Názory k článku
První legální výměnná síť objevena?

"Pokud by se skutečně jednalo o výměnu nosičů s autorskými díly, nebude se jednat o zásah do autorského práva"

O co tedy jde o nosice ci o dilo na nem? Je pocitacova sit nosic?

Co brani mit klub ci sdruzeni ktery ma 100 clenu a ti se slozi a koupi si spolecne DVD nosic s filmem, ktery pak jeden z techto clenu prenese na sitovy disk a poskytne ho jen tem ostatnim 99 vlastnikum. Maji i ostatni ucastnici pravo shlednout film, kdyz vlastni fyzicky nosic? Pokud ano je to cesta k nejvetsi vymene siti sice ne zadarmo, ale za par korun urcite :-)

Multilicence k čemu? To už od parazitů potřebujeme licence i k tomu, abychom podnikli výměnný obchod s řádně zakoupeným zbožím, tj. se svým majetkem? Pokud ano, myslím, že je čas na změnu režimu. :-)

Proc multilicence? Sdruzeni si koupi film a jeho clenove si udelaji kopii pro osobni potrebu.

Blbost viz Klub vlastníků CD http://www.cdklub.tronic.tv/pages/uvod.htm

Jistě půjde zkonstruovat online verzi této formy vlastnictví/legálního sdílení.

Velmi bych se divil, kdyby tento zpusob sireni byl v pripade softwaru legalni nebo dokonce v souladu s licencni smlouvou. V pripade nesoftwaru jeho legalite vcelku verim, ale zase nevidim duvod, proc ho pouzivat misto legalnich (z pohledu stahujiciho) resp. neprokazatelnych (z hlediska nabizejiciho) zpusobu sireni pres webove sluzby nebo treba Freenet.

Možná, že je to ,,nelegální", ale zcela bezpečné, protože se to, na rozdíl od provozu na Internetu, nedá sledovat. A licence? Na co? Ono k tomu, aby se někde sešlo několik lidí, trochu si pokecali a přitom si navzájem vyměnili pár placek je potřeba nějaká licence? Mně se tenhle nápad líbí. Je to dokonalý způsob, jak obejít všechna nesmyslná ochranářská opatření, podporující nenažraná vydavatelství. A podle mne není mezi CD, nebo DVD plackou a jiným zbožím žádný rozdíl. Jecdnou jsem si to koupil (za většinou nehorázný peníz), tím pádem je to moje a je jen moje věc, co s tím udělám. A komu se to nelíbí, ať si jde stěžovat na Wilsoňák na lampárnu!

komorous do toho okamzite nasadi provokatery a estebaky

a zdůvodní to tím, že pod obalem DVD může být schována marjánka

A co zmůže? Dosáhne jedině toho, že se to zpopularizuje a rozšíří se sortiment. Policajti jsou taky jen lidi.

V pripade softwaru to mozne neni, protoze software neni jen tak nejake autorske dilo a jeho licence byvaji proti podobnym vecem zabezpecene.

V Praze se právě rozjíždí pokus o sdružení zlodějů nové generace, odolné proti útoku zastánců práva. Na první pohled není její princip pro typického zloděje tak zajímavý, ale s trochou snahy se může stát sympatickou alternativou k převažujícímu pohledu na kradení.

pises nekam pravidelne?
hodil bych si te do ctecky, jsi lepsi nez nez komarek a verecky :-)

uz to nehul, nedela ti to dobre

Křičí zloděj a příživník.

Ale, ale, jdi ty šmudlo! To, že skupiny podnikavých vyžírků úspěšně lobbují aby jim šly v České republice (a i leckde jinde po světě) zákony pěkně na ruku, podporovaly jejich podivné obchodní praktiky a udržovaly jejich tučné zisky, z nich ani v nemenším nedělá zastánce práva. Práva spotřebitelů naopak opakovaně a často dosti hrubě porušují! Samotné hudbě ani filmu tyhle vydavatelské spolky také zdaleka tolik neprospívají jak se snaží lidem namluvit. Navíc, to co plánuje tohle združení není ani lelegální ani nemorální, takže slova zlodějích jsou trochu mimo mísu a hlavně dost přehnaná. Sám jsem autor hudby a interpret, ale za zloděje bych spíše označil mnohé vydavatelské společnosti a jejich "pomocníky". Jsou čím dál víc nenasytní a jejich praktiky lépe nerozebírat.

Mam pocit, ze na CD je v ramci vyhareni prav napsano take unauthorized ... lending, hiring, public performance ... is prohibited. A tohle mi prijde hodne jako lending.

Kdybych netrval na vrácení, tak to lending bude stěží. Viz book swapping, např. na http://readersunited.com/, který funguje už nějaký čas.

Do článku se nevešlo celé právní zdůvodnění našeho názoru.

Je nutné rozlišovat, zda-li se skutečně o „výměnu“ DVD nosičů nebo o jejich půjčování či pronájem. Pokud by se jednalo skutečně jednalo o výměnu nosičů s autorskými díly nebude se jednat o zásah do autorského práva (ani ze strany účastníka směny ani ze strany zprostředkovatele)– viz ustanovení § 14 odst. 2 autorského zákona: „Prvním prodejem nebo jiným prvním převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla v hmotné podobě, který byl uskutečněn autorem nebo s jeho souhlasem na území členského státu Evropských společenství nebo jiné smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru, je ve vztahu k takovému originálu nebo rozmnoženině díla právo autora na rozšiřování pro území Evropských společenství a ostatních smluvních stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru vyčerpáno; právo na pronájem díla a právo na půjčování díla zůstává nedotčeno.“

Pokud by se jednalo o bezúplatné půjčování, nebude se zřejmě taktéž jednat o zásah do autorského práva viz ustanovení § 16 autorského zákona. Toto ustanovení omezuje užití půjčováním pouze na půjčování k němuž dochází prostřednictvím tzv. zařízení přístupného veřejnosti (knihovna apod.): „Půjčováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla ve hmotné podobě zařízením přístupným veřejnosti nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla na dobu určitou.“ Pokud by však nosiče byly tímto způsobem pronajímány (zpřístupňovány za úplatu) bez souhlasu nositele práv, jednalo by se o zásah do autorských práv.

Pane Aujezdsky, jak je to kdyz pozadam kamarada aby vlozil DVD do mechaniky a pustim si film na dalku prostrednictvim pocitacove site?

Kto neokráda ostatných okráda sám seba.

Okrást zloděje není krádež. A vydavatelství zloději jsou.

vymena skutecne nemusi byt legalni - at uz nyni nebo v budoucnosti.. co ovsem bude legalni naprosto vzdy je nakup a prodej z druhe ruky.. neni pak prece problem udelat sit, kde by se nakupovalo/prodavalo ci spise prijimalo/darovalo a to bud formou fyzickych nosicu nebo i elektronicky.. takovy p2p kde by se po stazeni souboru puvodni smazal a tudiz by se nejednalo o kopii, ale o prevedeni vlastnickeho prava.. pripadne by stacilo kazdou kopii jaksi deaktivovat s tim, ze aktivni je vzdy jen jedna instance.. moznosti jsou siroke.. kdyby nebylo vysoke ceny postovneho, poslouzil by spolehlive jako 'sdileci' nastroj i eBay - na par dni si zakoupit film, pak znovu nabidnout k prodeji..

Nad čímse to autor pozastavuje, tenhle model fungoval již v 90.letech kdy se půjčovny CD transformovaly na združení vlastníků a ty si je mezi sebou dále CD pujčovali.

Pujcovny CD samozrejme znam, jak ale v glose poznamenavam, rozdil mezi nimi a Swapem je v tom, ze u Swapu nemusite skladat zadny "vlastnicky poplatek".

Tohle uz samozrejme velice dlouho funguje neoficialne - vymena filmu a hudby mezi znamymi. Ted se proste nasel nekdo, kdo to chce rozjet verejne a oficialne.

Ano, a to nejen mezi znamymi a vcetne verejne propagace. Prave proto mi tento pripad prisel zajimavy a svym zpusobem precedencni (coz bude dvojnasob zajimave pri pripadnem stretu s autorskymi ochrannymi svazy).

Mozna jim to konecne dojde ...

Nebo spis ne, vymyslej dalsi poplatek za premisteni datoveho nosice. Trebas 10Kc. Kazdy nosic bude mit povine GPS, bude registrovan v centralnim registru a v pripade premisteni o vice nez 10m bude zaplacen poplatek.

Osobne totiz nevidim vubec zadny rozdil ve vymene dat po siti nebo vymene stejnych dat na plackach (pravda, na tech plackach to bude asi jeste furt o dost rychlejsi)

Tohle je jenom logickej krok ve vyvoji. Tak treba Pan Hampel co ma CD pujcovnu, pardon, Klub vlastniku, za Kotvou - tak ten zacal neni to tak dlouho nabizet pujcovani i pro mimoprazske zajemce. Kdo si vzpomina jak kazdy kdysi musel trapne dokladat ze v Praze bydli nebo pracuje/studuje, tak se tomu musi dneska asi smat.
No a tohle je proste jen pokracovani: uplne uz z toho vynechat nejake zprostredkovatele, mit vlastni "fond" a platit jen poplatky za dopravu.

