První zkušenosti s Internetem přes kabel

První kontakt
Zákaznické středisko Dattelkabelu je dovedně ukryto v srdci polikliniky na stanici metra Budějovická a jeho hledání svou formou mírně připomíná orientační běh (Vystoupíte na Budějovické a tam už máme šipky), který ovšem s bravurou ostříleného zálesáka zvládám, a po slabé čtvrthodině bloudění vstupuji do jeho vstřícně vyhlížejících bílých dveří.

Přede mnou je pouze jeden člověk, který se, zatím marně, pokouší slečně za přepážkou vysvětlit, že nechce vědět, jakou rychlostí bude připojen k nim, ale jak rychle jsou oni připojeni k vnějšímu světu. Slečna stále zarputile opakuje: 64 kilobitů, nu což, informuji mladíka, že Dattelkabel je připojen rychlostí 2 Mb/s k GTS a strhávám Dattelkabelu za zákaznickou podporu pomyslný bodík.

To už se mě ale ujímá jiná slečna (hezčí než ta první ;-) a sepisuje se mnou smlouvu. Poučen zkušeností svého spoluzákazníka se raději neptám, jakou rychlost mi mohou garantovat, je mi totiž jasné, že pravdivá odpověď zní: Žádnou. Dokládám, že jsem student a zapisuji se na program s výmluvným názvem Student – 64 kbps, 300 korun za měsíc plus stovku za pronájem modemu, patnáct set bude stát instalace a pětistovku síťová karta, antož dosud žádnou nemám. Poněkud pozdě zjišťuji, že s géniem sobě vlastním jsem si s sebou nevzal žádné peníze, ale naštěstí to není problém, zaplatit můžu až při instalaci, která proběhne za týden.

O týden později
Samotná instalace proběhla překvapivě rychle a bez komplikací, jeden technik vymontoval ze zdi starou zásuvku a nahradil ji novou, která má kromě výstupů na TV a rádio ještě výstup na koaxiální kabel, druhý technik mi rozmontoval počítač a namontoval síťovou kartu (šroubky ovšem vlastní neměli – půl bodu dolů :-). Zásuvka se připojí ke kabelovému modemu NeMo, do kterého se z druhé strany zapojí síťová karta Planet. K modemu mi mimochodem nedali žádný manuál, ale pravděpodobně to skutečně není nutné, protože jediné, co je potřeba udělat, je zapnout ho – veškerá konfigurace se zřejmě děje na straně Dattelkabelu. Jak jsem vyrozuměl, tak NeMo se tváří jako vstupní bod do lokální počítačové sítě a můj počítač se k ní prostě připojí. Což se také stalo – Windows bez problémů nahrály ovladače síťové karty a po troše nastavování se způsobně připojily k síti a tedy i k Internetu. Pánové mi ještě nastavili přístup k WWW přes proxy-server (dá se vypnout) a vytvořili nový účet v e-mailovém klientovi, vzali si peníze a odešli. Až později mi došlo, že mi k mému novému skvělému e-mailovému účtu jaksi opomněli sdělit heslo, ale vzhledem k tomu, že mi stejně chodí pošta jinam, jsem to zatím nechal plavat a začal sbírat první dojmy.

A jaké jsou tedy mé první dojmy? Je to super!! Mám v zásadě trvalé připojení k Internetu se všemi výhodami, které z toho vyplývají. Po několika letech surfování po modemu je to úžasný pocit, stáhnout si pětimegový obrázek, jen se tak na něj zběžně podívat a zase ho klidně smazat. Surfování s očima na stopkách je minulostí – můžu si v klidu přečíst všechny články a třeba k nim připsat svůj názor (za komutovaných časů nemožné, to už bych byl odpojený). Začal jsem používat ICQ (mám číslo 67171251, napište mi) – dříve jsem se připojoval s určitým plánem, co chci na Internetu udělat, a neměl jsem čas nechat se otravovat ostatními lidmi a připravovat se o drahocenné impulsy. Konečně si mohu Internetu pořádně užít.

Problémy
Má to ovšem samozřejmě i své stinné stránky. První věc, které si asi všimnete (pokud se přes Dattelkabel připojíte), je, že modem píská. Jedná se o vysoký zvuk, na samé horní hranici slyšitelného spektra, ale je tam a to po celou dobu, co jste připojeni. Můžete si na něj buď zvyknout, nebo se z něj zbláznit – já jsem si zvykl, a vzhledem k tomu, že se NeMo stále ještě prodává, to bude zřejmě obvyklý přístup (tj. zvyknout si). Nicméně u rodin, které mají například psa nebo jiného člena domácnosti s citlivým sluchem, by zřejmě nebylo od věci zjistit si napřed, jak na to bude reagovat.

Další problém je, že Dattelkabel není do Internetu připojen právě dvakrát rychle, a už teď se odpoledne a večer spojení občas dost zpomaluje. Na druhou stranu se zdá, že omezování rychlosti ze strany Dattelkabelu zatím nefunguje úplně stoprocentně, takže jsem hned následující den po instalaci, v sobotu ráno, stahoval cosi z Internetu rychlostí 12 kilobytů za sekundu, což by spíš než 64 kb/s odpovídalo 128 kb/s. Doufejme, že to dattlové neopraví :-). (Update: zdá se, že už to bohužel spravili.) Kromě toho není zpoplatňován čas, který na síti strávíte, a tak případné čekání zase tolik nevadí.

Třetí problém je zákaznická podpora. Ta je na skutečně nízké úrovni – na Internetu není nic, žádné nastavování účtu, žádné statistiky, žádné Frequently Asked Questions – nic. Na e-maily nikdo neodpovídá, telefonní support jsem zatím nezkoušel, ale podle informací ostatních uživatelů to vypadá typicky tak, že si vás přehazují jako horký brambor, dokud a) nenarazíte na někoho, kdo tomu rozumí a pomůže vám, nebo b) vás to přestane bavit a nějak to vyřešíte sami. Jako částečná náhrada může sloužit diskusní fórum na Průvodci Internet přez kabel, které jeden z uživatelů už stačil založit, a kde se pravděpodobně najde někdo, kdo bude odpověď na váš dotaz znát.

Čtvrtý problém – tentokrát ovšem nikoliv Dattelkabelu, ale obecně trvalého připojení k Internetu – je bezpečnost. Při instalaci jsem se na ni zeptal, ale když mi ten inteligentněji vypadající instalátor sdělil, že můj počítač bude imunní vůči jakýmkoliv útokům zvenčí, pokud ve Widowsech zakážu sdílení disku (což je informace, o které by se dalo s úspěchem pochybovat), rychle jsem pány vyprovodil a jal se pátrat sám. Závěry tohoto pátrání jsou asi tyto: Internet neustále skenuje množství hackerů, kteří hledají jakýkoliv špatně zabezpečený počítač, který by mohli použít ke svým nekalým rejdům. Poučení proto zní – okamžitě po instalování trvalejší formy připojení si nainstalujte nějaký výkonný firewall, který dokáže alespoň ty nejčastější formy útoků odvrátit. Rozhodně se nevyplatí toto nebezpečí podceňovat, sám jsem takto připojený teprve týden, a už několikrát se kdosi zvenčí dosti podezřelým způsobem o můj počítač zajímal.

       

Závěr Co říct závěrem? Je pořád mnoho věcí, které by Dattlekabel mohl zlepšit, ale za ty peníze je to i tak naprostý zázrak. A jak všichni víme, kdo není na Internetu, jako by nebyl, a u Dattelkabelu si může dovolit být na Internetu opravdu každý. (Tedy samozřejmě každý, kdo má doma televizní zásuvku právě od nich.)

Michal Dvořák