Hlavní navigace

QQ.com je sociální síť větší Facebooku. V Číně.

16. 10. 2009
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: 21971
Větší než Facebook, mocnější než Skype, instantnější než ICQ a ikona úspěšné e-komerce. Přesto pro nás neznámá. To je síť QQ. Půl miliardy uživatelů nabrala v Číně, ale poučit bychom se mohli i u nás.

Čína je veliká země. Je známá tím, že tamější průmysl v duchu konfuciánství spíše kopíruje a po svém „zdokonaluje“ vzory mistrů, než aby přicházel s vlastními invencemi. Možná proto jsou čistě čínské technologie a služby často označovány za málo zdařilé, nekvalitní a neúspěšné. Paradoxně právě tyto technologie nacházejí zákazníky tam, kde vznikají – nejen v nejlidnatější zemi světa, ale v celém jejím regionu.

Jednou z takových technologií je systém IM QQ. Instant Messenger, sociální síť a absolutně brilantní ukázka úspěšného online systému, který nejenom že nabízí službu zadarmo (jako všichni ostatní), ale je schopen od převážné části svých uživatelů inkasovat skutečné peníze. Tedy něčeho, o čem se současným online systémům v západním světě ani nesní. Ale to není vše. IM QQ je systém, který možná již brzy oslaví miliardu registrovaných uživatelů. To vše skutečně existuje za našimi humny. Proto, pokud jste o QQ ještě neslyšeli a nyní se nestačíte divit, čtěte dál. Taktéž, pokud jste o něm slyšeli v časech jeho počátků.

ICQ po našem

Vraťme se ale zpět ke kopírování. QQ (pro představu o tom, jak vypadá homepage odkaz na qq, pro tuzemce přijatelnější anglická verze) vzniklo v roce 1999. Původní inspirací bylo zcela zjevně ICQ, první a svého času nejpopulárnější a nejpoužitelnější program pro Instant Messaging na internetu. Na to ostatně odkazoval i původní název (OICQ = Open ICQ). QQ – podržme se u aktuálního názvu, respektive jeho výrobce společnost Tencent – pocházela z čínského Šen-Čenu (pro představu zde mapa – a angličtina používá název Shenzhen). QQ sice vycházelo funkčně i koncepčně z ICQ, bylo ale mířeno na jiné zákazníky. Systém byl od počátku určen čínské klientele, přesněji rychle se rozrůstající komunitě čínských uživatelů Internetu nejenom v centrální Číně, ale v diasporách po celém světě.

Funkčním vybavením bylo QQ od počátku spíše hybridem mezi různými IM sítěmi. Nabízelo výměnu textových zpráv a sdílení prezence, chatování mezi uživateli i v rámci konferenčních místností a podobně. Postupem času k němu byly přidávány funkce s vyšší přidanou hodnotou. Tak například seznamování online, mobilní přístup, vlastní platební systém, podpora pro firmy, weblogy, podpora práce s SMS, streamovaná hudba, online hry a další a další. Je zřejmé, že jen málo z těchto vlastností bylo původními nápady tvůrců QQ ze společnosti Tencent. Na druhé straně ale uživatelé, jímž bylo QQ určeno, tohle všechno dohromady chtěli. A co více, nejenom že přežili záplavu reklamy a fakt, že jejich oblíbený messenger byl některými bezpečnostními aplikacemi klasifikován jako spyware, ale dokonce byli ochotni platit.

Polská analogie

IMQQ je v současné době třetí největší síť pro Instant Messaging na světě (podle některých zdrojů). Je ovšem suverénně největší v kategorii lokálních sítí. Původně totiž bylo určeno jen asiatům, přesněji, Číňanům. Něco podobného jako je QQ, bychom našim končinám nejblíže našli v sousedním Polsku. Tamější IM síť „Gadu-Gadu“ (přeloženo volně do češtiny něco jako „kecálek“) dokázala ve své době ovládnout polský „trh“ Instant Messagingu na podobném principu, na kterém kdysi T602 ovládal svět českých kancelářských systémů. Tedy produkt využívající výhody globální konkurence, ovšem v lokálním provedení a optimalizovaný na konkrétní uživatele či spíše jejich specifika. Ti mu vzhledem k výhodám prominuli nedostatky a Gadu-Gadu se tak stalo přinejmenším na čas nekorunovaným králem.