Proc se porad vazete na fyzicky nosic? Hudbu muzu zakoupit legalne treba na allofmp3.com misto v misti prodejne CD. To ji pak nemuzu dal prodat/darovat, kdyz jsem si nekoupil nosic?

Vzato do dusledku muzu nakoupit hudbu bez DRM a klidne ji nasdilet. Po prvnim stazeni ji prestanu sdilet, ale me zustane kopie pro vlastni potrebu. A ten kdo si ji stahl ji muze nabizet dal a tak dal. V jednu chvili tak existuje pro sdileni jen jeden soubor s platnou licenci, ktery se predava dal a ostatnim zbyde kopie pro vlastni potrebu.

Pokud by mel nekdo problem s tim ze neni nosic. Tak lze i koupit CD, nasdilet ho, po prvnim stazeni opet prestat a zroven uzavrit ustni/psanou(mailem) dohodu s tim, ze majitelem toho CD se stava kdosi na druhe strane republiky, jen je proste to CD zrovna u vas v uschove a tak dale.

No neni ten system licenci a autorskeho prava pekne pitomy a zkostnately? ;)

Háček je hádám v tom, že máte právo zhotovit si pro vlastní potřebu kopii *nosiče*. A pokud nosič neexistuje, nejsou onou povolenou kopií už samotné stažené soubory? Jinými slovy - vlastníte nosič, nikoliv jeho obsah. A zatímco nosič darovat lze, jeho obsah nelze darovat nezávisle na nosiči.

To neni pravda. Autorsky zakon mluvi o dile ne o nosici. A tech kopii pro osobni potrebu na libovolnem nosici si legalne muzete zhotovit kolik chcete :)

Platíme poplatek z prázdného nosiče,jsou nenasytní!

"Vzato do dusledku muzu nakoupit hudbu bez DRM a klidne ji nasdilet. "

Tim sdilenim porusujete autorsky zakon.

Autorsky zakon nelze brat do dusledku, protoze vzato do dusledku je cely nesmyslny.

Takze, ja nekomu dam originalku a bude jeho, ze sveho majetku si udela legalni kopii pro vlastni potrebu a pak on me tu originalku daruje a to je taky legalni... tak to je supr :D

Supr a legální. Mimo software, samozřejmě, tam potom musí zničit i kopii.

U softwaru to specifikuje licencni smlouva. U spousty softwaru prevadeni na treti stranu mozne neni. To je slusna prasarna.

jéje ani nepovídej. To bylo legrace.
"čo tu mátě, subbotnik?" (postarší SNBák).

Akorát nechápu, v čem je výhodnější se tahat přes půl Prahy (nebo na poštu), když mám DVD půjčovnu za rohem a za půjčení DVD tam dám tři pětky.

To zalezi na tom, ktera pujcovna ma vetsi sortiment ...

Jestli někdo napíše ze je to nelegální tak je u mě kreten.

Příklad: Přijde člověk, koupí DVD jde a půjčí ho sousedovy ten se mrkne, vytvoří (legální) kopii a DVD vrátí, v tom to zákony mluví jasně (kopie pro vlastní potřebu je legální, pokud nebude prodána, bla bla bla ...).

Tak jsem asi kreten. Ale zato si uvedomuju, ze fakt, ze jedna polovina transakce je legalni (soused si film pro vlastni potrebu zkopiruje) jeste nemusi nutne znamenat, ze je legalni i druha polovina (pujcim DVD sousedovi). A take si uvedomuju, ze DVD s filmem podleha jinemu pravnimu rezimu nez DVD se hrou.

Nikoli, DVD sousedovi venujete, trebas vymenou za jine DVD. No a za tyden udelate totez a jste na puvodnim stavu a naprosto koser.

Nikdo totiz nemuze nikomu branit v darovani. To by nikdo trebas ani nemoh koupit nekomu placku k narozkam ...

Takovehle matfyzacke pojeti prava je mi proti srsti. V podstate vychazite z nevyslovene premisy, ze pokud je kazdy jednotlivy krok legalni (neni sam o sobe v nesouladu se zakonem), pak je legalni i celek. Nemyslim si, ze tato premisa je udrzitelna; vyjadril bych to pomoci "ucelove kroky smerujici k obchazeni zakona" (pripadne "smyslu zakona").

Ano, vse je legální, i obcházení zákona je samozřejmě legální. Nelegální je porušování zákona a to přece nikdo nedělá :-))
To by třeba všichni daňový poradci už byli za mřížemi, protože vám poradí, jak elegantně obcházet zákon při daňovém přiznání, aniž by jste nějaký zákon porušil :-))))

Obchazeni zakona legalni je samozrejme legalni jen do te miry, do jake to bude tolerovat soud. Obecne se to rict neda.

Presne tak, pokud sousedovi DARUJU dvdcko ovsem s tim, ze od neho cekam ze si udela kopii a nasledne ho daruje on mi, asi je pomerne zrejme, ze takhle by to fungovat nemelo.
Naopak vymenna sit tou formou, ze se s nekym potkam v hospode, dam mu 5 originalnich placek, on mi da 5 jinych a uz si je nebudeme menit zpatky (kazdy si udelame kopii a zase ty placky "posleme dale") by asi problem nebyl. Ovsem v okamziku, kdy to bude mit nejakou formu (treba internetovy poradnik cekatelu na danou placku...) tak i kdyz se navenek budeme tvarit jako ze je vsechno OK a ze si to proste darujeme, asi by to taky soud mohl hodnotit jako sdileni

O-oh...

Ve chvíli, kdy pozbydeš práva na legální užívání díla (tím, že ho někomu daruješ), jsi povinen odstranit (přestat používat) též veškeré KOPIE PRO OSOBNÍ POTŘEBU, protože tyto kopie ti mají sloužit k tomu, abys v případě zničení či ztráty původního nosiče nebyl připraven o možnost využívat své právo.

Kdyby platilo to, co říkáš, znamenalo by to, že když si pojistím dům včetně drahého nábytku a ten nábytek poté daruji někomu jinému, tak v případě požáru mám právo na to, aby mi pojišťovna zaplatila I TEN NÁBYTEK. To je samozřejmě nesmysl.

První odstavec vašeho příspěvku platí pro záložní kopie softwaru a elektronických databází, ty mají odlišný režim než ostatní díla chráněná autorským zákonem. Kopie pro osobní potřebu znamená, že si můžete zkopírovat jakékoliv hudební, filmové, literární dílo nebo výtvarné dílo bez ohledu na to, zda je "originální" CD, DVD, kniha či obraz ve vašem vlastnictví.

Termín "pro osobní potřebu" znamená, že to můžete dělat pro sebe, ale ne pro druhého, a je to považováno za zákonem povolený zásah do autorského práva, který autor musí strpět - a kompenzuje se mu to tím, že prostřednictvím ochranné organizace dostane pár haléřů z ceny prázdného média, vypalovačky nebo kopírovacího stroje. V rámci stejného ustanovení AZ si můžete nahrávat pořady z televize nebo internetového rádia - i v ceně videorekordérů a prázdných videokazet platíte bakšiš pro autory.

"Ve chvíli, kdy pozbydeš práva na legální užívání díla (tím, že ho někomu daruješ), jsi povinen odstranit (přestat používat) též veškeré KOPIE PRO OSOBNÍ POTŘEBU, protože tyto kopie ti mají sloužit k tomu, abys v případě zničení či ztráty původního nosiče nebyl připraven o možnost využívat své právo."

Ne, v zakonu nic TAKOVEHO NENI. To mozna plati u SW, ale nikoliv u hudby nebo videa. Kdyz si snad nahrajete televizni porad na video, smazete jej, kdyz televizni stanici vyprsi pravo na jeho vysilani? HA HA HA.

Mám jen takovou drobnou glosu.

§2 AZ Za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. - tedy vlastním výtvorem autora, ne každý software je automaticky dílo toho, kdo tvrdí, že to je jeho dílo, a musí autorství prokázat, nestačí jen tvrdit

§65 AZ Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární.

Jelikož podle § 30 AZ si klidně můžu udělat kopii pro osobní potřebu od díla literárního, řekněte mi někdo, jak poznám, že si od programu udělat kopii nemůžu, když zákon říká že je to dílo literární a od toho si kopii udělat můžu..

Jak poznám, že ten sled 0 a 1 na placce je program a ne muzika nebo text?

Co když se změní forma toho vyjádření "díla" z exe například na zip nebo rar? Ještě je to to samé dílo, nebo už je to něco jiného? Jak vlastně posoudit, jestli ten rar je ve skutečnosti původní dílo, když smysly vnímatelná podoba je zcela jiná?

Co si tak vzpomínám, vlastník díla si může zhotovit jednu kopii pro vlastní potřebu. Je Váš soused vlastníkem Vašich DVDs?
Ale to není podstatné, protože státu a OSE je úplně jedno jestli si sousedem vyměňujtete DVDs a nebo si tam chodíte zakouřit trávu a on k vám haš. Důležitý rozdíl je v tom, pokud něco začnete dělat hromadně. Jako hromadně vyměňovat s lidmi DVDs a nebo rozdávat drogy na všechny strany.
Nicméně, legálnost či nelegálnost bych zatím neřešil. Zatím se p2p sítě tolerují, takže bych legálnost či nelegálnost stahování řešil až když přituhne.

