Hlavní navigace

Radek Majer (TTC): Druhé datacentrum plníme, zájem je i z Asie a Ruska

 Autor: TTC
Jan Sedlák 5. 9. 2016

Ředitel TTC Teleport v rozhovoru pro Lupu popisuje aktuální byznys s datacentry či situaci na zdejším trhu.

Firma TTC Teleport spadá pod skupinu TTC a v Praze Malešicích provozuje dvě velká datová centra. Jejich šéf Radek Majer v rozhovoru pro Lupu mluví o kondici nové i staré budovy, zájmu ruských a asijských zákazníků, datacentrovém trhu v Česku či třeba o tom, proč u nás není žádné skutečně obří datacentrum.

Vaše nové a druhé datacentrum už v ostrém provozu funguje asi půl roku. Jak se mu zatím daří?

Jeden klient, který s námi začínal, se postupně rozšířil z jednoho malého sálu do sálu velkého. Jestli jsem je dobře pochopil, převezli hodně serverů z Nizozemska. Je to zákazník, který odsud provozuje zahraniční byznys, drtivou většinu klientů mají v zahraničí, dělají kolem OpenStacku, úprav Linuxu, virtualizace. Mají plány se dál rozšiřovat. Uvidíme.

Pak připravujeme smlouvy s některými operátory, někteří čekají jenom na to, až se sem dostanou s optikami. I zahraniční operátoři se začínají ptát na podmínky a zajímají se, poptávka vzniká. Ve sdílených sálech pak máme další zákazníky. Teď jsou v chodu tři relativně velká výběrová řízení. Jedna zakázka by měla zabrat dva či tři sály, další je na dva sály. A pak je tady příprava jednoho velikého výběrového řízení, a tam by se jednalo o opravdu velkou plochu v řádech stovek metrů čtverečních.

To by byl mezinárodní klient?

Ne, český. Podle propočtů by zabrali zhruba to jedno celé patro. Dál se k tomu nemůžu vyjadřovat.

Jaká je tedy aktuální obsazenost?

Skoro třetina před finálním doděláním smluv.

Do jednoho malého sálu se vejde 34 racků.
Autor: Jan Sedlák

Do jednoho malého sálu se vejde 34 racků

A jde především o zahraniční klienty?

Hardware, který je dnes namontován, byl předtím především v zahraničí.

Co zahraniční klienty táhne zrovna do Česka?

Když se se zákazníky z ciziny, které máme i v prvním datacentru, bavíme o tom, proč jsou zde, zmiňují několik věcí. Asi nejdůležitější je podpora, kvalita a znalosti lidí. Když takový střední klient v Německu, Nizozemsku a na dalších západních trzích chce natáhnout optiku, zvětšit příkon a podobně, docela dlouho to trvá. Dny, týdny i měsíce. Klienti ze západní Evropy i Spojených států, kteří přišli k nám, se shodují na tom, že u nás, když něco potřebují, postavíme to během několika hodin či mála dnů. Většinu věcí si servisujeme sami a děláme in-house.

Druhou věcí je to, že neustále chodíme a pořád něco optimalizujeme, PUE a podobně. To je pak výhodné pro klienta z finančního hlediska. A za třetí, jsme střed Evropy a naši zákazníci často mají klienty po celé Evropě a v tu chvíli jim dává smysl tady být.

Když se vaše druhé datacentrum otevíralo, říkal jste mi, že by vás dost zajímali i klienti z Asie. Máte nějaké?

Ano, máme od nich poptávky. Jsou to různí operátoři, kteří se chtějí prosadit v Evropě. Také k nám samozřejmě chodí spousta Asiatů, kteří chtějí dodávat a prodávat technologie – racky, šrouby, UPS a mnoho dalšího non-IT vybavení.

Očekáváte, že by k vám a obecně do Evropy nějak masivně začaly proudit asijské firmy? Když teď jsou třeba námluvy s Čínou?

Vidíme to třeba na případu Ruska. Jakmile se tam začaly utahovat legislativní šrouby, poptávek bylo hodně. Teď se v Rusku začalo přitvrzovat ještě více, takže poptávky jsou.

Máte na mysli asijské firmy, které byly v Rusku a nyní hledají místo jinde?

Přesně tak. Pro Asiaty to není moc jednoduché. Ve Spojených státech je nechtějí, v západní Evropě možná někoho. Často jde o různé výrobce, kteří se chtějí dostat na evropské trhy, a tak se dívají po středoevropském pásu, což je pro asijské firmy brána do západní Evropy. Dále vidíme také velké e-shopy, které sem přichází. Ty extrémně tlačí na cenu a třeba Číňané mají dost agresivní obchodní metody.


Autor: Jan Sedlák

Nedávno jste oznamovali, že do nového datacentra půjdou další investice. O co přesně jde?

