Ušetřete

RE: Jak vydělat na Internetu miliony

Úterní článek Roberta Němce Jak vydělat na Internetu miliony vzbudil velké množství ohlasů -- pozitivních i negativních. Ve stručnosti dodejme, že námětem textu byla roztříštěnost a nekoncepčnost současného e-byznysu. Po přečtení celého článku mi to nedalo napsat pouze komentář a rozhodl jsem se napsat celý materiál.

reklama

Pro ty, kdo článek nečetli, jen v krátkosti: autor zde přišel s „geniálně jednoduchým“ nápadem, jak vydělat na Internetu miliony a to tak, že uděláte databázi restaurací, rozešlete svoje obchodní zástupce po celé republice, budete nabízet všem restauratérům, že je do databáze zařadíte ZDARMA a budete žít pouze z provizí za rezervace (resp. za útratu zákazníků). Jelikož podobný projekt naše firma (www.mravenis­te.cz) již více než rok provozuje (samozřejmě v úplně jiném obchodním duchu), dovoluji si zde reagovat a napsat několik důvodů, proč to tak, jak je popsáno v článku pana Němce, nemůže fungovat.

Důvod první – zatím malá internetová populace

Článků na toto téma již bylo napsáno požehnaně, ale je to tak – oproti „normální populaci“ – (mimochodem, kolik nás přesně je, se dozvíme zanedlouho při sčítání – je jen VELKÁ ŠKODA, že silní internetoví hráči trošku nelobbovali u statistického úřadu, aby do formulářů „vtěsnal“ pár otázek ohledně Internetu – možná by na čas skončily nekonečné dohady, kolik že nás vlastně na tom Internetu je, případně kolik lidí se na Internetu cítí „jako doma“ – ale to už by bylo téma na samostatný text). Takže zpět k našemu článku – oproti „normální populaci“ je stále internetových uživatelů velmi poskrovnu = menší počet potenciálních zákazníků restaurace oproti „veškeré (rozuměj i neinternetové) veřejnosti“. Jednoduše to jde vyjádřit příkladem, kdy hospoda Na Růžku má 90% štamgastů takových, co Internet nikdy neviděli, a pokud viděli, tak se ho stále ještě bojí a vyhýbají se mu jako čert kříži.

Důvod druhý – malá důvěra k Internetu

Sám autor článku píše: „Jako bych nebyl již dostatečně poučen svými internetovými předvánočními nákupy.“ A v tom je jádro pudla (jak by asi napsala loňská osobnost českého Internetu Ondřej Neff). Když už nedůvěřivý uživatel na Internetu něco báječného objevil, pak se stalo třeba to, že objednaná kniha přišla ne za slibovaných sedm dnů, ale po třech měsících, že když půl hodiny vyplňoval nějaký objednávkový formulář, tak mu potom nešel odeslat apod. A jako příčinu za toto všechno potom tento uživatel obviní Internet (těžko takovému nedůvěřivému uživateli vysvětlíte, že to není tím „zlým Internetem“, ale jednotlivými firmami, které jsou – stejně jako v „normálním“ světě – dobré a špatné).

Ale toto zatím byly důvody obecné, nyní několik důvodů konkrétních:

Důvod třetí – majitelé restaurací

Majitelé restaurací jsou z 99% právě ti nedůvěřiví uživatelé Internetu (proto jsem psal i ty první dva body). Když přijdete za takovým majitelem restaurace, že mu chcete nabídnout nějakou službu a vyslovíte slovo Internet, okamžitě se začne křižovat, vezme do ruky růženec a odříkává jednu modlitbu za druhou (pokud jich nezná více, odříkává tu první pořád dokola) – a jelikož od té chvíle jste pro něj vzduch, nezbývá vám než odejít. (A to po vašem odchodu ještě celou místnost i židli, pokud vám ji stačil ještě před vyslovením toho slova nabídnout, posype pro jistotu solí.) Občas můžete některé majitele vytrhnout z jejich modlitebního monologu větou: „Je to zdarma!“ Pokud tuto větu zaregistrují, většina z nich se přestane na chvíli modlit a předstírá, že vám věnuje svoji pozornost – v tu chvíli je potřeba toho využít a okamžitě vychrlit všechny výhody, které to bude mít pro restauraci, ale v okamžiku, kdy řeknete, že se stanete milionářem (chcete se přece stát milionářem, že?) tak, že budete dostávat provize z rezervací (de facto útrat), které budou provedeny přes Internet – opět tu padne „to slovo“ a modlitby se do úst váženého restauratéra velmi rychle vrátí.