Kde zakon hovori o jedne kopii?!

Možnost vytvořit si kopii pro osobní potřebu není podmíněna tím, že musíte být vlastníkem oficiálně nabytého CD nebo DVD (koupeného, získaného darem, vyhraného v soutěži apod.) nosiče, hovorově nesprávně nazývaného jako "originál". Tedy je jedno, jestli je to DVD s filmem vaše, sousedovo, bratrancovo nebo z půjčovny, zkopírovat si je můžete vždycky, právě proto jste v ceně prázdného média zaplatil nějaký obolus pro organizace zastupující autory a výkonné umělce.

V tom, že důležitý rozdíl je v masovosti, s vámi souhlasím. Přestože i půjčení jednoho DVD sousedovi je porušením AZ, nebude vás za to nikdo stíhat (myšleno trestně, případné uplatňování náhrady škody v občanskoprávním řízení je věc druhá), protože společenská nebezpečnost takového jednání zřejmě bude orgány činnými v trestním řízení považována za zanedbatelnou.

Lísované DVD s filmem (tedy tzv. originál) mohu komukoliv bezúplatně půjčit nebo darovat. Tím žádný zákon porušen není. Je mi jasné, že tohle víte, ale tu vaši poslední větu by někdo mohl pochopit tak, že se ani tohle nesmí.

Darování je samozřejmě v pořádku. Ale půjčení, a to ani bezplatně (za poplatek je to tzv. pronájem), v pořádku není. Viz § 12 odst. 4 písm. d) a § 16 AZ. Zde je jasně uvedeno, že toto je právo _autora_ a autor _může_ (nikoliv musí, ne-li dokonce zadarmo) takové právo poskytnout jiné osobě. V § 29 a následujících není půjčování mezi sousedy jako přípustné omezení autorského práva uvedeno.

Tedy pokud autor výslovně nepovolil, aby si jeho dílo lidé mezi sebou i bezplatně půjčovali, je to považováno za nedovolený zásah do jeho práv.

Odkazové paragrafy můžete najít na portal.gov.cz (zákon je 121/2000 Sb., v platném znění, tedy dle 398/2006 Sb.) i jinde, např. na http://cs.wikisource.org/wiki/Autorsk%C3%BD_z%C3%A1kon.

Aha, tak to jsem vaše právní vědomosti trochu přecenil. Já myslel, že píšete o půjčování vypálených kopií filmů mezi sousedy, které je možná ještě běžnější a nikomu nevadí, dokud se neobjeví nějaký udavač (ve zdejších končinách oblíbená profese).
Když půjčí soused sousedovi "originální" DVD, nejedná se o půjčování ve smyslu §16 AZ (nedochází k tomu v zařízení přístupném veřejnosti, jako je třeba knihovna), a tudíž nejde o užití díla podle §12 odst.4 (d) AZ (k zásahu do autorského práva prostě nedochází). Navíc podle §14 odst.2 AZ je prvním prodejem autorovo právo na rozšiřování vyčerpáno, takže nabyvatel je může klidně půjčit nebo prodat sousedovi.

Kde zakon hovori o tom, ze "vlastnik dila" si muze vytvorit kopii pro vlastni potrebu? Kopii pro vlastni potrebu si muze vytvorit KAZDY, bez ohledu na to, zdali vlastni original nebo ne (neplati pro SW - tam je originalni medium NUTNE)

Ano, soused si legalne vytvori kopii. Ovsem vy se dopoustite poruseni autorskeho prava - tim, ze mu to DVD pujcite (tim jej sirite).

Už jsem to tu psal a jak jsem si teď všiml, nebyl jsem jediný. Půjčení lísovaného DVD sousedovi porušením zákona NENÍ.

Autorský zákon je naprostý nesmysl a v dnešní podobě už asi dlouho nevydrží. Ono není ani trochu únosné, aby někdo dostal za jednu práci (vytvoření díla a jeho nahrání na nosič) zaplaceno vícekrát. To šlo v době, kdy rozmnožování bylo technicky obtížné. Vylisovat si doma kopii vinylu prakticky nelze, zkopírování CD je i pro podprůměrnou techniku žertovná záležitost. Vymýšlení ochran je jen vyhazování peněz. Bohužel jediný, komu to vadí, jsou různí parazité (OSA, IFPI a spol.), kteří se nechtějí smířit s tím, že přicházejí o bezpracný zisk. Je zajímavé, že většině autorů a interpretů kopírování nevadí.

No on se prave autorsky zakon autoru vubec netyka, spis naopak, nuti autory platit za vlastni dila zlodejum. Nebo snad nekomu prijde normalni, ze si koupi flashku do fotaku kterym foti, cimz prokazatelne vytvari vlastni autorska dila, a jeste za to musi zaplatit nejakymu Jandovi nebo Gottovi nebo Vondrackovy ? Platit jim za to, ze se jednou za rok ukazou v TV a vydaj kompilaci nahravek starych 20let ?

BTW: Totez se tyka i te kraviny se sportovci, to by moh chtit nejaky obulus od statu kazdy kdo je neuspesny, mel smulu, liny, neschopny ... Vazne nevim proc bych je mel financovat ze svych dani, ze si za svych aktivnich let nemohli vydelat ? Ale takovych lidi jsou tu desetitisice a taky musej vyzit s duchodem.

Souhlas. Nějak mi to připomíná středověk, kdy církev chtěla mít monopol na všechny názory lidí o tomto světě. Inkvizitoři upalovali Giordana Bruna, zeměkoule se však jejich výhružek nezalekla a klidně se dál točila a obíhala okolo Slunce. Dnes chce OSA, IFPI a spol. udržovat monopol na přenos informací v prostředí s obousměrným masovým médiem - internetem. Přitom internet je pro kulturu a rozvoj tvořivosti v obecném měřítku vynikající nástroj. Jsem zvědav, jestli se shnilý komerční showbysnys s nákladnou reklamou na prosazení mizerných umělců a řetězci zcela nepotřebných distribučních parazitů přizpůsobí. Osobně nemám díky internetu už teď nejmenší problém vystačit si s free kulturou. Inspiroval mě tento článek: http://blog.webtrh.cz/sdileni-podporuje-umelce-nove-obchodni-modely

Dovolte malou otazku? Co ma OSA a IFPI spolecneho s prenosem INFORMACI?

Jasne maji pod kontrolou velkou cast trhu se ZABAVOU, ale mate dojem, ze v nejnovejsim klipu Chemical Brothers, Sarky Vankove nebo Bono Voxe najdete INFORMACE?

No když vidím, jak všichni diskutují nad tím, jestli je tohle ještě legální, nebo tamto už nelegální, je mi z toho tak nějak divně...
Už si vemte jen to, že se oficiálně (píšou to např. jako výstrahu na každém DVD) nesmí DVD mimo jiné půjčovat. Proč? Pokud si koupím boty, brýle, koloběžku, litr mlíka nebo kalkulačku, tak když si usmyslím, tak to prostě někomu půjčím (stejně tak, jako bych to položil na stůl, dal do skříně, nebo hodil do popelnice) - prostě je jedno, co s tím udělám. Určitě byste si všichni ťukali na čelo, kdyby někde byl předpis, že se tyto věci nesmím nikomu půjčit. Stejně tak, pokud si koupím knížku nebo obraz - taky to můžu komukoliv půjčit. V jak podělaným světě žijeme, že si vůbec někdo dovolí tvrdit (a nějaký další posranec to i odhlasuje v parlamentu), že nesmím půlčovat hudební CD nebo filmové DVD? A co když ho půjčím? To si opravdu někdo troufne mi navrhnout za tohle na nějakou dobu vězení? Nebo vyčíslí, že jsem mu tím půjčením způsobil nějakou škodu? No hnus, bordel a tohle by určitě nevymyslel ani Orwell....

Přesně...sice jsi nasraný, ale díky tomu jsi to přesně popsal :-)

Přestaňme se rozčilovat nad blbostí našich zákonodárců a nenažraností bandy Vocilků a založme nějakou databázi, kde bude uvedeno, kdo má co k půjčení a jak ho lze zkontaktovat. To bude to nejlepší, co můžeme sami pro sebe udělat.
FUCK OFF OSA!

Udivuje mě jak někdo mi může zakazovat něco někomu půjčit!! To tahle věc nikomu nepřijde divná? Koupim si auto a nesmím ho pujčit sousedovi nebo možná ani manželce? Co když si koupim fotoaparát, to ho taky nesmim pujčit? Nebo aby to bylo o těch autorských právek - koupím si knížku a na obalu bude napsáno, že to nesmím půjčovat a pro jistotu ani číst nahlas!
To není zastáncům tohoto podivného nesmyslu co se píše na CD a DVD není divná logika toho co tam čtete a co bráníte?

Mne to divne neprijde. Kdyz nekomu neco pujcuju, tak taky nechci, aby to on pujcoval nekomu dal. A to i v pripade, ze za pujceni nic nechci.

