Hlavní navigace

Programování pro chytré telefony v optice Windows aplikací

 Autor: 21971
Pavel Ponížil 15. 7. 2011

„Naprogramujte to pro ten telefon!“ Věta, kterou slyšíme čím dál častěji z úst manažerů, kteří chtějí své oblíbené aplikace i do chytrých telefonů. A po rychlé fázi nadšení nastává ještě rychlejší fáze vystřízlivění.

V čem je problém? Ač se to nezdá, bohužel aplikace pro mobilní telefony dnes připomínají spíše dobu kamennou než současnou rozvinutou informační společnost.

Když se začalo programovat pro počítače (myšleno osobní počítače), byla to disciplína pro bílé pláště. Jen skupina vyvolených uměla naprogramovat nějaký program. A každý program vypadal nějak jinak – s větší či menší uživatelskou přítulností. S velkou nostalgií vzpomínám na první „pořádný“ program pro psaní textů v operačním systému DOS – ano, legendární T602. T602 byl na svoji dobu velmi nadčasový, protože byl jednoduchý a intuitivní pro obsluhu. Přitom dělal přesně to, co se od něj očekávalo – editoval komfortně i rozsáhlé texty, a to s okamžitou odezvou. V té době snad nebylo počítače, ve kterém by se tento program nevyskytoval.

Potřeba jednotného vizuálního rozhraní (GUI) a spuštění více aplikací v jednom čase byla velmi dobrou přípravnou půdou pro Windows aplikace. Po rozhraní API16 (Windows 3.x) se velmi rychle rozšířilo API32 (Windows 95 … Windows 7). A pro Windows platformu vzniklo obrovské množství aplikací (pomíjím záměrně Linux, protože tato platforma se ujala na koncových stanicích jen minimálně). Na začátku to byly jednodušší, později velmi propracované aplikace, které umožnily komfortní zpracování různých agend. Tyto programy vyrostly v téměř dokonalé aplikace – mají podobná a intuitivní ovládání, umí tisknout na kdejaké tiskárně, můžeme k nim připojit jakýkoliv snímač a podobně. Dokonce se v této kategorii vyskytují i aplikace pracující „blízko“ reálnému času (ovládání nekritických technologií, zpracování zvuku či videa). Dokonce i distribuce opravných balíčků postoupila v téměř dokonalý proces. Jedinou potíží byla nutnost instalace programů na počítač. V této době také vyzrála velká skupina kvalitních programátorů.

Příchod internetu znamenal rychlou komunikaci a ohromně rychlou výměnu dat. Model web aplikací (WEB stránek) přinesl naprosto ideální distribuční model – program, který je poskytovaný jako služba (SaaS). Uživatel nikde nic neinstaluje. Jenže tato výhoda je vykoupena tím, že vstupně výstupní rozhraní probíhá na straně klienta, kdežto spuštěná aplikace běží na serveru. Tím vzniká problém v tzv. okamžité interakci mezi programem a uživatelem. Například rychlá kontrola dat proti serveru je programátorsky velmi komplikovaná. Stejně tak je téměř nemožné načíst rychle 10 000 položek do klientské aplikace. Stručně řečeno, komfort většiny aplikací se vrátil o jednu generaci zpět. Aplikace jsou pomalé, každá vypadá jinak a komfort zadávání je poněkud problematický (není bez zajímavosti, že místo WEB aplikace raději člověk použije excelovskou tabulku – uživatelé říkají, že je to rychlé, a že si lze obarvit tabulku dle svého uvážení). Existuje několik technologií, které se snaží udělat WEB aplikace komfortnější (JavaScript, AJAX, dokonce i Flash), ale žádná dosud neposkytuje komfort Windows aplikace. Také offline dostupnost programu dělá nemalé vrásky nejednomu programátorovi. Je zřejmé, že v oblasti WEB aplikací je ještě stále co dohánět, aby aplikace vypadaly podobně, jako ve Windows.

Během posledních 2 – 3 let začal nový fenomén – aplikace pro mobilní telefony. Hlavním pachatelem se stala firma Apple – a její populární iPhone (pomíjím pokusné aplikace ve Windows Mobile 6.x či Symbian S40, S60). Aktuálně v naší zemi existují jen 3 reálné platformy, pro které má smysl programovat aplikace. Premiantem je iPhone – jeho obchodní model umožňuje přinést programátorům nějakou odměnu za jejich práci a uživatelům přináší slušnou bezpečnost aplikací i jejich „nepadání" (nezamrzání). Druhou velmi důležitou platformou je Android. Obchodní model těchto aplikací je pro programátory již komplikovanější. Poslední použitelnou platformou je Windows Phone 7, která ale čeká na své přijetí ze strany uživatelů. Z pohledu uživatele aplikace je tu několik kritických bodů. Pokud má být aplikace dostupná přímo na telefonu (offline), pak musí programátoři napsat 3 různé aplikace. Již z tohoto principu je zřejmé, že náklady na vývoj mobilních aplikací jsou 3× dražší než pro Windows (za předpokladu dostupnosti programu pro širokou masu zákazníků). Pokud by aplikace měla být dostupná v prohlížeči, pak programátor narazí na limitované možnosti prohlížečů na telefonech (v tomto případě je asi nejkomplikovanější Safari, které nepřehraje žádný flash). Pro programátory je černou můrou kompatibilita prohlížečů a dodržování příslušných standardů – mobilní prohlížeče pak tyto starosti ještě násobí.

CIF16

Jenže mobilní platformy přinášejí jinou úroveň problému pro programování komfortních aplikací. Je jím paradoxně ona mobilita. Nejprve jde o rozměry zobrazovací jednotky. Jestli-že před 5 lety bylo na WEBu minimální rozlišení 1024×768 (dnes běžně 1600×1050 či 1920×1080), pak na mobilních platformách dosud není ani 480×800 není běžným standardem. Jako výchozí rozlišení lze dnes považovat 240×480. A na tento rozměr nelze efektivně zobrazit mnoho informací. S tím souvisí i plejáda dalších různých rozměrů, která se objevila s příchodem tabletů (800×600, 1024×600, 1024×768). Další rovinou je pak vstup informací – dotyková klávesnice je sice funkční, ale pokuste se na ní vyplnit rychle 5položkový formulář. Neméně důležitým aspektem je také výkon mobilního zařízení – limitovaný rychlostí procesoru, velikostí paměti a počtem spuštěných procesů. V této oblasti je pro programátory ještě velký kus práce.

Když se tak ohlédneme zpět, je zřejmé, že příchod internetu a mobilních platforem zhoršil ovládání aplikací a jejich komfortu. Pro manažery je tu smutná zpráva – o komplikovanosti vývoje mobilních aplikací násobená nedostatkem kvalitních a zkušených programátorů. Lehce optimistické je, že každý den nám přináší nové a novější aplikace, které se postupně pokoušejí s výše uvedenými starostmi porvat.

Našli jste v článku chybu?
Měšec.cz: TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

Vitalia.cz: 5 chyb, které děláme při skladování potravin

5 chyb, které děláme při skladování potravin

Podnikatel.cz: 5 věcí, které o EET ještě nevíte

5 věcí, které o EET ještě nevíte

Lupa.cz: Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Vitalia.cz: 5 pravidel proti infekci močových cest

5 pravidel proti infekci močových cest

Vitalia.cz: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

DigiZone.cz: DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

Podnikatel.cz: Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Vitalia.cz: 7 příčin neplodnosti u žen: pravda a mýty

7 příčin neplodnosti u žen: pravda a mýty

Podnikatel.cz: ČSSZ posílá přehled o důchodovém kontě

ČSSZ posílá přehled o důchodovém kontě

120na80.cz: Galerie: Čínští policisté testují českou minerálku

Galerie: Čínští policisté testují českou minerálku

Podnikatel.cz: Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

Vitalia.cz: Jsou vegani a vyrábějí nemléko

Jsou vegani a vyrábějí nemléko

Vitalia.cz: Tradiční čínská medicína a rakovina

Tradiční čínská medicína a rakovina

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

DigiZone.cz: Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Vitalia.cz: Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

DigiZone.cz: LG OLED65E6: první pohled

LG OLED65E6: první pohled

Vitalia.cz: Antibakteriální mýdla nepomáhají, spíš škodí

Antibakteriální mýdla nepomáhají, spíš škodí

Vitalia.cz: Inspekce našla nelegální sklad v SAPĚ. Zase

Inspekce našla nelegální sklad v SAPĚ. Zase