Názory k článku
Quo vadis, webmasteři?

Když skladba začíná jako tiráda, můžeme očekávat, že se buď zadusí v kakofonii svého vlastního echa, což se přihodilo zde, anebo že se bude rozvíjet jako pivoňkový květ, jenž nás uchvátí hned několikrát: rozevíráním samým, barvou okvětních lístků, tvarem hlavy květu a v neposlední řadě i výraznou vůní.

Ale dost už zahradničení! Možná mě budete chtít umlčet poukazem na mou konceptualistickou školu s didaktickým sklonem, ale troufnu si tvrdit, že přínosnější by pro nás byl rozbor jednoho případu z masa a kostí, kde by bylo lze poukázat na jemné odvažování ingrediencí (20 dkg kompatibility, 3 dcl bezpečných barev, utřít se špetkou standardu, mírně podusit na stylu, pak zalít designem a podávat srolované v tabulkách). Takhle jste jen vyměnil školský system za modelový, čímž jste svoji školu dokonale popřel.

Neexistuje (neměl by) web s jediným cílem. Jako vyznavač geštaltového proudu byste měl vědět, že nic není tak snadné, jak se zdá. ;-)

Od cesty: Nejsem latiník, ale nevyjadřuje náhodou »quo vadis« singularitu?

Dobré jitro!

Máte naprostou pravdu, vadis je opravdu singulár. Přeci jen od mých studií latiny uběhle již pěkná řádka let. Mea culpa, mea maxima culpa!

Co se týče větší hodnoty praktického příkladu, máte samozřejmě pravdu také. Snad někdy příště...

Hezke, s tim, ze zakaznika musim poucit, souhlas.
Ale kde je neco vic ? Priklad ? Rozbor nejakeho webu ? Nemam na mysli tu diskusi o bb-www. Co alespon rozebrat modelovou situaci ?

Rekl bych, ze ten clanek vazne vznikl na zaklade nasi diskuse o bb-www a tudiz jeho duch bude trosku nepochopitelny pro jedince co se teto diskuse nezucastnili.

Ale mozna taky jen tak kecam po ranu z toho desnyho vedra, tak si me vubec nefsimejte :)

Kdyby autor clanku vice myslel, tak by prisel na nekolik veci / a kdyby mel vice zkusenosti/:

a/ Weby statni spravy - Nejsou lacinou zalezitosti ani po graficke strance a vetsinou jsou dohazovany znamym ci podplaceny jako kvalitne placeny kseft.

b/ Prirovnani architektury - Architektura je architektura, stejne jako zemedelstvi je zemedelstvi ... Dokazu se jen zasmat, kdyz jeden predseda druzstva hovoril v televizi o filozofii brambor a stejne se smeju i filozofii internetu. Ve funkcionalismu byl design povysen na funkci a obe slozky /fce a dsgn/ meli ruku v ruce, protoze clovek ma rust nejen po horizontale ale i po vertikale.

c/ Rozdeleni skupin designeru - Podle clanku bych patril do posledni, jsem student. Pracuji jako webdesigner pro dve velke firmy a pro dve stredne velke. Webu rozumim jako malokdo a to i po logistice /kolikrat se mi stane, ze neco na ni upravuju/. Rozhodne mi nechybi ani vnitrni disciplina ani zodpovednost. Takova narceni by si autor mohl schovat. Ostatne pochybuji, ze delal statisticky pruzkum ...

d/ Za naprosto scestny nazor povazuji rovnici kvalitni grafika = narocna /datove/ grafika , to nebudu ani komentovat.

e/ Podivejte se adresu autorova mailu - naskoci vam husi kuze a pochopite proc zavrhuje webdesign.

Kdyby Jirka trosku vic studoval a min se snazil kecat do webdesignu tak by vedel:

A) Poznamky se v cestine (a i vetsine jinych jazyku) oddeluji pomoci zavorek a ne lamatek.

B) To same plati o seznamu, i kdyz tam se da pouzit i carka, strednik, dvojtecka ale lamatka sem jeste nevidel.

C) Nevim proc nadava na web Marka Prokopa ktery vypada solidne (viz dale) narozdil od webi czi.cz ktery je delan na fixni velikost, popup menu je vedle jak ta jedle, ramecek je na pravy strane zlomeny v pulce, na seznam klientu je tam pouzit Flash, odkazy na anglickou a nemeckou verzi jsou nefunkcni (proc jsou pres javascript je beyond me) a svetle sede pismo na bilem pozadi je o oci. Nemluve o "vykradeni" loga od Microsoft Outlook.

D) Pokud webu Jirko rozumis jako malokdo tak proc tvuj nefunguje (viz C) a vetsine funguje?

E) Pokud veris tomu ze vsechny zakazky vlady jsou svindly tak se probud, komunismus uz pres deset let neni a jediny duvod proc se nic nezmenilo jsou lidi jako ty co apriori predpokladaj ze se nic nezmeni a vykaslou se na to.

A/ nemame-li se do ceho strefovat tak se strefujem do autorova zpusobu vyjadrovani - co ti mam na to rict, slovicko "kecat" si propriste odpust, nebo na tebe ani nebudu reagovat

B/ viz predchozi

C/ CZI neni muj web, pouze pouzivam sluzbu jeich mailu, nachapu proc fixni velikost je zavadou - aha tobe se taky doma roztahujou obrazy podle steny a text knizky podle sirky stolu, grafika je jednou dana zalezitost a nevim proc by se mela menit podle velikosti, videl jsi nekdy rozliseni pres 1024 px - asi ne jinak by jsi tohle nenapsal

D/ opakuji se, ale web CZI neni muj web

E/ nerekl jsem ze vsechny, a probud se ty ... ja mam kamarada na uradu vlady a vim o cem mluvim oproti tobe

a jenom dodatek ... jirka jiz dostudoval a ma titul a ve studiu pokracuje ... tim se ovsem jirka neohani titulem ani vysokou skolou, jenom upozornuje ze zas az tolik studovat jiz nemusi ...

Vážený kolego, já jsem Vás přeci nenařkl z nedostatku disciplíny a zodpovědnosti ani z jiných špatných vlastností. Jen jsem identifikoval jednu typickou skupinu lidí, kteří tvoří webové stránky. Nemohu za to, že jste sám sebe jaksi automaticky do této skupiny zařadil. Nikde nepíšu o tom, že do ní automaticky patří každý student :-)

Mimochodem, jedním projektem pro státní správu jsem strávil déle než 5 let. Myslím tedy, že tyto konkrétní zkušenosti mi tak zcela nechybí ;-)

bod 1 : To bylo ohrazeni proti bagatelizovani a nepodlozenym datum. Netvrdte mi, ze jste investoval do sociologickeho pruzkumu cas a penize.

bod 2: Ano, sluzba ve statni sprave da cloveku to nejlepsi mozne a proto v jejich radach najdeme elitu naroda. Ohrazeni proti nezkusenosti se statni spravou bylo adresovano proti jerrymu - priste ctete pozorne.

bod 3: Nerikam ze proti vasemu clanku brojim, v mnohych nazorech jsem zajedno. Vadi mi povrchnost pristupu a zminene bagatelizovani. Urcite jste mel logiku na skole, takze jsem-li student, tak patrim do mnoziny studentu ne proto ze se tak citim, nybrz protoze jim jsem ...

K bodu 1: Bohužel nevím, co máte na mysli. V článku žádná data uvedena nejsou, což mu ostatně mnozí právem vyčítají. Těžko lze ovšem hovořit o nepodležených datech...

K bodu 2: Reagoval jsem na Váš první příspěvek (tedy nikoli odpověď Jerrymu), ve kterém píšete "kdybych měl více zkušeností" a vzápětí o tom, jak to chodí s projekty ve státní správě. Pokusil jsem se Vám tedy naznačit, že nějaké zkušenosti mám. Mimochodem, ve státní správě jsem nikdy zaměstnán nebyl (když nepočítám dobu před rokem 89, kdy byla "státní správa" tak nějak všechno). Působil jsem však několik let ve vedení projektu pro státní správu na straně dodavatele. Ne že bych měl být na co pyšný, veškeré odsudky předem akceptuji ;-), ale přeci jen je to lepší, než pracovat na nějakém ministerstvu přímo.

K bodu 3: V článku zcela konkrétně píšu: "Tito autoři se k webdesignu dostávají většinou ještě během studií a postrádají tedy základní vlastnosti, zkušenosti a návyky řemeslníka." Ani s veškerou logikou, kterou jsem vybaven, mi z toho nevyplývá, že hovořím o všech studentech. Možná jsem na tom s logikou ale špatně ;-)

toto je muj posledni prispevek, protoze si pripadam jak v parlamentu:

1/ ale ano ve vasem clanku data jsou, alespon demograficke deleni do tri skupin vyzniva jako sebejista analyza ...

2/ ano, to vam nikdo nebere

3/ hmm a co takhle pouzit kvantifikator kdyz jste webdesignery tak bezvadne rozdelil do tri skupin, ja vam z oleje vypracuju dalsi tri skupiny ... prezentujete to jako pravdu, ale jsou to ciste vase dohady. a mozna by stacila formulace : nekteri z techto autoru ... pripomina mi to clanek v novinach v nemz se zrovna pise ve spojitosti s dagmar havlovou. clanek zacina slovy: verejnost je pohorsena ... ja myslim taky patrim do verejnosti, ale pohorsen nejsem ... je mi to jedno a je to problem pani havlove ...

ad 0/ Zaplat pambu :-)
ad 1/ 2/ 3/ no comment .

A k autorovi puvodniho clanku: Souhlas!

Ano, lépe bych to nenapsal. Je to ale jen proto, že je to takové tlacháníčko o ničem, s nímž těžko může soudný člověk nesouhlasit. Ale informační hodnota nic moc. S názory lze polemizovat, s vatou to moc nejde.

Nesouhlasím, že by se jednalo jen o "tlacháníčko", nicméně jistě by bylo zajímavější rozebrat konkrétní případy. Nicméně v tomto směru zase chápu autora článku, protože jak vybrat zrovna toho a ne onoho ke kritice.
Myslím, že o účelnosti, formě a informační hodnotě stránek v první a poslední řadě rozhodují jen a jen návštěvníci stránek. Teoretizování není, myslím, na závadu, ale skutečným ukazatelem byli, jsou a budou uživatelé (návštěvníci). Proto trend formy a struktury webových projektů lze více či méně zjistit pouze ze statistických průzkumů. Myslím, že objektivnější metoda zatím neexistuje.
Pokud budete provozovat e-shop s vysokou grafickou úrovní a využitím nejnovějších webových technologií a nikdo si u Vás nekoupí ani šroubek (kolik už takových bylo ?), bude to k ničemu. Prostě si myslím, že ve hře je mnoho různých faktorů, než aby bylo možné je všechny analyzovat a vytvořit tak nějakou představu ideálních stránek.
Upozorňuji odborníky, že jsem v této oblasti takřka laik a snažím se jen pohlížet na věci "selským rozumem", nicméně nějaké zkušenosti s provozem našich úzce specializovaných stránek jsem již pochytil :O).

Váš "selský rozum" je naprosto perfektní! Velmi dobře jste vystihl, o co ve webové tvorbě jde. Klíčový je cílový efekt (prodané šroubky) a nikoli prostředky. Jakmile se prostředky stanou cílem, je to špatně.

Dovolím si teď malý úkrok stranou a navážu jím snad i na diskuse k některým předchozím stránkám.

Tvůrci a zadavatelé webových projektů podle mého názoru uvažují příliš "staticky" - tím nemyslím nedostatek různých animovaných a interaktivních prvků. Mám na mysli i v článku uvedenou představu webu jako lepšího letáku, tvořeného jedinou vrstvou, ve které jsou pohromadě data i jejich prezentace.

Směřuji k myšlence oddělení datové a prezentační vrstvy.

Jde o oddělení FORMY prezentace od prezentovaných DAT. Není to samozřejmě univerzálně použitelné řešení (často se neprezentují žádná data ale pouze forma), ale je výhodné k tomu, že mohu tytéž informace poskytnout alternativními způsoby (tj. jak s bohatou grafikou, tak čistě textově) a přitom data udržuji na jednom místě.

Vymýšlení a implementace takového projektu je ovšem dost náročná a zpočátku zdánlivě "pomalá", ale pokud dělám něco většího, co má mít delší životnost, tak se myslím bohatě vyplatí. Kromě toho si při analýze struktury a architektury takto založeného projektu lépe ujasním, co vlastně chci.

Cesta k takovému projektu také předpokládá spolupráci poučených "výtvarníků" (na prezentační vrstvě) a "techniků" (na datové vrstvě).

Nebudu to tu dál rozebírat, jenom upozorním na několik klíčových slov: XML, XSLT, empatie.

Pavel.

Právě jste vymyslel vymyšlené = www.epus.cz

Pročpak spousta odkazů z www.epus.cz míří na server www.comin.cz? Jde patrně o nemístné zviditelňování. Taky bych si sem mohl vložit spoustu odkazů na svoje stránky :-))

Jako první krok by stačilo, kdyby webdesignéři dodržovali standard HTML, podobně jako stavební firma dodržuje určité bezpečnostní normy.;)

Nestacilo protoze narozdil od fyzikalnich zakonu ktery maj vsichni stejny Netscape (4.x a mozilla i v 0.9) si s tim co je presne podle standardu neporadi. IE si sice delal svoje standardy, ale sel cestou rozsirovani a ne prepisovani jako Netscape. A ted uz uplne pominu Lynx, Links, Operu (ktera se za sebe stydi a umi jen HTML, DOM ji nic nerika) a jim podobny.

Neni mozne dodrzovat standard, ktery neni dodrzovan samotnymi prohlizeci (zejmena NN 4.xx).

Tím chcete říci, že stránka, která je validní HTML 4.01, se nezobrazí v NN? To je trošku odvážné tvrzení. Prohlížeče samozřejmě nabízejí různá rozšíření HTML, ale nikdo nenutí autory stránek k jejich používání.

Jo tady se musim Mirka zastat, ma pravdu. Dokonce mam smutnou skusenost ze validni HTML v neckach zpusobi spusteni jeho Feedback Agenta.

Skusim prolizt stare zdrojaky, mozna to jeste nekde vyhrabu.

Jasne :) pokud se budeme bavit o NN6 (Mozille jakykoli verze) pak ma chybicku v pocitani pozic (proste obcas jako parenta vezme dokument misto parent elementu) a o NN 4.x se snad ani bavit nebudem, nebo jo? Pak jediny slovo - tabulky. Samozrejme tohle sou chyby na ktery sem pri designu narazil ja (resp. na ktery sem narazil a nebyl schopen obejit), pokud by sme chteli jit do tuhyho tak klidne nejaky to validni HTML 4.01 strict napisu a postnu :)

Bohuzel jsem dalsi, kdo musi toto chovani potvrdit.
Stranka validovana na validator.w3.org a Netscape,
v te dobe verze 4.5? jaksi nic.

Nic takovyho jsem nerekl, i kdyz situace, kterou popisujete, muze nastat. Jde mi o to, ze takova stranka se nezobrazi tak jak by podle standardu mela.

To ani nemůže, protože standard HTML nedefinuje, jak by se měly jednotlivé elementy zobrazovat. Většinou pouze říká, jak se obvykle zobrazují, nebo jak mohou být zobrazeny.

Jazyk HTML není navržený k tomu, aby se s přesností na jeden pixel určilo, co kde bude, jak bude velké písmo apod. Podle mého názoru je právě největší chybou většiny webdesignerů snaha o stránky, které lícují na jeden pixel. K tomu zkrátka nebylo HTML navrženo, nehodí se proto a celkem pochopitelně stránky vypadají trošku jinak v IE, NN, Opeře, Lynxu atd.

Situaci mohou zlepšit CSS, které už mají definovaný alespoň jednoduchý formátovací model. Problém je v chybné implementaci CSS ve starších prohlížečích a v tom, že implicitní formátovací vlasnosti pro HTML elementy má každý prohlížeč trošku jiné.

Podle mého názoru právě tato nedůslednost normy HTML způsobila tento chaos. Lidi si nenechají líbit rozšířený formát pro šíření informací pouze na úrovni struktury. I když to v normě nebude, tak vzniknou rozšíření.

Myslím si, že W3C si to uvědomila, a nepustila XML bez nástrojů pro vizualizaci (styly, apod.). Jinak by XML zase dostalo proprietární rozšíření.

Nenazval bych to nedůsledností normy. HTML bylo navrženo tak, aby příliš nezáviselo na použitém koncovém zařízení a jeho schopnostech nemůže proto definovat žádný přesný formátovací model.

Chcete-li mít přesnou kontrolu nad layoutem a designem je lepší použít jiný formát než HTML - třeba PDF. V PDF si můžete vše přesně rozmístit, fungují v něm odkazy, lze do něj zařadit formuláře a odesílat je skriptu na serveru ke zpracování, můžete v něm klidně použít JavaScript na různé efekty a doplňování formulářů. V PDFku můžete mít samozřejmě i další informace - audio a video sekvence, PDF lze standardně šifrovat i opatřit digitálním podpisem.

Zkrátka každý formát se hodí na něco jiného.

Jediné, co si W3C uvědomilo, bylo to, že lidi nechápou, na co se HTML hodí a na co ne. XML oproto zcela vynechává jakéjoliv informace o formátování a jde především o sémantiku. Jedině tak snad nikde nebude chtít přímo do XML stránky psát definici jejího vzhledu.

Vzhledem k současně používaným prohlížečům, se stejně musí XML ještě na serveru převést do HTML (příp. HTML+CSS) a na straně klienta to není žádný pokrok.

Zdravim
podporil bych J.Koska. HTML opravdu neni pro presny formatovany vystup ala DTP. NIKDE to neni napsano a NIKDO to taky nikdy netvrdil(W3C). Vzhledem k tomu ze kazdy browser interpretuje treba velikost pisma jinak tak je to i nemozne. Ale NENI to chyba, proste norma to dovoluje. Myslim, ze nema cenu chtit po HTML vlastbosti co nema.

Zvykne sa hovorit, ze "Zakony su na to, aby sa porusovali". V tomto uhle by som videl aj optimalnu tvorbu stranok. Prdrziavajuc sa standardu sa moze tvorit web, ale malymi kluckami sa dosiahne kompatibilita pre vacsinu browserov (IE, NN, Mozilla,..).
Myslim, ze najlepsie je tieto skusenosti nadobudnut praxou a neustalym vzdelavanim. Zaciatocnici by vsak ako prvy krok opustit WYSIWYG html editory a vnorit sa do tajov hardcodingu. Pri zaciatkoch nie je zla metoda pokus-omyl, kde clovek velmi rychlo uvidi co konretny prehliadac webu "zozere" a co nie.

Panove, ja to nevim, ale kdyz tu tak o tom diskutujete, vy to vedet musite, takze mi to jiste alespon jeden z vas reknete. Netscape verze 4.x o sobe tvrdi, ze plne podporuje HTML verze V. Kolik je V ?

Abychom mu tady nevycitali, ze neumi spravne neco, o cem ani netvrdi, ze to umi ...

Musím výrazně podpořit názor autora článku, že nejhorší tvůrci stránek jsou (mnoha-letí) studenti. Jeden příklad ze zápočtového testu, který letos snadno vyřešili všichni - až na těch pár studentů, kteří si právě tím přivydělávají:
Které znaky (a z jakého důvodu) se zobrazují špatně zde. Šlo by věc napravit?
(Konec otázky pro studenty.)

ja fim, ze by to nemelo byt, ale koukam, ze nekdo nekoho chytil na svestkach a tak trosku mi to dela radost :)))

Je dobre psat HTML stric doc, ale je tez dulezite mu rozumet :)))

Odpoved : charset=windows-1250 :))

Vaši radost vám nikdo nebere. Problém je ve skriptu, který mění kódování češtiny (saczech), a který neumí přepisovat meta-tag. Jistě by bylo lepší použít nějaký systém, který to má vyřešené (např. csacek). Vzhledem k tomu, že nejsem správce serveru, změnit to nemohu, a současné řešení je ze všech špatných nejméně špatné (většina klientů informaci o kódování přečte z meta-tagu a stránku zobrazí korektně, spouštět dnes již zastaralý skript pro změnu kódování tak není potřeba).

Přece jen musím říci, že jsem dostal více zajímavých odpovědí, jako:
Zadat (svým) studentům opravu za domácí úkol.
Zrušit úplně výběr kódování češtiny.
Překódovávat kopii welcome.html, kde by vůbec nebylo <META ..>

Ovšem odpověď "nepoužívat pro zastaralost", tu jsem tedy - až do teď - nedostal.

http://www.kosek.cz/cgi-bin/toISO-8859-2/index.html je zajímavá adresa, ale nelze se k ní dostat jinak než přes výběr češtiny ze stránek Jiřího Koska. Na nich se mi čeština vždycky zobrazila správně, takže jsem překódování nepoužil. Stejně jako je nikdy účelně nepoužil nikdo, kdo neměl problémy s češtinou.
Jsou dva typy prohlížečů:
1. rozumějící meta tagům http-equiv="content-type"
2. nerozumějící těmto meta tagům
V prvním případě není třeba používat překódování
V druhém případě je skvělé, že se překódování nabízí.
Jedná se tedy o umělý příklad, neskutečnou adresu, na kterou se nedá rozumně dojít (leda snad z nějakého vyhledávače). Její použití v testu je sporné.

Ale ti studenti (konkrétně tedy pan Kosek, aby to všem bylo zřejmé) jsou zase výborní učitelé!

S tim nemohu nic jineho nez souhlasit !!!!

Ja nefim jestli je p. Kosek dobry ucitel, ale pise dobre knizky, do kterych se koukam jeste dnes :)

---> Z hlediska pragmatiky jazyka, musel bych na takto položenou otázku odpovědět, že zde se znaky špatně nezobrazují, jsou naprosto v pořádku. Pilovitý efekt vznikl tím, že jsem vyřadil z provozu antialiasing. (Jinými slovy: otazka je špatně položena.)

---> Z hlediska ortografie českého jazyka by odpověď musela znít: PARSE ERROR at line XY char YZ: "?" expected.

---> Pokud byste od studenta předpokládali, že bude s to eliminovat předchozí dvě chyby v zadání, mohl by také odpovědět, že po správném zadání URL se znaky zobrazují dobře, nechť si examinátor opraví šotka.

---> Můj osobní tip je zrušit a uvádět _správně_ kódování přímo v hlavičce HTTP).

Je to sice trochu podivný způsob výuky přes Lupu, ale přesně toto provizorně stačí. Oznávám, že otázka byla položena nevhodně. Naivně jsem si totiž myslel, že někdo ze studentů zaběhne po testu (v půlce května) za Jirkou Koskem a řekne mu, aby do 76 řádku cgi-skriptu připsal ještě za $mime{$ext}; charset=ISO-8859-2, abych na příštím (stejném) testu vypadal jako blbec, který zadává hlouposti.
Pokud někdo znáte lepší způsob, jak studenty na VŠE naučit alespoň trochu programovat, tak mi ho řekněte. - I když bych se dost divil, že jinde by uměli studenti informatiky lépe programovat než diskutovat.

Pouze mi není jasné, jak u nás někdy zvláneme UTF-8 a XML, když na tolika místech jsou chyby v kódování češtiny. Jedině tak teoreticky to u nás zvládneme se o tom naučit zasvěceně diskutovat.

Pokud někdo znáte lepší způsob, jak studenty na VŠE naučit alespoň trochu programovat, tak mi ho řekněte.

Pro studenty VŠE jsou určitě přínosnější předměty katedry informačních technologií než katedry informačního a znalostního inženýrství. Pokud se už ale máme vzdělávat v technologiích (a já myslím, že je to určitě dobře), tak pak bych byl raději kdyby to byly technologie moderní. Třeba mě tady někdo přesvědčí - v čem je lepší telnet oproti WWW při přístupu do informačního systému knihovny (nebo čehokoliv jiného)?
BTW: Lupa je překvapivě skvělá platforma pro diskusi učitelů a studentů o tom, jak a co vyučovat :-))

Telnet je na kazdem pocitaci, rozhrani knihovniho systemu se v nem snadno ovlada, odezva je rychlejsi, moznosti napr. zadavani vyhledavani daleko pruznejsi, objem prenasenych dat mnohokrat mensi.
Telnet.org - the protocol for the next millineum...

Myslím, že jako blbec vypadat nebudete. Kdybyste si pečlivě přečetl můj dřívější příspěvek, snad byste pochopil, že skript pro změnu kódování nemohu změnit. Ještě dlouho tak budete mít možnost ostatním ukázat, kdo je blbec. Howgh.

Hmm, a proc to proste neopravit? To jest vyhazet prekodovani, ktere uz je dneska stejne skoro zbytecne a opravit site ? Stejne urcite jedete ze sablon, takze kod je vsude stejny a takovyto maly zasah nebude urcite problem ? Na webu je spousta utilitek, ktere vam toto proste replace udelaji. A myslim ze i vi to zvladne. A na MS lze pouzit treba UltraEdit nebo WinVi. A co se tyka preadresace URL, pokud mate moznost ovlivnit 404 error, tak je to jednoduchem presmerovavacim scriptu....

Překódování je opravdu dnes téměř zbytečné. S jednou výjimkou. Pokud má někdo spuštěného textového klienta na terminálu, který nemá český font, je celkem užitečná možnost získání stránky v ASCII. Takových uživatelů je sice mizivé procento, ale jsou, a není důvod proč jim tuto možnost brát.

Stránky se negenerují ze žádných šablon, všechno jsou statické HTML stránky. K těm starým byly hlavičky a patičky přidány skriptem, ty novější jsou generovány z XML (DocBook) a hlavička a patička se při převodu přidá sama. Vzhledem k tomu, že na údržbu a aktualizaci mého webu mám čas tak asi 30 minut měsíčně, u této neelegantní metody ještě asi dlouho zůstanu.;( Kdybych měl 14 dní času, klidně všechny stránky převedu do XML a napíšu XSLT styly pro generování Webu s lepší navigací a v několika formátech. Zatím 14 dní času nemám. ;(

V každém případě, já osobně dávám přednost Emacsu;)))

Treba Vam ted pro zmenu poradi Pavel Korber, jak situaci vyresit.
To jsou takove polopravdy, co tady J.Kosek pise!

Nevím, kdo komu by měl radit. Vím jenom to, že stránky Jirky Koska jsou plně funkční a plné zajímavého obsahu. Mimochodem, kdyby nebylo Koska, tak by polovina lidí dnes nevěděla, co je XML nebo PHP, HTML, WAP atd. etc. Proč by si měl nechat od někoho radit?
Rozhodně by si neměl nechat radit od nějakého J.Kastla, který neumí psát mezeru za tečkou a který podle všeho ani nemá svoje stránky. Nebo se za ně stydí?

Omlouvám se za ostřejší tón, ale ty "polopravdy" mě dostaly do varu.

Proč by si pan Kosek nemohl nechat poradit od kohokoli? I kdyby pan Kastl byl třeba "jen" uživatel, tak má pravdu v tom, že prostě ten modul na změnu kódování nefunguje zcela korektně (respektive funguje, ale autor by měl zapomenout na dotyčnou metainformaci v HTML, když ji jeho SW nepodporuje).

Pan Kastl si od Vás nechá poradit, aby dělal mezery za interpunkcí, a Vy si zase necháte poradit od Jirky Koska o XML. Je to takovej pěknej koloběh. :-) Co by za to jiný lidi dali, kdyby měli tak pěknou zpětnou vazbu od uživatelů!

Od boku: Kdybych si nepřečetl o PHP od Jirky Koska, třeba bych si dynamický stránky objednal u profesionálního programátora (třeba Jirky Koska ;-) a věnoval bych se studiu a nestal bych se tím "věčným studentem", o kterém se tak pohrdlivě vyjadřuje pan Kastl. Všechno se všim souvisí.

Pro méně chápavé bych dodal, že problém s češtinou se netýká jen "ubožáků, kteří nemají na pořádný operační systém", ale také třeba našich spoluobčanů, kteří se shodou okolností octli dočasně (nebo trvale) mimo ČR. A to byste se divili, jak se najednou člověku změní pohled na věc, když sedí před řeckými Windows...

o ničem

> Povšimněme si také toho, že skutečný účel a další cílové parametry vždy leží mimo dílo samé.

No, ted nevim, zdali se to tyka webdesignu nebo architektury, ale zase bych diskusi nepretezoval prilisnou ortodoxii -- "skutecny ucel" je zavadejici vyraz a rozhodne je to spis komplex, nez jasne definovatelna zalezitost. Dobra architektura je priznacna skloubenim funkce s estetickou hodnotou (formou), pricemz to, co se dostava do katalogu a ucebnic, jsou stavby, u nichz je podil esteticke hodnoty o dost vyssi nez je bezne.

"Strohost" funkcionalismu byla samozrejme zaroven estetickym programem (odvrat od ornamentu, atd.), ne nejakym primitivnim zduraznenim funkce. Proto je v ucebnicich Muellerova vila a ne cinzak z ctyricatych let.

Webdesign proste patri do oboru grafickyho designu, a tudiz ohled na prezentaci neni samoucelny, a to rovnez ne v pripade statnich webu. Chyba je v tom, jak napsal Petr Stanicek do konference, ze se absurdne stavi proti sobe, ze "web je bud hezky, nebo bezbarierovy". To se pak neda nic delat...

konecne rozumne slovo a je videt, ze i porozumneo funkcionalismu, potazmo konstruktivismu a purismu ....

stroze: webdesign delam 6 let a moje stranka je z roku 1998. uz se asi nezmeni :)

Myslim ze nez se zacne rozebirat princip website takovym zpusobem jako autor clanku, je treba taky vysvetlit ze webdesigner je drcen minimalne ze 4 stran.

1. Zakaznikovi prakticky nejde vysvetlit proc koncipovat jejich web podle tech "spravnych" kriterii. Zakaznik ma totiz svagra a ten ma syna (ktery se v tom tezce vyzna) a "Esli se vam to nelibi pane dizajneeeere tak ja si to necham udelat jinde". Vy krachujete a syn svagra udela website s mickeymousem v logu a psanickem co tancuje lambadu jako link na mail.

2. Webdesigner je straslive mucenej programatorama, nekdy to prekracuej meze zdraveho rozumu - tady vznika otazka kdo by mel mit vic pravdu.

3. Pokud delate web pod hlavickou jine firmy ktera vam sefuje, jste okolnostmi a penezi a lidmi a pracovni prilezitosti donucen vytvorit tu slavnou "prezentaci" s onim mickeymousem. Takove weby se hromadi a vy jako designer si nemate pomalu co dat do referenci aby nebyl z ostudy kabat. (jsem si jist ze tento stav zacal v den kdy Corel vydal tu superobsahlou zbirku clipartu nekdy v 94')

4. U nas je myslim specificky trh a ten vyzaduje specificky pristup k webdesignu. Nedavno jsem uz 2x zmineneho myckeymouse pouzil ja sam za sebe, netlacen nikym a to slo o potravinarskou firmu. Ono totiz jde hlavne o preziti na trhu, kvanta referenci a az na konci je remeslo.

Jinak pokud se nekdo podiva na muj web a uvidi ten des - pripominam ze kovarova kobyla chodi bosa. Pak hodte kamenem.

U nas je myslim specificky trh a ten vyzaduje specificky pristup k webdesignu.

Přesně! A je specifický proto, že většina zadavatelů ještě nechápe, k čemu že ty stránky vlastně jsou. A bohužel i proto, že se jim to většina webdesignerů nesnaží dost důrazně vysvětlit.

Dlouhodobě spolupracuji s několika webovými konzultanty z USA. Záměrně píšu konzultanty a ne designery. Oni totiž neprodávají design, ale úspěšnost stránek. Typický americký zákazník dodá logo, firemní barvy, ukázky výrobků a hafo informací o nich a svém businessu. Pak už do ničeho nemluví, protože dobře ví, že tomu nerozumí a že od toho tu jsou profesionálové.

Úkolem dodavatele je kromě návrhu designu i struktura stránek a jejich kompletní obsah. Firma, se kterou v poslední době spolupracuji nejúžeji také obvykle neúčtuje za čas, který na projektu stráví, ale za to:

• kolik na stránky příjde lidí (součástí dodávky je i propagace a optimalizace pro vyhledávače),
• kolik z nich si opravdu přečte to, co si přečíst má,
• kolik z nich si zaregistruje newsletter (a jsou tedy snado oslovitelní další reklamou)
• kolik z nich pošle prostřednictvím stránek poptávku či objednávku.

Dokud u nás zákazníci nepochopí, že stránky tu jsou od toho, aby vydělávaly peníze a ne od toho, aby se jimi mohli chlubit známým, těžko se tomuto modelu přiblížíme. Jenže ten úkol neleží jen na zákaznících.

To je naprosto v poradku - jist se musi.

Webdesigneru NEBUDIZ vycitano, ze to co ve vysledku dodaji je vuci mnohym bezohledne - pokud si to presne tak klient pral.

Webdesigneru BUDIZ vycitano to, ze se klientovi vubec nezmini o tom, ze jeho pozadavek ma na nej samotneho nejake negativni dopady, ktere si mozna v okamziku vysloveni pozadavku neuvedomuje. Pokud to ale udela a klient presto trva na svem, pak neni co resit (tedy az na to, ze pak opravdu neni co dat do referenci ...).

Webdesignerum BUDIZ DVAKRAT vycitano pokud predchozi zanedbavaji ne z lenosti, pohodlnosti ci obavy ze ztraty kseftu, ale proto, ze si takove dopady vubec neuvedomuji a/nebo si troufaji svevolne posoudit nasledky pro klienta aniz ho s nimi predem seznami.