Prodej autorskeho dila neni prodejem veci, jako je auto. Je to ve sve podstate vypujcka za poplatek na nekonecnou dobu. Jen tak mimochodem, knizku taky bezne pujcovat nesmite, nebot je to v praxi sireni autorskeho dila. Jina vec je, jestli Vas za tohle nekdo nekdy postihne. Zkuste si ale zaridit pujcovnu knih a uvidite, jak se o Vas vydavatele zacnou rychle zajimat.

Jina vec je, ze v pripade poskozeni nosice Vam ho nikdo nenahradi. To je podle me prasarna. U knih to jeste chapu, tam je samotny nosic nezanedbatelne ceny. Ale treba u CD nebo DVD, jejichz samotna vyroba je korunova zalezitost?

Konečně jeden příspěvek v diskusi, pod který bych se podepsal, akorát bych to nedokázal takhle dobře napsat.

Jen doplním, že půjčovny, které díla oficiálně půjčují, tak činí na základě zákona nebo smluv s vydavateli. Například možnost půjčovat hudební CD v knihovnách je zajištěna smlouvou mezi Národní knihovnou a ochrannými organizacemi a v pravidlech půjčování stanovených tou smlouvou mimo jiné je, že knihovna nesmí poskytnout technické prostředky pro zkopírování CD při prezenční výpůjčce; absenčně (domů) může CD půjčovat až 9 měsíců od jeho nabytí, pokud není prokazatelné, že CD bylo vydáno ještě dříve.

Kdybych za poškozené CD dostal jiné jen za úhradu výrobních nákladů a nějakého poštovného, když jsem si zaplatil za "možnost užívat dílo pro osobní potřebu", by se mi taky líbilo. Naštěstí ve velkých městech se to dá řešit tak, že si v knihovně za 30 Kč půjčíte CD na týden domů a přepálite si je. Ač nejsem přímo z velkého města, mám to 30 minut cesty veřejnou dopravou a už jsem to u 4 CD, když jsem po delší době nepoužívání najednou zjistil, že jsou nevímproč poškozená, takhle udělal. Jedno bylo z 2CD kompletu a nebyl problém se v knihovně domluvit, aby mi půjčili jen to jedno, abych neplatil 60 Kč.

Třeba mi něco uniká, ale půjčovna knih = knihovna je dneska na každém rohu :)) V knihovně Vám dokonce knížku ofotí nebo kazetu přehrajou, a nevšiml jsem si, že by u toho sepisovali licenční smlouvu a žádali o razítko do Ameriky.
Půjčovna videokazet a DVD je také na každém druhém rohu.

Knihovny fungují na základě zvláštních právních předpisů a poplatky autorským svazům - v tomto případě sdružení DiLiA (možná psáno trochu jinak, zastupuje spisovatele a herce) - platí za všechny veřejné knihovny Národní knihovna, která je státem zřízenou organizací a její provoz dotujeme z daní. I za kopírování z knih knihovna platí autorské poplatky. Pokud přehráním kazety myslíte její zkopírování, pak to knihovna dělat nemůže, jinak porušuje zákon nebo uzavřené smlouvy.

Půjčovny videokazet a DVD také mají uzavřeny patřičné smlouvy, jinak by jejich majitelé dost riskovali. Jak konkrétně to tam funguje, nevím; u videokazet to bylo dřív tak, že zatímco v běžném obchodě stála kazeta kolem 400 Kč, půjčovna ji koupila za cca 1000 Kč, aby ji mohla půjčovat. Jaká tam byla kontrola ze strany vykonavatelů autorských práv, aby půjčovna jednu videokazetu Titanicu nekoupila za 1000 Kč a dalších pět v obchodě za 400 Kč, to nevím.

A docela mastny, cetl jsem vyrocni zpravu mestske knihovny v Praze a poplatek Dilii byl radove nekolik milionu (myslim ze asi 5 milionu) rocne...

Uz pred nejakymi deseti lety se diskutovalo, ze kdyz se zridi klub, ktery bude mit 100 clenu, a tento klub bude nakupovat legalne autorska dila, tak je uzivat budou moci vsichni clenove klubu.


Ochrana vydavatelu je ale v pripade rozsireni takovych klubu jednoducha. Bude se prodavat s licencnim ujednanim, ktera presne bude vyzadovat, aby kupujici nebyl klub.

To nejde, protoze ze zakona nemuzete v zadnem pripade vyloucit nikoho z koupe cehokoli. Je to stejny, jako kdyz si date na kram ceduli "cikanum vstup zakazan".

Kluby vlastniku jsou naprosto koser a pokud vim, par soudnich sporu tu uz bylo a vzdy je vyhrali.

Licence neni kupni smlouva.

Prohrali, protoze zatim se hudba a AV neprodava s licenci. Co neni, muze byt.

Z mnoha příspěvků v diskusi cítím obrovskou neúctu k duševnímu vlastnictví obecně, jako by diskutující nic takového neuznávali - podobně jako za komunistů byla "práce hlavou" považována za něco podřadného a trpěného, naopak uznávaná a protežovaná byla práce rukama.

Pracuji jako kameraman a režisér v malé regionální televizi, takže jsem podle autorského zákona považován jako spoluautor audiovizuálního díla, přesto nemám problém s tím, pokud si diváci naše pořady nahrávají, půjčují mezi sebou a kopírují (a to i kdyby jim to autorský zákon neumožňoval), přestože z poplatků za prázdná média a nahrávací přístroje nemám ani haléř, nejsa členem žádného autorského svazu. Na druhou stranu ale chci sám rozhodnout o tom, zda moje záběry může použít jiná televize do jiného svého pořadu apod.

Proto také chápu jiné autory, kteří chtějí - v rámci toho, co jim umožňuje autorský zákon - rozhodnout o tom, jak s jejich dílem bude nakládáno. V našich pořadech používáme hudbu z různých zdrojů a máme s organizacemi, které autory zastupují, řádně uzavřeny smlouvy, jakým způsobem můžeme díla používat a co za to zaplatíme.

Vadí mi explicitně sice neuvedený, ale z mnoha diskusních příspěvků vyplývající přístup: "Autore/umělče, ty musíš tvořit, nahrávat, vydávat, zveřejňovat, ode mě za to ale nedostaneš ani korunu, stejně se máš jako prase v žitě." Nebo: "Sice ti zaplatím pár korun, které za jedno prodané CD dostaneš, ale pak to budu já, kdo bude rozhodovat o tom, komu tvé - teď už vlastne mé - dílo budu půjčovat, kde všude je budu šířit."

V dřívějších letech naše televize vyráběla hudební pořady složené z videoklipů a reportáží a při té příležitosti jsme dost nahlédli "pod pokličku" hudebních vydavatelství. Mohu tedy říct, zda "jsou zloději" nebo ne. Předpokládám, že ti pisatelé, kteří považují vydavatelství za zloděje, si myslí, že si neoprávněně nechávají velkou část z prodejní ceny CD. Je však potřeba si uvědomit, že často je to právě vydavatelství, které do vydání a následné distribuce vložilo své peníze. Obvykle to bývá tak, že nahrávací studio, grafické práce na bookletu, výrobu jednoho nebo dvou videoklipů, propagaci (věděli jste, že svého času i za nasazení klipu do Esa na Nově nebo SOS na Primě vydavatelství televizi platilo částku kolem 10.000 Kč?) - to vše platí vydavatelství, proto si logicky bere větší podíl z ceny CD. Začínající kapely, které pro vydavatelství představují zvýšené riziko nenávratnosti vložených peněz, jsou někdy ochotny si nahrávací studio zaplatit samy a videoklip si nechat vyrobit velmi levně od kamarádů, jen aby mohly využívat marketingovou podporu a distribuční kanály vydavatelství.

Můžeme diskutovat o tom, jestli současné pojetí ochrany, kdy majetková práva k dílu trvají ještě 70 let po smrti autora, není přemrštěné. Taky si myslím, že prodloužení z 50 na 70 let je příliš. Beru to ale jako fakt, který platí v celé EU i jinde a těžko s tím něco svedeme. Co ale odmítám, je zpochybňovat samotný princip autorského práva.

S timhle souhlasim. I s tim poslednim odstavcem.

Neni mi moc jasne, proc se ta lhuta 70 let pocita od smrti autora a ne treba od zverejneni toho dila, coz by mi prislo mnohem prirozenejsi. 70 let by i tak bylo prilis. Podle me pro hudbu by 30 let bylo dost. Sice by dneska Beatles byly zadarmo, ale nemyslim, ze by to bylo vseobecne neprijatelne. Srovnejte to s tim, jak dlouho jsou chraneny technicke patenty! A naklady na vyvoj patentu jsou obecne radove vetsi.

Nemyslim si, ze s tim tezko neco svedeme. Je treba osveta a lobovani. Casem to zmenit pujde.

Chápu Vaše rozhořčení, ale myslím, že není zcela na místě. Plénum pokud jsem si správně všiml nezpochybňuje práva autora=autorská práva, ale kritizuje přebujelou a nesmyslnou ochranu zájmů vydavatelů, kteří se jistých okrajových dedrivátů majetkových práv autora zmocní pomocí výhradní licence, vykonstuují si monstrozní licenční politiku a nadále kšeftují s každičkým sebemenším užitím jejich díla.

Autoři jsou ochrany hodni a to tak že zcela. Nicméně ochrana autorů končí v okamžiku, kdy podepíšou smlouvu s vydavatelem, neboť v tu chvíli se všeho vzdávají.

