Když jsem začínal hrát "herní pecky" typu DOOM, DOOM2 atd., tak hry neobsahovaly vůbec žádné ochrany - prostě jste je nainstalovali (v té době vlastně jen zkopírovali), spustili a hráli jste!
iD Software vydělal miliony dolarů a to nepoužíval žádné ochrany celou řadu let...
Vzpomínám si, že když jsem poprvé v nějaké hře viděl klasický prní pokus o ochranu - "KEY" (po rozšíření CD, známý CD-KEY), tak jsem vůbec nemohl pochopit proč to tam vlastně dávají??? A nepochopil jsem to dodnes... Vždyť stačí přibalit soubor cd-key.txt, nebo oblíbená crackovací metoda "lihová fixa".
Už když jsem to viděl poprvé jsem si říkal přesně to, co píše autor článku - vždyť je to k NIČEMU! Platícího zákazníka to nutí dělat otroka a opisovat znaky jako v první třídě ZŠ a jenom ho to naštve. Naopak ten, kdo to kopíruje, tak zkopíruje i cd-key nebo ho jednoduše opíše.
Každopádně tehdy, někdy před cca 14ti lety, kdy jsem se setkal s klíčem u hry prvně, jsem to moc neřešil - přece jen opsat pár znaků není až takový "opruz" a když je to jen jednou po prvním spuštění hry, tak je to zkousnutelné.
Pak se ochrany vyvíjely dál až k dnešní příšernosti typu DRM Ubisoft!
Ovšem taková ochrana je pro mě absolutně NEPŘIJATELNÁ!!! Mám výkonný notebook a rád si na něm hraju hry, například když skončím v práci o dvě hodiny dřív než přítelkyně a máme se potkat na městě - vlezu si někam do hospůdky nebo kavárny, vytáhnu NTB a začnu smažit... Většinou právě tam, kde NENI připojení k Internetu a proto jsou off-line hry jedinou zábavou a činností, kterou můžu dělat :-)) (Kdybych byl on-line asi bych si ještě vyřizoval pracovní záležitosti, odpovídal na maily, zadával úkoly přes firemní server atd.)
Řešení UBI Softu je absolutně pro mě nepřijatelné!! Protože mě jako zákazníka maximálně omezuje a proto si jejich produkty určitě nekoupím... Jestli chtějí neustálé "on-line ověřování", tak klidně - ale ať každému uživateli jejich her zaplatí neomezené mobilní připojení + hardware k tomu určený :-))) Protože to připojení na server chce UBI Soft, ne hráči!