Hlavní navigace

Prohlížeče 2010: honba za výkonem a jednoduchostí

 Autor: sxc.hu
Jiří Macich ml. 20. 12. 2010

V roce 2010 pokračovala nekonečná válka webových prohlížečů a dál nabírala na obrátkách. K hlavním tématům patřilo navyšování výkonu webových prohlížečů, zjednodušování jejich uživatelského rozhraní a podpora přehrávání multimediálního obsahu.  Objevily se testovací verze očekávaných prohlížečů Internet Explorer 9 a Mozilla Firefox 4, pokračuje překotný vývoj Google Chrome a evropští uživatelé poprvé uviděli ballot screen.

HTML 5 a video na webu: zachrání WebM situaci?

HTML 5 v roce 2010 patřilo ve světě webových technologií k hodně frekventovaným termínům. Největší pozornost na sebe strhávala značka video a její podpora ve webových prohlížečích. Konečně se totiž začíná rýsovat situace, kdy půjde běžně publikovat na webových stránkách video, aniž by byla potřeba nějaká další technologie jako je Adobe Flash nebo Microsoft Silverlight.

K HTML 5 a značce video se vřele hlásí tvůrci všech mainstreamových prohlížečů. Háček je ovšem v tom, že samostatná specifikace neříká nic o kodeku, který by pro webové video měl být používán. Své příznivce si nakonec získaly dva konkurenční kodeky H.264 a OGG Theora. První měl na své straně Microsoft, Google nebo Apple. Druhý pak třeba Mozillu. Reálně tak hrozilo, že různé prohlížeče budou podporovat videa v různých formátech (různé kodeky), což by multimediální potenciál HTML 5 doslova zadupalo do země.

Flash by totiž nadále zůstával jediným spolehlivým způsobem pro publikování videa na webu. S kartami ale zamíchal Google, který na své jarní vývojářské konferenci Google I/O představil projekt WebM. Jde o balíček otevřených kodeků pro publikování videa na Internetu, který má kombinovat potřebnou kvalitu I licenční nezatíženost. Google dal projektu WebM do vínku především velmi důležitý kodek VP8 pro zpracování videa. WebM dále počítá s kodekem OGG Vorbis pro audio a kontejnerem Matroska.

Projekt WebM zaujal tvůrce prohlížečů i šiřitele obsahu. Z prohlížečů jej momentálně podporuje Google Chrome (od verze 6), Opera (od verze 10.60) a jeho podporu slibuje i Mozilla Firefox (od verze 4.0) a s ním i odvozené prohlížeče (např. SeaMonkey od verze 2.1) Microsoft jej v Internet Exploreru (od verze 9) bude podporovat alespoň nepřímo. To znamená, že pokud si uživatel do systému nainstaluje potřebné kodeky, Internet Explorer si pak poradí s WebM na webu.

Rok 2010 také o evoluci GUI, hardwarové akceleraci a geolokaci

Zjednodušování grafického uživatelského rozhraní (GUI) postihlo nové verze prohlížečů napříč trhem. Začal s tím kdysi Microsoft se svým původně hodně kritizovaným Internet Explorerem 7. Později se přidal Google se svým browserem Google Chrome. Jimi udaný směr nyní následují i další hráči na trhu. Snaha je prohlížeč nejen vizuálně odlehčit, ale hlavně ubrat co možná nejvíce ovládacích prvků. To aby zbývalo dost místa pro webový obsah i na malých displejích stále populárnějších netbooků.

Tvůrci prohlížečů kladli v roce 2010 také větší důraz na výkon svých výtvorů. Samozřejmě pokračoval souboj o nejrychlejší engine pro zpracování kódu v jazyce JavaScript. Na prvním místě se dle nezávislých testů pravidelně střídaly prohlížeče Google Chrome a Opera, kterým zpravidla dýchalo na záda Safari. Firefox stál mírně stranou, ale nějak tragicky za svou konkurencí v tomto ohledu nezaostával.