Málokdo rozumný by asi chtěl zpochybňovat právo zpěváka nebo textaře na odměnu, ale většině lidí se nechce platit vydavateli přemrštěný bakšiš včetně jeho provozních nákladů.

Klidně dám 30 kaček "goťákovi" nebo "madonně", protože přesně tolik jim dá vydavatel, ale nechápu proč bych měl platit 700 vydavateli, když jsem si to CD vypálil sám a jemu odpadly výrobní a distribuční náklady, propagace, mzdy a vše ostatní.

Tohle nemá nic společného s ochranou autorů, to je normální privileování jednoho segmentu trhu, jak říká Jára - obyčejný špinavý konkurenční boj. A aby zákon chránil výši zisků vydavatelů i proti jejich vlastním zákazníkům, když cena zde díky tomu absulutně není otázka nabídky a poptávky a ještě z toho dělal trestný čin, a kamufloval to ochranou autorů, o které tady vůbec nejde, to mi přijde pokrytecké.

Ostatně vydavatelé rejžují na všech stranách, přes televizi, rádio, internet, CD, DVD atd. A platit za jeden produkt víckrát Vám přijde morální? Vždyť poplatek je za dílo, ne za nosič, pak podle této logiky, jednou zaplatím za kino či koncert tak pak - jen za výrobní náklady + rozumnou marži bych měl dostat kopii na nosiči nebo v digit. podobě a ne znovu platit za autorské dílo.

To Vám nemorální nepřijde?

Ne, nepřipadá. Jak jsem uvedl, vydavatelství do vydání určitého titulu obvykle investovalo své peníze a jeho marketingová podpora a distribuční kanály asi fungují, když získat smlouvu s velkým vydavatelstvím je pro začínající kapely takové "terno", že jsou ochotni i část toho, co vydavatelství platí při vydání nového CD Goťáka, si zaplatit sami.

Navíc částka 700 Kč za CD Gotta je přemrštěná, na Vltavě jsem našel poslední CD Má pouť, které vyšlo koncem roku 2006, za 269 Kč, nejdražší Gottovy věci za 314 Kč, v obou případech s uváděnou slevou 10 %, s čehož odvozuji, že doporučená koncová cena je 299 nebo 349 Kč za domácího interpreta. U Madonny několik posledních CD za 539 Kč, běžná CD 599 Kč, takže pořád jste o 100 Kč přestřelil.

Vezměme tedy poslední Gottovo CD třeba i za 349 Kč v kamenném obchodě. Z toho odečtěme 56 Kč DPH, řekněme stejnou částku jako maloobchodní marži, 30 Kč Gottovi, pak tedy i 15+15 Kč autorům hudby a textů. Kolik budou náklady na výrobu jedné placky včetně bookletu, krabičky a distribuci od výrobce přes velkoobchod do kamenného obchodu? Řekněme 50 Kč. Takže jsme z 349 Kč už ukrojili 222 Kč a na vydavatelství zbývá 127 Kč. Z toho je ještě nutné zaplatit dirigenta a orchestr (nahrávala Moravská filharmonie Olomouc, takže dost lidí), protože jejich honorář jsme ještě neodečetli, dále nahrávací studio, grafické studio, výrobu jednoho nebo dvou videoklipů, propagaci v médiích... Ještě myslíte, že vydavatelství na tom nějak přehnaně "rejžuje"? Nějaký zisk na tom má, to nezpochybňuji, však jinak by to nedělalo, ale zdaleka to není tak, jak by si možná mohl některý nezasvěcený čtenář říct "z 349 Kč dostane 30 Kč Goťák a zbytek shrábne vydavatelství".

Pokud jsem si vás nespletl s jiným diskutujícím, tak jste v jednom z dřívějších příspěvků psal, že jste autor i interpret. V tom případě můžete vše dělat ve vlastní režii - něco sám, něco dodavatelsky. Pokud si bere vydavatelství neoprávněně hodně peněz, budete tedy o dost levnější - protože vám díky nízké ceně budou lidé "ruce trhat", prodáte víc a spokojíte se i s menším ziskem z jedné placky, takže řekněme konečná cena 150 Kč za CD. Regionální kapely třeba prodávají CD vydaná vlastním nákladem na koncertech a zábavách, takže v ceně není ani ta maloobchodní marže, když to u stolečku prodává přítelkyně kapelníka, třeba ani není plátcem DPH, takže další úspora...

Jsou různé možnosti, proč hned označovat někoho, kdo to dělá jinak, za zloděje?

Pro pořádek, nejsem ani autor, ani intepret, jsem právník.

Cenová politika AV společností v ČR je ještě mnohem pokřivenější než v zahraničí.

Ve Vaší kalkulaci jste ale zapomněl zmínit, že kromě ceny za prodej CD/DVD jsou příjmem vydavatele i prodeje práv k vysílání v televizi, nemalé prebendy z neustálého omýlání v rádiích, podíly na výpalném OSA, u AV jsou to kina, video půjčovny, a spousty dalších aktivit. Málokterý film si na sebe nevydělá bohatě po pár týdnech v kinech, takže vše další už je v plusu.

Kdyby vydavatelé žili jen z cen prodaných nosičů, tak ani neceknu. Já se ptám, zdá se Vám morální, že se v kině podívám na film za 159, pak jdu do půjčovny a za ten samý film, za který už jsem zaplatil, ode mne chtějí dalších 50 Kč a když si ho pak chci koupit, tak po mně chtějí znovu několik set za ten samý film a soundtrack z toho filmu se platí opět separátně za další zlaťáky... Přitom jakmile je ten film v televizi, tak za něj prostřednictvím reklamy a tedy v koncové ceně výrobků zaplatíme znovu? Koncesionářské poplatky raději ani nezmiňuji. A což teprve výpalné, které platíme OSA na podkladě presumpce viny? A přitom na filmy ještě přes fond kinematografie prispíváme z daní, současně na ně platí sponzoři (a tedy opět z našich peněz z výrobků, které od nich kupujeme) a ještě je dotuje v určitých případech z našich daní EU?

Pokud nejste autor a interpret, tak pardon, asi jsem si vás spletl s jiným diskutujícím, který měl velmi podobné názory a toto deklaroval.

Na tom, že každý, kdo chce dílo komerčně využívat, tedy televize, rádia, veřejné produkce..., musí něco zaplatit majitelům autorských práv, mi nepřipadá nic nespravedlivého. Například naše televize má smlouvy s organizacemi OSA, Intergram, DiLiA i OOA-S, v kterých jsou uvedeny podmínky, za jakých můžeme užívat díla, jež tato organizace spravují. Někde je to paušální platba za rok, jinde platba od minuty s odevzdáváním výkazu užitých děl. Nedovedu si představit, že bych po někom mohl chtít, aby mi proti své vůli dával k dispozici možnost neomezeně dílo, jehož je autorem, užívat.

Stejně tak mi připadá morální, když jdu do kina, tak zaplatím lístek za 99 Kč (mimo Prahu je to prostě levnější nebo se dá chodit v pondělí), z čehož jen přibližně polovina jde distributorovi filmu a ten z toho samozřejmě platí své náklady, rozhodně to není tak, že by celých 50 Kč z mé vstupenky majitelé firmy šli večer propít do drahé restaurace. Podobně je to u půjčovny DVD nebo vysílání v televizi. Když pár měsíců počkáte, oželíte kino i půjčovnu a film si koupíte, můžete se na něho taky podívat čtyřikrát doma a zaplatíte jen jednou, volba je na vás. Nebo počkejte ještě rok a půl, až to bude vysílat nekódovaná televize, budete to mít skoro zadarmo (no... za pár korun v ceně výrobků inzerovaných v reklamách, ale přece nemusíte kupovat zrovna tuto značku...), nahrejte si to na DVD nebo kazetu, z toho skončí u autorských svazů taky nanejvýš pár korun a můžete se na to dívat stokrát - ano, v nižší kvalitě, volba je na vás.

Přes fond kinematografie přispíváte jen na vznik českých filmů, jen některých a jen částečně. Výpalné OSA z prázdných médií, pokud možnosti kopie pro vlastní potřebu dle § 30 odst. 2 nevyužíváte, samozřejmě naštve, ale třeba já jsem raději, když si za pár desetníků v ceně média mohu legálně zkopírovat nebo nahrát chráněné dílo, než aby mě někdo honil kvůli tomu, že jsem si například neoprávněně nahrál nějaký pořad z televize.

Takze vam prijde naprosto koser, kdyz TV/radios zaplati za to, ze smi dilo uzit a osa pak prijde v kvam domu a chce po vas aby jste zaplatil opet, protoze to radio slysi i soused ?

No potes.

Tak to slyším prvně, že by po někom OSA chtěla zaplatit za to, že má doma puštěnou hudbu tak nahlas, že to je slyšet přes zeď k sousedům.

Ale připadá mi naprosto košer, když majitel restaurace proto, aby k němu rádi chodili hosté, déle tam poseděli a více utratili za jídlo a pití, má puštěnou televizi například s hudební stanicí - a za komerční využívání cizích děl tedy zaplatí. Televizní stanice ve svých autorských poplatcích platí za to, že dodává program ke koncovým divákům, tedy takříkajíc pro jejich "domácí konzumaci", ne k výdělečným účelům dalšího podnikatele.

