Hlavní navigace

Realita (a mýty) digitální generace (dokončení)

 Autor: 74287
Petr Lupač 1. 4. 2011

Také si myslíte, že digitální technologie a dnešní děti patří dohromady? A že ač je vám přes třicet, školáci vás svými počítačovými dovednostmi strčí do kapsy? Jak je na tom vlastně generace dospívajících? V první části tohoto miniseriálu jsme si představili kořeny a argumenty tvrzení o tzv. digitální generaci,teď se podíváme, do jaké míry je podporují data z ČR.

První díl tohoto miniseriálu jsme ukončili sadou tří otázek, na které se nyní budeme snažit najít odpověď. Najít jednoznačnou odpověď na otázku, zda s věkem opravdu klesají i dovednosti práce s počítačem a Internetem, ovšem není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. Množství výzkumníků Internetu po celém světě řeší obtížnou otázku, co to vlastně dovednosti práce s počítačem jsou a jak je měřit prostřednictvím standardních metod sběru dat (tedy zejména tazatelem vyplňovaných dotazníků). Dalšími problémy jsou minimální věková hranice, s níž se obvykle pracuje (např. ČSÚ začíná na 16 letech, WIP-CZ ovšem již na 12), a souborné výsledky za větší věková rozmezí. Českých zdrojů, z nichž bychom mohli čerpat detailnější informace, je velmi málo, k utvoření představy o generačních rozdílech v užívání počítače a Internetu ovšem, jak uvidíme dále, postačují.

I v mezinárodním srovnání ojedinělým projektem byl celonárodní Výzkum informační gramotnosti (dále jako INFOGRAM), zpracovaný agenturou STEM/MARK na zakázku Ministerstvem informatiky v roce 2005 (detailněji viz apendix „Použité datové zdroje“ na konci prvního dílu tohoto miniseriálu). Velikost datového souboru a zaměření na různé typy dovedností nám umožňují podívat se na rozdíly v dosažených dovednostech s rozlišením na roky. V rámci měření i-dovedností byly u otázky „Umíte, bez cizí pomoci, provést následující úkony?“ zjišťovány odpovědi u těchto deseti položek: (a) mezi kontaktními údaji poznat internetovou adresu, (b) vyhledat informace na Internetu, © vyplnit webový formulář a odeslat jej, (d) použít elektronickou poštu, napsat jednoduchý e-mail, (e) použít elektronickou poštu k poslání souboru, (f) změnit domovskou stránku v prohlížeči, (g) zveřejnit libovolný soubor na Internetu, (h) vytvořit pravidlo pro příchozí e-mailovou zprávu, (i) vysvětlit pojem cookie, (j) nakonfigurovat internetové připojení. Sečtením odpovědí můžeme získat křivku rozložení i-dovedností v populaci na škále, jejíž extrémy jsou představeny nulovým a maximálním bodovým ziskem (viz obrázek).

Obrázky do článku Petra Lupače

Z křivky např. vidíme, že celá polovina uživatelů neuměla z deseti uvedených položek provést alespoň čtyři úkony, všechny uvedené položky podle vlastních slov pak zvládal zhruba každý desátý. Zdá se, že rozložení digitálních dovedností v populaci je obecně platné, obdobný tvar křivky jsme získali i z českých dat Světového projektu o Internetu za rok 2008. Díky velikosti datového souboru si v tomto případě můžeme dovolit třídění po jednotlivých letech (viz obr. 4). Desetibodovou škálu jsem zredukoval pro přehlednost na pět bodů (hranice jsou vymezeny čárkovanými svislicemi v obr. 3).

Obrázky do článku Petra Lupače

Výsledek je poměrně překvapivý. Zajímají-li nás pouze střední znalosti, vidíme, že jich dosáhlo zhruba devět z deseti lidí ve věku 15–24 let, poté se jejich počet mírně s přibývajícím věkem snižuje. Nedochází ovšem k žádnému drastickému mezigeneračnímu skoku, mezi čtyřicetiletými uživateli této úrovně dovednosti dosahují stále zhruba dvě třetiny uživatelů.

Podobný obrázek získáme i v případě, že zpřísníme naše kritéria a podíváme se pouze na vysokou úroveň dovedností. Jedna nová informace se ovšem objeví: výborná znalost je relativně nízká u patnáctiletých a dosahuje úrovně znalosti třicetiletých, vrcholu pak dosahuje v rozmezí 19 až 25 let. Teenageři se tedy stále učí a jistě nejsou oním vrcholem „samozřejmého užívání Internetu“ (minimálně s ohledem na náročnost úkonů). Dnes je těmto lidem zhruba 25–30 let, přičemž tehdejší starší teenageři (14–19) si již jistě za těch pět let rozšířili portfolio svých dovedností a patří dnes k uživatelskému vrcholu (z našich předchozích analýz vyplývá, že důležitým zdrojem navýšení dovedností je kromě disponibilního času i délka užívání internetu v letech).

Lze se ovšem oprávněně domnívat, že úroveň dovedností dnešních teenagerů je v porovnání s generací 20–30 let stále poměrně nízká, a označovat dnešní teenagery jako „digitální domorodce“ či „imigranty“ je tedy dosti problematické. Vedou mě k tomuto dva důvodu: skladba online aktivit u malých dětí a novější poznatky o počítačových dovednostech z roku 2008. V již uvedené švédské zprávě můžeme přehledně vidět, že děti do osmi let věnují svůj čas na internetu téměř převážně sledování videa a hrám, do dvanácti let se k těmto aktivitám přidává IM, a slabě školní práce a sociální sítě. Nemůže tedy být řeč o nějakém pokročilém užívání nabízených funkcí, což je však logické vzhledem k nemožnosti číst a užívat od toho odvozené možnosti Internetu.

V roce 2008 jsme se v rámci Světového projektu o Internetu – Česká republika a projektu Problematika kybernetických hrozeb z hlediska bezpečnostních zájmů České republiky zabývali i otázkou počítačových dovedností. Pomocí otázky „Nyní se budeme bavit o vašich dovednostech při práci s počítačem. Řekněte nám prosím, co umíte používat či dělat. (velmi dobře, průměrně, málo, vůbec)“ jsme zjišťovali následující položky: (a) MS Office, tj. WORD, Excel, Powerpoint, (b) speciální software, například pro grafické práce, fotografie apod., © práce s databázemi (MS Access, Oracle apod.) , (d) tvorba webových stránek (HTML), (e) programovací jazyky, např. Pascal , C+, Delphi, atd., (f) vyléčit za pomoci programu virus na počítači, (g) nainstalovat operační systém, (i) nainstalovat nový program.

Obrázky do článku Petra Lupače

Sloučíme-li odpovědi na jednotlivé odpovědi a podíváme-li se na rozdíly mezi věkovou skupinou 12–18 a dalšími věkovými skupinami (viz obr. 5), zjistíme, že skupina 12–18 se výrazně neliší od skupiny 31–45 let. Vrchol počítačových dovedností lze, jako ve výše uvedeném případě, opět nalézt ve skupině 19 až 30 let. Pouze každý desátý teenager odpověděl na všechny položky alespoň „průměrně“. Na druhou stranu, celá polovina teenagerů odpověděla u všech položek maximálně „málo“ (jde o průměry odpovědí, takže aby se respondent dostal do této kategorie, musel každou odpověď „vůbec“ vykompenzovat u jiné položky odpovědí „průměrně“ nebo „velmi dobře“).

Podporu pro tvrzení, že z hlediska vztahu k počítači nejsou v současné české domácnosti teenageři ničím výjimečným, můžeme získat i z odpovědí, kdo se v domácnosti stará o počítač (obr. 6). Odpověď na tuto otázku totiž odkazuje k tomu, kdo je v domácnosti odpovědný za softwarové vybavení, aktualizace a nastavení počítače. Vidíme, že dle věku tu nenajdeme větší rozdíly mezi teenagery a lidmi staršími třiceti let.

Obrázky do článku Petra Lupače

Než přikročíme k otázce multitaskingu, podívejme se ještě na to, jak vidí své počítačové dovednosti rodiče s dětmi mladšími osmnácti let (viz obr. 7). Na otázku „Když posoudíte vaše znalosti a dovednosti s počítačem a srovnáte je se svými dětmi, řekl(a) byste, že jsou rozhodně větší, spíše větší zhruba stejné, spíše menší, rozhodně menší ve srovnání s vašimi dětmi?“ čtvrtina rodičů odpověděla, že jejich dovednosti a znalosti jsou rozhodně větší nebo spíše větší. Necelá polovina pak odpověděla, že jejich znalosti a dovednosti jsou spíše nebo rozhodně menší (významný vliv zde zřejmě bude mít stáří dítěte a rodičů, který ale na základě těchto dat nedokážeme zjistit). Mezigenerační rozdíl tedy v tomto případě není jednoznačný, nicméně ve srovnání s minulými klíčovými technologickými novinkami jde o nesouměřitelný posun. 

