RE: pořiďte si internetový paušál

Bezprostředně poté, co Český Telecom minulý týden představil své nové hlasové paušály (viz článek Telecom nabízí hlasové hovory za paušál) se na Internetu objevily úvahy o tom, že by se tyto daly využít i pro dial-up, alias pro připojování k Internetu. Hned následující den se tato úvaha objevila na Mobilmanii a Telefonii, a v pátek ji zde na Lupě rozvedl Patrik Zandl, v článku Pořiďte si vytáčený internetový paušál Českého Telecomu…, včetně výčtu konkrétních telefonních čísel (nikoli s prefixem 971), na kterých mají alternativní operátoři stále poskytovat svůj dial-up. V reakcích na tyto články se pak mnozí pozastavovali nad tím, jak mohl Český Telecom něco takového opomenout.

Osobně jsem přesvědčen, že rozhodně nejde o žádné opomenutí či chybu. Už jen proto ne, že navrhované využití – tedy vytáčené připojené připojení k Internetu, poskytované na „běžných“ telefonních číslech a nikoli na číslech prefixem 971 – není (alespoň podle mého názoru) v souladu s platným číslovacím plánem, který stanovuje, že pro přístup k Internetu jsou určena právě čísla začínající na prefix 971. Zda se jedná o porušení číslovacího plánu či nikoli, bude samozřejmě posuzovat Český telekomunikační úřad (dále jen ČTÚ), buďto z vlastní iniciativy nebo na základě něčí stížnosti. Pokud by dospěl k závěru, že se o porušení jedná, může příslušnou službu okamžitě zablokovat a příslušnému provozovateli uložit pokutu. Takovou kompetenci mu dává platný telekomunikační zákon, který umožňuje udělit pokutu ve výši pěti milionů korun právnické osobě, která „využívá číslo, číselnou řadu, jméno nebo adresu bez rozhodnutí Úřadu o přidělení čísla, číselné řady, jména nebo adresy, popřípadě v rozporu s plánem čísel, jmen nebo adres“.

ČTÚ přitom již dříve několikrát zasahoval, právě z důvodu porušení číslovacího plánu. Například v „kauze Levnotel“, či u předplacených karet s voláním přes prefix 800, nebo nejnověji u příliš dlouhých hovorů (a také čísel) u T-Mobile. V případě dial-upu dosud existoval „status-quo“, díky kterému nebyl důvod číslovací plán porušovat. Propojovací poplatky i koncové ceny pro dial-up byly ošetřeny specificky, odlišně od běžného hlasu, a ani koncovým uživatelům ani alternativním operátorům by se nevyplatilo toto řešení nějak významněji obcházet. Proto asi ani Českému Telecomu nevadilo, že alternativní operátoři „zapomněli“ pár přístupových čísel jinde, než v řadách s prefixem 971 (a nejméně jedno takové číslo měl i on sám). Míra jejich využití byla nejspíše zanedbatelná.

Nyní, se zavedením hlasových paušálů, se ale situace změnila. Pokud by alternativní operátoři nyní poskytovali přístup k Internetu na „běžných“ číslech, určených pro hlasový provoz, měl by Český Telecom zpoplatňovat jejich využití ze strany koncových uživatelů stejně jako hlasový provoz, a tedy i s možností využití nových paušálů. Sám by pak musel platit alternativním operátorům „hlasové“ terminační poplatky, za každou skutečně provolanou. Mimo špičku by se jednalo o poměrně výrazné navýšení, z „internetových“ 15 haléřů za minutu na „hlasových“ 20 haléřů za minutu. Pro něj samotného by to tedy bylo výrazné zhoršení oproti současnému stavu, pro alternativní operátory by to naopak byl výrazný přínos.

I kdyby tomu tak nebylo, a obě strany se shodly na tom, že „internetové“ terminační poplatky se vztahují i na jiná čísla než s prefixem 971, byly by nové paušály pro alternativní operátory stále přínosem. Alternativci by sice nadále dostávali za každou minutu dial-upu stejně jako doposud (15 haléřů mimo špičku), ale paušály by motivovaly koncové zákazníky k tomu, aby se k Internetu připojovali co nejčastěji. Takže provolaných minut by mělo být více, a s nimi i inkasovaných terminačních poplatků, v rámci tzv. Internetu zdarma.

Pokud by tedy bylo poskytování dial-upu přes hlasová čísla možné, jaká by asi byla reakce alternativních operátorů na nové paušály? V oblasti hlasových služeb, kde drtivá většina volání končí v síti Českého Telecomu, určitě negativní – protože zde alternativci neinkasují terminační poplatky, a za originaci (při volbě operátora) stále musí platit po minutách, takže paušálu pro koncové zákazníky nemohou konkurovat. Takováto negativní reakce se také dostavila. Ale v oblasti Internetu by reakce alternativců měla být jiná, zde by měli nové paušály Českého Telecomu naopak nadšeně vítat. To se ale nestalo. Významná je v tomto ohledu reakce Tiscali, které vyzvalo k přenesení „hlasových“ paušálů i do oblasti dial-upu:

Tiscali vyzývá Český telekomunikační úřad (ČTÚ), aby ukončil své více než roční otálení a jednal okamžitě o zavedení paušálního vytáčeného přístupu k Internetu pro zákazníky.

Proč by to asi Tiscali dělalo, kdyby bylo možné využít nové hlasové paušály Volno a Víkend i pro internetový dial-up? Nejspíše dobře ví, že by to bylo porušením číslovacího plánu, které by regulátor nepřipustil. Zvláště pak, když obě služby (hlas a internetový dial-up) mají samostatně a odlišně definovaný režim na rozhraní, včetně výrazně odlišných terminačních poplatků i koncové ceny.

Pro definitivní potvrzení toho, zda nové hlasové paušály Volno a Víkend lze či nelze využít i pro „veřejný“ internetový dial-up, řádně poskytovaný operátory a providery, si ale musíme ještě počkat. Hodně by však mohl napovědět osud „zapomenutých“ a médii nově „připomenutých“ přístupových čísel mimo prefix 971, které podle pátečního článku Patrika Zandla provozují jak alternativci, tak i sám Český Telecom. V době psaní tohoto článku již nefungovalo přístupové číslo ke službě Volný, ostatní ještě ano.

V dalším článku se chci zamyslet nad tím, jak by uvedení nových hlasových paušálů mohlo ovlivnit budoucí zavedení skutečného dial-upového paušálu.