Hlavní navigace

Řecku a Maďarsku už se v penetraci ADSL díváme na záda. Kdo bude další?

 Autor: 29
Miloslav Sova 16. 5. 2007

Jsou to už víc než 3 měsíce, co jsem ve svém posledním článku hodnotil stav broadbandu v České republice a srovnával jej se zbytkem světa. Dnes bych vás rád opět seznámil s nejnovějšími počty ADSL a CATV přípojek ve světě a zamyslel se nad tím, proč Česká republika v poslední době v rozvoji broadbandu poněkud ztrácí dech.

Ze země, která měla v minulém roce ambice dostihnout v penetraci broadbandu vyspělé státy světa, se stáváme naopak zemí, která bude mít problémy udržet si svou pozici a nenechat se předběhnout zeměmi, které na tom byly před rokem podstatně hůře než my.

V následujících řádcích si vás dovolím seznámit nejprve s čísly, která se již na českém Internetu objevila, ale přesto je dobré si je připomenout. Zdrojem dat pro tento článek bude opět analytická společnost Point-Topic, se kterou Internet pro všechny spolupracuje již 3 roky a dodává jí souhrnné informace za Českou a Slovenskou republiku. Na konci roku 2006 bylo na světě celkem 281.5 milionu broadbandových uživatelů, přitom jen za poslední kvartál přibylo 17.7 milionu nových přípojek (za broadband se v tomto případě počítá vše nad 256 kb/s). Z tohoto počtu 185 milionů přípojek připadá na ADSL (cca 66 %), 62,8 milionu připadá na kabelové připojení (cca. 22 %) a už více než 30 milionů patří optickým přípojkám (cca 11 %). Zbývající jedno procento broadbandových přípojek připadá na jiné technologie.

Rozložení DSL přípojek podle jednotlivých regionů – Q4 2006

xdsl-graf1

Pro zajímavost jsem si prošel studii monitorující stav broadbandu k 31.12.2005 a zde na DSL připadal naprosto stejný podíl 66 %, kabelové připojení na tom bylo s podílem 24,29 % o něco lépe a optickému připojení patřilo jen 8,75 % trhu s broadbandem. Optika je tedy technologií, která je celosvětově na vzestupu, zatím však úbytek DSL přípojek v Japonsku, Jižní Koreji a Taiwanu hravě dokáže nahradit růst DSL v Evropě. To však neplatí pro kabelové připojení, u kterého celosvětový podíl neustále klesá právě díky rozmachu optického připojení.

Rozložení přípojek kabelového Internetu podle jednotlivých regionů – Q4 2006.

cable-graf2

Z grafu týkajícího se kabelového připojení je jasné, že víc jak polovina všech kabelových přípojek připadá na Kanadu a USA. V Evropě si poměrně vysoký počet kabelových přípojek udržuje Holandsko, Belgie, Rakousko, Francie, Anglie nebo také Portugalsko.

Rozložení optického připojení podle regionů Q4 2006

fttx-graf3

Zde je situace naprosto jasná. Drtivá většina všech optických přípojek byla zrealizována v Číně, Japonsku a Jižní Koreji. Jako perličku bych uvedl, že zatímco ještě v září 2006 byl v regionu Asia – Pacifik poměr sil mezi optikou a kabelovým připojením téměř vyrovnaný (na optiku připadal podíl 20,5 %, na kabel 20,2 %), tak o 3 měsíce později už na optiku připadal 22,7% podíl a na kabel pouze 19,6% podíl. Pro nás je zajímavý fakt, že počet optických přípojek ve východní části Evropy je dvojnásobný v porovnání s počtem optiky ve starých státech EU.

Opusťme na chvíli procentuální podíly a pojďme se podívat na konkrétní počty DSL a CATV přípojek u zhruba 90 států světa na konci roku 2006.

Dřív, než se začnu věnovat jednotlivým zemím, dovolím si upozornit na počet DSL přípojek v ČR. Tabulka vychází z čísel společnosti Point-Topic. Té jsme dodávali čísla my (sdružení Internet pro všechny). Bohužel v době, kdy jsme souhrnnou zprávu odesílali, nebyly k dispozici žádné oficiální informace ani zpráva o hospodaření. Počet ADSL přípojek od Telefóniky jsme sice znali přesně, počet přípojek na bázi LLU jsme však museli odhadnout. Dnes tedy víme, že jsme nechtěně Česku přilepšili o cca 5 tisíc přípojek, protože skutečný stav k 31.12.2006 činil jenom 493 tisíc (470 tisíc od TO2 + 23 tisíc LLU přípojek).

tabulka 1 Sova

V posledním kvartále roku 2006 hranici 1 milionu DSL uživatelů nově překročilo hned několik států : Argentina, Dánsko, Norsko a také Rusko.