Obrázky do článku Petra Lupače

Zjistit využívání multitaskingu je kromě možností přímé otázky nebo přímého pozorování ještě problematičtější, než zjištění rozdílů v úrovni dovedností. Multitasking „uvnitř počítače“ například nemůžeme odvodit z množství často používaných funkcí a aplikací. Můžeme jej ovšem odvodit z otázky zaměřené na multitasking při užívání počítače – tedy, zda uživatel současně s prací na Internetu provozuje i jiné činnosti (sledování televize, telefonování, apod.). Tímto bychom mohli alespoň částečně zjistit odpověď na otázku, zda je pro dnešní mladou generaci multitasking tak typický. Jak vidíme z obrázku 8, alespoň tato forma multitaskingu výjimečná není. Vidíme, že s věkem silněji klesá pouze zastoupení odpovědi „ano, většinou“, zatímco celkový součet odpovědí „Ano“ se dramaticky dle věku nemění.

Lze tedy takto zpochybnit veškerá tvrzení, která přenášejí schopnost online multitaskingu na schopnost multitaskingu v běžném životě. „Vrchol“ multitaskingu v období 19–30 let věku navíc nemusí vůbec souviset s užíváním počítačů: Psychologové a neurologové zabývající se výzkumem schopnosti provádět paralelně větší množství činností zjistili, že tato schopnost, spolu se schopností nenechat se při činnosti vyrušit paralelně probíhajícími ruchy, dosahuje vrcholu zhruba po dvacátém roce života, po němž postupně klesá (k populárnímu shrnutí výzkumů, zabývajících se touto problematikou, doporučuji tento článek z časopisu Time).

Obrázky do článku Petra Lupače

Jaká je tedy realita digitální generace na základě představených dat a argumentů? Vrchol uživatelských dovedností nastává v současnosti zhruba mezi dvacátým až třicátým rokem života, přičemž lze očekávat, že se toto věkové rozmezí v budoucnu již nebude výrazně měnit. Současně platí, že v úrovni dovedností nejsou mezi generací dětí a rodičů dramatické rozdíly. Důležité, i z hlediska reformy vzdělávacího systému, je, že zhruba čtvrtina teenagerů má velmi nízké dovednosti práce s počítačem a s Internetem. Zřejmě také nejsou velké rozdíly v přítomnosti multitaskingu. To, zda bychom se měli snažit cíleně tento stav „změnit k lepšímu“, je ovšem již otázka hodnot (zda a jak například u dětí systémově podporovat trávení volného času u počítače) a politické vůle stanovit tuto otázku jako politickou prioritu.

První díl seriálu najdete zde.

Našli jste v článku chybu?

8. 4. 2011 0:58

Petr Lupac (neregistrovaný)

Dobrý den,

ano, souhlasím, tento "slabý multitasking" jsem použil proto, jelikož jiná podobná data nebyla dostupná. Věřím ale, že díky argumentu to minimálně jako ukazatel slabý může být použito. Alternativou bylo např. podívat se, kolik online činností jaké věkové skupiny provádějí denně - stejně bychom se ale nedozvěděli, zda je dělají "paralelně" nebo "sériově".

Lupa.cz: Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Měšec.cz: Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

DigiZone.cz: Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

DigiZone.cz: Milan Kruml: procházka TV historií

Milan Kruml: procházka TV historií

DigiZone.cz: ČT má dalšího zástupce v EBU

ČT má dalšího zástupce v EBU

Lupa.cz: Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Vitalia.cz: Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Vitalia.cz: Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

DigiZone.cz: Flix TV má set-top box s HEVC

Flix TV má set-top box s HEVC

120na80.cz: Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček

Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Vitalia.cz: Dáte si jahody s plísní?

Dáte si jahody s plísní?

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Podnikatel.cz: Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Měšec.cz: Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

Podnikatel.cz: Na poslední chvíli šokuje výjimkami v EET

Na poslední chvíli šokuje výjimkami v EET