Jsou v chodu nějaké tendry, a pokud by měly vyjít, nemáme dopředu připravenou veškerou plochu. Musíme nakoupit technologii. U nás nakupujeme po jednom technologickém megawattu, vše je modulární, takže by to znamenalo přidat možná až tři megawatty. Dnes máme připraveny dva. Kdyby vyšlo úplně vše, museli bychom přidat až pět megawattů, v technologiích.

O jakém horizontu se bavíme?

Část snad bude ještě letos. Čekáme na výsledky pár tendrů, budou v krátké době.

Jde o investice v řádech desítek milionů?

Jsou to desítky milionů. Jeden nový modul je zhruba 65 milionů. Kdybychom stavěli čtyři, je to hned čtvrt miliardy.

To je cena, která už je započítaná v celkové částce za celý projekt? Tedy více než 800 milionů?

Původní odhady před realizací, kdyby se datacentrum hned na začátku vybavilo a postavilo celé v plné variantě, byly zhruba těch 800 milionů. Dnes už jsme někde jinde, i kvůli hodnotě eura a podobně. Kdyby se teď mělo vše dodělat v kvalitě, kterou zde máme, jsme na více než miliardě. První dva megawattové bloky, nemovitost a její přestavba, úprava terénu a tak dále, to stálo pod 300 milionů.

Nedávno jsme se bavili o tom, že návratnost takového projektu může být, dejme tomu, šest až deset let. Vidíte to pořád stejně?

Návratnost není nikdy konstanta, reaguje na vývoj na trhu v daném čase. Proto je tam rozptyl mezi šesti a asi deseti lety. Ten stále platí.

A co první datacentrum? Plánujete v něm také nějaké investice, nebo vše poběží tak, jak běží teď?

Objekt se během let stavěl postupně, je tam osm technologických sálů a čtyři rozvodny. Některé technologie jsou 15 let staré a první sály jsou někdy na hraně technického pokroku. Nicméně vše funguje bez výpadků. Je to dáno převážně tím, jak se o non-IT staráme. Máme teď nabídku v DC1 rozdělenu na tři kategorie. První kategorii odpovídá nízká cena. Tam probíhá už jen taková běžná údržba a profylaxe. Klientů, kteří něco takového chtějí, je poměrně hodně. Pak je střed, kde je ještě plný servis a z některých nedávných úprav ještě běží odpisy. A to, co bylo postaveno nedávno, běží v plném výkonu a mnoho let ještě poběží.

V tuto chvíli každopádně nedává smysl dělat nějaké větší úpravy. Pokud by klienti chtěli platit více a pokud by euro spadlo z 27 pod 25, tak by to asi ještě dávalo ekonomický smysl. Stále ale umíme s technologiemi dělat zajímavé věci i v těch starších sálech. To vede k tomu, co už jsem zmiňoval – optimalizujeme na cenu zákazníka.

Jedna z datových místnostní.
Autor: Jan Sedlák

Jedna z datových místností

Od low-costu až po nový high-end?

Přesně tak. Do jisté míry se tím i snažíme profilovat. Spektrum máme hodně široké. Nabízíme rack od pěti tisíc korun až po sto tisíc.

Ze starého datacentra vám odešel Seznam, když se přestěhoval do vlastního objektu. To byl velký klient, podařilo se díru po něm zalepit?

Úplně to zahlazeno není, právě i kvůli tomu, že prostory po Seznamu zbyly v nejstarším sále. Ale klientela postupně přichází, i když to není nic masového. Z hlediska tržeb se to možná jednou bude dát dohnat, ale tím, jak to pluje v čase, to jde těžko dohonit rychle. Ale zase se to částečně vyrovnává v těch lepších sálech, kde Seznam také něco měl a zároveň měl dobrou cenu. Dnes tam jsou klienti, kteří platí trochu víc. Když se to celé spočítá, v horizontu tří, čtyř let to bude „šul nul“.

Samostatné první datacentrum je každoročně ziskové?

Firma je zisková.

Z jakých peněz se investuje rozvoj, druhé datacentrum?

Jsou zde dva hlavní směry. Jeden je vlastní kapitál skupiny TTC a poté bankovní kapitál.

Co teď žene trh dopředu a nahoru?

Rozšiřování. Před časem přišla virtualizace, o které různí Gartneři tvrdili, že půjde o zabijáka kolokačních ploch. Ukazuje se však, že plocha se mohla snížit třeba o 15 procent, ale klientela narůstá. Navíc data přibývají a historická se nemažou, stále někde zůstávají. Prostor se zvětšuje, celé to bobtná. Zákazníci přicházejí, že chtějí nové stojany.

Všechna ta nová datacentra, která v Česku vznikají, snižují ceny. Má to na vás dopady?

Kazí to ceny na trhu. Spirála snižování cen se rozjela.