Tip: přehled aktuálních tarifů českých poskytovatelů ADSL, kabelového a mobilního Internetu najdete v databázi připojení na Lupě.

Argentině jsem psal již v minulém článku, protože dokázala za 3 měsíce přidat 202 tisíc přípojek. V posledním kvartále to už bylo sice jenom 116 tisíc, přesto to stačilo k překonání milionové hranice.

Belgie – země, kterou nemohu opomenout v žádném svém porovnání, opět přidala mezikvartálně téměř 60 tisíc DSL přípojek a 30 tisíc kabelových přípojek. Vzhledem ke stejnému počtu obyvatel, jako má Česko, je to obdivuhodný výkon, vezmeme-li v úvahu, že Belgie má téměř o milion DSL přípojek více než ČR a počet kabelových přípojek je také o téměř 600 tisíc vyšší než u nás.

Kanada je jednou z mála zemí, kde počet kabelových přípojek ještě stále převyšuje počet ADSL, přesto i zde je v poslední době patrné, že CATV si už dlouho svůj náskok neudrží.

Číně bych dnes rád věnoval trochu více místa než obvykle. V absolutním počtu broadbandových přípojek jí sice stále patří druhé místo za USA, když na konci roku dosáhla 51,9 milionu přípojek (37,12 mil. DSL + 14 mil. FTTx a LAN + 720 tisíc CATV přípojek), náskok Ameriky však velmi rychle snižuje. Zatímco v záři rozdíl mezi Amerikou a Čínou činil 5,9 mil. přípojek, v prosinci to bylo už jenom 5,4 milionu. Nejpozději do konce roku 2007 tak Čína zřejmě v absolutních počtech broadbandu Ameriku dohoní. Navíc čínská vláda schválila již v roce 2004 program „Cun Cun Tong” jehož cílem je připojit k Internetu všechny významné obce a administrativní centra na venkově. Do konce roku 2006 se už podařilo připojit 99.5 % všech vybraných lokalit. V další fázi programu by chtěli do konce roku 2010 posílit a rozšířit síťovou infrastrukturu na venkově tak, aby se alespoň v oblasti Internetu smazal rozdíl mezi městem a vesnicí.

Estonsku již snad ani nemá cenu se zmiňovat – penetraci ADSL mu můžeme jen tiše závidět. Navíc je to jedna z prvních zemí, která svým občanům již podruhé umožnila volit také přes Internet (velmi podrobně o technologii volby psal již před časem kolega Václav Rada, zde na Lupě pak také Vojtěch Kment v článku Mart Laar: Estonský zázrak.).

Francie je země, která po USA a Číně dosáhla v roce 2006 třetího absolutně nejvyššího přírůstku broadbandových přípojek a konkrétně v penetraci ADSL se nám propracovala až na druhé místo, s více než 22 přípojkami na 100 obyvatelů.

Řecko je jedinou zemí ze starých států EU, která měla více jak 4 roky menší počet ADSL přípojek než ČR, a ještě před rokem jsme se mohli pyšnit tím, že máme víc jak dvojnásobnou penetraci DSL připojení. Zaostávání Řecka bylo pravděpodobně způsobeno jednak pozdním startem ADSL technologie v této zemi a jednak asi nejnižšími cenami dial-upu ze všech zemí EU, takže zde dlouho nebyl ani potřebný tlak na rychlé paušální připojení ze strany uživatelů. To vše je však už dávno minulostí. Již ve svém posledním článku jsem upozorňoval na skutečnost, že Řecko v meziročním porovnání dosáhlo největšího růstu ze všech sledovaných zemí a s růstem 24 % obsadilo s přehledem první příčku. Od června do září 2006 zaznamenalo rekordní kvartální růst 22 procent a v posledním kvartále minulého roku tempo růstu dokázalo ještě zvýšit na úctyhodných 31,9 % a za pouhé 3 měsíce přidat 117 tisíc nových ADSL přípojek. Na konci roku tak mělo celkem 512 tisíc přípojek, což bylo o téměř 20 tisíc víc než ČR. Jarní měsíce jsou pro rozvoj DSL připojení již tradičně poněkud slabší, přesto i kdyby Řecko přidalo v prvním kvartále 2007 polovinu toho co před tím, tedy jenom 58 tisíc, mělo by už dnes mít více než 570 tisíc DSL linek (tedy o 40 tisíc víc než ČR).


