Názory k článku
Prohlášení o přístupnosti – snaha vs. skutečnost

Se vším v podstatě souhlas, jen mi pravidla pro kontrast přijdou hodně tvrdá. Když mám barvu textu mírně pod hranicí kontrastu, tak s tím nikdo nemá problémy a ten kdo nevidí dobře, tak si stejně zapne větší kontrast na svém prohlížeči.

Jinak v diskusích lidi píšou všechno možné, prostě nečtou a pak zjišťují jestli to projde... no taky nečtete manuály, ale u velkých "web" firem (např. Autocont, Logos atd.) mi přijde smutné, že přístupnost až tak neřeší, ale to je problém jinde.

Nojo, však ona se minorita přizpůsobí, že jo. Ale vciťte se do kůže člověka se sníženým barvocitem. Některé stránky jsou validní a správně se zobrazují při normálním nastavení kontrastu, u jiných se kontrast musí dodatečně zvýšit. Když se pak dotyčný vrátí na nějakou stránku z první skupiny, chce ji mít zobrazenou správně, tak nezbývá než přepnout zpět. Vy taky určitě chcete, aby se Vám www stránky zobrazily hned správně, ne? A proč kašlat na minoritu, když pro ni můžeme vytvořit plnohodnotný web? Vždyť oni chtějí žít stejně jako my, jenomže my se tváříme jako elitní klub, kam "mrzáci" nesmí :-((( Je to stejné jako když se dělají stránky optimalizované pro M$ IE. A to je vždycky křik linuxové menšiny!

A když někdo optimalizuje jen pro Gecko like prohlížeče tak řvou skoro všichni :)

Je pravda, že občas lze MÍRNĚ! nedostastatečný kontrast prominout. Alespoň to tak "vidím" já, ale že jsou pravidla tvrdá bych neřekl.

Pokud například pracujete ve firmě celý den na úpravě webu, který dělal někdo jiný a ontrast písma tohoto webu je opravdu mizerný, poté přijedete domů a podíváte se na krásně kontrastní text, je to balzám pro oči.

A ještě otázečka, kolik lidí ví, jak se zapíná vyšší kontrast? ;-)

No, myslím že lpět na dodržení nějakého přesného vzorečku pro kontrast je trošku přehnané. Důkazem toho budiž rozdílné výsledky, které dává nová verze podle WCAG2. Důležitým aspektem je taky velikost písma. Prostě u velkého písma si můžu dovolit nižší kontrast než u malého. Osobně si myslím, že tento vliv je tak velký, že bez jeho zohlednění je výsledek vzorečku nevypovídající polovičatá informace.

Ano, kontrast písma s jeho velikostí velmi souvisí. Nový analyzér kotrastu barev na to také pamatuje.

http://www.pravidla-pristupnosti.cz/nastroje/kontrast.php

Ona velikost písma je kapitola sama pro sebe. Na toto téma se chystám také něco napsat.

Souhlasím s tím, že pravida pro kontrast jsou zbytečně přísná a omezující v tvorbě grafiky webu. V praxi je velký problém zkombinovat barvy (například v menu) tak, aby vyhovovaly z hlediska kontrastu. Abych dosáhnul "dostatečného" kontrastu, musím použít velmi nehezké kombinace barev.

"Mít na stránkách prohlášení o přístupnosti se v současné době stalo velice módní záležitostí;"

Já bych řekl, že jste příšel s křížkem po funuse. Mít prohlášení na webu je dnes spíš už vyjímka, protože si většina lidí uvědomuje, že je to kravina. Ti pro které je to určené, to nečtou protože jak je stránka přístupná zjistí dřív než se na prohlášení vůbec dostanou a ti, pro které to určeno není na to vůbec nelezou protože je to nezajímá. Ostatně (možná) i z těchto důvodů není povinnost mít na webu prohlášení zahrnuta v nové verzi pravidel přístupnosti.

Ano, ale křížek po funuse, jak píšete, to je pouza pro malou hrstku lidí. Mnoho webdesignerů však pořádně nezná ani starší verzi pravidel přístupnosti. Nechci se tady vyjadřovat k novým pravidlům a hodnotit je zde, ale prohlášení o přístupnosti by na stránkách být mělo. Alespoň třeba kvůli klávesovým zkratkám. Ty mohou být (a myslím, že jsou) užitečné.

Článek měl hlavně říci, že přístupnost se řeší většinou až jako poslední, přitom by to měla být první věc, na kterou se dbá při tvoření nového webu.

Klávesové zkratky jsou tak trochu zbytečné (při současném stavu). Neexistuje žádný standard, co by která zkratka měla znamenat a tak na jednom webu se přes "Alt+1" dostanete na úvodní stránku, na druhém to bude mapa webu a na třetím úplně něco jiného. Tím v podstatě klávesové zkratky působí víc škody než užitku.

Musím s Vámi nesouhlasit.
I když jsem četl několik článků na toto téma, které argumentovaly stejně tak, jako vy, stejně nesouhlasím.

Důvod je prostý. Troufám si totiž říct, že každý má svůj oblíbený prohlížeč a prozaicky řečeno, v něm to má prostě vychytané. Předpokládám, že hendikepovaní obzvláště.

Nevím co by měli vychytávat? nastavení prohlížeče nem vliv na nastavení klávesových zkratek tvůrcem webu, takže když to každý tvůrce nastaví jinak, tak to uživatele jen mate.

Právě proto je důležitý jejich zápis do prohlášení o přístupnosti. Jak se klávesové zkratky používají v prohlížeci uživatel ví a jaké konkrétní to jsou je právě v tom prohlášení.

Čímž nutíte uživatele učit se zkratky pro Váš konkrétní web, tedy v podstatě pokud takto navštíví deset webů, kde je pokaždé ovládání nastaveno jinak, bude zmatený a všechno se mu bude míchat dohromady. Prostě zmatek.

Učit se? Kouknu a vidím. Přejdu na jiný web a zase, kouknu a vidím. V tom bych zas takový problém neviděl. Hlavně, že v tom prohlášení jsou popsány. A pokud je autor webu rozumný, drží se určitých nepsaných pravidel.

"Kouknu a vidím"
Když jste nevidomý a předčítá Vám to čtečka? ;)

Budete si ty zkratky pamatovat po přečtení dvou článků na daném webu? Sám teď narážíte na problém, protože spoléháte na to, že každý má tak dobrou krátkodobou paměť jako Vy.

"A pokud je autor webu rozumný, drží se určitých nepsaných pravidel."
Jakých pravidel? To je právě to, i nepsaná pravidla v podstatě neexistují.

To vidím je myšleno obrazně. ;)

I když Vám rozumím, přesto stále trvám na tom, že klávesové zkratky jsou ku prospěchu.

V podstatě neexistují, ale většinou jsou klávesové zkratky podobné.

Myslím, že klávesové skratky majú význam nanajvýš vo webovej aplikácii, ktorú ľudia dennodene používajú a skratkami tak dosahujú vyššiu eficienciu. Ale aby som si pamätal nejaké skratky trebárs na lupe, zive, idnes a podobne, navyše keď všade budú iné, tak to ani náhodou.

Prohlášení samozřejmě kravina je, protože stránky přístupné jsou nebo nejsou bez ohledu na prohlášení. Ale zrovna pravidla přístupnosti vydaná ministerstvem informatiky přítomnost prohlašení požadují. Takže ta prohlášení tam často jsou proto, že tam být musí.

K tomu jsem se již vyjadřoval, viz klavesové zkratky.

Avšak i Vy máte v podstatě pravdu.
Oč větší kravina to však je, když na stránkách prohlášení je a přitom web nesplňuje ani základy přístupnosti.

Pravidla vydaná ministerstvem jsou spíše doporučením než závaznou normou. Důležité je používat mozek.

Jak pro koho. Pro instituce veřejné správy je povinnost přístupného webu zakotvena v zákoně č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy. Účinnost je stanovena od 1. ledna 2008. Pravidla budou publikována jako vyhláška MVČR, což, jak jistě uznáte, už závazná norma je.

Dobrý den, měl bych dvě malé doplnění k tomuto tématu:

1. Ve vašem testu barevného kontrastu používáte algoritmus rozdílu barvy a rozdílu jasu, tedy algoritmu, se kterým operují WCAG 1.0 a první verze českých pravidel přístupnosti z roku 2004. WCAG 2.0 a nová verze pravidel přístupnosti už používají jiný agoritmus, a sice rozdíl světelnosti. Zmiňuji to proto, že tyto algoritmy dávají celkem často odlišné výsledky a ten nový algoritmus je značně tolerantnější a přesnější.

2. Lidem, kteří tvrdí, že jsou prohlášení o přístupnosti zbytečná, bych rád sdělil následující: Pokud je nějaká část vašeho webu nepřístupná, je velmi pravděpodobné, že se to handicapovaný uživatel, který třeba používá hlasovou čtečku, ani nedozví. Prostě daný prvek absolutně nezaregistruje. Zkrátka ani neví, co přístupné je a co není, protože na ty nepřístupné prvky nemusí vůbec narazit. Jsou pro něj neviditelné. Smyslem Prohlášení o přístupnosti je tedy rozptýlit pochybnosti takového uživatele a jasně ho informovat, zda-li je web připraven přístupnou formou a které prvky nejsou z podstaty věci přístupné (např. videozáznamy, interaktivní geografické mapy atp.).

Dobrý den,

děkuji Vám za tato upřesnění.

Použil jsem však staršího algoritmu, jelikož převážná většina prohlášení se odvolává právě na WCAG 1.0 či starší verzi pravidel přístupnosti.

I tak to postrádá smysl. Pokud je nějaká část nepřístupná právě kvůli např. videozáznamům apod. Jaký smysl je v tom to uživateli ještě sdělovat? To co mu potřebujeme a chceme říct, to se dozví a to co prostě z technických důvodů říct nemůžeme, to mu prostě neřekneme.

OK. Takže ještě o trochu podrobněji než v minulém příspěvku:

1. Handicapovaný uživatel by měl vědět, co ho na webu může potkat. Měl by vědět, že je celý web přístupný, nebo ho někde na webu čeká nějaký špek. Ať už kvůli tomu, že je nějaká sekce zcela nepřístupná a on si ji tak ani nevšimne (ale co když právě kvůli ní na web jde, třeba mu to někdo poradil, že to tam najde), nebo kvůli tomu, že je mu někde výrazně ztížená cesta (třeba, že je nějaká sekce závislá na javascriptu) atp.

2. Do prohlášení o přístupnosti je vhodné dávat i další informace o alternativním ovládání webu, které typicky ani nikam jinam dát nejde. Například nabídnout alternativní stylopisy, možnost zvětšení písma, kontaktní údaje na webmastera atp.

3. Prohlášení o přístupnosti je často první stránkou, kterou se handicapovaní uživatelé na daném webu snaží otevřít. Je to prostě takový oznamovník toho, co na daném webu mohou očekávat.

4. Vytvořit prohlášení o přístupnosti a odkaz na něj umístit do patičky webu stojí asi tak stejně času jako uvařit si a vypít kafe. Takže asi tak.

Zareaguji na bod číslo 4.
Ono "uvařit a vypít to kafe" je otázkou chvíle, ale jaká pak je právě ta skutečnost.

Hendikepovaný uživatel na to sice přijde, že něco není přístupné. Ale kolik času mu ušetří, když mu to "řekneme" hned.

Mel bych dotaz k pristupnosti! sice je trochu off topic ale to snad neva! ve skole nas tlacili k pristupnosti. Az do takovych krajnosti jako jsou longdesc nebo Dlink ( [D] ) ale nikde jsem poradne nenasel co je nebo jak odbourat tuto chybu pristupnosti: [6.1.1.1]: style sheets require testing (link). zkousel jsem googlit a nasel jsem i trochu vysvetleni co to je ale nenasel jsem radu jak to odbourat!:) kdyby s tim mel nekdo zkusenosti docela by mi udelal radost! zobrazuje se to na radek s
<link rel="stylesheet" media="all" type="text/css" href="css/style.css" title="styl">
verze html 4.01 Strict
diky...

... jak odbourat tuto chybu pristupnosti: [6.1.1.1]: style sheets require testing (link).

To ale není chyba v přístupnosti, přece. To je výstup nějaké on-line validátoru přístupnosti (CynthiaSays, Bobby, WebAIM atp.), které v tomto případě ani o chybě nemluví. Jde jen o výzvu k ruční kontrole.

Trochu škoda, že se diskuse pod článkem odklonila od toho, co chtěl článek říct. Ale to se dalo čekat. ;-)

On asi bude rozdil mezi tim, co clanek chtel rict a co ve skutecnosti rekl. :) Diskuze mi prisla vecnejsi nez samotny clanek.

Dost firem totiz chce mit sve "webove prezentace" jen jako webovou verzi reklamniho letaku ci televizni reklamy - skoro zadne informace (jen spousta reklamstiny), spousta jasavych barvicek, na pixel presna grafika a nejake ty blikajici ci hybajici se nesmysly. Ty bohuzel na pristupnost zcela kaslou a v dost pripadech nejspis i opravnene (koupil by si slepec nase nove znackove slunecni bryle "za pouhych 100 Euro"? Asi ne ...). Dokonce jsem se setkal i firmou, ktera si ani neprala pridat alternativni pristup obchazejici Flash, protoze jeji manager prohlasi neco v tom smyslul, ze lidi, co nemaji Flash, nejspis stejne nepatri mezi jeji zakanziky.

Pokud vim, tak jedine "firmy", co opravdu pozaduji pristupny web, jsou statni instituce (mam pocit, ze to maji primo v zakone) a firmy ci organizace, co se zimto segmentem populace primo zabyvaji.

BTW: Nejjedniodusi test pristupnosti je zkusit prolezat web v textovem prohlizeci jako lynx nebo links (v textovem modu, ne v grafice). Pokud to jde a web i pote dava smysl, ve vetsine pripadu to staci.

A proti necitelneym kombinacim barev je naproto perfekni Web Develper toolbar pro mozziloidni prohlizece, ktery ma nadhernou volbu "Disable page colors".

staci vypnout styl... teda pokud je stranka aspon trochu dobre udelana! ale teda na stary table layout a font atd bude asi vazne lepsi disable page colors!:)

Nejen státním institucím záleží na přístupnosti jejich webů:
http://seznam.pr.sblog.cz/2007/05/29/307

To je pěkné, ale tento přístup by měl být u velkých firem samozřejmostí a ne, že je to ojedinělé. Samozřejmé věci jsou pak brány jako velké plus, a Seznam se může chlubit.

Velmi se mi líbí názory rdm v diskuzi. Tady na lupě je ten článek obzvláště kuriózní. Například přidání komentáře toť věru oříšek. Je to sice trochu moje chyba, že mám v souboru hosts zakázáno iinfo, díky přebujelé reklamě, ale na druhou stranu proč je to řešené obrázkem v odkazu. Ono přidávat do stylu a:after{content: "(" attr(href) ")";}, abych viděl kde je odkaz přidat, je tak trochu vyšší dívčí. Jeden svůj web jsem si nechával kontrolovat od pana Pavlíčka a překvapilo mě například, že mi napsal: Formulář pro doporučení webu je vyčítán odečítači obrazovky, i když je
zapnutý JavaScript a formulář není viditelný na obrazovce. A přitom jsem se všude dočetl, že bych neměl používat display:none, takže jsem to řešil posunutím dotyčného formu mimo viditelnou oblast. Takže potřeby lidí se zhoršeným zrakem jsou někdy nejspíš jiné, než by člověk předpokládal. To že autorovi vadí věta: "Stránky se snaží o maximální přístupnost" nějak nechápu, já mám např. v prohlášení uvedeno: Stránky jsou psány se snahou o sémantickou správnost, tím pádem by se měly správně zobrazovat i na alternativních výstupních zařízeních, která nezvládají použití kaskádových stylů či javascriptu. Jak mám sakra vědět, zda je to stoprocentní pravda? Takže formulace "by se měly" je podle mého zcela na místě.