Proč si virtuální peněženku pořídím

Když jsem před týdnem objevil článek Proč si nepořídím virtuální peněženku Martina Kopty, nejdřív ve mně hrklo. Po první vlně emocí jsem si ale následně uvědomil, že se jedná — až na část — o článek pochvalný a jeden z prvních svého druhu, který načíná diskuzi o placení na Internetu a firmách do něj zapojených. Chtěl bych však na rozdíl od Martina Kopty předložit argumenty zcela bez emocí, tudíž trochu suše — část odpovědí je zpracována naším právníkem.

V článku se objevilo několik otázek týkajících se provozu zúčtovacího systému, na které autor předložil své názory. S odpovědí jsme chvíli váhali, neboť znamená odkrytí „rodinného stříbra“. Rozhodli jsme se však zveřejnit plnou analýzu otázek na bankovní licenci a anonymní účty. K tomu musím podotknout, že příprava právního zázemí a obchodního zázemí I LIKE Q stála (především lidskými zdroji) shodný čas jako samotné programování. Musím také upozornit, že zde uvedená analýza platí čistě pro systém I LIKE Q a zajisté se liší od řešení jiných systémů (včetně těch „kamenných“).

Otázka první: Potřebuje Villusion bankovní licenci k provozování zúčtovacího systému I LIKE Q?

Otázka: Elektronický zúčtovací systém I LIKE Q (ZS) provozovaný společností Villusion, a.s. (Provozovatel), prostřednictvím webových stránek www.ilikeq.cz na Internetu je založen na podstatě postupování pohledávek uživatelů ZS vůči Provozovateli. Pohledávky vznikají složením zálohy ze strany uživatelů ZS na bankovní účet Provozovatele, který je v současné době veden u eBanky. Otázkou je, zda hromadné skládání záloh uživateli ZS není „přijímání vkladů“, což je jinak činností vyhrazenou dle zákona o bankách pouze bankám s řádnou bankovní licencí.

Odpověď: Provozovatel nepotřebuje k provozování ZS „I LIKE Q“ bankovní licenci, neboť jeho činnost není ze své podstaty činností vyhrazenou bankám, tedy přijímání vkladů s cílem dosažení výnosu jejich hromadným investováním a tedy rizikovou činností, jíž je nutné ze strany státu kontrolovat.

Rozbor odpovědi: Podnikáním se rozumí určitá (ne jednorázová) činnost podnikatele za účelem dosažení zisku, přičemž touto činností podnikatel pracuje s určitým rizikem, odpovídajícím cílenému zisku.

Vkladem se z pohledu vkladatele rozumí určitá investice finančních prostředků finanční instituci (bance, spořitelně), jejichž složením (svěřením) této finanční instituci vkladatel očekává určitý předem stanovený výnos formou úroků. Z pohledu finanční instituce se vkladem rozumí závazek tyto svěřené finanční prostředky opatrovat a hospodařit s nimi (spolu s jinými obdobnými vklady) s cílem tyto finanční prostředky rozmnožit, např. formou poskytování půjček s výnosem vyšším než úrok placený vkladatelům, a tímto způsobem dosáhnout zisku. Zisk je tedy spojen s rizikem ztráty rozmnožování svěřených finančních prostředků.

Popsaná podstata je zcela správně kontrolovanou (tedy licencovanou) činností ze strany státu, neboť stát má za úkol prostřednictvím bankovní licence jednak

• dohlížet na ty instituce, které hromadně shromažďují finanční prostředky od fyzických a právnických osob se sliby poskytnutí výnosů a jednak
• dohlížet na investiční činnost finanční instituce (půjčování finančních prostředků jiným fyzickým a právnickým osobám), protože tato činnost je riziková a může vést k možné ztrátě finančních prostředků svěřených této finanční instituci.

Obdobou ochrany formou bankovní licence je ochrana kolektivního investování prostřednictvím licencí vydávaných Komisí pro cenné papíry, kde navíc je riziko investování vyšší a výnosy nejsou předem ve většině forem kolektivního investování známy. Principem tedy je, že tam, kde podstatou podnikání a dosažení zisku pro podnikatele je riziko ztráty „svěřených“ finanční prostředků ze strany finanční instituce jejím investováním (tedy její legální podnikatelskou činností), stát si vyhradil tuto činnost kontrolovat formou licencí aby zamezil chybám, které při provozování této podnikatelské činnosti mohou nastat. Pochopitelně riziko ztráty „svěřených“ finančních prostředků formou nelegální činnosti (krádež, zpronevěra, podvod apod.) je rovněž chráněno, ale zcela jiným způsobem formou trestního práva.

