Proč a v čem se liší mapy pokrytí od operátorů a od ČTÚ?

U 3G se mapy pokrytí od operátorů a od ČTÚ docela shodují. U LTE v pásmu 800 MHz se naopak zásadně liší, kvůli nezapočítávání základnových stanic ve zkušebním provozu.

S mapami pokrytí je to jako se statistikami: pokud neznáte konkrétní metodiku, podle které byly sestaveny, a současně i zdroj a kvalitu dat, ze kterých vychází, pak nevíte, o čem vlastně vypovídají. Jsou to jen jakési barevné fleky, přeložené přes reálné mapové podklady (převzaté odjinud). 

Chcete-li, můžete jim věřit a brát je jako bernou minci. Ale riskujete, že realita může být „trochu jiná“. A to oběma směry: sami můžete v konkrétní lokalitě narazit jak na horší, tak i na lepší podmínky, než jaké byste očekávali po prostudování té či oné mapy pokrytí.

U map pokrytí, kterými se prezentují naši mobilní operátoři, je problém v tom, že o metodice jejich sestavování víme většinou jen velmi málo. A intuitivně asi očekáváme, že operátor si bude své výsledky spíše přikrášlovat. Takže máme tendenci „brát je s rezervou“.

Další problém může být v tom, že operátoři nám někdy předkládají jen všelijak agregované výsledky. Zřejmě v duchu filosofie, podle které zákazníkovi může být jedno, v jakém pásmu a pomocí jaké technologie dostane určitou službu. Někdy jen do té chvíle, kdy zjistí, že jeho koncové zařízení požadovanou kombinaci technologie a pásma zrovna nepodporuje.

Třeba u O2 ukazují jeho mapy pokrytí u LTE vlastně jen „ano/ne“ – a neposkytují informaci ani o maximální rychlosti, ani o pásmu.

To u map pokrytí, které v úterý spustil regulátor (viz též první článek zde na Lupě), je možné volit snad všechny kombinace – podle operátorů, i podle pásem a technologií. Příklad vidíte na následujícím obrázku, který ukazuje pokrytí LTE v podání O2 v pásmu 800 MHz.

Svá data ale ČTÚ nabízí nejen v grafické podobě (jako mapu pokrytí), ale také ve formě tabulek, a to na úrovni krajů a okresů. Příklad vidíte na následujícím obrázku, kde jsou tabulky s pokrytím LTE od O2 v pásmu 1800 MHz.

Proč se LTE (nejen) u O2 tak liší?

Předchozí tři obrázky, s pokrytím od O2, nebyly zvoleny náhodou. Jsou příkladem toho, kdy se údaje od operátora asi nejvíce rozcházejí s údaji od ČTÚ: podle prvního obrázku (v podání operátora) by O2 mělo svým LTE pokrývat už skoro celou republiku. Ale podle ČTÚ má O2 své LTE pokrytí jen v pásmu 800 MHz (na druhém obrázku), a pak ještě v pásmu 1800 MHz (na třetím obrázku, celkově jen 0,8% plochy). V dalších pásmech nic.

Pokud bychom si dali dohromady oba obrázky od ČTÚ, rozhodně se nedostaneme na to, co ukazuje první obrázek (od operátora). Odlišnost je zde zcela zásadní a velmi markantní. To, co vychází z údajů ČTÚ, má blízko k tomu, co sám operátor uváděl koncem léta, viz následující obrázek (z jeho tehdejší tiskové zprávy).

Kde je tedy problém? Proč jsou výsledky tak diametrálně odlišné? A to nejenom u O2, ale i u T-Mobile, viz následující obrázek (v horní části pokrytí LTE v pásmu 800 MHz dle T-Mobile, dole dle ČTÚ). Mimochodem, u Vodafone na jeho mapě pokrytí nejde oddělit 3G od LTE a ukázat pouze LTE.

Důvod zjistili na Mobilmanii, když si dali dohromady odpovědi z O2 a z ČTÚ. Jde o to, že operátoři si po zprovoznění nějaké nové základnové stanice její pokrytí započítávají do svých map ihned. Takže pokrytí jim ihned „naroste“. Naproti tomu ČTÚ čeká, než skončí zkušební (testovací) období, kterým takovéto základnové stanice prochází. S argumentem, že „v jeho průběhu se mohou parametry vysílání měnit, nebo může být BTS z rozhodnutí úřadu i vypnuta (v případě rušení)“.  

Mobilmanie cituje i vyjádření z O2, podle kterého pokrytí, uváděné ze strany ČTÚ, odpovídá stavu někdy kolem poloviny září. Vzhledem k uváděným termínům (2 měsíce zkušebního období, pak až 2 týdny na získání souhlasu s řádným provozem) by to mohlo časově vycházet docela přesně.

Pak se ale divme, že se nám mapy pokrytí v podání obou stran tak zásadně liší. Jenže: tento faktor by se měl týkat pouze pásma 800 MHz, kde jsou základnové stanice budovány jako zcela nové. Ostatních pásem by se to týkat nemělo.

Mimochodem, seznam základnových stanic v pásmu 800 MHz, které jsou ještě ve zkušebním provozu najdete zde, včetně jejich umístění na mapě. Nikoli ale v podobě mapy pokrytí, které tyto stanice vytváří.

Jeden měří, druhý počítá?

Dalším významným zdrojem rozdílů v prezentovaných výsledcích může být samotná metodika získávání údajů o pokrytí, a také jejich vyhodnocování. Zatímco o metodice operátorů toho moc nevíme, ČTÚ svou metodiku popsal docela detailně (snad až na výše popisovanou záležitost se zkušebním obdobím). A tak víme, že ČTÚ pokrytí počítá pomocí matematických modelů (zatímco operátoři asi spíše měří).

