Hlavní navigace

Referenční nabídka propojení: myslí to Český Telecom vážně?

Jiří Peterka 27. 11. 2000

Český Telecom často a rád srovnává své tarify s tarify svých protějšků v členských zemích EU a dokazuje, že v absolutních hodnotách jsou souměřitelné, někdy dokonce i nižší. Minulý týden ale ČTc zveřejnil tzv. referenční nabídku propojení, podle které jsou jeho náklady mnohonásobně vyšší! Něco mi tady nehraje.

Magické datum 1. ledna 2001, prezentované jako datum liberalizace našeho telekomunikačního trhu, se kvapem blíží. Nový telekomunikační zákon, který vstoupil v platnost k 1. červenci, umožnil dalším zájemcům získat potřebné licence k provozování hlasových telekomunikačním služeb (byť až od 1.1.2001). Jedním z důvodů, proč alternativní operátoři potřebují získat licence s určitým předstihem je to, aby mohli začít jednat s dominantním operátorem o nezbytných propojovacích dohodách, neboli o vzájemných dohodách ohledně toho, za jakých podmínek propojí své sítě. Takovéto dohody se týkají jak technických aspektů, tak hlavně aspektů ekonomických, tedy vzájemného proúčtovávání služeb, které jeden operátor poskytne druhému. Jde zejména o situaci, kdy určitý telefonický hovor je veden ze sítě jednoho operátora, ale volaný účastník se nachází v síti druhého operátora. Volajícího si „zkasíruje“ provozovatel první sítě, ale druhý operátor mu poskytne určitou službu (ukončení hovoru ve své síti), a tak mu za to první operátor musí také něco zaplatit. Kolik, to právě musí být přesně stanoveno v již zmiňovaných propojovacích dohodách. Snad netřeba zdůrazňovat, jak důležité takové dohody a pravidla v nich obsažená jsou – podle nich pak jednotliví operátoři vydělávají více či méně, mají větší či menší prostor vycházet vstříc svým zákazníkům, uspět na trhu atd. V důsledku toho uzavírání propojovacích dohod rozhodně není příslovečnou procházkou růžovým sadem, protože se zde střetávají zájmy opravdu silných subjektů, které si vzájemně konkurují.

Co říká zákon?

Nový telekomunikační zákon stanovuje, že ceny za propojení (které operátoři zakomponovávají do svých propojovacích dohod) mají být stanoveny jejich vzájemnou dohodou. Konkrétně je v relevantním paragrafu č. 39 použita formulace:

Ceny za propojení sjednávají smluvní strany tak, aby nediskriminovaly žádnou ze smluvních stran ani ostatní provozovatele propojených veřejných telekomunikačních sítí a aby umožňovaly ověření způsobu jejich výpočtu.

V praxi samozřejmě nemusí vždy dojít k dohodě, a tak zákon pamatuje i na tuto eventualitu a řeší ji následovně:

Nedohodnou-li se smluvní strany o ceně za propojení, použijí způsob výpočtu cen stanovený Úřadem. Úřad stanoví způsob výpočtu cen za propojení cenovým rozhodnutím. Ve stanovených případech musí cena za propojení vycházet z nákladů na propojení včetně přiměřeného zisku.

Lze to tedy interpretovat tak, že primární je stanovení ceny dohodou, a pouze pokud není dohody dosaženo, vstupuje do hry nezávislý regulátor (ČTÚ), který stanovuje ceny na základě skutečných nákladů.

Zajímavé je určitě srovnání s tím, jak tutéž problematiku řeší pravidla Evropské unie. Zde je relevantní direktiva 97/33/EC z roku 1997, která říká že cena za propojení by měla vycházet ze skutečných nákladů. To ale bylo pouze dočasné opatření, o necelý rok později již bylo toto pravidlo změněno na „precedenční“, které doporučuje určité „průměrné“ hodnoty. Stalo se tak jednak proto, že dříve (před liberalizací) nebylo takovéto zprůměrování možné, a za druhé proto, aby se vše maximálně zjednodušilo a zabránilo se všelijakým neprůhlednostem při zdůvodňování skutečných nákladů.

Příslušné hodnoty byly stanoveny následovně: vzaly se nejnižší ceny za propojení, kterých bylo dosaženo ve třech členských zemích EU v předchozím roce (poprvé se konkrétně jednalo o UK, Francii a Dánsko). Nejnižší a nejvyšší ceny z této trojice pak byly prohlášeny za interval, kterým by se měly v dalším roce řídit i ostatní členské země (tj. nejde o nařízení, ale o doporučení).

