Hlavní navigace

Proboha, proč sčítání lidu?!

6. 2. 2001
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Ač to tak na první pohled nevypadá, i sčítání lidu má jistý vztah ke světu Internetu. A tento vztah může být podstatně komplikovanější než pouhá kolonka „počítač v rodině“ na příslušném formuláři. Principielně totiž ukazuje, nakolik státní administrativa dokáže nechat lidi, aby konali dle svého vlastního vědomí a svědomí.

Z tohoto hlediska naše vláda (respektive vlády, neboť sčítání lidu je plánováno od roku 1997) totálně propadá. Sčítání lidu, respektive jeho forma aplikovaná u nás, představuje další stupínek ve šmírovací pyramidě, na jejímž vrcholu stojí příslovečný velký bratr, který ví vše nejlépe. Onen velký bratr ovšem není schopen za několik let propojit (za naše peníze) své jednotlivé agendy tak, aby s požadavky na informace nemusel obtežovat sledované osoby (tj. občany).

Ano, sčítání lidu má na našem území tradici již z dob Marie Terezie. Je otázkou, zda je i dnes, po cca 250 letech, potřeba tuto tradici držet do detailu – i když je asi pravda, že úředníci budou vybaveni jinými razítky (pokrok se pravděpodobně nedá zastavit).

Pomineme-li fakt, že stát své občany nemístně obtěžuje a vyhazuje naše peníze oknem (což se bohužel děje na všech frontách), zůstává zde stále problém zneužití údajů sčítacími komisaři, státem nebo třetími subjekty.

Možnost zneužití údajů přímo sčítacími komisaři má paradoxně nejmenší dopad. Je to díky tomu, že jejich působnost je lokálního charakteru. Představa, že váš soused zjistí, že ten bavorák, který máte v garáži, je skutečne váš, je nepříjemná, nicméně i tak soused věděl, že v něm jezdíte.

Zneužití údajů státem je daleko horší. Můžeme začít faktem, že by stát mohlo zajímat, zda-li náhodou nemáte nadstandardní vybavení bytu – uznejme, že pro přiznání sociálních dávek není relevantní, zda má človek k dispozici dotovaný mobil za jednu korunu. Nicméně u vybavení domácnosti je vidět pouze fakt, že mobil máte.

Zcela nejhorším případem je zneužití dat třetím subjektem. Tento případ je relevantní diskutovat za předpokladu, že bude možnost získat data ve velkém měřítku. Sice jsme permanentně masírováni informacemi, že se nic takového nemůže stát, nicméně je faktem, že v průběhu devadesátých let došlo k úniku osobních informací z různých státních institucí. Za těchto podmínek, kdy je navíc metodika sčítání tajena a po celou dobu zpracování dat jsou informace udržovány pohromadě, je spoléhání se na spolehlivost státní správy čirou (a trestuhodnou) naivitou.

Prostředí ke zneužití tu tedy existuje. Riziko se přitom stupňuje s hodnotou uložených dat. Co by mělo být cennejší než majetkové údaje? V dnešní době, kdy je svět masírován reklamou, jsou především mediální agentury ochotny vyvažovat podobné informace zlatem. Zcela bežné jsou případy, kdy zkrachovalou společnost koupí konkurence pouze pro její zákaznickou základnu. Navíc se legislativa v různých státech liší, takže případný model, kdy jsou data prodána do zahraničí (například USA, kde podobná pravidla prakticky neexistují) a později koupena zpět do ČR, znamená faktickou beztrestnost všech aktérů transakce.

Stát se navíc brání snahám data anonymizovat co nejdříve. Budiž, analytici odvedli mizernou práci a nebyli schopni navrhnout formuláře, které umožní odtrhnout osobní část. Aniž bych jim záviděl peníze, které zinkasovali, rozhodně tuto část práce odflákli.

Stále však existuje šance, jak tento problém řešit. Sčítací komisaři jsou pravděpodobně gramotní. Takový komisař může obdržet na obecním úradě seznam domácností a tyto si odškrtat. Potom nikdo nepotřebuje osobní informace na materiálech. Že se pak dá jen velmi težko kontrolovat správnost práce sčítacích komisařů? Vždyť si ty lidi najal stát sám! Nevěří vlastním zaměstnancům? A občané jim věrit mají?

S tím, jak se blíží datum sčítání lidu, objevuje se čím dál tím více mediální masáž. Podoba reklamy s výtahem je zajímavá, ale proč bych lezl do plného výtahu? Je stát opravdu tak hloupý, že nedokáže poznat, že je výtah plný?

BRAND24

V pondělní MF DNES se objevil článek děkana a proděkanky Fakulty informatiky a statistiky VŠE. Článek je psán v duchu národního a občanského uvědomění. Jenže nežijeme v roce 1848. Věty jako: „Jsme hluboce přesvědčeni, že velká část z nás chápe akt sčítání jako projev plného občanského sebevědomí a významu,“ snad ani nesnesou další komentář.

Lze snad pouze doufat, že oba zmínění patří na dané fakultě k větvi statistiky, nikoliv informatiky. V opačném případě nelze než politovat nebohé posluchače takové školy.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je nezávislý konzultant v oblasti Internetu, telekomunikací, videa a komercionalizace technologických výsledků výzkumu a vývoje. Pohybuje se na rozhraní akademické vs. komerční sféry a internetové infrastruktury vs. přenosů videoobsahu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).