Penetrace DSL k 30. září 2005. Zdroj: Point-Topic

penetraceQ32005-zluty

Porovnáním žlutého grafu penetrace ADSL (rok 2005) a zeleného grafu (konec roku 2006) je patrné, že za období 15 měsíců se situace ČR v porovnání s ostatními zeměmi moc nezměnila. Posunuli jsme se sice o jednu příčku směrem nahoru a předběhli mnohem lidnatější Polsko, ale naši soupeři jsou za námi mnohem těsněji vyrovnaní, než tomu bylo před rokem. Navíc už dnes známe výsledky ČR za první kvartál roku 2007 a téměř s jistotou lze předpovědět, že ve stejném grafu poklesneme opět o jednu příčku směrem dolů.

Penetrace DSL k 31. prosinci 2006. Zdroj: Point-Topic graf-penetrace-q4-zeleny

Maďarsko je další zemí, kterou už jsme měli po odstartování reklamní kampaně s Janem Krausem téměř na dosah. Přesto dokázalo v posledním kvartále minulého roku významně zrychlit a se svými téměř 613 tisíci přípojkami zvýšilo propast mezi ČR a Maďarskem na rovných 120 tisíc přípojek. Zde je možné namítnout, že ČR má na rozdíl od Maďarska téměř 400 tisíc WiFi přípojek, takže na tom v součtu s broadbandem nejsme tak špatně. I v Maďarsku je však značný počet bezdrátových lokálních providerů, pouze si tam asi zatím nikdo nedal tu práci, aby se pokusil alespoň o kvalifikovaný odhad počtu bezdrátových uživatelů. Navíc má Maďarsko také téměř o 100 tisíc více kabelových přípojek než ČR.

Japonsko je zemí s třetím největším počtem broadbandových přípojek na světě. Meziročně dosáhlo růstu 15,2 % a celkový počet přípojek se tam zastavil na čísle 29 milionů. I zde však dochází k významnému přesunu DSL uživatelů směrem k optice. V Japonsku přibylo celkem 951 tisíc nových optických přípojek z toho 89 tisíc zmigrovalo právě od DSL technologie.

Další zemí, která pravidelně neunikne pozornosti, je Nizozemsko. O tom jsem naposledy napsal, že snad ani nezná pojem „saturace“ (nasycení trhu). V našem grafu penetrace DSL sice obsadilo až 7. příčku a mohlo by se zdát, že ještě má kam růst, když však vezmeme v úvahu ještě víc jak 1,8 milionu kabelových přípojek k Internetu, rázem to Nizozemsko staví na 3. příčku v celkové penetraci broadbandu (s téměř 30 přípojkami na 100 obyvatel). Přepočteno na domácnosti má téměř 70 % všech nizozemských domácností vysokorychlostní Internet.

Portugalsko je zemí, která nás pravidelně zajímá nejen proto, že má téměř stejný počet obyvatel jako ČR, ale také proto, že ani úroveň ekonomiky není zas tak odlišná. Přesto, že na konci roku mělo již 704 tisíc DSL přípojek, dokázalo za celý rok 2006 přidat dalších 242 tisíc nových linek a koncem roku mělo celkem 946 tisíc DSL linek. Meziroční nárůst 34,26 % je skoro stejný jako u Německa a vše nasvědčuje tomu, že nebude dlouho trvat a propast mezi ČR a Portugalskem vyroste na půl milionu přípojek.

Rumunsko se svými 89 tisíci DSL přípojkami sice není žádným přeborníkem a Česko ještě dlouho nemůže v penetraci DSL nijak ohrozit, přesto s ním máme minimálně v oblasti bezdrátového připojení mnoho společného. V tabulce zmiňovaných více než 414 tisíc kabelových přípojek totiž ani zdaleka nelze připsat na vrub CATV, ale minimálně 300 tisíc z tohoto počtu připadá na bezdrátové připojení.

Jižní Koreje je úbytek DSL linek patrný již víc než dva roky (přesněji první pokles byl zaznamenán již na konci roku 2004). Jenom za poslední kvartál roku 2006 ubylo v Koreji 300 tisíc DSL přípojek a zároveň přibylo 432 tisíc nových optických přípojek. Celkem už je v Jižní Koreji víc než 3,4 milionu optických přípojek.

Stejný trend nárůstu optiky na úkor ADSL postihl také Taiwan. Ten za poslední kvartál dokázal realizovat 97 tisíc optických přípojek, z toho 30 tisíc zmigrovalo právě z ADSL.

Na závěr našeho výčtu zajímavých zemí si dovolím opět zařadit Vietnam. Ten se na konci roku 2006 umístil na prvním místě v žebříčku zemí s nejvyšším kvartálním růstem. Růst o 36,1 % (cca.137 tisíc přípojek) mu zabezpečil celkově 516 tisíc DSL přípojek, což je v absolutních číslech víc, než má ČR, po přepočtu na počet obyvatel se však stále nemusíme bát, že by nás snad v penetraci DSL mohl v dohledné době předběhnout.

Proč se v Česku nedaří ADSL tak, jak by se očekávalo?

V době, kdy se většina médií rozplývá nad úžasnými úspěchy TO2 na trhu s vysokorychlostním Internetem, zní moje slova možná trochu podivně, přesto si stojím za svým a věřím, že budoucnost mi dá za pravdu. Zpomalení růstu DSL připojení v ČR si povšiml i kolega Jiří Peterka a docela přesně ho popsal v tomto článku. Pro vysvětlení situace si dovolím vypůjčit jeho slova:

Jestliže na samém počátku trvalo získání první stovky tisíc celkem 22 měsíců, druhá stovka tisíc už zabrala jen 8,5 měsíce a třetí již pouhých 5 měsíců. Jenže tím tempo přírůstků zřejmě kulminovalo a od té doby zase klesá. Získání další stovky tisíc zabralo již 5,5 měsíce a naposledy (do nynějšího půl milionu) již dokonce 8 měsíců.”

Na rozdíl od Jiřího Peterky si však nemyslím, že příčinou zpomalení růstu DSL je postupné nasycení trhu a ukojení největší poptávky po vysokorychlostním Internetu. O nasycení trhu by se nechalo mluvit třeba v případě Belgie, která však i přesto, že má o milion DSL přípojek víc než ČR (při stejném počtu obyvatel), dokáže kvartálně přidat stejný počet přípojek jako my. Jiří Peterka však zřejmě narážel na jiný fakt, a to nízkou vybavenost českých domácností počítači. V polovině roku 2006 totiž jen 36 % domácností (1,5 mil.) vlastnilo počítač a jen 27 % domácností (1,12 mil) bylo připojeno k Internetu. Takže bez Internetu bylo asi jen 380 tisíc domácností, které v tu dobu také vlastnily počítač. Nedostatečná vybavenost domácností PC technikou tak bude pro poskytovatele Internetu do budoucna vážným problémem.

Pokud chceme odhalit důvody současného stavu, je třeba zapátrat v minulosti, kdy ADSL u nás teprve startovalo. Český Telecom od začátku představil alternativním operátorům ne zcela výhodnou nabídku a každý rok na jejich úkor zvyšoval svůj podíl na trhu s DSL připojením.

Odstavil tak své přímé konkurenty na trhu s DSL a malé lokální poskytovatele nepovažoval za dostatečnou konkurenci hodnou pozornosti. Kromě toho, že podcenil stovky malých lokálních providerů (momentálně jich evidujeme v databázi 813, WiFi databáze na Lupě čítá na 3230 hotspotů v 878 obcích), začal příliš také spoléhat na „hlad po vysokorychlostním připojení“. A hlad tu určitě byl, takže první dva roky zejména obyvatelé velkých měst snadno nalákal i na Internet, o který by za jiných okolností průměrně náročný uživatel nejevil zájem.

Naštěstí stovky lokálních poskytovatelů trpělivě budovaly své sítě a získávaly stále větší počet uživatelů. S přibývajícím počtem uživatelů a stoupajícím zarušením si zejména větší poskytovatelé uvědomili, že pouze s bezdrátem si do budoucna nevystačí, a začali tak páteřní spoje svých sítí převádět na optiku nebo kvalitnější bezdrátové technologie. Dnes tedy na většinu větších lokálních sítí nelze pohlížet jako na „amatéry experimentující s bezdrátem“, ale spíše jako na velmi dravou konkurenci, která velmi dobře zná potřeby svých uživatelů, má dobře zmapovaný terén, zavádí do svých sítí množství nových technologií a především u většiny (kromě komunitních sítí) jde i o hlavní zdroj jejich obživy. Zatímco Telefónika v případě chybných kroků při zavádění svého DSL pouze nebude mít neustále stoupající zisk, lokální provider v případě chybného rozhodnutí může přijít i o svůj zdroj obživy. Je tedy mnohem více motivován si své uživatele „hýčkat“.

Pojďme se pro ilustraci podívat na dvě z mnoha úspěšných sítí. KLFree je nejznámější a nejstarší z komunitních sítí v ČR a stala se inspirací pro mnoho dalších neziskových projektů. SušiceWiFiLan je zase typickým příkladem menšího, ale dravého lokálního providera, který vzniknul až po zavedení ADSL v Česku a přesto si dokázal najít své místo na broadbandovém trhu a ve své lokalitě velmi úspěšně i v roce 2007 konkuruje nabídce TO2 a jiných providerů nabízejících DSL připojení.

Tabulka 2 Sova

Kořeny sítě Klfree.net sahají až do roku 2003 a od té doby velmi úspěšně nabírá nové a nové uživatele v Kladně a jeho nejbližším okolí. Ačkoliv se jedná o neziskovou komunitní síť, vedení stejnojmenného občanského sdružení velmi prozíravě investuje všechny volné prostředky do neustálé modernizace sítě, a za poslední 3 roky tak síť udělala velký krok kupředu. Jedná se o typickou hybridní síť, kde si už víc než 400 uživatelů může dopřát kvalitní optické připojení s rychlostí až neuvěřitelných 100 Mbit/s. I méně šťastní uživatelé připojení klasickou 2,4 Ghz technologií však dosahují průměrné rychlosti kolem 2 Mbit/s za cenu 300 Kč. To je nabídka, které Telefónica O2 nemůže konkurovat. I v roce 2007 roste síť KLFree každý měsíc zhruba o 100 uživatelů.

SušiceWifiLan je komerční lokální poskytovatel, který ze svým podnikáním začal až ve chvíli, kdy Český Telecom víc než rok nabízel své ADSL. V průběhu posledních 2 let velmi rychle obsadil téměř všechny obce v okolí Sušice a v poslední době se velkou část obytných domů snaží připojit kabelovými ethernetovými rozvody a umožnit tak uživatelům nejvytíženější části sítě užívat vyšších a stabilnějších rychlostí schopných konkurovat ADSL.

A proč v článku o broadbandu najednou vyzdvihuji dvě bezdrátové sítě? Stačí se podívat na historii těchto sítí a prostudovat si jejich nabídky připojení a zase máme trochu víc jasno, proč tempo růstu DSL připojení v poslední době klesá. Pokud alespoň polovina WiFi sítí v ČR pochopí, kde je jejich síla, a při svém rozvoji bude trochu myslet na budoucnost, má Telefónica O2 do budoucna zaděláno na problém (V posledních dnech však zjišťuji, že ani Telefónica O2 již nebere své malé konkurenty na lehkou váhu a minulý týden dokonce nenápadně telefonicky zjišťovala, jaké jsou možnosti získání naší databáze bezdrátových providerů.)

Kromě nedostatečné vybavenosti domácností počítačem a podcenění lokálních poskytovatelů Internetu shledávám další závažné problémy v samotné nabídce ADSL:

  • 4 násobné zvýšení rychlostí DSL by za normálních okolností mělo většině malých WiFi sítí zlomit vaz, přesto se tak neděje. Proč? Na rychlosti 2048/128 kb/s nebo 4096/256 kb/s asi nejenom mě přímo bije do očí nízká rychlost uploadu. Telefónica dobře zná provozní data svých uživatelů, takže jistě takto nastavená hodnota uploadu většině jejích uživatelů postačuje, přesto si okamžitě vybavím reklamní spoty TO2 a uvedené rychlosti (přesněji disproporce mezi downloadem a uploadem) ve mně vzbuzují pocit, že se mnou někdo nehraje zas tak čistou hru (osobně jsem zpracoval tarify už téměř tisícovky bezdrátových sítí a nemohu si vybavit ani jeden tarif, kde by byl tak obrovský rozdíl mezi downloadem a uploadem).
  • Rozdíl mezi nominální a skutečně dosahovanou rychlostí je pořád velmi vysoký. Pokud bych dopředu věděl, že z toho, co si objednám, ve skutečnosti vymáčknu pouze 57 až max. 70 %, také by to ovlivnilo mé rozhodování.
  • Limity Fair Use Policy možná také vyhovují většině uživatelů, opět však v porovnání s nabízenými rychlostmi vypadají doslova „směšně“. Pro rychlost 2 Mbity nastavit měsíční limit FUP 3 GB s následným poklesem na 64/64 kb/s mi opět připadá „hodně přitažené z vlasy“. Ostatně problematiku limitů už hezky rozebral kolega Tomáš Kapler v tomto článku. V současné době problém limitů není v tom, že by skutečně většinu lidí omezovaly, jde spíš o psychologickou bariéru – kde v dnešní době už jakýkoliv limit pod 10 GB asi nejen mně připadá strašně omezující. Dovolím si zde prezentovat jednu definici „stahovače“, jak ji chápe jeden známý bezdrátový poskytovatel na Slovensku a která mi připadá opravdu „férová“:

Za stahovače lze považovat pouze takového uživatele, který za 30 dní dokáže stáhnout a přijmout víc než 20 % teoretického maxima své linky. Teoretické maximum je tolik dat, kolik by uživatel dokázal přenést, kdyby 24 hodin denně celý měsíc stahoval a odesílal data maximální možnou rychlostí. Teoretické maximum pro linku s rychlostí 1024 kb/s by mělo být nějakých 633 GB, tedy za notorického stahovače by byl považován pouze takový uživatel, který by stáhnul + odeslal víc jak 126 GB dat měsíčně.“

  • Nahé ADSL pořád není dostatečně „nahé“. Ano, máme tady sice tarif O2 DUO Mobil, který v porovnání s předešlým stavem přináší nějakou (podle mě pouze papírovou) úsporu, přesto však tvrzení, že „zákazník neplatí žádné další poplatky za pevnou linkuADSL“, zase musí většině uživatelů, kteří mají oči otevřené, připadat přinejmenším zavádějící. Vím, že nabídnout „skutečně nahé ADSL“ je v době, kdy Telefónica O2 přichází kvartálně o desítky tisíc pevných linek, dost obtížné, ale prodej ADSL v ČR by to podpořilo víc než jakékoliv jiné dosavadní opatření.

Na úplný závěr si opět dovolím vypůjčit citaci z jednoho známého reklamního spotu, který v současné době stále dokola vysílají v TV.
Neomezený Internet jak kdy, jak pro koho…
Českému broadbandu by asi nejvíce pomohlo, kdyby všichni poskytovatelé rychlého Internetu (nemluvím teď pouze o Telefónice O2) přestali s konečnou platností mluvit tou svou „reklamštinou“ a jejich nabídky byly skutečně neomezené a bez poznámek v rohu malým písmem, které na „supervýhodnou“ nabídku vrhají poněkud jiné světlo.

Anketa

Přibude v příštím roce broadbandu v ČR?

Našli jste v článku chybu?

18. 5. 2007 22:23

krakonoš (neregistrovaný)
Jenže tohle je nikoli o sexu, nebo spíš ojebávání, ale o internetu. I když osobně si myslím, že není podstatné, jestli internet specielně přes ADSL, ale jaký internet. A v tomto směru jsou nabídky ADSL u nás ubohé.
120na80.cz: Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Podnikatel.cz: Na poslední chvíli šokuje výjimkami v EET

Na poslední chvíli šokuje výjimkami v EET

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Vitalia.cz: Potvrzeno: Pobyt v lese je skvělý na imunitu

Potvrzeno: Pobyt v lese je skvělý na imunitu

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

DigiZone.cz: Milan Kruml: procházka TV historií

Milan Kruml: procházka TV historií

Podnikatel.cz: Berňák kvůli EET prodlužuje otevírací dobu

Berňák kvůli EET prodlužuje otevírací dobu

Podnikatel.cz: Víme první výsledky doby odezvy #EET

Víme první výsledky doby odezvy #EET

DigiZone.cz: ČT má dalšího zástupce v EBU

ČT má dalšího zástupce v EBU

Lupa.cz: Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Root.cz: Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Podnikatel.cz: Na 3. prosince se chystá protest proti EET

Na 3. prosince se chystá protest proti EET

Vitalia.cz: Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Měšec.cz: Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Root.cz: Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

Měšec.cz: Banky mlží o nákladech na předčasnou splátku hypotéky

Banky mlží o nákladech na předčasnou splátku hypotéky

Vitalia.cz: Manželka je bio, ale na sex moc není

Manželka je bio, ale na sex moc není

Lupa.cz: Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube