Proč by byla škoda Thunderbirdu

Těžký život sourozenců

Pokud znáte prohlížeč Firefox, pak budete možná znát i jeho bratříčka, poštovní a diskusní program Mozilla Thunderbird. Jeho název sice nepronikl tak intenzivně do povědomí i laické veřejnosti, jako je tomu v případě Firefoxu, to ale neznamená, že se jedná o neznámý nebo dokonce marginální program. Thunderbird je aplikace pro práci s elektronickou poštou na různých typech serverů, diskusními skupinami a po doplnění o patřičné funkce může fungovat též jako aplikace pro jednoduchou správu osobních informací, nebo dokonce groupware.

Společnost Mozilla, která Thunderbird stejně jako Firefox oficiálně vyvíjí, dala nedávno najevo svůj záměr se Thunderbirdu zbavit. Samozřejmě to neznamená likvidaci této aplikace, ale převedení jejího vývoje do jiného režimu – buď na speciálně založenou nadaci či později firmu, na pobočku Mozilly nebo do rukou „komunity“. Možností je více a jsou nyní předmětem mnoha spekulací, neboť Thunderbird je poměrně závažným projektem. Přesto pro Mozillu představuje určitou přítěž. Thunderbird nemá ani zdaleka tolik uživatelů a takovou popularitu jako Firefox. Jeho vývoj je přitom přinejmenším stejně náročný, byť základní komponenty, rozhraní a některé funkce jsou do něj importovány právě z Firefoxu. Kromě toho se zdá, že vedení společnosti Mozilla si myslí, že v oblasti poštovních klientů neexistuje tak urgentní potřeba významného „alternativního“ produktu, jako je tomu u webových prohlížečů.

Tyto a další důvody vedly Mozillu k již citovaným úvahám o opuštění projektu Thunderbird. Program je již delší dobu spíše vedlejší prioritou. Možná, že je jí už od doby, kdy se po Firefoxu odloučil od původního komunikačního balíku Mozilla Suite, dnes Seamonkey. Právě Seamonkey přitom může být zvednutým výstražným prstem a příkladem toho, co se z Thunderbirdu může časem stát, pokud se jej Mozilla skutečně rozhodne „předat do rukou komunity“. V době, kdy oficiálně ukončila vývoj „velkého“ komunikátoru s tím, že se chce soustředit na jeho odvozené produkty, tedy na Firefox a na Thunderbird, mělo hodně vývojářů a také nadšenců zato, že teprve nyní se do jejich oblíbeného komunikátoru podaří integrovat některé funkce, na které čekal již delší dobu, a vůbec urychlit jeho vývoj. Skutečnost je taková, že projekt – omlouvám se jeho nadšeným uživatelům – skomírá, a přesto, že existují pokusy, jak jej exhumovat, lze jen stěží očekávat, že bývalá Mozilla Suite ještě někdy dosáhne byť malé části své zašlé slávy. Je to v každém případě škoda, ale někdo by možná pověděl, že spíš evoluční vývoj.

Reakce (ne)zasvěcených

Oznámení výhledového záměru Mozilly pokud jde o Thunderbird vyvolalo, zákonitě diskusi, ostatně to byl také patrně jeden z jeho hlavních záměrů. Lidé z „komunity“, ale i odborní komentátoři, kteří se k problému doposud vyjádřili, by se dali shrnout do několika kategorií. První z nich jsou ti, kteří snahu o vydělení Thunderbirdu z Mozilly považují za něco, co je pro tento program v prvé řadě šancí nejen na pokračování, ale i na zkvalitnění vývoje.

Druhým názorem je, že případná změna režimu vývoje Thunderbirdu nebude mít na jeho budoucnost a další používání žádný větší vliv. Například pro šéfa projektu Seamonkey (ex Mozilla Suite) je to v podstatě logický krok, který musel nastat v souvislosti s dřívějším rozdělením komunikačního balíku na prohlížeč a poštovní klient. Nyní tedy nastává oddělení organizační, které pro Firefox představuje přínos.

Konečně existují i názory, že případné oddělení či „opuštění“ Thunderbirdu Mozillou je špatně. K těmto názorům se přidávám.

Velmi pěkný přehled reakcí a komentářů z pera Adama Haunera najdete na jeho weblogu.