Jen tak mimochodem, ptal se vás někdo když jste kupoval židli, jestli na ní budete sedět doma nebo jestli jí vybavíte kanceláře a podle toho vám určil cenu? Máte jinou cenu pro auto pro důchodce na nákup a jinou cenu pro auto pro podnikání? Máte jinou cenu pro rohlík k svačině a jinou cenu pro rohlík do restaurace?

To je rozpor mezi současným pojetím autorského práva jako duševního vlastnictví a vašim kýženým pojetím jako materiálního vlastnictví. Ale proč ne, třeba si to nakonec společnost takhle prosadí. Pak ale pochybuji, že budou autoři ochotni za takových podmínek tvořit. Silně mi to zavání komunismem: každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb - Svobodo a Gotte, složte, respektive nazpívejte každý den dvě nové písničky, společnost je chce poslouchat, a dostanete za to stejně jako metař na ulici, protože potřebu jídla, bydlení... máte přece stejnou.

A když by naopak po vzoru autorů chtěl jeden výrobce nábytku víc peněz za úplně stejnou židli do kanceláře než do domácnosti a druhý prodejce by chtěl platit za každý den sezení? Tak koupím u třetího, který má podmínky nejpřijatelnější - a prosperuje. Pokud se vám tento příměr zdá divný - ano, je, ale i u uměleckých děl je možnost volby.

U uměleckých děl možnost volby není. Když chci dílo svého oblíbeného skladatele, nemohu je koupit u jiného vydavatele, který by měl lepší podmínky a ceny, prostě jeden vydavatel má monopol, kterého zneužívá.
Vy myslíte, že by se umělci bez současného pojetí autorského práva neobešli a přestali by tvořit? Přečtěte si tohle:
http://glosy.info/texty/predstavte-si-svet-bez-copyrightu/
http://glosy.info/texty/pryc-s-autorskym-pravem-pozehnani-pro-umelce-umeni-i-spolecnost/
Ale jinak se mi líbíte, když vám nevadí, že si lidé mezi sebou autorská díla kopírují a tu nesmyslně dlouhou ochrannou lhůtu byste zkrátil (jak píšete v prvním příspěvku). Dnes je ale situace taková, že se ochranná lhůta neustále prodlužuje a běžná práva lidí víc a víc omezují ve jménu ochrany pofidérního duševního vlastnictví. Pak se nelze divit, že se lidé proti tomu bouří a autorskými právy opovrhují, což může klidně skončit jejich úplným zrušením. Zkrátka, když to někdo s ochranou přehání, obrátí se to proti němu. Vydavatelé vedou válku se svými zákazníky a doplatí na to. Autoři a jiní umělci jsou v tom dost nevinně, ale když některý z nich vykřikuje, že kopírování je zločin, tak se mu to taky vymstí a vrhá to špatné světlo i na ostatní umělce.

Tohle mi uz koser nepripada. Chtit za jedno a totez dostat zaplaceno dvakrat povazuju za nehorazne. Je to jedna z veci, ktera by se mela zmenit.

Proč myslíte, že je to jedno a totéž? Ano, je to stejná skladba téhož autora zahraná stejným ansámblem. Ale je použita dvojím různým způsobem. První způsob je, že televizní nebo rozhlasová stanice ji šíří ke svým divákům či posluchačům, kteří toto dílo zpravidle pasivně konzumují - za to televize platí autorům nějaký bakšiš. Druhý způsob je, že majitel restaurace v rámci své podnikatelské činnosti tuto stanici naladí a pouští ji desítkám lidí ve svém podniku - asi proto, že poskytnutím příjemnějšího prostředí hostům dosáhne vyšších tržeb. Argument, že ti lidé už si to stejně předplatili v koncesionářském poplatku, padá v okamžiku, kdy se jedná o jinou než veřejnoprávní stanici nebo o návštěvníky odjinud. Takové užití díla prostě není ve smlouvě mezi provozovatelem vysílání a autory obsaženo a tedy autorům zaplaceno. Nebo aspoň naše televize ve smlouvách s OSA a Intergramem nemá, že platíme nejen za (například) 10.000 domácností, kteří náš program mohou přijímat, ale také za 50 hospod v okolí, a pochybuji, že ostatní to mají jinak.

Je nebo není tedy košer, aby hospodský, když k vlastnímu finančnímu prospěchu využívá cizí dílo, za to autorům něco zaplatil?

On ale za to samozrejme plati. Plati koncesionarske poplatky, ktere jsou odvozeny od vlastnictvi prijimace. Dokonce na rozdil od rodiny plati za kazdy takovy prijimac. A pak ma platit jeste neco navic? Ze koncesionarske poplatky jdou nekam jinam nez autorum, neni vina hospodskeho. Ze vyse koncesionarskych poplatku neni urcena ucelem vyuzivani prijimace, neni vina hospodskeho. On plati koncesionarske poplatky za prijimac. At si OSA s Intergramem zaridi lepsi smlouvy s temi, kdo signal siri a nesnazi se postihovat ty, kteri signal vyuzivaji ve shode s radne zaplacenou koncesi.

Budou take hospodsti, co maji zahradku na namesti platit za to, ze na tom namesti nekdo jiny (treba mesto) porada koncert a jeho hoste to slysi? Vzdyt proto tam tu zahradku ma, poslech hudby u pivka na zahradce mu prinasi zisk.

Povazuju za normalni mit ruzne ochranne svazy. Nepovazuju za normalni to, jak se v soucasnosti tyto ochranne svazy chovaji. A neni to chovani jen k hospodskym, ale take treba k umelcum, kteri o podobnou ochranu nestoji.

Za každý přijímač platí nejenom hospodský, ale každá firma z libovolného oboru činnosti; že to nemá logické opodstatnění, uznávám, prostě Česká televize kdysi velmi úspěšně lobbovala. Nebo možná poslanci ve snaze nenaštvat voliče tento princip vymysleli, protože při předpokladu vybrat stejnou cílovou částku si mohli spočítat, že při výběru víc peněz od firem mohou stanovit o pár korun nižší koncesionářský poplatek pro domácnost.

Zajímalo by mě, jak byste přinutil kteréhokoliv jiného provozovatele vysílání, než je veřejnoprávní televize a rozhlas, aby autorům platilo víc peněz kvůli stovkám hospod, při nekódovaném vysílání, kdy nemohou ovlivnit, kdo je naladí a kdo ne? Proč by třeba naše televize k několika stům tisíc korun, které ochranným svazům ročně odvedeme, měla připlácet ještě další tisíce za hospody, kde nás mohou naladit, když nemáme možnost to ovlivnit?

Když hospodský zřídí zahrádku a využije přitom toho, že prákrát do roka je na náměstí koncert nebo akce s hudebním doprovodem, je třeba uznat, že je to chytrý podnikatel. Na zahrádce bude mít plno, zvýší se mu tržby a přitom autorům nemusí zaplatit ani korunu, protože to není on, kdo autorské dílo veřejně provozuje. Nevidím v tom problém, naopak si dokážů představit, že některé zákazníky může hudba zkreslená odrazy od okolních budov a často rušená kříkem konferenciéra té akce od posezení v zahrádce odradit.

Že se ochranné svazy chovají k umělcům, kteří o jejich ochranu nestojí, tak, aby je donutily pod ně přejít, vím a radost z toho nemám.

Fajn, nicméně stále jste mi neodpověděl, proč vám připadá normální platit za jednu věc několikrát?

Proč za stejný film chcete zaplatit stovky na DVD, stovky na VHS, stovky v kině, stovky za soundtrack atd, když je to stále dokola to samé? Proč mi tedy neprodáte jednu převoditelnou "licenci", kterou odkážu dětem, a to bez ohledu na konkrétní médium? U všech jiných produktů je to naprosto normální. A proč např. ta hrůzostrašná hláška na začátku filmu, že zakoupené DVD si nemůžu okopírovat, která je navíc v rozporu se zákonem?

Kdo vás nutí to dílo zveřejňovat a všem nám ho cpát, když vám vadí, že se pak dál šíří? Tak si to skládejte do šuplíku a nešiřte to mezi lidi :))) Až bude pekař furt mezi lidi rozhazovat z jedoucího auta rohlíky, sotva se bude moci divi, že si lidi sbírají rozhlíky do zásoby a nosí si je domů pro celou rodinu :))

To musí být fajn, pokud to, jak jste uvedl o několik příspěvků výše, v zahraničí funguje méně tvrdě než v Česku. Takže třeba ve Francii při koupi lístku do kina dostanu zároveň poukázku na bezplatné půjčení DVD, na odběr DVD zdarma a jako bonus při odchodu z kina ještě dostanu soundtrack? To by se mi líbilo, ale pochybuji, že by pak vstupenka do kina byla pod 1000 Kč. :D

Pokud jde o univerzální licenci, třeba to některému producentovi bude připadat jako zajímavý obchodní model a jednou se toho dočkáme. Ale vidím spíš tendence k tomu se fyzických médií zbavit a v budoucnu to prodávat jen jako data a ještě ke všemu omezená na konkrétní počítač a stanovený počet přehrání v určitém časovém limitu - to se mi taky nelíbí.

Hláška o nedovoleném kopírování na začátku filmu je v pořádku, kopírování filmu je zásahem do práva, které je autorovi vyhrazeno dle § 12 odst. 4 písm. a) a v následujícím § 13 je uvedeno, co vše se rozmnožováním myslí. Není tedy v rozporu s § 30 odst. 2, podle kterého nezasahujete do autorského práva kopií pro osobní potřebu (za kterou navíc dle § 25 platíte to takzvané výpalné). Divím se, že to jako právník nechápete.

K tomu vnucování díla: kdo vás nutí se dívat na filmy, poslouchat hudbu, číst knihy? Je to základní životní potřeba? Autoři vám nabízejí možnost využívat jejich dílo za jimi stanovených podmínek - a je na vás, zda na podmínky přistoupíte a budete dílo využívat, anebo nepřistoupíte a nebudete dílo využívat. Konkrétně u filmů to u některého autora může být placení za každé zhlédnutí (např. pomocí DRM přes internet), u jiného jednorázově na věčné časy (současný model DVD), ale existují i filmy amatérských nadšenců, kteří vám rádi své dílo pošlou jen za cenu média a poštovného, víte o tom? Volba je na vás. Když použiji oblíbenou analogii s rohlíky, připadá mi to, jako když v pekárně bude rohlík za 2 Kč, zákazník přijde a řekne, že jim teď ty 2 Kč dá, ale chce si každý den odnést rohlíky tři.

Tak o tom nevím, že by mi někdo chtěl poslat svůj film za cenu média a poštovného. Máte nějaký odkaz? A rohlíky sem netahejte. Jejich cena je odvozena od nákladů každého, kdežto film je už dávno zaplacen a DVD stojí pořád stejně.

Přečetl jsem si vaše názory a jsou opravdu zajímavé, udivuje mě Vaše urputná snaha o zachování křížových plateb za jedno zboží.
Vám přijde nornální tohle:
Doma si platim za televizi, prijdu do hospody a pokud tam je televize platim za ní znova (jasně za televizi platí majitel, ale myslím, že nejste tak pitomej, aby vám nedošlo kdo to zaplatí).
Koupím si originální DVD s pohádkama a na začátku, při každém spuštění musím skoro minutu koukat na černou obrazovku s nápisem v anglictině (opravdu nejde přeskočit), proč jsem potrestaný za to že jsem si koupil originál?
Koupím si pásku do videokamery a zaplatím poplatek. Proč? Když si na to mohu nahrat jenom svoje vlastní autorské záběry a když budu chtit v kině s tou kamerou nahrát vysílaný film - vyhodí mě! Těžko to ukecám, že v ceně jak kamery, tak pásku byl poplatek pro OSA :-D
A 100x omílané, proč mi nevymění vydavatel poškozené medium za nové, aniž bych musel zakupovat znovu (již prokazatelně zakoupené) práva ke skladbám?

A na závěr, dejte mi pár linků na nadšence co mi pošlou svoje filmy a kladby za cenu media a poštovného, celkem mě to zajímá
Děkuji

K té vaší analogii s rohlíky - jak by se vám líbilo, kdyby jste musel s každým zakoupeným kilem mouky platit výpalné pekařovi, protože si můžete okopírovat jeho rohlíky a udělat si je sám místo něho?

Už jsem to zde psal jednou, tak dobře, ještě tedy jednou. Rozdíl v našich názorech je způsoben odlišným chápaním duševního a materiálního vlastnictví. Já vám právo na váš názor neberu, klidně prosazujte změnu současné úpravy autorského práva od duševního k materiálnímu vlastnictví. Ale dokud se vám to nepodaří, měl byste zaprvé dodržovat dosud platnou úpravu a zadruhé si uvědomit, že v okamžiku, kdy autorům nařídíte, pokud chtějí tvořit, podmínky obdobné pro řemeslné živnosti, mnoho z nich asi ztratí zájem za takových podmínek tvořit.

Ani mně se nelíbí, když film na DVD stojí stovky korun, ale mohu si ho za desítky korun oficiálně půjčit a podle zájmu i zkopírovat (za to jsou ty bakšiše obsažené v ceně prázdných médií), nebo pokud mi stačí nižší kvalita a ještě počkám, tak se na něj podívám v televizi a můžu si ho za pár korun nahrát na DVD rekordéru.

Poplatek v pásce do videokamery, respektive za prázdná média vůbec je stanoven § 25 AZ jako kompenzace autorům za to, že vám AZ umožňuje pořídit si kopii díla pro svou osobní potřebu. Nemusí se jednat jen o přesnou kopii CD nebo DVD, ale též o nahrávku pořadu z rádia nebo televize - právě k tomu může být stejná páska použita. Uznávám, že pokud na pásku skutečně nahráváte jen své vlastní záběry z dovolené, můžete se cítit o tyto poplatky neprávem obrán. Jenže znáte nějaký způsob, jak efektivně a dostatečně přesně odlišit při nákupu prázdného média, zda bude nebo nebude použito k zaznamenání chráněného díla? Nevím jestli jste to v minulosti zaznamenal, ale ještě před masovým rozšířením počítačových CD-R/W mechanik byly v nabídkách výrobců spotřební elektroniky stolní audio-CD rekordéry, které dovolovaly jednu generaci přesné kopie hudebního CD, ale pouze na médium CD-R for audio a to bylo několikanásobně dražší než CD-R do počítačové mechaniky. To už je ale minulost a současný rozvoj výpočetní techniky prakticky znemožnil existenci dvojích médií: CD-R pro nechráněná data za 6 Kč a vedle toho CD-R pro chráněná data např. za 30 Kč.

Ohledně poškozených médií bychom mohli udělat anketu mezi nejznámějšími vydavatelstvími, zda a za jakých podmínek by vyměnili nešetrným užíváním nebo nehodou poškozený nosič za nový s tímž chráněným obsahem, ať máme jasno.

Konkrétní linky na filmové nadšence vám nedám, zkuste pohledat na internetu. Ale vím že takoví jsou (dobrá, nebudem slovíčkařit, že je to přesně za cenu média a poštovného a ne ještě o pár korun víc), měli jsme předloni festival amatérských krátkých filmů, byly mezi nimi i zajímavé filmečky (přišli i nad 30 minut, ale ty jsme podle propozic nezařadili do soutěže), samozřejmě se nemohly řemeslnou zručností a technickou kvalitou rovnat profesionální tvorbě, nicméně u některých bylo v titulcích napsáno něco ve smyslu: "O další naše filmy si můžete napsat na adresu...".

Analogii s rohlíky jsem použil nerad a jen proto, že už ji sem zatáhl jiný z diskutujících. Uznávám, že je dost mimo, ale proto, že dílo hudebního skladatele, textaře, hudebníka, scenáristy, režiséra, kameramana či herce s převahou duševní práce chápu jinak než práci truhláře či pekaře, který chrlí jeden stejný rohlík za druhým podle stejné receptury. (Neargumentujte prosím tím, že některé hudební skladby jsou taky jedna jako druhá - ano, dají se najít.)

Evidentne nechcete pripustit ze skladani muziky, toceni filmu ... je prace jako kazda jina a podle toho by take mela byt hodnocena.

Sem zvedav, co by na to rekli zamestnavatele, kdyby zamestanaci chteli zaplatit ne za odvedenou praci, ale za kazde pouziti te prace.

Vyrobim kladivo a budu chti zaplatit za kazdy zatluceny hrebik a nejen to, budu chtit zaplatit za kazde prodane topurko, protoze si znej nekdo muze to kladivo vyrobit.

Kdyz nahraju muziku, odvedl jsem nejakou praci a za tu chci dostat zaplaceno. To je OK, ale rozhodne neni OK, abych dostal zaplaceno 10x nebo jeste vickrat, protoze tu praci jsem odvedl proste jednou.

A dokud se toto nezmeni (a nejen toto), ac jsem sam autorem vseho mozneho (ostatne jako 90% obyvatel planety Zeme), tak odmitam uznavat takovato "prava" a je mi vcelku sumak ze je to napsano na nejakem papire. Je to ostatne jediny zpusob jako proti takovym nesmyslum bojovat - je treba je ignorovat.

Ostatne, drive nebo pozdeji to "autori" stejne prohraji, je to jen otazka casu.

V jedné věci bych se Mildika zastal. Mě vůbec nevadí, když autor dostane zaplaceno víckrát (vadí mi tedy, když to má být i 70 let po jeho smrti, ale to je věc jiná). Když někdo vydělává na cizí práci (například televize), ať se s autorem podělí o zisk z reklamy. Vadí mi ale, že kvůli totalitnímu pojetí autorského práva přicházíme o osobní svobody, že kvůli nějakému udavači může vtrhnout ke komukoliv policie a kontrolovat, co má na discích a v počítači. V některých zemích je i ta kopie pro osobní potřebu zakázána. Autorský zákon by se měl omezit na komerční aktivity a nezasahovat do soukromí lidí.