Mohou za to dotace?

Problém dotací je především ten, že jsou postavené budovy, ale ty projekty nemají trh, nemají zákazníky. A navíc často tu službu neumí skutečně kvalitně dělat, a na to se zákazníci dívají.

Ale ceny to bortí, my jako komerční poskytovatel nemůžeme jít tak nízko. Ale opět se pak ukazuje kvalita. Máme třeba jednoho zákazníka, který byl tři čtvrtě roku pryč a už se zase vrátil. Kvůli kvalitě, podpoře. Zákazníci brzy zjistí, že to není jenom o ceně, napájení a klimatizaci, ale je za tím mnoho v podpoře, nových službách či optimalizaci.

Jak podle vás dopadnou dotované projekty?

Některé už jsou dnes na prodej. Další se zužitkují jinak. Netajím se názorem, že dotace často byly zužitkovány i jinak, třeba na nemovitost datacentrum doprovázející. Takže jestliže byznys nepůjde, přijde čas v těchto objektech vymyslet jiný byznys. Když se neprodají služby datacentra, technologie se odepíšou či rozprodají a udělá se z toho hotel nebo něco takového. Když se na ty projekty podíváte, často je mají lidé, kteří dělali v realitách či podobných oblastech. Jenom se chopili příležitosti, ale zrovna tahle moc dobře nefunguje. Kdyby si pořídili dotovaný jabloňový sad, tak jim ten byznys možná bude fungovat mnohem lépe. Levně by pořídili dotovaný pozemek, zelenou naftu a ještě by dostali dotaci na to jablko.

Chodba se vstupy do jednotlivých sálů.
Autor: Jan Sedlák

Chodba se vstupy do jednotlivých sálů

Požadují dnes zákazníci třeba slevy a vyhrožují tím, že případně půjdou jinam, do levného dotovaného datacentra?

Je to tak. Zákazník pošle poptávky, vezme nejnižší nabídku, jde za stávajícím poskytovatelem a vyděračskou metodou to zkouší. Dnes běžná a častá praktika.

Jak se v takovém případě chováte?

Říkáme, ať jde takový zákazník pryč. Pevný obchodní vztah je o partnerství a dohodě, o tom, že si věříme a své dohody plníme. Už jsme přišli i na to, že jeden zákazník dokument zfalšoval. Mezi poskytovateli se známe a víme, jaké zhruba máme mezi sebou ceny, na toto se přijde.

Kde jsou tedy teď ve vašem byznysu peníze? Co nejvíce nese?

My jsme v tom řetězu telekomunikačních služeb úplně dole. Jsme level 0. Je to v podstatě „rent“ servis. Je to něco na úrovni pronajímání lépe vybaveného bytu. Jak lidé chtějí bydlet v bytě, tak servery chtějí bydlet v datovém centru.

Co zvyšuje marže a zisky?

Další služby kolem. My si třeba zakládáme na monitoringu. Údaje, které vidíme my, může mít i klient, za nějaký drobný poplatek. Klientům umíme dodávat desítky tisíc provozních hodnot našich datacenter. Tím si klient mimo jiné ověřuje, že je dodržováno SLA. Hned vidí, že i parciální část služby není dodávána. Ušili jsme na sebe bič, ale zákazníkovi dáváme možnost, aby byl součástí našeho týmu a viděl, co v naší kuchyni vaříme. Vůči klientům jsme informačně zcela otevření.

Vidíte, že by se v Česku začal nějak více projevovat trend vlastního hardwaru? Přišel už za vámi zákazník s tím, že nějaký vyrobený má a že by potřeboval něco na míru?

Ano, s tím se setkáváme. Ale často to stále zůstává ve standardizované liště, rámu, racku. Pořád je to o 19 palcích. Měli jsme každopádně zákazníka, který používal vlastní skutečně výkonný hardware. Dost často se v tomto směru používají grafické karty na různé paralelní výpočty. Sem tam někdo takový přijde, často jde o nárazové projekty na dva, tři měsíce. Jde třeba o filmaře nebo těžaře virtuálních měn.

Čím to je, že v Česku není alespoň jedno opravdu mega obří datacentrum? O takové velikosti, jaké mají Google, Microsoft a spol.

To je jednoduché. Dělá to naše historie. To, jak se Češi vždy chovali a kam patřili, kde byli a kde jsou dnes. Tak, jak jsme byli vnímáni před 200 lety, jsme vnímáni pořád.

Jak jsme vnímáni?

