datové schránky, a tudíž se k ní může i přihlásit (v roli oprávněné osoby). Stejně tak je ale tato možnost dostupná i pro tzv. pověřenou osobu, kterou do této role ustanovila oprávněná osoba. Může jít například o sekretářku, prokuristu, nebo o účetního, ať již interního či externího – obecně kohokoli, koho si oprávněná osoba zvolí a udělí mu svou důvěru k tomu, aby pracoval s její datovou schránkou.

Teď ale: když to jde takto jednoduše, kdo by to dělal podstatně složitěji a pracněji – bez podpisu a s dodatečným potvrzením „na papíře“ do 5 dnů, jak nyní umožňuje ona dočasná úleva? Kdo by si takto přidělával práci?

Než si odpovíme, ještě si zdůrazněme, že možnost „podepsat přihlášení do datové schránky“ je vázána na portál EPO – ale že možnost odeslat podání skrze datovou schránku na něj vázána není. A když se zde bavíme o držitelích (zpřístupněných, a tedy funkčních) datových schránek, co jim brání v tom, aby své podání (již připravené a v požadované podobě) odeslali ze své datové schránky? Byť je to o několik málo kliknutí složitější, než odeslání přes EPO (s podpisem přes přihlášení k DS).

Přitom připravit podání v elektronické podobě, „ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně“, lze více různými způsoby, obecně jakkoli. Pokud to umíte, můžete si na to napsat vlastní program. Spíše ale použijete něco již hotového – například spisovou službu, která to umí. Nebo třeba nový portál Podejto.cz, který zkontroluje i správné vyplnění vůči EPO.

Proč tedy ona „úleva“, která vlastně říká: nemusíte využívat jen obě jednodušší možnosti, ale můžete si přidělat práci a kromě odeslání (úplně stejného podání) v elektronické podobě ho ještě do 5 dnů musíte dodatečně potvrdit „na papíře“? 

Na první pohled to nedává smysl.

Když si své podání nepřipravujete sami

Popisovaná úleva dostává určitou logiku až v okamžiku, kdy si uvědomíme, jak to v praxi může chodit: řada plátců si své daňové přiznání nezpracovává sama, ale dělá to za ně někdo jiný. Obvykle nějaký účetní (ať již jako osoba či firma). Ovšem nikoli v roli zástupce (ve smyslu §72 odst. 4), protože pak by přiznání za svého klienta podával již tento zástupce, skrze svou datovou schránku. Zde jde o „menší“ řešení v té podobě, kdy klient si své podání skutečně podává (ve smyslu odesílá) sám. Nicméně sám si jej nepřipravuje, a toto za něj dělá někdo jiný.

V situaci, kdy takovýto plátce je držitelem (zpřístupněné) datové schránky – aby se na něj povinnost el. podání vztahovala z tohoto titulu – by standardní postup byl takový, že účetní připraví příslušné podání, a jako soubor či soubory je předá svému klientovi. A ten vše odešle ze své datové schránky tak, jak je běžně zvyklý se svou datovou schránkou pracovat. Další možností je to, že klient ustanoví svého účetního (ať již interního či externího) do role pověřené osoby s právem odesílat z ní datové zprávy (pokud mu dostatečně důvěřuje). Nebo jej učiní svým zástupcem  tak, aby daňové přiznání podával přímo tento zástupce.

Nynější úleva se tak fakticky dotýká poměrně „jemné možnosti“, byť v praxi asi dosti časté: aby ten, kdo podání (daňové přiznání) připravuje pro někoho jiného, nemusel být ani zástupcem, ani pověřenou osobou, ani nemusel svému klientovi předávat jeho již připravené podání jako soubor, s odkazem „odešlete si to sami ze své datové schránky“ – ale mohl vše rovnou sám odeslat přes EPO. A klientovi místo souboru mohl předat „papír“, který klient podepíše a odnese (či jinak doručí) správci daně.

EBF16

Potvrzuje to i odpověď z Finanční správy na můj dotaz ohledně smyslu popisované úlevy:

Akceptace e-tiskopisu pomáhá zejména těm subjektům, kterým zpracovávají podání pro finanční úřad daňoví poradci nebo externí účetní firmy (které nejsou zároveň zplnomocněnými zástupci DS). Tyto firmy nemají problém vytvořit například daňové přiznání ve formátu XML, protože jim ho buď vygeneruje jejich účetní program nebo přiznání sestaví přímo v aplikaci Elektronická podání pro finanční správu (EPO) na Daňovém portálu, ale mají problém toto přiznání odeslat tak, aby byl autenticky identifikován samotný daňový subjekt. Účetní firmy nejsou vlastníky uznávaného elektronického podpisu subjektu ani většinou nemají přístupová práva do jeho datové schránky pro ověření identity. 
Tuto situaci proto řeší obvykle tak, že externí účetní firma odešle přiznání datovou zprávou přes EPO bez uznávaného elektronického podpisu. EPO vygeneruje Potvrzení o tomto elektronickém podání (tzv. e-tiskopis), účetní firma ho vytiskne a předá subjektu. Daňový subjekt e-tiskopis vlastnoručně podepíše a do 5 dnů doručí na FÚ. Na FÚ spárují došlou „nepodepsanou“ datovou zprávu s vlastnoručně podepsaným e-tiskopisem, a tím je jednoznačně identifikován daňový subjekt, který podání učinil. Toto řešení bude ze strany finanční správy akceptováno do konce roku 2015. Počínaje 1.1.2016 již e-tiskopis pro podání podle par. 72/4 DŘ použít nepůjde. 

Co k tomu dodat? Snad jen brát to jako další ukázku toho, jak to reálně chodí v českém eGovernmentu: ohledy se berou jen na toho, kdo je dostatečně silný, aby si je dokázal prosadit. Ostatní mají smůlu. Na ně se nikdo neohlíží, ani se jich neptá, co by jim pomohlo či zda s něčím mají problém. Ať již malý, nebo zcela zásadní.

20 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 3. 3. 2015 15:34

Školení App Store optimalizace

  •  
    Jak dostat svou mobilní aplikaci mezi lidi
  • Jak na akvizici uživatelů mobilních aplikací na českém i světovém trhu
  • Jak správně spustit, propagovat, měřit a vyhodnotit svoji aplikaci v Google Play i v Apple App Store

Detailní informace o školení App Store optimalizace »