Ještě větší škoda

Existuje reálné riziko, že Thunderbird by mohl postihnout stejný osud, jaký postihl Mozilla Suite. Způsob, kterým je nyní vyvíjen a distribuován, je pro open source projekt velice výhodný. Na jedné straně je totiž zachována otevřenost kódu, na druhé straně má tvorba programu a implementace nových funkcí, stejně tak jako oprava chyb, nezbytnou kázeň a pravidelnost. Právě to jsou zcela klíčové vlastnosti pro jeho nasazení ve firemním prostředí, ale i pro to, aby své uživatele po nějaké době jednoduše nezačal odrazovat. Jedině díky svému vývojovému modelu se Firefox mohl stát tím, čím v dnešní době je. A bylo to nejspíše právě ono „odevzdání“, které pohřbilo Mozilla Suite, která v době své největší slávy velmi zvolna, ale zato trvale vytěsňovala Internet Explorer z některých korporátních počítačů a ze systémů ve veřejné správě. Kde jsou ty časy dnes?

Podívejme se znovu na argumenty, proč Mozilla nemá zájem na dalším intenzivním vývoji Thunderbirdu, a také proč by se tohoto vývoje rozhodně neměla vzdávat.

Mozilla Thunderbird, na rozdíl od Firefoxu, pracuje ve funkčním konkurenčním prostředí. Pro všechny platformy, pro které je Thunderbird kompilován a oficiálně podporován, existují kvalitní a robustní poštovní klienty. Microsoft Outlook (Express), Evolution, Mail, KMail, The Bat, Lotus Notes a další a další. Tyto programy poskytují dostatek funkcí a jsou dostatečně bezpečné a vzájemně kompatibilní, pokud jde o zobrazení e-mailů a jejich zabezpečení. Na každé platformě je také k dispozici několik programů tohoto typu, které jsou k dispozici zadarmo nebo jako open source a také několik komerčních řešení. V této konkurenci se Thunderbird neprosadil.

Předchozí je samozřejmě pravda, ale Mozilla Thunderbird má něco, co všem ostatním, vyjmenovaným i nevyjmenovaným programům, chybí. Je to v současnosti jediná, skutečně multiplatformní aplikace. Mnoho e-mailových klientů je (teoreticky) možné portovat z jedné platformy na druhou, prakticky se ale žádný neujal. Některé porty (Evolution) jsou prakticky nepoužitelné, jiné neexistují, nefungují, nejsou podporovány. Obrovskou předností Thunderbirdu je to, že na všech systémech vypadá stejně a stejně vypadají i zprávy v něm napsané. Thunderbird je snadno přenosný, z pohledu uživatele je jedno, s čím pracuje – jeho software vypadá ve Windows či v Linuxu stejně. Tato přednost je možná nedoceněná, ale obrovská a je hlavní konkurenční výhodou Thunderbirdu ve srovnání se všemi ostatními aplikacemi.

Druhou výtkou je, že Thunderbird může být dobrým klientem elektronické pošty, ale současné požadavky jsou vyšší. Podpora groupwaru, Personal Information Management (PIM) a synchronizace z něj nedělá konkurenta „velkého“ programu Outlook nebo Notes, dokonce ani jmenované Evolution. V základní instalaci ale není ani přítomna, a Thunderbird není jako nástroj pro týmovou spolupráci původně zamýšlen. Je to poštovní a diskusní klient. Nic méně a bez doplňků ani nic více. Přitom je, bráno třeba z perspektivy uživatele Windows, mnohem lepší než třeba zmiňovaný Outlook Express.

Třetí výtkou k Thunderbirdu je náročnost jeho vývoje. Je třeba říct, že tato náročnost se měří v poměru k úspěchu programu, tedy k velikosti jeho uživatelské základny. Důvody „neúspěchu“ Thunderbirdu nespočívají v jeho nedokonalosti, ale daleko spíše ve špatném zacílení na potenciální uživatele a v chybějící propagaci. Přitom Thunderbird by dokázal nahradit mnohdy zbytečně používané drahé aplikace nebo bezplatná, ale relativně hloupější řešení. Vzhledem k první přednosti, tedy faktické, nejen papírové, by multiplatformnost tohoto programu na mnoha místech mohla dopomoci k implementaci dnes tak žádaného heterogenního prostředí s minimálními náklady na přeškolování uživatelů a na jejich následnou technickou podporu.

Je to nesmysl

Mozilla by se nad plánem na opuštění projektu Thunderbird, ať už bude provedeno jakoukoliv metodou, měla ještě jednou a pořádně rozmyslet. Aplikace, která je velmi dobrá, která má nevyužitý potenciál a která je zcela zbytečně „tím druhým“ bratříčkem, si to nezaslouží. Nezaslouží si to její současní, ale hlavně a především potenciální uživatelé. A ani současní vývojáři a sponzoři vývoje. Zkrátka, vzdání se Thunderbirdu je nesmysl.