ČTÚ také rozlišuje mezi „základním vnitřním pokrytím“ a „robustním vnitřním pokrytím“, u kterého musí být signál silnější o +10 dB (tedy zhruba dvakrát tak silný). A ve své metodice konkrétně definuje, jaké jsou hodnoty „síly signálu“, které v tom kterém pásmu požaduje pro obě úrovně.

To operátoři ve svých mapách pokrytí různé úrovně pokrytí nerozlišují. A s jakými veličinami a hodnotami pracují, se můžeme jen domýšlet. Nebo jen občas usuzovat z náznaků. Jako třeba ve včerejší tiskové zprávě Vodafone, který se promptně přihlásil k tomu, že jeho pokrytí vychází podle ČTU nejlépe. Přitom uvedl, že:

Vodafone standardně uvádí 95 % pokrytí populace. Vychází z metriky měření 1 Mbit/s outdoor, zatímco data ČTÚ se počítají dle metriky 2 Mbit/s indoor.

To by naznačovalo, že Vodafone měří, zatímco ČTÚ počítá. Jenže na webu Vodafone, u jeho mapy pokrytí, se naopak dočteme, že jeho údaje jsou výsledkem „počítačové simulace“.

No, ať už je rozdíl v metodice a úrovních jakýkoli, pojďme se raději podívat na to, jak se projevuje na výsledných mapách. A abychom eliminovali faktor „zkušebního období“, ukažme si to na příkladu 3G pokrytí (jehož budování je již dávno skončené). Jako lokalitu jsem zvolil okolí Číhoště, které by mělo být geografickým středem ČR.

Začněme právě u Vodafone: ten geografický střed ČR nepokrývá, a tak následující obrázek ukazuje alespoň širší okolí této lokality.

Jak vidíte, „nějaké 3G fleky“ v širším okolí si na první pohled víceméně odpovídají. I když na druhý a detailnější pohled, třeba u Světlé nad Sázavou, je patrný „větší optimismus“ operátora. Ale dejme tomu, že to stále je v rámci určité tolerance, kterou lze ještě vysvětlit rozdílnou metodikou, včetně rozdílných úrovní, považovaných za dostatečně silný signál.

To T-Mobile geografický střed ČR svým 3G pokrývá, a tak si můžeme udělat detailnější obrázek, s větším přiblížením. Pokrytí podle operátora (horní část obrázku) zde vychází až pozoruhodně blízké tomu, co vychází ČTÚ.

Samozřejmě s uvážením toho, že operátor nerozlišuje různé úrovně pokrytí (základní a robustní) a „přilepšuje“ si tím, že uvádí jen to základní.

Kdo je jak daleko s LTE?

Ať už je metodika ČTÚ jakákoli, a ať už zohledňuje zkušební období u nových základnových stanic (v pásmu 800 MHz) oprávněně či nikoli, její obrovskou předností je jednotnost: všem třem operátorům měří stejně. Pojďme tedy této její hlavní přednosti využít a ukažme si malý systematický přehled toho, jak jsou na tom (podle ČTÚ a jeho metodiky) všichni tři operátoři s nasazování LTE v pásmech 800 MHz (horní část), 900 MHz (prostřední část) a 1800 MHz (spodní část). Protože v pásmu 2600 MHz nemá nikdo nic, a v pásmu 2100 MHz má pouze Vodafone zatím jen symbolické pokrytí ve Středočeském kraji.  

Jak je z těchto obrázků patrné, podle metodiky ČTÚ je dnes (s velkým náskokem) nejdále Vodafone, a to hlavně v pásmu 900 MHz. Vděčí za to nejspíše i tomu, že jako třetí mobilní operátor má více kmitočtů v pásmu 1800 MHz a mohl tak snáze uvolnit část frekvencí v pásmu 900 MHz pro své LTE.

Připomeňme si, že již více jak před rokem (na konci října 2013) Vodafone oznámil, že do konce letošního roku (2014) hodlá v pásmu 900 MHz pokrýt prakticky celou ČR. Srovnáním předchozího a následující obrázku (z roku 2013) lze vidět, že je svému cíli vcelku blízko.

Zdůrazněme si ale, že v pásmu 900 MHz Vodafone uvolnil pro své LTE jen 2×3 MHz. To znamená, že se zde s teoretickou maximální rychlostí dostane jen na 20 Mbit/s. Reálně ale méně. Navíc ještě musíme počítat s tím, že jde z principu o sdílenou kapacitu, společnou pro více uživatelů současně.

CIF16

To pravé teprve přijde

Na závěr si ještě řekněme, že ani krok ČTÚ (který zveřejnil mapy pokrytí, „počítané“ z jeho údajů) není posledním slovem regulátora. I tisková zpráva, doprovázející zveřejnění, avizuje budoucí možnost uživatelského měření: ČTÚ, ve spolupráci se sdružením CZ.NIC, připravuje aplikaci pro mobilní zařízení, která by umožňovala měřit dostupnost a kvalitu signálu přímo koncovými uživateli. Ti by tak – samozřejmě dobrovolně, v případě vlastního zájmu a ochoty – sbírali podklady pro další mapu pokrytí, tentokráte vycházející z reálné zkušenosti skutečných uživatelů mobilního broadbandu.

Snad se této aplikace a celé možnosti uživatelských měření dočkáme co nejdříve. Tisková zpráva hovoří o první polovině příštího roku.

14 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 15. 12. 2014 2:22

Školení: Online Public Relations aneb PR sociálního věku

  •  
    Jak se liší digitální PR oproti klasickému PR.
  • Jak tvořit tiskové zprávy.
  • Jak monitorovat a vyhodnocovat PR.

Detailní informace o školení »