Když se bavíme s lidmi z Ameriky, jsme pro ně prostě Evropa, oni to moc nerozlišují. Když chtějí někam umístit servery, podívají se na mapu a tam, kde je nejhustší síť datacenter, tam jdou. Pokud Američané dělají obří projekty, chtějí si je postavit na zelené louce. Oni to dělají dobře, zvažují daňové podmínky a tak dále. Dívají se i na geopolitickou situaci, a v tom případě se jim nejvíce líbí v severní části Evropy. Ta jim zároveň i díky stálosti politické nálady a současně díky podmínkám podnebí přijde jako nejlepší lokace. Tyhle firmy často mají namalovanou čáru na mapě přes Evropu a prostor nad čarou jim dává smysl.

Ale co tedy znamená to, že jsme vnímaní tak, jak jsme vnímaní?

My pro Američany nemáme suverenitu. Kam jde plášť, tam jdeme my. Pro Asiaty už jsme trochu něco jiného. My jsme v Evropě a tam oni chtějí, jsme pro ně bonitní. Stáváme se pro ně tranzitní zemí. Pak je tu ještě Rusko, pro které jsme zajímaví, jsme jim i mentálně blízcí. Problém je v tom, že když od nich přijde poptávka, jde o tak obří projekt, který většinou musí být tak rychle hotový, že to tady nejsme schopní postavit. Jsou to fakt velké zakázky. A pro západní Evropu jsme pořád postkomunistická země, pořád nás berou jako před-uralskou republiku, prostě východní blok.

Už jste to naznačoval, ale může situace v Rusku pro tuzemský byznys s datacentry něco znamenat?

Chodí poptávky, jednou za čas přijde něco fakt mamutího. Ovšem s termínem dodání čtyři měsíce. Takže v našich zeměpisných šířkách nerealizovatelné.

Co je to za zákazníky?

Nemůžu o tom mluvit, jsou na to NDA. Ale většinou to má blízko k oligarchům, kteří letí do Česka, Polska a dalších podobných zemí. Jdou po blízkých zemích, bývalých ruských satelitech, které stále ještě dovedou poslouchat. Bohužel Češi, tam, kde cinkne zlato, tam běží. Když v tomto středoevropském pásu Rusové neuspějí, jdou dál, do Německa, Francie, Nizozemska.

Proč Rusové stěhují infrastrukturu ven?

Utíkají s daty. Jsou to konkrétní firmy a uskupení, snaží se migrovat data. Aby nebyla dosažitelná.

Kdyby firmy po brexitu začaly odcházet z Anglie, půjdou k nám?

Spíše někam do Frankfurtu. Pro ně jsme až druhá liga. Nicméně technicky a podporou jsme srovnatelní s těmi nejlepšími na světě. Ale jednoho velkého klienta z Anglie máme.

CIF16

Mohla by nějak pomoci česká vláda?

Funguje tady CzechInvest a docela se snaží. Fungují ale především jako realitka. Nemají technické zázemí a v podstatě prodávají jenom půdu. Na to investoři zase tolik neslyší. Třeba v Anglii vám agentury dokáží zprostředkovat v podstatě cokoliv, to u nás nemáme. Něco takového začíná fungovat i v Rusku, ale tam takové agentury nefungují nezištně. Když chcete získat objemy, běžte do Ruska a s provizí je zákonitě dostanete. Podobné je to v některých asijských zemích, ne ale ve všech.

Našli jste v článku chybu?
Lupa.cz: Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

DigiZone.cz: Skylink Samsung EVO-S příští týden

Skylink Samsung EVO-S příští týden

Podnikatel.cz: Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

Vitalia.cz: Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Vitalia.cz: Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Vitalia.cz: Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

DigiZone.cz: Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Vitalia.cz: Jaký je rozdíl mezi brambůrky a chipsy?

Jaký je rozdíl mezi brambůrky a chipsy?

Vitalia.cz: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

120na80.cz: Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

DigiZone.cz: O2 TV doplnilo kanály HBO v HD

O2 TV doplnilo kanály HBO v HD

DigiZone.cz: Funbox 4K v DVB-T2 má ostrý provoz

Funbox 4K v DVB-T2 má ostrý provoz

DigiZone.cz: ČT začne vysílat z Hradce Králové

ČT začne vysílat z Hradce Králové

Podnikatel.cz: Babišovy firmy a registr smluv. Co odhalil?

Babišovy firmy a registr smluv. Co odhalil?

Lupa.cz: Kde leží hardwarový pupek světa?

Kde leží hardwarový pupek světa?

120na80.cz: Hrbatá prsa aneb mýty o implantátech

Hrbatá prsa aneb mýty o implantátech

DigiZone.cz: UPC má v nabídce Discovery v HD

UPC má v nabídce Discovery v HD

DigiZone.cz: Rapl: seriál, který vás smíří s ČT

Rapl: seriál, který vás smíří s ČT

Podnikatel.cz: Znáte už 5 novinek k #EET

Znáte už 5 novinek k #EET

Podnikatel.cz: EET pro e-shopy? Postavené na hlavu

EET pro e-shopy? Postavené na hlavu