Konkrétní hodnoty (ceny propojení) byly napoprvé, pro rok 1999, stanoveny pro tři různá pásma (v době špičky) takto:

  • místní hovory: 0,006 až 0,01 ECU za 1 minutu (cca 0,21 Kč až 0,35 Kč při přepočtu 35 Kč za 1 ECU)
  • „městské“ hovory (přes 1 tranzitní ústřednu): 0,009 až 0,018 ECU za 1 minutu (cca 0,315 Kč až 0,63 Kč)
  • dálkové hovory (přes 2 tranzitní ústředny): 0,015 až 0,026 ECU za 1 minutu (cca 0,525 Kč až 0,91 Kč)

Pro rok 2000, vzhledem k celkovému poklesu cen na telekomunikačním trhu v důsledku liberalizace, byly tyto doporučené ceny sníženy takto:

  • místní hovory: 0,005 až 0,01 ECU za 1 minutu (0,175 Kč až 0,35 Kč)
  • „městské“ hovory (přes 1 tranzitní ústřednu): 0,008 až 0,016 ECU za 1 minutu (cca 0,28 Kč až 0,56 Kč)
  • dálkové hovory (přes 2 tranzitní ústředny): 0,015 až 0,023 ECU za 1 minutu (cca 0,525 Kč až 0,805 Kč)

s tím, že již většina členských zemí se díky neustálému poklesu cen do tohoto intervalu dostala, nebo se mu velmi těsně přiblížila.

V praxi je tato metoda stanovování cenového intervalu označována jako benchmarking, někdy též jako „best practices“.

Referenční nabídka propojení

Náš nový telekomunikační zákon pamatuje na to, že alternativní operátoři, kteří již mají v kapse licenci na poskytování telekomunikačních služeb, potřebují určité vodítko, resp. výchozí bod k tomu, aby mohli začít jednat s dominantním operátorem (s Českým Telecomem) o uzavření propojovací dohody. Proto ukládá operátorům s dominantním postavením na trhu, aby zveřejnili svou. tzv. referenční nabídku propojení (RIO, Reference Interconnection Offer), ve které stanoví své technické i ekonomické podmínky, včetně požadovaných cen za propojení. Jde samozřejmě o východisko k jednání, ale pokud jde o ceny, těžko lze očekávat, že celková cenová hladina nasazená v takovéto referenční nabídce bude při konkrétním jednání nějak významněji snižována.

Minulý týden, konkrétně 20.11.2000, takovou referenční nabídku propojení zveřejnil Český Telecom (jistou verzi této nabídky zveřejnil již dříve, ale bez tolik důležitých cen). Tisková zpráva, která byla v souvislosti s tím vydána, říká:

Ceny jsou v souladu s pravidly Evropské unie transparentně stanoveny metodou plně alokovaných nákladů (též FDC – Full Distributed Costs) na základě auditované analýzy nákladů (costing).

což je samozřejmě v souladu s naším telekomunikačním zákonem (viz: „aby umožňovaly ověření způsobu jejich výpočtu“), méně již ale s doporučeními EU, které od roku 1998 hovoří o použití metody benchmarking, resp. best practices.

Podstatné jsou ale konkrétní hodnoty. Referenční nabídka ČTc zachovává stejnou strukturu tří pásem jako doporučení EU, počítá však navíc s jednorázovým sestavovacím poplatkem (podobně jako u tarifu Internet 99), a dále počítá s tím, že každá minuta hovoru bude kromě samotného (průběžného) hovorného zatížena ještě dalším minutovým poplatkem ve výši 0,577 Kč, který je označován jako „nepokryté náklady na přístupovou síť“ (a přičítají se k minutovému hovornému ve všech pásmech stejně). Když jsem se pídil po významu této složky, podařilo se mi zjistit že jde o náklady na poskytování tzv. univerzální služby, které jsou do cen propojení zakalkulovány jako pojistka pro případ, že nebude dosaženo jiné dohody o krytí nákladů na tuto univerzální službu (kterou je zajištění základních telekomunikačních služeb všude, tj. i v lokalitách málo atraktivních či přímo prodělečných pro operátory). Výsledná cena za propojení je pak podle zveřejněné nabídky součtem těchto tří složek:

  • (jednorázové) ceny za sestavení každého jednotlivého volání,
  • (průběžné) ceny za délku volání v minutách,
  • (průběžných, minutových) nepokrytých nákladů na přístupovou síť

Konkrétní cenové požadavky Českého Telecomu ukazuje následující tabulka:

Nepokryté náklady na přístupovou síť [Kč/min.] 0,577
Cena silný provoz Cena slabý provoz
tranzit v rámci UTO Sestavení volání [Kč/volání] 0,549 0,274
délka volání [Kč/min.] 1,029 0,515
tranzit do jiného UTO Sestavení volání [Kč/volání] 0,799 0,399
délka volání [Kč/min.] 1,511 0,755
2 tranzity Sestavení volání [Kč/volání] 1,184 0,592
délka volání [Kč/min.] 2,268 1,134

Jak tedy vypadá srovnání nákladových cen na propojení s cenami doporučenými v EU? Například u místních hovorů ve špičce ČTc požaduje jednorázově 0,549 Kč za sestavení hovoru a za každou minutu pak 1,606 Kč (1,029 Kč za hovorné plus 0,577 na nepokryté náklady sítě). Pravdou je, že Telecom ve své nabídce uvádí, že bude tuto cenu účtovat po vteřinách, ale přesto je srovnání minutových sazeb s doporučením (a současné i s realitou EU) doslova zdrcující: jestliže náš Telecom chce za minutu místního hovoru ve špičce 1,606 Kč, v EU je to od 0,175 Kč po 0,35 Kč!!! Tedy od 4,5 až po 9 násobek (a to ještě bez uvážení sestavovacího poplatku)!!! Pro ostatní pásma to vychází obdobně.

Vezmeme-li v úvahu, že doporučení EU vychází z rok staré situace ve třech nejlacinějších členských zemích, a představuje interval, ke kterému se i ostatní země díky celkovému poklesu cen již těsně přimykají nebo se do něj již dostaly, je to špatná vizitka pro náš Telecom. Jak mohou být jeho náklady tolikrát vyšší než náklady jeho protějšků v EU, s jejichž tarify se tak často a rád srovnává? Jeho vstupy určitě nejsou dražší, protože technologie nakupuje za ceny nejspíše stejné jako zahraniční operátoři, a ostatní náklady (zejména mzdové) má naopak nižší než v zahraničí? Jak tedy může být výsledek tolikrát větší? Buďto je náš Telecom obrovským způsobem neefektivní, nebo jeho výpočty nákladů nehrají. Jiné vysvětlení mne nenapadá (a uvítám vyjádření kritizované strany, k dispozici jsou reakce na článek).

Co to znamená pro alternativní operátory

Pro správné pochopení výše uvedených cifer je nutné si ještě jednou zdůraznit, že nejde o ceny „celých“ telefonních hovorů, ale pouze o cenu za jejich „zakončení“ v síti Českého Telecomu. Jde tedy pouze o tu část výnosů, které by alternativní operátor měl přenechávat Českému Telecomu za to, že jeho zákazníci volají do jeho sítě (tj. jde o hovor, kdy se volající nachází v síti alternativního operátora a volaný v síti Českého Telecomu). Cena za propojení je tedy jen částí toho, co alternativní operátor musí účtovat svému zákazníkovi – z toho, co mu zůstane (po odečtení toho co by měl dát Českému Telecomu) musí financovat svůj vlastní provoz, tedy provoz své vlastní sítě (a také vybudování této sítě, protože náš telekomunikační zákon sice liberalizuje trh, ale nutí alternativní operátory, aby si od základu budovali své vlastní sítě). Cena, kterou alternativní operátor bude účtovat svému zákazníkovi tedy nutně bude muset být vyšší než Českým Telecomem požadovaná cena za propojení (pomineme-li možnost, že by alternativní operátor dotoval své vlastní zákazníky).

Nesmírně zajímavé je i srovnání Telecomem požadované ceny za propojení s jeho vlastními tarify – tedy srovnání „částečné“ ceny hovoru z jedné sítě do druhé oproti „celé“ ceně hovoru v rámci jediné sítě (sítě českého Telecomu). Jak to vypadá v případě místních hovorů ve špičce, ukazuje následující výmluvný obrázek. Zeleně jsou na něm „částečné“ ceny doporučené v EU, červeně analogické „částečné“ ceny požadované Českým Telecomem v jeho referenční nabídce (RIO, Reference Interconnection Offer). Modře je pak vyjádřena současná „CELÁ“ cena místního hovoru v síti Českého Telecomu (1 impuls v ceně 2,60 za každé, byť načaté, 2 minuty).

Jak obrázek názorně ukazuje, kromě dvou případů (hovory od 0 do 1 a těsně kolem 2 minut délky) je požadovaná „částečná“ cena vyšší než „celá“ cena!! Navíc „částečná“ cena se týká příštího roku, zatímco „celá“ cena je současná, týká se tarifů roku 2000.

Logické vysvětlení tohoto obrázku by mohlo být takové, že Český Telecom ještě nerebalancoval své tarify, a jeho místní hovorné je hluboko pod úrovní jeho skutečných nákladů (ze kterých odvozuje cenu za propojení). To ale neodpovídá skutečnosti, že sami představitelé Českého Telecomu opakovaně prohlásili, že místní hovorné již je rebalancováno a pohybuje se na úrovni skutečných nákladů (a rebalancovat, přesněji zvyšovat, chtějí jen paušální měsíční poplatek).

Navíc „částečná“ cena (cena za ukončení hovoru) nutně musí být nižší než cena „celá“ (cena za realizaci celého hovoru). Pokud se mi podařilo zjistit, v EU se „částečná“ cena pohybuje někde na úrovni 40 procent ceny „celé“ (tj. operátor, v jehož síti hovor začíná přenechává cca 40 procent výnosů operátorovi sítě, ve které je hovor ukončován)!!

Jak reagují alternativní operátoři?

Cenové požadavky, které Český Telecom nastolil ve své Referenční nabídce propojení, jsou skutečně „neuvěřitelné“ (jiné diplomatické slovo mne nenapadá). Alternativním operátorům, kteří by mu chtěli od příštího roku konkurovat, ponechává snad ani ne nulový, jako spíše záporný prostor pro jejich vlastní fungování. A to ještě od příštího roku zřejmě dojde k úpravě tarifů samotného Telecomu, které mohou šance alternativních operátorů ještě dále zhoršit.

Osobně to nemohu hodnotit jinak než jako stav, který efektivně eliminuje jakoukoli konkurenci Českého Telecomu, a jako první reálný důsledek snahy aplikovat v oblasti telekomunikacích řešení v duchu „plná liberalizace, ale bez konkurence“.

Nedivím se alternativním operátorům, že se začali bouřit a dožadují se uplatnění možností, které jim stejný zákon dává. Konkrétně že využili ustanovení telekomunikačního zákona a obrátili se na předsedu ČTÚ s oficiálním požadavkem na „neodkladné zavedení objektivních metod kontroly cen vyhlášených monopolním operátorem za služby propojení telekomunikačních sítí“. Tak to ostatně vyplývá z tiskové zprávy vydané sdružením APVTS (plný text zde), kde je také podrobněji rozebíráno stanovisko alternativních operátorů.

Našli jste v článku chybu?

27. 9. 2007 11:48

jsem tady skoro po sedmi letech a mohu říct, že všechno je jinak, Telecom je dnes španělská Telefónica O2 a uživatelů má čím dál méně. Mobilní operátoři mají po žních a perou se o klienty. Wi-Fi internet je čím dál víc rozšířenější a rozjíždí se videokonference. Je podzim 2007...

14. 12. 2000 0:37

ps (neregistrovaný)
Lidi, hezky se to čte ale problem neni v Telekomu je v nás
protože Češi umějí jen brblat a nechají si všechno líbit.
DigiZone.cz: Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

120na80.cz: Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Vitalia.cz: Vláknina: Rozpustná, nebo nerozpustná?

Vláknina: Rozpustná, nebo nerozpustná?

Lupa.cz: UX přestává pro firmy být magie

UX přestává pro firmy být magie

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Vitalia.cz: Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Podnikatel.cz: Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Vitalia.cz: Tesco: Chudá rodina si koupí levné polské kuře

Tesco: Chudá rodina si koupí levné polské kuře

Vitalia.cz: Manželka je bio, ale na sex moc není

Manželka je bio, ale na sex moc není

120na80.cz: Bojíte se encefalitidy?

Bojíte se encefalitidy?

Podnikatel.cz: EET zvládneme, budou horší zákony

EET zvládneme, budou horší zákony

Podnikatel.cz: Víme první výsledky doby odezvy #EET

Víme první výsledky doby odezvy #EET

Podnikatel.cz: Pozor, pojišťovny mění čísla účtů

Pozor, pojišťovny mění čísla účtů

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Lupa.cz: Avast po spojení s AVG propustí 700 lidí

Avast po spojení s AVG propustí 700 lidí

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph