Proč byl včera Internet v černém?

Včera, 18. ledna 2012, potemněla část Internetu. Do černého se zahalila například anglická Wikipedie, a přidalo se na 7000 dalších serverů. Protestovaly tak proti dvěma zákonům připravovaným v USA, které hrozí notně zdecimovat celosvětový Internet.

reklama

Již v listopadu loňského roku jsem zde na Lupě psal o dvou vzájemně provázaných zákonech, které se právě chystají v USA, a které měly – a stále mají – šanci zásadním způsobem poškodit celosvětový Internet. Jde o zákon SOPA (Stop On-line Piracy Act), který prochází schvalováním ve Sněmovně USA, a Protect IP Act, který prochází Senátem, a je stále častěji zkracován jen jako PIPA.

Jen pro připomenutí: jde o dva velmi podobné (ale ne zcela identické) návrhy zákonů, které pokračují v intencích a linii „Velkého Vítězství Velkého Obsahu“ – a tentokráte cílí na zahraniční servery, které tím či oním způsobem  „působí“ až do USA. Nevídanou bouři nevole ale vyvolala povaha a míra toho, co by tentokráte mělo být obětováno. Jinými slovy cena, která by měla být zaplacena za to, aby velcí držitelé práv dosáhli o něco lepšího dodržování svých práv. Obětováno by například mělo být i korektní fungování systému DNS: nové zákony by umožnily nařídit provozovatelům cachujících DNS serverů, aby jejich stroje poskytovaly jiné odpovědi, než by správně měly. Ale i řada dalších věcí, zavánějících cenzurou, monitorováním chování uživatelů, odpojováním celých webů třeba jen při pouhém podezření atd.

To, jak moc je tato cena v nepoměru k pravděpodobným přínosům, přimělo již v loňském roce řadu významných hráčů ke zcela nevídaným krokům.  Třeba poslanci Evropského parlamentu  v jednom ze svých usnesení vyjádřili znepokojení nad tím, co právě chystají jejich američtí kolegové. A velká jména internetového byznysu, jako třeba Google či Yahoo, Facebook či Twitter, si zaplatila celostránkové inzeráty s otevřeným dopisem zákonodárcům, namířeným proti vznikajícím zákonům.

Weby v černém

Vzhledem k závažnosti celé kauzy a míře hrozícího nebezpečí protesty neutuchaly, ale naopak sílily. Včera, 18. ledna 2012, vyvrcholily dalším „zatměním“ části Internetu. Některé weby – jako například anglická Wikipedie, Reddit, BoingBoing a další – se oděly do černého. Ale vesměs jinak než tuzemské servery při státním smutku na sklonku loňského roku, kvůli úmrtí exprezidenta Václava Havla. Místo ponechání původního obsahu (a jen se změnou barevného podání, viz galerie) změnily zahraniční servery i svůj obsah: místo toho původního včera nabízely jen speciálně připravený „protestní“ obsah, který můžete vidět na několika následujících příkladech.

Za zmínku určitě stojí i skutečnost, že v tomto smyslu se „do černého“ oblékly i některé tuzemské servery, a místo svého obvyklého obsahu popisovaly problém s novými zákony, které se chystají v USA. Zaznamenal jsem to například u Pirátské strany či u serveru klaboseni.cz, nebo u české odnože organizace Greenpeace (viz předchozí galerie). Ze zahraničních byla v médiích nejvíce zmiňována anglická Wikipedie, která „překryla“ veškerý svůj obsah, až na dvě výjimky: články popisující oba kritizované zákony (SOPA a PIPA).

Seznam webů, které se do včerejšího protestu zapojily, lze nalézt například na serveru sopastrike.com (který provozuje sdružení Fight for the Future, jako jeden  z organizátorů včerejšího protestu). Podle některých zdrojů by jich mělo být na 7 tisíc, ale řada z nich zvolila poněkud odlišnou formu protestu.

Například česká Wikipedie nabízela svůj běžný obsah, ale na své hlavní stránce měla článek o probíhajícím protestu na anglické Wikipedii.

A třeba Google dal na svou domovskou stránku odkaz na podrobnější popis celého problému s oběma zákony.

Na druhou stranu některá jiná „velká jména“ Internetu se včerejšího protestu neúčastnila. Platí to například pro Facebook či Twitter, které byly v médiích zmiňovány v souvislosti s přípravami celého „zatemnění“, již počátkem ledna (viz např. zde), ale nakonec se nepřidaly. A třeba šéf Twitteru, Dick Costolo, se nechal slyšet (samozřejmě tweetem), že:

Zavřít globální byznys kvůli jedné otázce vnitrostátní politiky je bláznovství.

Podle kritiků nebyl Twitter ani Facebook ochoten obětovat ani jednodenní výnosy své služby.

Proč se protestuje?

Samotné „zatmění“, či jiné změny na obvyklé podobě řady webů, byly ale jen jednou částí celého eskalujícího protestu. Další jeho částí byly, a nejspíše i nadále budou, protesty jednotlivých uživatelů Internetu: většina amerických serverů totiž včera vyzývala své uživatele, aby svým zákonodárcům sami napsali, či dokonce zavolali, nebo je kontaktovali ještě jinak – a dali najevo svůj nesouhlas. Na posledním z předchozích obrázků můžete například vidět petici organizovanou společností Google, pod kterou se uživatelé mohou podepsat.

Takovéto „zatažení širší veřejnosti“ do protestů si ale nutně vzalo svou daň: důvody protestu musely být zjednodušeny a „zkráceny“ tak, aby byly srozumitelné i pro běžného uživatele (hlavně v USA). A tak bylo prakticky vše redukováno jen na relativně dobře srozumitelnou otázku cenzury: že nově připravované zákony hrozí zavést cenzuru Internetu a spuštění „Velkého amerického firewallu“ po vzoru toho čínského. Což je pravda – ale nikoli celá.

Oba zákony by totiž přinesly celou řadu dalších důsledků, které jsem popisoval již v předchozím článku, ale které jsou přeci jen „techničtější“ a pro širší veřejnost obtížněji uchopitelné. Jako třeba již zmiňovanou možnost nařídit provozovatelům cachujících DNS serverů poskytovat nesprávné odpovědi na dotazy, týkající se „špatných“ webů (a směrovat je jinam, kde se dočtou, proč byli přesměrováni). Nebo možnost „preventivního“ blokování celých webů samotnými internetovými providery, jen na základě „důvodného podezření“ z něčeho nekalého. Nebo možnost „právního úderu“ (napadení žalobami) ze strany držitelů práv směrem k providerům, různým provozovatelům a poskytovatelům služeb, bez jakékoli odpovědnosti a rizika v případě, že by se žaloby ukázaly jako nedůvodné. Jenže: ne každý subjekt působící na Internetu je dostatečně silný na to, aby živil kohortu právníků, schopných se takovýmto „právním úderům“ bránit.

První výsledky se dostavují

Včerejší protest byl určitým vyvrcholením dosavadní kampaně proti oběma zákonům, a nejspíše nikoli posledním. Tlak širší internetové  veřejnosti ale probíhal i v mezidobí, a již také přinesl určité výsledky. Jejich zmapování ale není úplně jednoduché, protože situace kolem přijímání obou zákonů není úplně přehledná.

Nedávno se například objevily zprávy, že někteří z předkladatelů chtějí stáhnout to, co je (po technické stránce) nejproblematič­tější: zasahování do způsobu fungování systému DNS. Což pochopitelně vyvolalo ostrou reakci z druhé tábora (od „Velkého obsahu“).

UX_tip

       

Za zmínku určitě stojí i nedávné stanovisko Bílého domu, jehož poradci se celkem jednoznačně postavili proti vysoké ceně, kterou by inkriminované zákony chtěly zaplatit. Najdeme v něm například i následující konstatování, narážející na snahy nabourat způsob fungování systému DNS – což má mj. významné důsledky pro bezpečnost celého Internetu:

Nesmíme vytvářet nová rizika v oblasti kybernetické bezpečnosti, ani narušovat samotné základy Internetu.

Zlatá slova. Kéž by byla i naplněna. No, uvidíme. Určitě o celé kauze neslyšíme naposledy.

Anketa

Mají podle vás takovéto protesty smysl a efekt?

       

Jiří Peterka

Autor je nezávislým konzultantem a publicistou. Věnuje se také pedagogické činnosti na MFF UK, kde přednáší problematiku počítačových sítí a komunikací.

Školení emočního designu

  •  
    Dobrý design cíleně pracuje s emocemi uživatelů.
  • Využijte emoce jako přesvědčovací nástroj.
  • Zaujměte a přitáhněte pozornost.

Detailní informace o školení emočního designu

       
33 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 22. 1. 2012 19:39

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.

Zasílat nově přidané příspěvky e-mailem

Čtěte dále