To přirovnání písničky ke kladivu se vážně nedá použít, stejně jako se nedá srovnat okopírování disku s krádeží kladiva. Ale když to použijete proti někomu, kdo nevidí rozdíl mezí krádeží a kopírováním, budu to brát jako adekvátní reakci.:-)

ja se také živím převážne duševní prací, a rozhodně nezlehčuji práci truhláře či pekaře, v základu v těch povoláních nevidím rozdíl.
Ono i chrlit stejné rohlíky je celkem námaha a pořád dokola je to dost těžká práce :-)
A ten argument, ze pokud nebudou dostatečně veliké poplatky, tak spousta "umělců" přestane tvořit jejich duševní díla jste si obratem vyvrátil sám, když píšete, že existují tvůrci co rezesílají svoje díla doslova za hubičku :-D

A ješte dodatek k platbám za prázdná média: pokud mám právo si udělat kopii, nechápu proč je toto právo zpoplatněno. nebo mi to můžete nějak logicky zdůvodnit? Mám totiž dost práv, za které platit nemusím.

A ten argument (...) jste si obratem vyvrátil sám (...)

Nevyvrátil. Nepsal jsem, že úplně všichni úplně přestanou. Jako dnes jsou tvořící amatérští nadšenci výjimkou, tak se nedá očekávat, že by po vaší vytoužené změně všichni pokračovali v tvorbě zadarmo nebo skoro zadarmo ve stejném rozsahu jako dosud za hodně peněz. Leda, že byste je nahnali do táborů nucených prací pro autory. :D Neuražte se a neberte si to osobně, ale skutečně z přístupu mnoha lidí nejen v této diskusi cítím, že chtějí, aby pro ně autoři skoro jako v době nevolnictví tvořili - vznikala nová hudba, nové vysokorozpočtové filmy - ale zaplatit autorům takovou odměnu, jakou oni považují za odpovídající, to ne.

pokud mám právo si udělat kopii, nechápu proč je toto právo zpoplatněno

Protože využitím tohoto svého "práva" zasahujete do výlučných práv autora na rozšiřování svého díla a tím poplatkem je mu to aspoň nějak kompenzováno, takže místo někým dříve zmíněných 30 Kč, které by on dostal, kdybyste si jeho CD koupil, dostane aspoň 50 haléřů z prázdného média.

Mám totiž dost práv, za které platit nemusím.

Například právo vlastnit automobil, který může jezdit po silnicích - a musíte platit povinné ručení, i kdybyste nikdy nezavinil nehodu. Nebo právo cestovat po světě - a za vydání pasu musíte zaplatit a je to určitě víc, než skutečné náklady na vydání pasu. Nebo právo se stěhovat - a za každé ohlášení změny trvalého pobytu zaplatíte 50 Kč, což ještě před pár lety nebylo - přestože jste úředníky už zaplatil z daní.

Nechci po nikom aby tvořil zadarmo :-)
Když půjdu na koncert nejakého umělce, rád mu za představení zaplatím, stejně jako zaplatím když půjdu do divadla. Berte to tak, že když si písničku poslouchám v rádiu prostě poslouchám reklamu na daného interpreta nebo skupinu a mohu se rozhodnout, že si zajdu na koncert za který řádně zaplatím - umělec peníze dostane, akorát je to asi o dost namahavější činnost (pro spoustu umělců skoro nereálná), než sedět doma a čekat každeho čtvrt roku vyúčtování od OSY.
A opravdu nevidím důvod, proč mám platit za prázdné médium, když si (podle vaší inerpretace) nesmím na to mediu žádnou skladbu vypálit. Nehlede na to ze platím poplatek pro OSA i z radia nebo CD přehrávače na kterém si budu zakoupené media přehrávat nebo proč při koupi orig DVD musim minutu koukat na hlaseni ze to nesmim dale rozšiřovat nebo nemožnost přehrání orig CD na jakekoliv mechanice, když je poctivý uživatel za poctivost bit tak ho to asi dlouho bavit nebude...

K právům
Pak mám třeba právo mít děti - poplatek za šukání snad ještě zaveden nebyl :-)
Jinak mám samozřejmě právo žádné auto nevlastnit a to je snad zadarmo :-)))))
A že by mohli existovat státy kde vydání pasu nic nestojí vás nenapadlo? Po světě nemusím nutně cestovat s pasem ČR, to je taky moje právo a taky zadarmo ;-)

Timto povazuji ze sve strany diskuzi za ukoncenou. Porad je mi podstrkavano, ze nechci umelcum dat zadne penize, coz opravdu neni pravda, viz text ( i když netušim k čemu jsou umělci peníze 70 let po jeho smrti). Na druhou stranu kdyby spousta tech co to delají pouze kvuli penezum skoncila, dost by se světu ulevilo...

Jasne, treba ziskat pas statu, ve kterem chci zadat o vizo :)

Obdivuju vaši vytrvalost stále odpovídat na totéž.
Na druhou stranu chápu ty co jim připadá cena v podstatě čehokoli přehnaná. Je to přirozené. I ten rohlík za 2kč je drahej :-) Kilo mouky přece stojí jen 5kč a pšenice roste skoro sama...
Na další stranu, aspoň si myslím, že existují díla, za které nelze zaplatit nikdy dost. Ale nevím zda jsou lidé kteří by si řekli po návštěvě kina "To bylo super, pošlu autorům ještě 1000kč. Ten zážitek za to stál!"
Je to prostě nespravedlivé. Myslím si, že tedy ani nejde o to, jaké je právo, ale jakou "dohodu" vytvořit mezi dodavatelem-autorem a odběratelem-divákem. A zde je problém v analogii s rohlíky. Rohlík může dělat každý, ale zazpívat písen jako zminovaný Goták, může jen Goták sám! A proto si jedině on může stanovovat zcela libovolná (třeba i pro nás absurdní) pravidla jak jej můžeme poslouchat a za kolik. A jedině my na tuto nabídku přistoupíme či nikoliv.
Je tedy na každém z nás zda si své oblíbené interprety kupujete či nikoliv. A příjde mi dost absurdní o někom říkat oblíbený, když mu nechci platit za jeho práci...
A nedivme se umělcům, že chtějí víc, kdo z vás by nechtěl?
I když i mě přijde extra absurdní platit umělci x let po jeho smrti...??!! A tak to já osobně řeším tak, že nic nekupuju a poslouchám jen klasiku! :-)

Mě je jen líto, že autorské právo neplatí pro vynálezce. Tam musíte nejdříve jako autor zaplatit za přihlášení a přesvědčit úředníka, že váš vynález je dílem tzv. "vynálezecké činnosti". A to je velmi velmi obtížné. A až pak Vám laskavě přiznají patent, za jehož udržování můsíte platit, jak za čas tak za místo, kde a kdy má být ochrana. A i tak patent může platit maximálně jen 20let od přihlášení!!!
Proto je často pokrok založen na tom, že velké firmy počkají těch 20 let (zatím se jim zaplatí staré technologie) a pak v klidu začnou vyrábět dříve vynalezené věci. Pro příklad uvedu, že např. vynález kuličkového pera se prosadil cca až po 40-ti letech.

Zatimco kdyby autorske pravo platilo i pro vynalezce, tak se kulickova pera neprosadila dodnes.

Kdyz kamarad co bydli na sidlisti vlozi DVD do mechaniky a ja si ho na dalku pustim pres Ronju, je tohle legalni?

Prakticky ano. Teoreticky nejspíš ne. A pokud jde o výměnu nosičů: Koupím placku, (udělám si záložní kopii) a pak ji někomu daruji, zatímco on mi daruje jinou (od které má také záložní kopii). A teď mi ukažte někoho, kdo to dokáže, při současné legislativě, kvalifikovat jako trestný čin!
A nakonec. Cédéčko, za které dám třicet korun si koupím. CD za stopadesát a víc si s klidným svědomím zkopíruji.

Přece když si koupím prázdné CDčko, tak povinně platím autorům za to, že si na ně případně mohu legálně(!) nahrát jejich autorské dílo. Nebo za co jim to platím? Je to snad uznávací poplatek za to, že ze mně dělají vola?

Taková poznámka pro všechny diskutující: Stejně jako nemusíte mít auto nebo jíst rohlíky, nemusíte mít ani televizi, ani rádio, ani nemusíte poslouchat hudbu a ani koukat na filmy, když se vám podmínky nelíbí. Dokonce nemusíte ani kupovat CD nebo jiná média, případně je kupovat z ciziny, kde jsou podmínky trochu jiné. Takhle funguje trh - když to lidi kupujou, ale přesto nádvaj v diskusích jak je to špatné a nemorální, tak se nic nezmění. Až to lidi kupovat nebudou, bude se to muset změnit.
Za to, že si uděláte kopii pro vlastní potřebu, vás nikdo, opakuji že nikdo, stíhat nebude. Na to nejsou peníze ani lidi.

článek jse sice srozumitelný, ale závěr nereflektuje podle mého názoru všechny možné alternativy, které mohou vzniknout. Chápu že nabídka oné "legální výměnné sítě" je velmi vágní, ale přesto vidím možnost, že nastíněný postup bude spočívat v půjčování veřejnosti.
Totiž:
- Nikde se nepíše, že "výměna" bude na dobu určitou
- Bude li to nabízeno vlastníky nosičů společně na webových stránkých každému, bude splněna i ta "veřejnost".