Důvod čtvrtý – náklady na projekt (JEN počáteční tři měsíce)

Náklady na tento projekt se pohybují v řádech statisíců!!! Nevěříte? Zkuste jednoduché počty (budeme vycházet z toho, že jeden člověk asi takový projekt nezvládne, a budeme uvažovat jen o minimálních nákladech):

  1. lidé a jejich mzdy (cca 555.000 / první tři měsíce)
    1. jeden programátor (naprogramuje databázi + bude se starat o její údržbu) (20.000)
    2. jeden grafik (udělá website + bude se starat o jeho aktualizaci) (15.000)
    3. fotograf (vyfotí restaurace) (15.000)
    4. „vyjednavači“ – pro celou republiku (v našem projektu na Mraveništi máme jen v Praze 1.300 restaurací) počítám tak s 15.000 restau­racemi = jeden vyjednavač zvládne tak jednu restauraci za 30 minut (v lepším případě) x 8-hodinová pracovní doba = 24 restaurací za den. Pokud chci projekt realizovat maximálně do tří měsíců (25 pracovních dnů v měsíci), tak devět lidí, kteří budou po tři měsíce objíždět celou republiku (9×15.000)
  2. hardware = nějaký ten počítač (155.000)
    1. počítač pro grafika (50.000) + software (OK, může být Gimp = 0)
    2. počítač pro programátora (40.000)
    3. digitální fotoaparát (20.000)
    4. mobilní telefony pro vyjednavače (9×5.000 = 45.000)
    5. server (70.000) – OK, zpočátku můžu začít s hostingem (proto to nepřipočítávám)
  3. další náklady (benzín, poplatky za telefon, kancelář, hosting apod.) = 180.000
  4. reklama a propagace = cca 100.000 (i když si osobně myslím, že je to dost málo)

CELKEM POČÁTEČNÍ MINIMÁLNÍ(!) NÁKLADY : 990.000 (klidně to můžeme zaokrouhlit na rovný milion :-)

Důvod pátý – storna + neseriózní „zákazníci“

Sami jistě víte, že občas se přihodí, že i když si něco předem zarezervujete (třeba právě místo v restauraci), tak vám do toho „něco vleze“ a vy tam přijít jednoduše nemůžete, tj. objednávku stornujete. Na Internetu (ale nejen na něm) se však vyskytuje i jakýsi fenomén zlomyslnosti, ten souvisí s anonymitou některých jedinců – zarezervují si místo v nějaké restauraci, ale pak tam nepřijdou (a ani se neobtěžují rezervaci zrušit, či se omluvit). Nemusím ani dodávat, jak obě tyto situace negativně působí na majitele restaurací (po dvou stornech a jednom zlomyslném zákazníkovi už o váš projekt ztratí definitivně zájem, protože budou mít více škody než užitku).

A zisky? :-)

No, když vyjdeme z faktu, že pan Němec chtěl svoji milou překvapit na Valentýna a vzít ji do restaurace (dejme tomu, že to udělá – když bude spokojen – ještě na její svátek a narozeniny), že by narazil zrovna na náš projekt a současně máme domluvenou s restaurací provizi ve výši 20% (a on se chtěl „vytáhnout“ a opravdu hodně utrácel), tak jsme si vydělali přibližně 200 korun. Při třech návštěvách a třech objednávkách ročně (ale proč by to podruhé dělal opět přes web, když už ví, kde ta restaurace je – jedině, že by si našel novou milou v úplně jiném městě :-) vychází zisk 600 korun ročně. A kolik bude takových, jako je pan Němec? Budeme-li VELMI optimističtí, můžeme počítat s 30 objednávkami denně a průměrnou útratou 500 korun (a i to je dost optimistické), což znamená zisk 3.000 korun denně resp. 90.000 korun měsíčně. Když odečteme měsíční náklady (platy, kancelář, telefony apod.), tak bude čistý měsíční zisk činit + – 0.

Co dodat závěrem? Snad jen tolik, že možností, jak vydělat miliony na Internetu je jistě mnoho, ale tento model mezi ně (alespoň zatím) nepatří.


Honorář za tento článek bude na žádost autora poukázán na konto Nadace pro transplantaci kostní dřeně.

Petr Samčenko

Autor pracuje v marketingu firmy Má dáti – dal, s.r.o. = de facto v marketingu www.mraveniste.cz.

Školení: Linux – Výpočty na grafických procesorech (praktikum)

  • Základy CUDA, OpenCL + OpenACC.
  • AMD/ATI + Intel MIC, NVCC nastavení.
  • Debug v CUDA, výpočet optimální konfigurace.
´

Zjistěte více informací o školení>>

       
16 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 2. 2001 16:15

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.

Zasílat nově přidané příspěvky e-mailem