Jedním ze zajímavých témat roku 2010 se stala hardwarová akcelerace jako povolený doping pro webové prohlížeče. Slibně se v tomto ohledu jeví zejména technologie Direct2D, která se objevila s operačním systémem Windows 7 a lze ji doplnit i do Windows Vista. Právě na Direct2D vsadil Microsoft při přípravách svého nového Internet Exploreru 9. Hlásí se k ní i Mozilla Firefox 4.0.

Frekventovaným termínem roku 2010 bylo i Geolocation API z dílny W3C. Většina prohlížečů se díky jeho podpoře konečně naučila transparentně předávat na vyžádání webovým stránkám informaci o poloze uživatele. Vzhledem ke stoupající popularitě geolokace nejen u komunitních služeb se to určitě hodí. Geolocation API primárně získává informaci o poloze přes IP adresu a eventuálně také dostupné WiFi sítě v dosahu.

Geolocation API v současnosti podporují Mozilla Firefox, Google Chrome, Safari od Applu a v neposlední řadě Opera. Stranou tak prozatím z velkých hráčů zůstává jenom Microsoft se svým Internet Explorerem. Důležitou zprávou je, že informaci ve výchozím nastavení prohlížeče předávají jen s výslovným souhlasem uživatele. Ten se tak nemusí bát o své soukromí.

Internet Explorer 9 pořád dohání konkurenci

Poslední dvě generace Internet Exploreru pouze doháněly náskok, který kvůli jeho stagnujícímu a posléze i ukončenému vývoji získala konkurence. Nejinak je na tom i Internet Explorer 9, jedna z hlavních událostí roku 2010 na poli webových prohlížečů. Microsoft dohání konkurenci v podpoře webových standardů, moderních trendech uživatelského rozhraní i ve výkonnostní stránce prohlížeče.

Microsoft nejdříve seznamoval v průběhu roku odbornou veřejnost s technickými novinkami, které se objeví pod kapotou jeho nového prohlížeče. Velkým tématem se stala už od prvních zmínek o deváté generaci Internet Exploreru výkonnostní složka. Internet Explorer 8 totiž trpí mj. pomalým enginem pro zpracování kódu v jazyce JavaScript, takže se nemůže zapojit do mediálně vděčných závodů o nejrychlejší zpracování JavaScriptu, které odstartovaly před dvěma lety s uvedením Google Chrome. 

To je pro Microsoft samozřejmě v době boomu webových aplikací velký problém, a tak přichází ke slovu engine Chakra, který konečně výkon při zpracování JavaScriptu posouvá v novém Internet Exploreru 9 výrazně směrem k současné výkonnostní elitě. Microsoft také hodně sází na výkonnostní potenciál dřímající v dnešním hardwaru. Přispěchal tedy s využitím své technologie Direct2D z Windows 7 pro hardwarovou akceleraci vykreslování stránek. Přidal rovněž optimalizaci pro současné vícejádrové procesory.

Velký kus práce udělali redmondští vývojáři i na podpoře webových standardů. Napříč prohlížeči bylo hodně slyšet o HTML 5 a zejména jeho multimediálních značkách audio a video. Jejich podporu Internet Explorer 9 nabídne. Otazník dlouho visel nad kodeky, ke kterým se Microsoft přikloní. Nakonec si dle očekávání vybral H.264 s tím, že se nebude bránit ani WebM, ovšem pouze za předpokladu, že uživatel už bude mít potřebné kodeky pro WebM v systému nainstalované.

Dobrou zprávou je splnění slibu o podpoře SVG. Internet Explorer byl totiž považován za poslední vážnou překážku, aby se tento vektorový grafický formát založený na XML mohl na webu prosadit. Ostatní webové prohlížeče jej již dlouho podporují. Microsoft se také pyšní podporou všech selektorů z CSS 3 nebo podporou některých vizuálně líbivých novinek jako jsou barevné přechody (gradienty) nebo kulaté rohy prvků.  Překvapením je chybějící podpora Geolocation API.

Microsoft se naopak dál veze na evoluční vlně minimalistického uživatelského rozhraní, což potvrdila v září 2010 vydaná první betaverze. V záhlaví prohlížeče ubývá ovládacích prvků a ke grafickému odlehčení má přispět i částečná průhlednost záhlaví. Odporoučel se také tradiční titulkový pruh okna a řádek s adresou je nyní v jedné linii s lištou s oušky záložek (resp. panelů, neplést s oblíbenými položkami). Na displeji netbooku toto řešení vypadá velmi úsporně, ovšem kladný dojem přetrvává jen do okamžiku, než si uživatel potřebuje otevřít více stránek najednou. Pak je takto navržený Internet Explorer 9 hodně neergonomický.

Microsoft si ani pro Internet Explorer 9 nepřipravil podporu rozšíření v tradičním slova smyslu. Zatím zůstává věrný tzv. akcelerátorům umožňujícím z kontextového menu pracovat s označeným textem na webové stránce (např. přeložit danou pasáž, najít termín ve slovníku, převádět měny či hledat zboží v e-shopech).  Koncoví uživatelé naopak ocení, že Microsoft konečně do svého prohlížeče přidal alespoň primitivní správu stahování souborů s podporou přerušování a navazování downloadů a uchováváním historie, kterou lze prohledávat.

Studenou sprchu si v Redmondu připravili pro uživatele stále velmi populárních Windows XP, která se nachází na více než polovině počítačů. Internet Explorer 8 je definitivně posledním prohlížečem od Microsoftu, který je podporoval. Microsoft se po celý rok usilovně snažil přesvědčovat veřejnost, že mu nejde o posílení efektu zastarání Windows XP a nucení uživatelů k přechodu na Windows 7.

Podle jeho představitelů jsou Windows XP opravdu starým systémem a nový Internet Explorer 9 se svou architekturou tento již téměř deset let starý systém prý podporovat nemůže.  Uvidíme, jak hozené rukavice využijí tvůrci konkurenčních prohlížečů, které prozatím ani nenapadlo o ukončení podpory Windows XP vůbec uvažovat. Smutnou zprávou pro celé webové prostředí je každopádně fakt, že nepodpora Windows XP ze strany Internet Exploreru 9 ubírá na kráse nově podporovaným webovým technologiím.

Mozilla Firefox 4 má přinést nový vítr do plachet

Mozilla Firefox i přes mohutnou ofenzivu Google Chrome si v roce 2010 drží pozici největšího konkurenta pro Internet Explorer. Tržní podíl však neroste již nějak závratně a v některých statistikách lze dokonce hovořit o stagnaci. Hodně se proto čeká od čtvrté generace Firefoxu, jejíž vývoj se stal na poli prohlížečů jedním z největších témat roku 2010. Tvůrci totiž naslibovali opravdu požehnané množství novinek, které uživatelům průběžně prezentují v nespočtu alfaverzí a betaverzí.

Hodně se toho v roce 2010 namluvilo a napsalo o designu uživatelského rozhraní, s nímž finální Mozilla Firefox 4.0 přijde. Faktem je, že prohlížeč se oproti dřívějším verzím změní téměř k nepoznání a není přehnané hovořit o největších změnách v rozhraní prohlížeče v jeho dosavadní historii. Nemá smysl vyjmenovávat dílčí úpravy, protože jejich výčet je opravdu rozsáhlý. Cílem každopádně je opět prohlížeč vizuálně odlehčit a ubrat ovládací prvky.

Dobrou zprávou pro konzervativní uživatele je, že většina novinek v uživatelském rozhraní bude nastavitelná, takže se půjde do značné míry vrátit k osvědčenému designu uživatelského prostředí. Z těch hlavních změn, které byly k vidění v betaverzích, můžeme alespoň pro představu zmínit nahrazení hlavní nabídky novým speciálním tlačítkem či upuštění od klasického stavového řádku. Nový design zasahuje i nástrojovou lištu a její tlačítka.

Změny v uživatelském rozhraní však nejsou jen kosmetické. Najdou se i nové zajímavé funkce. Jednou z nich je koncept původně prezentovaný jako Tab Candy, který byl později překřtěn na Firefox Panorama. V praxi jde o třídění otevřených panelů do skupin a dynamické přepínání mezi nimi. Díky tomu tak lze rozdělit více pracovních úloh a výrazně se zlepšuje možnost práce s více panely najednou.