Naproti tomu ZS I LIKE Q nepracuje na obdobném principu jako banky nebo instituce kolektivního investování, kde by byla nutná ingerence státu a zisk podnikatele (Provozovatele ZS) není tvořen investováním svěřených prostředků, ale zpoplatněním jejich převádění na jiné subjekty elektronickou formou. Zálohy skládané uživateli ZS nejsou skládány s cílem dosažení výnosu ze strany uživatelů a Provozovatel je ani nijak neinvestuje s cílem dosažení výnosu potřebného k pokrytí úroků placeného uživatelům ZS (neboť žádný takový úrok slibován ani vyplácen není) a svého zisku (neboť zisku dosahuje jiným způsobem). Provozovatel svěřené finanční prostředky uloží u banky s řádnou bankovní licencí (kde je již stát kontroluje) a na vyžádání oprávněného uživatele ZS je zase z této banky uživateli vyplatí. Riziko, které je na straně Provozovatele nutné chránit, je pouze riziko nelegální činnosti, což není „podnikání“, ke kterému by Provozovatel potřeboval licenci a jež je chráněno formou trestněprávního dohledu. Trestní právo rovněž chrání nelegální činnosti uživatelů ZS, které by chtěly negativně zasáhnout do fungování ZS I LIKE Q.

Ze zákona 21/1992 Sb., o bankách, nevyplývá, že provádění platebního styku a zúčtování a obstarávání inkasa jsou činnosti vyhrazené pouze licencovaným bankám. Naopak, pokud má podnikatel bankovní licenci, může dle § 1 odst. (3) zákona bez dalšího provozovat i tento platební styk a zúčtování a obstarávat inkaso. Jiné subjekty si na to musí obstarat jinou formu správního povolení (např. příslušný živnostenský list). Tento názor je podpořen i faktem, že i jiné subjekty podnikají v oblasti platebního styku ve specializovaných oblastech (např. v oblasti čerpání pohonných hmot a nákup zboží a služeb u benzinových pum­p).

Z důvodů shora uvedených jsme dospěli k názoru, že bankovní ani jiná obdobná licence není k činnosti Provozovatele a k jeho podnikání nutná.

Otázka druhá: Lze zneužít anonymní účty?

Otázka: V zúčtovacím systému I LIKE Q jsou účty uživatelů vedeny v anonymní podobě, tzn. nejsou s nimi spojeny žádné osobní údaje. Jaké je riziko zneužití?

Odpověď: Svěřené finanční prostředky jsou uloženy u banky s řádnou bankovní licencí.

Rozbor odpovědi: Riziko zneužití jakéhokoliv zúčtovacího systému pro praní špinavých peněz a nezákonných převodů vždy existuje a každý provozovatel se s ním musí vypořádat. V případě I LIKE Q je riziko sníženo na minimum dvěma opatřeními:

1. Provozovatel veškeré svěřené finanční prostředky uloží u banky s řádnou bankovní licencí, kde stát automaticky kontroluje praní špinavých peněz. Samotný zúčtovací systém je potom jen obrazem tohoto bankovního účtu, finanční prostředky zůstávají u „kamenné banky“.
2. Druhým nástrojem jsou vnitřní omezení zúčtovacího systému — ve smyslu ustanovení Všeobecných podmínek je Uživatel povinen dodržovat omezení svého účtu následujícími parametry: maximální zůstatek na Účtu 50.000 korun (v přepočtu z Q) a maximální příjem/výdej na/ze svého účtu jakýmkoliv způsobem za jeden týden ve výši 30.000 korun. Domnívám se, že tato omezení značně snižují riziko zneužití, resp. je zcela odstraňují.

K tomuto právnímu rozboru se vážou i účetní náležitosti, které zájemci mohou najít na adrese  http://sales.ilikeq.com/ucetnictvi.php