Proč pracovat z domu

Z domu dnes pracuje spousta lidí. Dříve se tomu říkalo homeworking, dnes teleworking a brzy to bude možná prostě working. Ještě před pár lety přitom pro podobnou činnost existoval nanejvýš buď výraz "podnikání", či naopak "nezaměstnanost". Mezi nevýhody teleworkingu zaměstnavatelé řadí to, že ztrácí přehled o tom, co zaměstnanci dělají. Podle některých výzkumů však možná platí: buďte rádi!

Aleš Miklík - nová karikatura

Ilustrace: Nenad Vitas

Podle některých odhadů pracují z domu pouhá čtyři procenta práceschopných obyvatel Česka. Nejspíše jde o sémantické analytiky (nový termín intelektuálů, který zahrnuje v podstatě všechny kancelářské profese, a kterým se v případě potřeby výborně ohromují nezasvěcení přikyvovači), kteří s tím po profesní ani osobní stránce nemají nejmenší problém. A podle jiného odhadu by je neměla téměř polovina Čechů, kteří by z domu rádi pracovali, ale zatím nemohou. Proč? Nejspíš jim v tom brání charakter práce, která si vynucuje častou komunikaci s kolegy, a zaměstnavatel, který zatím nechce (či nedokáže) tuto komunikaci mezi domovy zaměstnanců zajistit. Na tom není nic divného, kromě toho je spousta profesí, kde teleworking (či homeworking) v úvahu ani nepřipadá (lékaři či montéři, například).

Jsou však i zaměstnavatelé, kteří nechtějí nechat své ovečky doma hlavně proto, že se obávají destrukce pracovní morálky a ztráty možnosti poskakování dozorčích šéfů za zády jejich svěřenců. Na tyto argumenty nejlépe platí jiné výzkumy, a sice toho, co zaměstnanci v pracovní době s počítači a Internetem vlastně dělají. Za všechny použijme ten nejčerstvější od společnosti Burstek: pětina času, stráveného na Internetu, spadá do kategorie osobního využívání, přičemž osm procent této činnosti představuje „problematické aktivity“ jako návštěvy pornostránek, online gambling a podobně.

Zajímavé bezesporu je, že jako druhá se nejvíce těmto zálibám věnuje skupina pracovníků ve vzdělávání (že by šlo o průzkum stránek, které následně svým svěřencům zakáží?). První jsou (tentokrát nepřekvapivě) manuální pracovníci. Nutno dodat, že výzkum proběhl nejspíše v USA. V Česku by byly výsledky zřejmě o řád děsivější, i když manuální pracovníci tu přístup k Internetu nemají, a tudíž by statistiku trochu vylepšili. Všichni ostatní však podle občasných srovnání produktivity práce ČR s vyspělým světem nejspíš nedělají nic jiného, než že brouzdají po e-shopech, chatují a rozesílají řetězové e-maily.

CIF16

Práce z domu se ve světle této pravdy může jevit jako špatný vtip: nezvedení zaměstnanci by bezpochyby celou „pracovní dobu“ utloukli zábavou na Internetu a skutek (práce) by utek. Co když je to však naopak? Podle jiného, tentokrát pozitivně laděného průzkumu, více než třetina pracujících z domova využívá příležitosti k jídlu a pití mimo obvyklý čas, 45 procent poslouchá hudbu a 28 procent se dívá na televizi. Když k tomu přičteme 39 procent „teleworkerů“, kteří v pracovní době nosí tepláky, je jasné, že většina z nich si práci z domu zkrátka užívá a nepotřebuje dodatečné relaxační techniky, užívané jejich kolegy v kanceláři. Z hlediska manažerů je pak takový „outsorcing“ nežádoucích aktivit mimo pracoviště výborným řešením dilematu produktivity práce versus spokojenosti zaměstnanců.

Jediným háčkem je do budoucna přiznání 12 procent mužů a sedmi procent žen, že doma pracují nazí. V okamžiku zavedení moderních metod komunikace, jako jsou videokonferenční hovory, by se tak velká skupina zaměstnanců rázem ocitla ve statistikách v kolonce „v pracovní době sledují porno“. Pro řadu z nich by to však asi nebyl velký problém – kdo ví, naopak by možná konečně zjistili, proč vlastně pracovat z domu…

63 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 13. 10. 2008 15:47

Školení: Obsahová strategie a content marketing

  •  
    Proč je obsahový marketing výrazným trendem.
  • Jak navrhnout užitečnou obsahovou strategii.
  • Jak zlepšit workflow a výsledky copywritingu.

Detailní informace o školení content strategy »