Psaní textovek z dětí blbce neudělá

Ilustrace: Nenad Vitas

Na univerzitě v Coventry zkoumali 88 dětí ve věku 10 –12 let, tedy konkrétně vliv psaní textových zpráv na jejich jazykové dovednosti. O výsledcích výzkumu informovala dokonce BBC. Výzkumníci zjistili, že psaní textových zpráv sice nepůsobí pozitivně na schopnost čtení, ale může souviset se zdárným vývojem schopnosti číst.

Jak výzkum probíhal? Děti dostaly deset různých příběhů a měly o nich psát pomocí textových zpráv. Takzvané „textisms“ (způsob, jak se komunikuje v textových zprávách) byly rozděleny do několika kategorií, jako jsou zkratky, symboly a akronymy. Potom proběhla analýza používání těchto novot při běžné práci například ve škole.

Vědci poté prohlásili, že média alarmují zbytečně, že (stručně řečeno) psaní textovek z dětí blbce neudělá. Děti si prostě v textových zprávách píší jak chtějí, bez respektování pravidel, ale když mají napsat ve škole slohovku, používají jazyk tradiční (ten, který pokládají za správný učitelé a vědci). A co víc, psaní textových zpráv pomáhá dětem v rozvíjení schopnosti učit se.

       

Pravda je tedy podle výzkumu někde úplně jinde, než si mnozí z nás myslí. I já jsem se domníval, že když bude dítě komunikovat skoro pořád elektronicky a zkratkovitě, nerozvine řádně své vyjadřovací schopnosti a bude se písemně vyjadřovat chudě a možná i nesprávně. Ostatně, jako kdybychom třeba v internetových diskuzích nevídali ukázkové příklady toho, jak se dá čeština (a nejen ta) parádně „zmršit”. Ale asi je pravda, že za to těžko mohou jenom textové zprávy a Internet. I když mi nikdo nevymluví, že k tomu alespoň trochu přispívají.

Názory na to, jak psaní textových zpráv ovlivňuje jazyk, jsou dva. Ten častější říká, že „psaním SMS škodíme mateřštině“ čtete například (zde na iDnes). Ten druhý názor je neutrální a asi ho zastává menšina lidí. Ale že by někdo tvrdil, že psaní textových zpráv je třeba pro děti přínosné? To je unikát. Pro děti možná ani ne, ale pro jazyk jako takový to asi žádná sláva nebude…