Na jedné straně autor kritizuje, jak novináři skočili na lep O2 PR oddělení, na druhé pak informuje o údajném rozhodnutí ČTÚ jen odkazem na tiskovou zprávu jednoho z účastníků sporu, a ještě to vydává za ověřený fakt (ČTÚ dal někomu svým rozhodnutím za pravdu? Pche, důkaz místo slibů).
A ještě prosím vysvětlit, jak větší operátor vyjedná se současnou trojkou víc než malý, když ceny propojovacích poplatků stanovuje ČTÚ a povinnost propojit se zajišťuje zákon?