Google Chrome oslavil druhé narozeniny

V září 2010 prohlížeč Google Chrome oslavil teprve druhé výročí od veřejného uvedení první ostré verze a přesto už byl v té době k dispozici ostrý Google Chrome 6. Již dnes lze říci, že příchod Google Chrome na scénu byl zásadním bodem v historii nekonečné války webových prohlížečů. S jeho nástupem začal souboj vývojářů prohlížečů o nejrychlejší engine pro zpracování kódu v jazyce JavaScript, za který mohou být uživatelé v době dynamických webů a webových aplikací jedině rádi. Příchod prohlížeče Googlu také akceleroval evoluci uživatelského rozhraní prohlížečů.

Za povšimnutí stojí velmi rychlé tempo vývoje, které Google nasadil. To ještě v průběhu roku 2010 navýšil, když zkrátil vývojový cyklus mezi jednotlivými verzemi na pouhých šest týdnů. Proč? Oficiálně Google uvádí tři důvody: rychlé směrování novinek k uživatelům, lepší plánování vývoje a menší stres pro vývojáře. Ti prý už nebudou muset (tolik) pracovat přesčas kvůli nehotovým funkcím, protože další stabilní verze bude de facto již za dveřmi, takže přesun nebude představovat až takový problém. Pokud ovšem již funkce budou hotové, dostanou se rychleji k uživatelům. Těm tak odpadne čekání na jednu velkou aktualizaci, do níž jsou všechny chystané novinky schraňovány.

Postupné vylepšování ve stylu Googlu, ať už jde o desktopový software nebo webovou aplikaci, má také jeden klad, o kterém americký internetový kolos nahlas nemluví: publicitu. V kombinaci s jeho silnou značkou a početnou uživatelskou základnou si média všímají každé drobnosti a věnují jí alespoň kratičký článek (zprávičku, bleskovku). To je případ třeba Gmailu. Konkurenti, kteří nasazují novinky v rámci jedné velké aktualizace přicházející vždy po několika měsících či letech, takovou publicitu nemají, přestože rovněž mají silnou značku a početnou uživatelskou základnu.

Rychlé přibývání major verzí má ale za následek také jen minimum opravdu zásadních novinek, které se v nich objevují. Google Chrome 4 hned v lednu 2010 přinesl podporu jednoduchých rozšíření založených na webových technologiích (HTML, CSS, JavaScript) a  online synchronizaci záložek mezi různými počítači skrze Google Account. Google Chrome 5 pak v květnu začal záběr synchronizačního mechanismu rozšiřovat prozatím alespoň o nastavení prohlížeče.

Google Chrome 5 přinesl také podporu Geolocation API.  Jakmile vyšel plug-in Flash Player 10.1, byl integrován přímo do Google Chrome 5. Od této verze tak zmíněný prohlížeč a důležitý plug-in kráčí ruku v ruce, což má přinést nejen komfort pro uživatele, ale také vyšší bezpečnost, protože browser Google Chrome se nyní sám stará o aktualizaci Flash Playeru, který čas od času trpí velmi zákeřnými bezpečnostními chybami.

Na již zmíněné druhé výročí prohlížeče Googlu se objevil Google Chrome 6. S ním přišla například podpora synchronizace používaných rozšíření mezi jednotlivými instalacemi Google Chrome na různých počítačích. Uživatelům byl zpřístupněn také nový nástroj pro automatické vyplňování formulářů či integrovaný plug-in pro prohlížení PDF dokumentů. Google Chrome 6 zařadil konečně také podporu WebM pro přehrávání multimediálního obsahu za využití HTML 5.

Rychlý a místy až zběsilý vývoj pokračoval i po druhých narozeninách. Ke slovu se dostal Google Chrome 7 a Google Chrome 8, ovšem seznam novinek je už tak krátký, že nestojí ani za detailnější rozbor a zřejmě to bude platit v budoucnu o prohlížeči Googlu stále častěji. Je otázkou, jestli nasazené tempo nezačne být brzy kontraproduktivní. Ne všichni uživatelé jsou ochotni desktopový software vidět jako živou entitu, která se jim velmi často mění pod rukama, aniž by o tom byli informováni.

