Prodejte doménu a nebudete muset pracovat

Co mají společného země jako Kokosové ostrovy, Niue, Tuvalu nebo Belize? Jejich břehy omývají vody některého z oceánů. V případě Niue a Tuvalu je to oceán Tichý, Kokosové ostrovy leží v Indickém oceánu a Belize byste našli na břehu Karibského moře (tedy Atlantiku). Mají tyhle země ještě něco společného? Určitě mnohé, ale mně v tuhle chvíli jde především o to, že jejich internetové domény byly uvolněny k registraci bez nutnosti splnit jakékoli jiné podmínky, nežli jsou ty platební.

Co vede státy jako Americká a Západní Samoa, Tonga, Vánoční ostrovy nebo Jersey, aby se vzdaly vlastních ccTLD? Pokud se podíváme do Fact Book CIA, pak možná můžeme několik důvodů odhalit. Většinou jde o země, které teprve v druhé polovině 20. století získaly nezávislost na koloniálních mocnostech. Z koloniální doby jim zůstala původní měna, které se postupně snaží konkurovat buď dolar nebo nová měna místní, postkoloniální země zdědily špatnou komunikační infrastrukturu, nevzdělané obyvatelstvo a mizerné hospodářství založené především na vývozu zemědělských produktů a případně těžbě surovin.

Každé pravidlo je potvrzeno výjimkou, která nemůže chybět ani zde. Tou výjimkou je britský ostrov Jersey ( .je), který na mapě najdete v Kanále La Manche (English Channel). Zdejších 90.000 obyvatel totiž ročně vydělá 25.000 dolarů HDP na hlavu, což je pro srovnání asi desetkrát více než u obyvatel Niue. Samospráva Jersey se rozhodla uvolnit registrační pravidla a využít doménu v obchodě. Přesná čísla o počtu SLD (domén druhé úrovně) nejsou v .je  dostupná.

O něco výřečnější jsou statistiky u domény Tuvalu ( .tv). Určitě máte ještě v živé paměti zprávu o akvizici správce domény .tv Corporation International společností VeriSign. VeriSign utratila za možnost registrovat domény v .tv  loni 31. prosince přesně 45.000.000 dolarů a očekává, že se jí první milion vrátí ještě během posledního účetního čtvrtletí roku 2001 (to je vzhledem k americkým odlišnostem právě nyní) a dále pak očekává mezi sedmi a deseti miliony v následujícím roce (VeriSign krátce předtím odkoupila společnost eNIC, která registruje domény .cc, o nichž jsem se zmínil již v upoutávce). Tuvalu svou doménu poskytlo světu v roce 2000 na dobu 12 let. V této zemi na každého z 11.000 obyvatel připadne v současnosti 37 domén (cca 400.000 celkem). Díky výnosům z pronájmu doménového prostoru může zdejší vláda stavět pobřežní hráze – vědci totiž tomuto ostrovu předpovídají, že jej do padesáti až sta let zatopí okolní moře – ze svého ročního rozpočtu 6.100.000 dolarů by si to jistě dovolit nemohla.

Tuvalu mělo velké štěstí, protože jeho dvoupísmenný kód se náhodou shoduje se zkratkou televize, podobné štěstí na název měla i Tonga ( .to  – anglická předložka) a Belize ( .bz  – registrovaná jako náhrada za .biz). Belize je mezi zeměmi, které své domény pronajaly, co do počtu obyvatel největší – zisk se tu „dělí“ mezi 250.000 obyvatel (Západní Samoa: 180.000; Americká Samoa: 67.000; Tonga 104.000). V přepočtu výnosů na hlavu musí zaostávat nejen za Kokosovými ostrovy (633 obyvatel), ale i za Vánočními ostrovy (2.700) a Niue (2.100).

A právě Niue se z obchodu s doménami může radovat nejvíce. Doménu .nu totiž spravuje přímo místní nezisková organizace (ve spolupráci s americkou společností .NU DOmain Ltd.). Díky nadaci Internet Users Society – Niue mají všichni obyvatelé zdarma přístup na Internet a jsou přímo propojeni satelitem s Novým Zélandem. Pro vládní a turistické záležitosti nadace sponzoruje vývoj internetových aplikací, vyučuje nové uživatele práci s Internetem, vybavila počítači knihovnu, a zaplavila školy výukovými CD-ROMy. Aktivit, které nadace na Niue hradí, je bezpočet, mezi nejvýznamnější ovšem patří digitalizace telefonní sítě. Doména .nu je často zmiňována (i v mých článcích na Lupě) v souvislosti s experimentem, kterým je umožněno registrovat domény se západoevropskými znaky s diakritikami – díky tomu slaví doména úspěchy mezi Skandinávci – Švédům se navíc shoduje se slovem „nyní“.

Jak se dělí domény nejvyšší úrovně

Domény nejvyšší úrovně se dělí do dvou skupin, tou starší jsou generické domény (gTLD) – mezi ně patří .com, .net, .org, .name, .biz a dalších osm. Jejich režim je více méně omezený (výjimkou jsou .com, .net a .org) a musíte tedy splnit určité podmínky, abyste mohli doménu užívat. V případě gTLD .int tyto podmínky splňuje méně než dvacet institucí na celém světě – je totiž vyhražena mezinárodním organizacím registrovaných při OSN.

       

Druhou skupinou jsou pak teritoriální domény označované jako country code domains (ccTLD) – tyto domény jsou úzce svázány s jasně vymezeným územím a vycházejí z dvouznakových označení zemí podle ISO 3166 (které vycházejí ze seznamu zemí uznaných OSN). Historickou výjimkou v tomto principu je ccTLD Velké Británie ( .uk, nikoli .gb). Těchto domén je něco kolem dvou set a jejich počet se mění s tím, jak země vznikají a zanikají. Loni například zanikla doména .zr (Zair), aby uvolnila místo doméně .cd (Kongo).

Posledním typem domén nejvyšší úrovně je doména .arpa, která není určena pro veřejné užití.