Proti iPhonu nastupuje Android

Napsat dnes cokoliv o Androidu se nosí. Ani na Lupě nemůžeme zůstat stranou, ačkoliv věrohodně je toho známo málo. Důvod je prostý: hype obecně přiživují zaručené zprávy, že s Androidem půjde 23. září do prodeje americký T-Mobile, který kvůli Androidu má mohutně posilovat svou 3G síť. Nebo ji spíše budovat, protože stejně jako v Česku je na tom americký T-Mobile s 3G daty bledě. T-Mobile už na úterý do New Yorku na představení Google Androidu sezval novináře a i on se zaklíná slovíčkem Google.

Není to však zcela přesné. Za Androidem oficiálně nestojí Google, ale Open Handset Alliance (OHA), jejímiž členy je třicítka společností, mezi nimiž Google je jméno nejzvučnější, ovšem nikoliv jediné zvučné. Ale ani oficiální informace na stránkách OHA, uvádějící, že členové OHA společně vyvinuli Adroid jako otevřený operační systém pro mobilní telefony, není tak docela pravdivá. Pro pořádek se tedy vraťme na počátek:

Společnost Android založil už v roce 2003 Andy Rubin spolu s dalšími lidmi, například s Chrisem Whitem a Andym McFaddem – tahle trojka stála kupříkladu za projektem WebTV. Ještě před tím byl ale Rubin CEO Dangeru, takového toho hezkého rozsouvacího smartphone Hiptop, co se nakonec prodával vlastně jen u T-Mobile. Už v té době prý Rubin přišel na to, že s výběrem operačních systémů pro mobilní telefony to není zrovna jednoduché. A tak se rozhodl založit společnost a takový operační systém založený na Linuxu vyvinout. Jenže časem došly prostředky a přišlo zjištění, že bez vlivného hráče to nepůjde. V roce 2005 společnost kupuje Google.

Takže Android má za sebou pěl let vývoje. Výsledkem má být otevřený operační systém pro mobilní telefony, middleware a vývojový kit SDK, vše dostupné v rané verzi od 12. listopadu 2007, v pokročilé betaverzi od poloviny roku 2008 v rámci Open Handset Alliance.

Vztah mezi společností Android, Google a OHA je jednoduchý: Google převedl práva pod křídla OHA v rámci open source licence Apache V2. Přes to všechno nikdo nepochybuje, že vůdčí silou ve vývoji Androidu je nadále původní jádro firmy Android a samotný Google a proto se nakonec i toto spojení novináři tolik používá: akceptuje faktický stav věci. Nakolik ovšem má Google svou převahu v rámci OHA zajištěnou i právně, není známo.

HTC Dream

To, co má dnes přijít na americký trh, je přístroj vyráběný firmou HTC a nazývaný Dream. Prodávat ho bude americký T-Mobile pod názvem T-Mobile G1 za dotovanou cenu shodnou se základním modelem iPhone, tedy 199 dolarů při dvouletém úvazky, o padesát dolarů více zaplatí zájemce o úvazek pouze jednoletý. Cena přináležejících tarifů zatím není přesně známa, ostatně ani cena zatím nebyla oficiálně potvrzena.

Kolem tohoto telefonu se objevuje řada spekulací, často až vášnivých, na to, jak málo o něm najisto víme. Tak především nevypadá na původní novou konstrukci, ale spíše na rychlou předělávku některého ze starších modelů HTC určených pro Windows Mobile(fotografie jsou zde na gizmodo.com).

Kromě toho měl telefon být podle původních prohlášení na trhu již v polovině roku 2008, což nakonec nestihl kvůli zpožděním s vývojem Androidu. HTC Dream sice bude první, ale za vysokou cenu – ostatní výrobci plánují start telefonů s OS Android odložit na příští rok.

Z omezení vzpomeňme dvě, které jsou nepříjemné a původně byly tyto funkce ohlášeny. Tak především nebude podporovaný plný Bluetooth profil, ale pouze připojení sluchátek. A také VoIP bude omezené, Google Talk nebude integrován. Důvody mají být bezpečnostní, zlé hlasy říkají, že se jednoduše a prostě nestihlo obě funkce integrovat tak, aby nebyly příliš zneužitelné.

O přesném vybavení modelu se zatím spekuluje, po Internetu koluje řada možných konfigurací, tedy nad to, co už je zřejmé: především to, že HTC Dream bude podporovat rychlá data 3G/HSDPA/WiFi, bude mít QWERTY klávesnici pod vysouvacím displejem a podporu paměťových karet. Tu bude zatraceně potřebovat, protože podle kolujících specifikací bude mít 64 MB vestavěné RAM, a to je vážně málo i na běžný provoz, natož na nějaká multimédia. Pravděpodobnější je ovšem dvojnásobek, i to je ale na multimédia zkrátka málo. Specifikace jsou zde na phonearena.com.

A co hůř: zatím není jisté, jaký bude mít typ dotykového displeje, zda tlakový, jako většina dnešních Windows Mobile zařízení, nebo kapacitní, jako třeba iPhone. Rozdíl je markantní: kromě ceny pak především v tom, že do tlakového musíte opravdu tlačit, tlaková fólie se mírně prohne (a mírně deformuje barvy), zatímco kapacitního displeje se stačí dotknout. Na kvalitu ovládání to má podstatný vliv, ostatně i proto (ovšem nejenom) se většina zařízení s Windows Mobile ovládá stylusem, nikoliv dotykem prstů.

Dalším žhavým tématem je Android Market, tedy prodejní místo pro androidí aplikace. Po velikém úspěchu App Store v iPhone Android tento koncept jednoduše zkopíroval a aplikace bude nabízet centrálně. Ovšem nejenom. Aplikace mohou do androidích telefonů proudit i jinudy, zcela svobodně, bez kontroly centrální autority. Právě za kontrolu či spíše „cenzuru“ nepohodlných aplikací se dostal do palby Apple, který ze svého App Store vyhodil minimálně tři aplikace, které se mu nelíbily. To se příznivcům svobody líbí, méně se to ale líbí příznivcům bezpečnosti. Zatímco v Apple Store aplikaci před zařazením i aktualizací někdo zkontroluje a aplikace jsou digitálně podepsané, u Androidu se aplikace do obchodu nahraje „stejně jednoduše jako video na Youtube“. Tedy bez kontroly. Zatímco na Youtube absence kontroly vadí jen vydavatelům, zastánci bezpečnosti se obávají, co udělá neřízená distribuce aplikací.

Bude to spíše střet koncepcí. Zastánci modelu Android Marketu se budou zaklínat svobodou, zodpovědností jednotlivce, zastánci Apple App Store zase bezpečností, tedy tím, že nedojde k distribuci škodlivého software, který v telefonech umí nadělat slušnou paseku. Jak to v praxi bude vypadat, zatím u Androidu nevíme, takže je i předčasné hodnotit, jen vidíme, že u Apple to tak hladce nefunguje. Vývojáři čekají více jak měsíc na schválení a připuštění k vývoji, minimálně ve třech sporných případech Apple zatrhl distribuci nějaké neškodlivé aplikace, na druhou stranu tu ještě nebyl bezpečnostní problém a finanční výnosnost je zajímavá: publikován byl případ vývojáře hry prodávané za tři dolary, který vydělal za dva měsíce 250 000 dolarů (Apple nechává 70 % z ceny vývojářům).

Pozice na trhu

Mluvit o pozici na trhu u telefonu a operačního systému, který se ještě neprodává, je poněkud předčasné. Přesto tu odhady jsou. Strateg Analytics předpokládá, že letos se prodá 250 000 kousků androidích telefonů, což vlastně znamená T-Mobile G1, protože jiný a jinde se prodávat nebude. Pokud bude dodržet termín uvedení na trh, znamená to zhruba čtvrtinovou rychlost oproti iPhone při jeho loňském uvedení na trh. (zdroj: internews.com)

Androidu by pomohlo, kdyby se na jeho stranu přidali i další výrobci. V tomto ohledu se začalo v půlce září spekulovat o tom, že by Sony Ericsson mohl vypustit verzi Xperia telefonu s Androidem, protože nechce, aby se jako prémiová značka jeho portfolia spojovala jen s Windows Mobile (zdroj: zdnetasia.com). UIQ4 sice má přinést silně přepracované ovládání, spekuluje se o dotykové platformě, kde také nebude potřeba stylus, ale jak to s ní dopadne, není ještě jisté.

Druhou zvěstí, která se nesla Internetem, byla varianta možnosti sloučení Symbianu a Androidu. Zatím jde jen o něčí zbožná přání, za těmito zvěstmi nejsou žádná prohlášení z obou táborů, takže dokud se informace nepotvrdí poněkud hmatatelněji, je to jen povídačka.

Výrobci, kteří jsou členy OHA, jako LG, zatím nic konkrétního o svých plánech nesdělili.

Takže letošní rok rozhodně Androidu v jeho plné kráse patřit nebude. Možná ten příští. Jenže ani ostatní nespí. Své hodlá říct Microsoft s Windows Mobile 7, Symbian oslavil desetiletí své existence a do dalšího desetiletí nepůjde s prázdnýma rukama, i když v jeho případě hodně rozhodují grafické nadstavby S60 a UIQ. Nu a ani v táboře Linuxových portů pro mobily není ticho – jenže LiMo projektu i ostatním chybí jméno Google. Bude to stačit?

Prozatím to vypadá, že ano…