Opera systematicky buduje přátelštější prohlížeč

Své místo na slunci si také v roce 2010 hledaly i další okrajové prohlížeče. Norská firma Opera Software si u Microsoftu přes stížnost u Evropské komise vydupala ballot screen a chtěla toho náležitě využít. Od jara se totiž uživatelům předinstalovaného Internet Exploreru ve Windows XP a vyšších zobrazuje informace o možnosti vybrat si alternativní prohlížeč, přičemž je hned nabídnuto celkem dvanáct různých browserů.

Norská firma až okatě spěchala, aby stihla dokončit prohlížeč Opera 10.50 s přepra­covaným GUI k datu spuštění ballot screen. Tak trochu hodila přes palubu své věrné uživatele preferující Linux nebo Mac. Přestože Opera Software dlouhodobě hodně zdůrazňuje multiplatformnost svých produktů, tentokrát dostal jednoznačnou přednost vývoj verze pro Windows.  Teprve později se objevila Opera 10.50 pro Mac. Verze pro Linux nakonec byla úplně přeskočena a novinky z ní se přesunuly až do Opery 10.60, která opět vyšla zároveň pro všechny podporované platformy. Opera ve verzi 10.50 na jaře přišla s řadou novinek, které tento okrajový prohlížeč hodně zatraktivnily. Na výkonu se pozitivně projevil nový engine Carakan pro zpracování kódu v jazyce JavaScript. V pozitivním slova smyslu o sobě dala vědět i grafická knihovna VEGA, která značně navýšila výkon prohlížeče i bez hardwarové akcelerace.

Kromě vyššího výkonu se stal dalším tahákem Opery 10.50 přepracovaná podpora widgetů. Jejich podpora se objevila poprvé v deváté generaci prohlížeče norské firmy, ale zatím její efekt zůstává za očekáváním. Widgety v Opeře nejsou až takovým tahákem jako rozšíření ve Firefoxu. Může se to ale změnit. Nejzajímavější nastíněnou novinkou je fungování widgetů jako samostatných aplikací. Koncept Opera Widgets for desktop umožnil spouštění vybraných widgetů i bez potřeby předchozího otevírání prohlížeče.

Kromě vyššího výkonu Opera 10.50 nabídla také anonymní režim. Uživatelé Linuxu se všech zmíněných novinek dočkali až díky verzi 10.60, která i uživatelům ostatních podporovaných platforem přinesla přehrávání webového videa přes HTML 5 za využití WebM. Opera 10.60 se tak stala prvním ze známějších webových prohlížečů, který si v ostré verzi s WebM potykal. Integrována konečně byla také několikrát odložená podpora Geolocation API.

I další hráči bojují o místo na slunci

Apple sice musel spolknout hořkou pilulku, že na domácím severoamerickém trhu již jeho Safari není v elitní trojce nejoblíbenějších prohlížečů (vytlačil jej Google Chrome), ale nevzdává se. Zároveň s iPhonem 4 shodou okolností uvedl také nové Safari 5, které kromě mateřského systému Mac OS X opět podporuje i MS Windows. Safari 5 nabídlo podporu Geolocation API, Web Sockets a dalších novinek okolo HTML 5 (vč. nových sémantických značek).

Bezpochyby zajímavou funkcí je Safari Reader, tedy speciální režim navržený pro nerušené čtení článků z různých zpravodajských serverů a obecně webových magazínů nebo blogů. Vytahuje opticky do popředí text článku – bez reklamních prvků a dalších možných rušivých elementů. Přece jen o něco medializovanější novinkou ovšem byla příprava půdy pro podporu rozšíření, která byla aktivována ve verzi 5.0.1. Safari stejně jako Google Chrome sází na rozšíření založená na webových technologiích.

Alespoň krátkodobou pozornost na sebe strhl také nový Maxthon 3. Dřívější verze byly pouhou nadstavbou pro Internet Explorer s dosti svérázným uživatelským prostředím. Nový Maxthon 3 je však jiný a neplatí to jen o moderním lehkém grafickém kabátku. Aktivně totiž využívá dvě jádra. Nadále může fungovat jako nadstavba pro Internet Explorer, ale nově používá i jádro WebKit. Maxthon se dvěma jádry koketoval již v dávnějších dobách, kdy kromě jádra Internet Exploreru mohl volitelně využívat i Gecko. Ale jeho podpora byla omezená.

