Názory k článku
Proč se zajímat o zákon o ochraně osobních údajů? (Část 1)

...praxe vsak vec druha, zname to moudro, ze? Bohuzel, zatim neexistuje a zda se mi, ze ani v dohledne dobe nebude sestaven onen zminovany urad pro kontrolu..., takze zakon zatim zustava jen na papire (a ve sbirce zakonu), ale nemam nijakou sanci podat stiznost, inu proto, ze neni komu...:-(

Dovolim si opravit nepresnost (komentare, nikoli clanku): Urad existuje. Ten zakon ho zridil ve svem paragrafu 2, ktery plati od 1.6. Dokonce zname (priblizne) sidlo uradu - Praha.

Jina vec je, jestli ma uz urad nejake konkretnejsi sidlo a alespon jednoho zamestnance.

Jinak ale povinnost ohlasovat zpracovani dat plati az od prosince. a existujici zpracovani dat je potreba uvest do souladu s tomto zakonem do jednoho roku - tj. do 1.6.2000.

Ano, teoreticky, tedy na papire urad existuje, ale pokud nema ani sidlo (coz dle mych informaci stale nema - muze mi nekdo dat adresu?), kam si mam jit stezovat? Zatim je to jen teorie...:-(

A co se tyce zamestnancu, to je kapitola sama pro sebe, dle MF Dnes by prozatim, nez bude patricny organ jmenovat cleny uradu (coz se udajne nestihne drive nez na podzim, protoze to musi potvrdit senat), meli byt lide jako reditel USIS atd... - obrazek o jejich praci si delejte sami...

Casu dost, stejne si nejde prakticky stezovat drive nez do 1.6.2001 - odpoved do te doby bude uniformni - zpracovani jeste neni prizpusobeno novemu zakonu a na to je cas prave do 1.6.2001 (a jeste by mozna bylo mozne se hadat, ze na ohlasovaci povinnost Uradu mam cas az do 1.12.2001)

Take je dobre si uvedomit, ze udaje napriklad o podnikatelich
jsou z jineho zakona povinne verejne dostupne vcetne rodneho
cisla. Takze se naskyta otazka, koho ten zakon vlastne bude
chranit. A jeste paradox - mam-li databazi napriklad zakazniku
a nekdo bude chtit byt vyrazen, potrebuji ho vest v jine databazi,
abych ho do te puvodni opet nezaradil. K tomu mi ovsem musi
dat pisemny souhlas.
A trochu vazneji - klicovym mistem zakona je ta cast, kde je
definovano, co osobnim udajem je a co neni, tedy paragraf 4,
pism. a), b), c). A vykladu paragrafu 11, odst. 1, kde se stanovi
informacni povinnost spravce dat vzhledem k subjektu. Ovsem -
co pravnik, to jiny vyklad...

Je samozrejme otazka, jaky vyklad prevladne. Definice v zakone, ale i ve smernici EU je velmi volna. Urcite se ale casem vytvori konsensus nad tim, co jeste ano, a co jeste ne. Nicmene myslim, ze pokud zakon zacne fungovat, az takovy problem to nebude, a myslim, ze uz ted je mozne rict, ktere udaje urcite povazovany za osobni udaje budou.
Take zalezi, jakym zpusobem se bude k interpretaci zakona pristupovat. Ackoliv tento zakon je funkcni v rade evropskych zemi, temer jiste bude vetsina ovlivnenych subjektu hledat "svou/nasi" cestu v jeho interpretaci a nebude se ohlizet na to jak to funguje jinde.
Dal si take myslmi, ze ho bude cekat podobny osud jako zakon o svobodnem pristupu k informacim tedy ignorace povinnosti spravce ze strany velkych instituci/podniku, ignorace prav "subjektu udaju" apod.

Co když požádám Telecom, aby o mně vyřadil informace z telefonního seznamu? Je povinen to udělat? A zadarmo?

Zákon samozřejmě není tak jednoduchý, jak bylo popsané v článku, při konkrétních otázkách je asi lepší dívat se na originál.

Situace s telefonním seznamem tam samozřejmě není popsaná. Zato je tam spousta jiných ustanovení, které dávají nepřímé argumenty jak pro vás (že by to Telecom měl udělat) tak pro Telecom (že to nemusí udělat / nemusí udělat zadarmo). Samozřejmě, že čím větší mlha, tím větší příležitost pro právníky. A protože Telecom má pravděpodobně k dispozici lepší právníky než normální člověk, tak bych odhadoval, že vyřazení z telefonního seznamu na požádání(stejně jako většina situací, které tam nejsou přímo popsány) nebude samozřejmé.

Obecně se asi v praxi nedají čekat zázraky, ale spíš jen mírný pokrok. Ale asi to je lepší než nic.

Obavam se, ze je to stejne jako zverejnovani obchodniho rejstriku
upraveno jinym zakonem a tento se na to nevztahuje.

Presneji receno - vztahuje. Par. 5 odst 2 pism a) - spravce muze zpracovavat udaje bez souhlasu jestlize provadi zpracovani nutne pro plneni povinnosti stanovenych zvlastnim zakonem

Ergo - tam, kde nejaky jiny zakon narizuje nejake udaje skladovat a zpracovavat, neni nutne ziskavat souhlas (a tedy jej nelze odvolat a tedy nelze skladovani resp. zpracovani zabranit). Jinak se ale tento zakon vztahuje i na takove subjekty.

Vyrazeni z tlf. seznamu je prece prastara normalni sluzba. Pred par lety to stalo asi 70 K.

Ano, je to normalni placena sluzba. Nebyt to ale Telecom, kdy plati zvlastni zakonna uprava, pak by to nemohla byt sluzba placena. Ve vsech ostatnich pripadech by totiz vas obchodni partner musel mit souhlas, ze (nektere) udaje o obchodnim vztahu, ktery s vami ma zverejni. Pak byste, v pripade, ze si neprejete byt zverejnen, proste nedal souhlas - a ne platil.

Je to sice vyznamny krok vpred, ale ve skutecnosti je mensi nez by se zdalo. Videt je to uz ze zmineneho v clanku uvedeneho prikladu - autor tvrdi, ze kdyz mi vadi reklamy ve schrance od dodavatele lednicek, pozadam jej aby me z databaze vyradil a bude to. Ano, na tento specialni pripad zakon pamatoval specialnim ustanovenim (par. 5 odst 6). Platit to ale nebude napriklad pro ekologicke, nabozenske a charitativni organizace, ktere vam sve informace mohou zasilat bez omezeni, pokud adresu ziskali po jejim zverejneni (napr. v telefonnim seznamu) - tech snad ale nebude tolik.

Autor dale uvadi, ze zakon se bude tykat prakticky vsech organizaci, protoze shromazduji osobni udaje o svych zamestnancich - ale ono tomu tak nebude, protoze tyto udaje vesmes shromazduji na zaklade pozadavku zvlastnich zakonu - a v takovem pripade neni nutny ani souhlas subjektu a ani ohlaseni Uradu (ani kdyz organizace k zakonnym udajum pripoji telefonni cislo zamestnance domu - to ziskala z verejne pristupneho zdroje). Fakticky dopad zakona na "bezne" organizace nebude tedy zdaleka velky a rozhodne se neda rict, ze by naprosta vetsina organizaci podlehala oznamovaci povinnosti.

Uz se tesim, jak jednou rocne oslovuji SPT Telecom, at mi (zdarma) vyda detailni rozpis hovoru z meho telefonu ... ;-) Sakra, to musim vyzkouset. Skoda, ze ja osobne nemam telefon ...

"tyto udaje vesmes shromazduji na zaklade pozadavku zvlastnich zakonu - a v takovem pripade neni nutny ani souhlas subjektu a ani ohlaseni Uradu"
- Tim bych si nebyl tak jisty.

Je pravda, že zpracování osobních údajů podle zvláštních zákonů (ve většině státních organizací, ale také v komerčních organizacích pokud jde o informace o zaměstnancích) může probíhat bez souhlasu subjektu údajů. (p.5 o.2a). Toto platí také pro zveřejněné informace (jméno, adresa, telefon - pokud jste v tlf. seznamu).

Nevidim ale příčinu toho, proc by pro statni organizace (vyjma NBU, MV a zpravodajske sluzby) nepodlehali registraci na Urade.

Platná také zůstává povinnost správce údajů (všech organizací) informovat mě o tom, jaké údaje o mě vede.

Také povinnost adekvátním způsobem chránit informace zůstává nedotčená.

Konkrétní závažnost dopadu podle mě v této chvíli nelze určit. Na jeho velikost bude mít nejvetší vliv to, jakým způsobem bude zákon interpretován a o hlavně o čí interpretaci půjde - jestli půjde o interpretaci právníků dotčených organizací, nebo jestli to bude nějaká vyhláška Úřadu.