Rozměry a politika

Polsko je ovšem o poznání menším trhem než Čína. A tak zatímco pokusy Gadu-Gadu překročit hranice rodné země prozatím skončily nejenom že neúspěšně, ale samotná síť už ani ve své domovině není tak populární jako v časech maxima, QQ roste. Roste dokonce velice rychle. Podle názoru serveru Telco 2.0 by počet registrovaných uživatelů mohl v dohledné době dosáhnout stěží uvěřitelné jedné miliardy. Jedním dechem je potřeba (společně s výše citovaným serverem) dodat, že toto číslo nepředstavuje reálný počet lidí, kteří využívají služby QQ. Jedná se o registrované uživatelské účty. Mnoho z nich je, jako v případě kterékoli jiné služby, neaktivních, neboť byly vytvořeny jen na zkoušku. Mnoho dalších bylo svými uživateli opuštěno. A konečně některé účty jsou vytvářeny účelově. Buďto jako duplicity pro stejné fyzické uživatele, nebo jako výchozí body pro spam-boty. To ale nic nemění na faktu, že počet reálných uživatelů QQ z něj dělá obra. A rozsah služeb, které nabízí, QQ posouvá z tradičního světa Instant Messagingu spíše směrem k sociálním sítím. QQ je tak velkým, významným a neignorovatelným hráčem na trhu, zvláště vezmeme-li v úvahu, že jeho výrobce je veřejně obchodovaná akciová společnost.

Bezpečnost…

IMQQ obdobně jako jiné IM sítě existuje v podobě autorizovaných a neautorizovaných klientů. Autorizované verze jsou v současnosti k dispozici pro Windows a pro OS X (a v mobilní podobě pro S60), ve vývojově „opožděné“ verzi pak pro Linux. QQ je typický adware se všemi nedostatky, které to sebou nese. Některými bezpečnostními nástroji je, respektive byl označován jako spyware (bylo to dáno přístupem k reklamnímu softwaru, který je ale pro čínské aplikace typický, a ostatně, nic si nezavdá ani s výše jmenovaným Gadu-Gadu). Oficiální klient trpěl a trpí i dalšími nedostatky. Konzumuje (konzumoval) množství systémových prostředků zejména ve verzi pro Windows, starší verze byly málo stabilní, na výkonu se podepisovala integrovaná reklama. Komunikační protokol byl proto implementován do mnoha vícesíťových klientů (Miranda, Pidqin, Adium na OS X atd.), kde samozřejmě nelze používat všechny možnosti, které systém nabízí. Nad oficiální verzí navíc neustále visí podezření, zda systém nevyužívá čas a prostředky svých klientů například k distribuovanému počítání. To ale drtivé většině uživatelů nevadí.

…a byznys

A nejen, že nevadí. Mnoho uživatelů QQ je dokonce ochotno platit. Jak již bylo zmíněno, provozovatelé nabízí celou řadu služeb s přidanou hodnotou. V roce 2007 údajně placených služeb využívalo přes 60 % ověřených uživatelů služby, což by bylo zdaleka nejvíce z podobných systémů. Provozovatelé, společnost Tencent, se nikdy netajili svou snahou dostat peníze z koncových uživatelů a obdivuhodně se jim to dařilo i tam, kde všichni ostatní selhávali. Základní registrace i klient pro QQ je zdarma (chtělo by se říct, že „samozřejmě“, ovšem samozřejmé to ani zdaleka není – mezi léty 2002 a 2003 si totiž Tencent nechával platit za registraci účtu). Jinak je ale možné si zvolit z celé řady možností členství podle toho, které služby s přidanou hodnotou chceme využívat. Kromě toho Tencent provozuje virtuální platební nástroj „Q Coin“ umožňující faktické mikroplatby za další služby s přidanou hodnotou – třeba za avatary. Zde stojí za zmínku jedna věc. Jak možná pamatujete i z českých médií, díky enormní popularitě Q Coin se tento virtuální platební prostředek stal v některých částech Číny a u specifické klientely (rozuměj: teenagerů) de facto reálnou měnou, za níž bylo možné nakupovat skutečné zboží. Odezva ze strany úřadů na sebe nenechala dlouho čekat, ale poslední dobou celá věc poněkud usnula. Proto předpokládejme, že se byznys se státním monopolem na peníze „nějak domluvil“.

I když aktuální údaje nejsou k dispozici, je zřejmé že se společnosti Tencent daří pomocí svých služeb, mikroplatebního systému, a naprosto samozřejmě placených „nadstandardních“ vlastností účtů dolovat peníze z pokladen svých uživatelů. Když tuto schopnost, která je v současném světě IM a sociálních sítí obdivuhodná, zkombinujeme s enormní velikostí uživatelské základny, nezbývá nám, než se ke službě, která původně „jen“ kopírovala ICQ (samo v získávání hotovosti od uživatelů snaživé, leč neúspěšné) stavět mírně řečeno obdivně. I v jejich současných hranicích.

Expanze

Úspěch IMQQ je do značné míry dán stejnými faktory, kterými kdysi Gadu-Gadu uspělo v Polsku. Tvůrci se rozhodli svůj produkt upravit pro přesně definovanou klientelu s odhadnutelnými zájmy, zvyky, společným jazykem. To zvyšuje pravděpodobnost rozšíření mezi cílovou skupinou, ale současně stanoví mantinely další expanzi. Čínským specifikem je, že autoři původně okopírovali různé užitečné funkce jinak vzájemně soupeřících IM systémů, a spojili je do svého vlastního, jediného nástroje. Na rozdíl od konkurujících si IM sítí pak svůj produkt okamžitě zpoplatnili. Současný stav je ale takový, že QQ obsahuje celou řadu původních vlastních služeb. A na tom se také zakládá jeho pokus o mezinárodní expanzi. Některé části, přesněji řečeno produkty ze „světa QQ“ jsou totiž nabízeny v dalších asijských zemích, ale například i v USA (partnerem není nikdo menší než AOL), ve spolupráci s místními firmami. Produkty jsou pak přizpůsobeny místním specifikům, což umožňuje jejich přijetí místními uživateli. Je však potřeba dodat, že těžiště celého obchodu je (alespoň prozatím) pevně svázáno s Čínou.

BRAND24

Závěr

Podle našich odhadů (a nepřesného měření založeného na vyhledávacích schopnostech klienta v základní verzi) je v síti IMQQ registrováno přibližně 700 uživatelů z České republiky. Je to kapka z moře. Je však možné si velmi snadno představit situaci, kdy Tencent najde cestu na český trh. Nabízí se například možnost bundlování klienta k laciným, neznačkovým, ale chytrým a použitelným mobilním telefonům, které, ať se vám to líbí nebo ne, začínají již nyní zvolna dobývat náš trh. Je také faktem, že obchod s čínskými partnery začíná jako celek nabírat značných rozměrů. A tomu se musí přizpůsobovat také komunikace s nimi, přičemž QQ je (v enterprise verzi) pro ně jednou z přirozených cest.

Ať tak nebo tak, obr, který existuje za našimi globálními humny, si zaslouží mnohem více pozornosti, než je mu doposud dáváno. A měli bychom mu ji věnovat sami dříve, než si ji začne vynucovat.

Byli byste ochotni používat v rámci svého IM placené služby?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je sociolog, odborný publicista, poradce, a lektor.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).