Řada funkcí při přepnutí na Gecko nebyla dostupná, takže se toto řešení moc neujalo. Nový Maxthon 3 však přichází s plnohodnotnou podporou enginů WebKit a Trident. Maxthon 3 má také modernizované GUI a poskytuje i řadu dalších zajímavých funkcí. Za všechny lze zmínit online synchronizaci záložek (oblíbených položek), ovládání tzv. gesty myší, nástroj k blokování reklamních prvků na webových stránkách nebo funkci multi-search pro poskytnutí výsledků vyhledávání napříč předními vyhledávači.

WebKit si našel stoupence i v řadách tvůrců okrajového prohlížeče Flock, který se podobně jako Maxthon chystá na svůj vlastní restart. Již nadále nebude založen na Mozilla Firefoxu. Po dlouhodobé stagnaci vývoje tvůrci v červnu 2010 oznámili, že následující verze prohlížeče Flock budou vycházet z open source projektu Chromium. Kromě jiného vykreslovacího jádra nový Flock nabídne modernější a zjednodušené uživatelské rozhraní i zcela předělanou spolupráci s vybranými komunitními servery a online sociálními sítěmi.

Od Google Chrome se nový Flock odlišuje mírně upraveným designem a hlavně postranním panelem, který umí syndikovat stavové zprávy uživatelů a jiná oznámení z komunitních serverů a také lze jeho prostřednictvím odebírat obsah přes RSS kanály. Nový Flock se zaměřuje na spolupráci s těmi mainstreamovými sociálními sítěmi jako je Facebook, Twitter nebo YouTube. Až čas ovšem ukáže, jestli tento restart vývoje pomůže naplnit očekávání, která do tohoto sociálně orientovaného browseru byla v minulosti vkládána.

Jaký byl rok 2010 pro webové prohlížeče?

Ve srovnání s rokem 2009 utichlo prozatím další kolo antimonopolních sporů a stížností. Souboj mezi prohlížeči se od právníků a úředníků přesunul výhradně zpět k vývojářům. Rok 2010 byl rokem, kdy se hodně mluvilo o HTML 5 a webovém videu a také se hodně udělalo pro jejich nástup. Především byl ale rok 2010 plný očekávání nových verzí vedoucích prohlížečů, které na své uživatele přichystaly celou řadu změn. K těm nejvýraznějším vedle podpory nových webových technologií bezesporu patří zásadní evoluce uživatelského rozhraní.

Našli jste v článku chybu?

20. 12. 2010 19:16

Lukeenho (neregistrovaný)

Pravda, ve stabilitě zatím verze 11 moc jistá není. Občas mi spadne i v nečinnosti, ani nevím proč. Ale jinak extensions mi zatím vyhovují. Zrovna adblock nepoužívám, ale např. Last Pass, Gmail, GTasks,Download Helper nebo Opera to Phone (což byl důvod, proč jsem dočasně přešel k Chromeu) jsou perfektní.

20. 12. 2010 18:04

jsem taky vernej uzivatel Opery (tak od roku 2002), ale s Operou 11 vyckavam - zkousel jsem ji a zatim zustavam u 10.63, protoze gesta jsou tedka nejaky divny, odhadem tak 70 % gest mi prohlizec nevezme, extenzi jsem zkusil AdBlock a nefunguje, nic to nedela, atd... ono jsem se toho dost obaval, ze to tak nejak dopadne, kdyz behem 2 dnu vydali 3 RC verze - to nemohli proste stihnout kvalitne otestovat...

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Vitalia.cz: To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

120na80.cz: Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

DigiZone.cz: Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

Vitalia.cz: Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Lupa.cz: Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

DigiZone.cz: Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

Vitalia.cz: Tesco: Chudá rodina si koupí levné polské kuře

Tesco: Chudá rodina si koupí levné polské kuře

Měšec.cz: Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Podnikatel.cz: EET zvládneme, budou horší zákony

EET zvládneme, budou horší zákony

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Podnikatel.cz: Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Lupa.cz: Avast po spojení s AVG propustí 700 lidí

Avast po spojení s AVG propustí 700 lidí

Podnikatel.cz: Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET