Názory k článku
Průměrná míra opuštění/poměr návratů/bounce rate v ČR

Zalezi dost na tom, odkud navstevnik prijde. Nejvyssi b.r. je u obecnych vyhledavacu a cim specifictejsi (tematicky blizsi) zdroj, tim nizsi b.r.

ja eshopy ihned opoustim vetsinou po te, co hledam na google informace o nejakem vyrobku a misto informaci se dostanu na shop, nekdy je to fakt tezky mezi temi eshopy najit i neco jineho

Jaj, jak já bych byl rád, kdyby vyhledávače měly zaškrtávátko "nezobrazovat E-shopy" :-)

No pozor! Vybrat z 500.000 stránek 50 a hovořit o statistice je dosti odvážné ...

Proto jsme také napsali:

"Samozřejmě, že v ideálním případě by bylo do studie zahrnuto více webů. Získat ale povolení od firem v České republice je velmi náročné. Proto berte výzkum jenom jako orientační."

Konfidenční interval při tomto vzorku bude vyšší. Výzkum nicméně slouží jako orientace.

Je to jako např. při udání vzdálenosti: Můžete říci, že bod A je od bodu B 124,765485 km. Náš výzkum říká: "Vzdálenost je něco mezi 110 a 130 km." Není to přesné, ale aspoň víte, že do bodu A nepůjde z bodu B pěšky a shánět se po letence by také nemělo význam.

Pane Němče, kdybyste tohle dodal jako "výzkum" v akademickém prostředí, tak jste vyhozen a "výzkum" by letěl za vámi.

Víte vůbec, co to ten "konfidenční interval" je, anebo vás to jen zaujalo v knížce, kterou jste nepochopil? Kdybyste to věděl, tak by vám bylo jasné, že interval nemůže být z principu "vyšší".

Váš "výzkum" neříká "vzdálenost je něco mezi 110 a 130 km", ale jen hloupé "číslo v intervalu 0 až 100 může nabývat hodnot 0 až 100"

Zdravím,

je tady drobý rozdíl - lupa.cz není akademická, ale existuje v realitě:). Pro reálné uživatle, adminy, majitele e-shopů. Tyto lidi zajímá realita. Pokud článek dokáže přiblížit realitu, je dobrý, pokud ne, je špatný.

Poskytnutá data v tomto oboru patří spíš k vzácnějším, provozovatelé je obvykle tají. Z tohto hlediska je článek velmi dobrý.

Kvalita dat může být pochybná, nicméně uvedená, každý průměrný čtenář lupy to zvládne.

Až vyprodukuje akademické prostředí informace, které budou v tomto ohledu relevantní, nalinkujte je prosím do komentáře a budu spokojen. Nebo o nich napište článek.

Jiank já článek chápu jako promo autorovy agentury. Ale to je taky v pořádku, je to dostatečně jednoduše dohledatelné (napsané v zápatí) a tedy pro mě v pořádku.

Přijde mi, že kritizujete za každou cenu...

Omlouvám se, samozřejmě, že konfidenční interval není vyšší nebo nižší, ale menší nebo větší. Zrovna jsem psal něco o hladině významnosti (která je nižší a vyšší) a udělal zde tutu chybu.

Jinak jako jediný nedostatek vidím relativně málo údajů. Ale leší něco (a vztahy jsme prokázali), než-li nic.

No, poněkud mlžíte. V článku uvádíte rozptyl rodnot něco kolem 40-50% pokud, tudíž bych si dovoli použít Vašeho příkladu s použití přesnosti informací z tohoto článku: Je to jako např. při udání vzdálenosti: Můžete říci, že bod A je od bodu B 124,765485 km. Náš výzkum říká: "Vzdálenost je něco mezi 61 a 187 km." Není to přesné, ale aspoň víte, že do bodu A nepůjde z bodu B pěšky a shánět se po letence by také nemělo význam. Určite by bylo vhodné při takovémto rozptylu sledovat alespoň četnot jednotlivých hodnot či něco podobného. Nehledě nato, že dělat vědu na měření tak malého vzorku je až směšné, to jste mol i všech těch 50 hodnot vypsat do tabulky v články a bylo by to bez diskuzí.

Otázka je, jakou hodnotu výzkum s takto nízkou bází má.

Tvrdíte, že vysoká míra BR u e-shopů je způsobená jejich špatnou optimalizací. Nemůže to být přesně naopak? Tedy, že vysoká míra BR je způsobena jejich VÝBORNOU optimalizací. Tzn. že se člověk z vyhledavače dostane rovnou na stránku s produktem který hledá?

V tom případě by asi server neopustil, ale objednával?

Jenomze on si zrejme casto chce o vyrobku napred ziskat informace z vice zdroju.

Ano, ale vy jste vedle sebe položili Bounce rate a kvalitu optimalizace (ať už čehokoliv), což je zavádějící.

Např. u automobilového průmyslu je nízký bounce rate a z toho usuzujete, že má dobře optimalizovaný web. Jenže ono to také může být přesně naopak (jak jsem zmiňoval v předchozím komentáři). Špatně optimalizovaný web (pro vyhledávače) může snižovat bounce rate.

Když dám například hledat výraz "Škoda Octavia" tak na prvním místě v Google je obecná homepage Škodovky. Takže se ještě musím prokliknout hlouběji abych se dostal k hledanému autu. A tedy jsem "nebouncnul". Kdybych dostal na prvním místě ve výsledcích hledání link na konkrétní podstránku s informacemi o hledaném autě, asi bych si jej hned nekoupil, ale získal bych hledané informace a spokojeně bych odešel. Bounce rate by tedy byl vyšší ale přesto by byl web lépe optimalizovaný (pro vyhledavače).

V analyze mi chybi zahrnuti vlivu technologie prezentace webu na bouncing. Jak jsou zastoupeny stranky realizovane pouze flashem / stranky na kterych hned napocatku vypadne: musite nainstalovat/povolit... Osobne okamzite odchazim a vzdy najdu jinde.

Nechápu, jak někdo může takovou snůšku nesmyslů vydávat za odborný článek.

Stačí se jen podívat na větu "Rozmezí bounce rate se pohybuje od 10,00 % do 87,5 %". To je jako kdybych řekl: "Procenta se pohybují od 0 do 100 s desetiprocentní chybou". V tom vašem obdivovaném zahraničí se dokonce bounce rate pohybuje od 3,24 % do 85 % - tedy skoro celé rozmezí od nuly do sta!

Pokud takovéto rozložení rozházíte do kategorií a pak to nějak zkoumáte, nevznikne výzkum, ale s prominutím nesmyslná hovnologie.

Faktorů, které bounce rate zásadně ovlivňují, je mnoho. Stačí nasadit špatně udělanou reklamu a skočí to úplně jinam. Proto jakékoliv sdružování podle oborů a podobně je naprostá hloupost.

Bounce rate musíme chápat jen jako pomocný faktor pro každý jeden konkrétní web s tím, že 0 je dobře a 100 je špatně. Nic jiného se s tím dělat nedá.

Jistě, v metrologii je to korektní údaj o tom, že měření je neplatné ...

Vladimír Kutna: Rozmezí bounce rate se pohybuje od 10,00 % do 87,5 %.

Publikovali jsme co nejvíce údajů, aby každý mohl výsledky prozkoumat. (Kdybychom věděli, že míra opuštění má normální rozdělení, mohli bychom to rozvést.)

Čím větší máte vzorek, tím více se budou hodnoty blížit 0 a 100. Při velkém vzorku bychom narazili na web, který má bounce rate 0 % a jiný, který má míru opuštění 100 %.

Cílem studie ale bylo ukázat, že weby v jedné kategorii vykazují podobné chování. Takže například pokud máme 100 webů, 90 jich může mít BR 40 - 60 a zbylých 10 webů bude takových, že se škála rozšíří na BR 10 - 90.

Naším cílem bylo ukázat, že weby určitého druhu lze seskupit tak, že vykazují podobné chování, a to se podařilo. Proto jsme také publikovali průměrné hodnoty, modus a medián. Neboť právě modus udává, jaká hodnota BR (míry opuštění) se ve sledovaném souboru vyskytuje nejčastěji.

A nejčastější hodnota nikdy není 0 nebo 100. Z toho tedy vyplývá, že weby, které mají BR lišící se od většiny ostatních ve stejné skupině, tvoří menšinu. Z toho vyplývá, že většina webů ve skupině má podobný BR a tento BR jsme publikovali ve studii.

Vladimír Kutna: Pokud takovéto rozložení rozházíte do kategorií a pak to nějak zkoumáte, nevznikne výzkum, ale s prominutím nesmyslná hovnologie.

Můžete být prosím konkrétnější? Naopak je přeci vidět z našeho výzkumu, že jednotlivé kategorie vykazují podobné chování. Proto jsme publikovali i modusy a mediány.

Vladimír Kutna: Faktorů, které bounce rate zásadně ovlivňují, je mnoho.

Právě proto jsme vzali údaje za sedm měsíců. Tam se dočasné/náhodné faktory jako skvělá/otřesná reklama vyruší. A nebereme jeden web, ale více webů.

Je samozřejmě na zvážení, zda-li je sedm měsíců dostatečně dlouhé období, aby se vyrušily všechny náhodné faktory. Ale největší extrémy by to mělo vyrušit.

Vladimír Kutna: Nic jiného se s tím dělat nedá.

Dá: optimalizovat web tak, aby měl bounce rate nižší než standard v oboru.

Vy si z nás děláte legraci?

Robert Němec: Právě proto jsme vzali údaje za sedm měsíců. Tam se dočasné/náhodné faktory jako skvělá/otřesná reklama vyruší. A nebereme jeden web, ale více webů.

cca 50 webů jste rozdělili do 10 skupin polde oborů. To je tedy asi 5 webů na slupinu. Jeden web tedy ovlivňuje výsledek +/- 20%! 7 měsíců? Proč zrovna tolik? Proč ne 12 nebo 24 aby jste mohli uvažovat i sezóní anomálie ... Ve mě článek i Vaše argumentace evokuje pouze dva pocity a to že si z nás děláte legraci nebo že se za každou cenu snažíte tímto pseudo výzkumem nějak dokázat vlastní teorii.

To co opakovaně trvrdíte, jsou jen nepodložené hypotézy, které nijak netestujtete, ale rovnou je vydáváte za fakta, na kterých stavíte.

Tvrdíte že "cílem bylo ukázat, že weby určitého druhu lze seskupit tak, že vykazují podobné chování, a to se podařilo".

Z čeho usuzujete, že se to podařilo?

Naopak se domnívám, že pokud bychom rozházeli všechny weby do pěti kategorií zcela náhodně, dostaneme údaje, které budou srovnatelné s těmi v článku.

Nápadná shoda průměr = modus = medián v každé kategorii toto silně podporuje.

A víte co by to pak znamenalo? Že vás "výzkum" i všechny z prstu vycucané závěry jsou naprostý nesmysl. O čemž jsem naprosto přesvědčen.

A víte proč? Protože mám v My Client Center několik desítek zákazníků, mnohem víc, než těch vašich padesát. A jejich výsledky žádné vlastnosti, které tak sebevědomě prezentujete, nevykazují.

Dobrý den, pak bude jistě zajímavé z těchto vašich čísel udělat další článek, nad kterým se tu pak v diskusi můžeme zamyslet a zkusit z rozšířené sady čísel něco odvodit. Můžete se mi kdyžtak ozvat na redakce @lupa.cz, abychom se domluvili?

To by bylo jistě zajímavé, ale bohužel nemám souhlas zákazníků ke zveřejnění přesných dat, takže z toho nic nebude.

Každopádně subjektů, které mají desítky zákazníků v My Client Center, a můžou si tedy udělat interní statistiku, je v ČR zřejmě několik stovek.

Vždyť i iinfo má ve stáji jednoho takového koně, který má zákazníků víc než pan Němec.

Takže problém zůstává všude stejný. Můžeme si o tom něco myslet, ale nic napsat. Proto jsou data R. Němce cenná. Už se o tom dá i něco napsat.

Dobrý den,

a pod jakým jménem jste mi psal? Od Tomáše Cupra nemám nic ani ve spamech a na žádném svém email účtu...

Nezdá se mi, že bych někdy odmítl nabídku zajímavých dat a zkušeností.

Dobrý den, já se k vašemu emailu nedostanu, takže nemám, kam vám napsat. Pokud chcete, ozvěte se rovnou mně na patrick.zandl@iinfo.cz

Obdivuji, že jste během několika hodin od vydání článku dokázal roztřídit minimálně stovku webů (dle vašich slov "mám... mnohem víc (než 53)") a analyzovat tendence u jednotlivých segmentů.

Jistě jste během té doby stihl všechno i otestovat (mimochodem, alespoň postup testování by mě zajímal - zasloužil by si odbornou publikaci).

Protože vás váš zaměstnavatel asi málo vytěžuje, napište mi prosím na nemec@robertnemec.com. Šikovný analytik, u kterého snad i ušetřím za Statisticu a Matlab (předpokládám, že to počítáte z hlavy) se vždycky hodí.

P. S. S tím náhodným rozházením bych si nebyl tak jistý. Zkuste si to namodelovat. :-)

Příliš si fandíte. Myslíte si, že jste s tím nápadem přišel první? Dostat z dat klientů nějaké závislosti se snaží každý, kdo je má. Protože tak vznikne know-how, které pak může využít ve prospěch svých klientů.

A psát vám fakt nebudu. Leda že byste chtěl u mě nastoupit jako mediální poradce. Média umíte oblbovat docela dobře :-)

Včera jsem v televizi sledoval reportáž o plzeňských právech. Vystoupil tam pan Roland Němec, nevím jestli má něco společného s firmou RobertNemec.com, možná je to shoda jmen.
Zaujalo mě že byl údajně jedním z několika málo posledních studentů kteří obhájili doktorskou práci na plzeňských právech. Obhajoba se konala už v termínu kdy plzeňská práva ztratila možnost udělovat doktorské tituly, ale vysvětlení studentů byl termín určen dopředu. Tito studenti měli jistě velké štěstí.

Zajímavé je že podle ČT24 byl údajně předsedou této poslední komise pan Kindl, z médií nyní velmi známý pán: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/209411000101019-udalosti/obsah/90647-kdo-musi-opustit-plzenskou-pravnickou-fakultu/ .
Je to od pana Kindla obětavý čin, pravděpodobně to pro něj byla poslední možnost vést takovou komisi a udělovat tak prestižní a vážené tituly. Úspěšní absolventi si zaslouží gratulaci.

Má. Co jsem z toho tak pochopil, z českého webu je z této oblasti informací 0. Nic. Zero. Proto je lepší mít nějaká data u kterých víme že jsou jen orientační než nemít vůbec žádná.

A ja se pripojuji. Jen se nenechte znechutit:)

Me se clanek velice libil. A clovek, ktery umi pracovat s textem si z neho odnese jiste mnoho ceneho. Uz predevsim proto (jak uz tu zaznelo) data a statistiky zverejnuje malokdo. Pro mne rozhodne clanek byl prinosem.

Nekteri lide v diskuzi mi pripominaji toto:
http://www.bugemos.com/?q=node/169

:)

"Hrozivá míra opuštění je u e-shopů. Více jak polovina návštěvníků e-shopů odchází z jejich stránek ihned po příchodu. Vzhledem k ekonomickému potenciálu nakupujících je zde pak velký prostor pro optimalizaci jak marketingových kampaní, tak vlastního webu."

To je imho nesmysl. Když např. budete vědět bounce rate dvou eshopů, jeden bude mít 60 % a druhý 80 %, těžko z toho poznáte cokoliv o míře optimalizace, ekonomickém potenciálu, atd...

Nízká bounce rate samozřejmě neznamená vyšší konverzní poměr, dokonce ani nemusí znamenat, že je v daném e-shopu vůbec možné si cokoliv objednat.

"Bounce rate pro placené výsledky vyhledávání je vyšší než pro přirozené u e-shopů, automobilového průmyslu a B2C prodeje."

Výše bounce rate z placených/neplacených výsledků bude asi těžko souviset s oborem. Nemyslíte, že spíše záleží na tom, jaké jsou cíle těch placených kampaní a na tom, jak jsou ty neplacené/placené výsledky zpracované?

A vůbec, když máte data z 53 webů (tj. 5 na kategorii), nejsou čísla, která prezentujete jen "orientační", ale spíše náhodná :-)

za data, nejlepší jsou kibicové co všechno vědí nejlépe.. první kdo šel s kůží na trh a zveřejnil "něco" (nebudu paranoidně spekulovat že to jsou podvržená čísla)..

každý si může spočítat a projít co chce, metodika byla alespoň vysvětlená (kdo nesouhlasí může si udělat svojí a hrát si s tím jak chce..)

Jenže ti co mají plnou hubu "lepšího" neukáží nic..

Aneb mám doma auto co jezdí 500km/hod, ale nikomu ho neukážu, heč

Díky alespoň za tohle...

Mně článek potěšil. A přiznám se, diskuse pod ním mírně zklamala. Je totiž jedno, jak přesný je součet oněch nepřesných čísel. To co ovšem zaznělo jenom v náznacích a co se nepovedlo vysvětlit článku a ani p. Němcovi v diskusi je otázka optimalizace...

Bounce rate je totiž navýsost otázkou použitelnosti (usability). Pokud mám propracované scénáře v rámci kterých se návštěvy odehrávají (a je jedno, zda je to v rámci kampaně anebo "slepé" návštěvy), pokud nemám problémy v naplnění očekávání příchozích (tonalita, design) a pokud jsou další možnosti relevantní, viditelné a srozumitelné (navigace), jsou mé šance na další prokliky výrazně vyšší, než když na to kašlu. To je jasné i bez jakýchkoli čísel.

Tento druh dat totiž vždycky bude zajímavý spíše ve srovnání. Jistěže se bude jinak chovat zpravodajský web a jinak e-shop. A dokonce jsou tato data silně ovlivňována národním prostředím (návyky získané převažujícími zvyklostmi na webech v daném jazyce). Pokud ale můj web výrazně překračuje průměr jiných podobných webů ve stejném prostředí, něco je špatně.

Jako základní vodítko, vysvětlení základních principů a pro mnoho lidí určitě i upozornění na tento údaj je ten článek opravdovou vlašťovkou a zaslouží si dle mého spíše diskusi o tom, co s tím, než o datech samotných. Jde spíše lakmusový papírek: v těchto číslech jste v normálu a tohle je už nejspíš špatně. Na přesnější míru problému a identifikaci příčin stejně bez podrobného testu nepřijdete.

Suma-sumárum, dle mého jde především o odlišení toho, jak dobře funguje "tahový" (pull) aspekt jednotlivých webů. Už jako upozornění vedoucí ke větě "sakriš, tu bounce rate mám asi příliš vysokou, asi bych se měl podívat kde je problém" je tento obecný přehled určitě užitečný. Máme první čísla, definice a nástin metodologie. Pánbůh zaplať za ty dary.

Jistěže bylo bylo lepší mít k dispozici v každé kategorii výsledky alespoň z Top 10 nejlépe spíše první třicítku webů - pak je to i s tou metodologií mnohem jednodušší. Ovšem -když pominu užitečnost "mělibysmu" - dovolím si připomenout, že v zemích, kde takováto data mají, se za ně vesměs tvrdě PLATÍ.

Osobně nepovažuji Bounce Rate za nějaký vypovídající ukazatel efektivity nebo snad dokonce optimalizace webu. Samotný Bounce Rate je podle mého názoru o ničem. Je třeba nejprve zjistit chování návštěvníků na konkrétní stránce a podle toho usoudit, zda je vysoký Bounce Rate špatný nebo naopak dobrý.
Je spousta stránek, které firmy používají jako svoje gateway na jiné weby (produkty na jiných webech). U těchto stránek je naopak žádoucí mít vysokou Bounce Rate a přesně umět vyhodnotit, zda ony výstupní odkazy proklikávají. Tedy může být vysoká Bounce rate, ale výstupní odkazy proklikávat mohou či nemusejí.
Dále, jak už tu zaznělo, může být vysoká Bounce Rate žádoucí nebo "ničemu nevadící" tehdy, pokud se návštěvníci často dostávají (ať už díky kvalitní SEO optimalizaci nebo z externích odkazů) přímo na konkrétní stránku webu, která je zajímá. A nemusí se jednat jen o e-commerce web, kde se měří konverze, může se jednat například o stránky jako jsou různé ceníky odebíraných služeb (aktuální ceny elektřiny) či další, které slouží jako zdroj informací (především stránky na webech veřejné správy). Tam je také vysoké BR žádoucí, neboť v těchto případech vyjadřuje (v kombinaci s dalšími ukazateli samozřejmě - například stráveného času a podobně), že návštěvníci hned na první stránce webu našli to, co hledali. A těch příkladů, kdy naopak vysoká BR je žádoucí, je celá řada.
Z výše uvedených příkladů si tedy myslím, když to přeženu, že samotný ukazatel BR je v podstatě k ničemu a to zejména v případech, kdy nejsou k dispozici nebo nejdou měřit konverze.

Ten kdo psal tenhle článek podle mého nemohl vůbec procházet statistiky eshopů. Je nelogické aby bylo BR nižší u odkazů ze SEO směrujících na produkt. Ždyť ten kto hledá nějakou recenzi nebo srovnává ceny produktů a dosáhne releventaního výsledku tak se všechno potřebné doví na první navštívené stránce a buď nakoupí nebo odejde dál za účelem hledání (porovnávaní)jiných výsledků. A naopak stejná hloupost jen z druhé strany je vysoký BR po vstupu na HP, kde uživatel něco hledá a proklikává se do dalších úrovní webu.