Hlavní navigace

ResearchGate: sociální síť pro vědce, která zaujala i Billa Gatese

 Autor: ResearchGate.net
Michal Černý 17. 6. 2013

ResearchGate je zřejmě nejznámější sociální sítí pro vědce a akademické pracovníky. Má asi 2,9 miliónů členů a v zádech novou investici, za kterou stojí mimo jiné i Bill Gates.

Specializované sociální sítě to mají často docela těžké. Benefity, které přinášejí oproti skupinám na Facebooku či komunitám na Google Plus, často nejsou tak výrazné, aby se je podařilo přebudovat do velikosti, která by skutečně stála širšímu okruhu profesně či jinak zaměřeným osobnostem za jejich využívání. 

Resarchgate je projektem, který vznikl v roce 2008 a jeho zakladateli jsou Ijad Madisch, Sören Hofmayer a Horst Fickenscher. Stojí na myšlence vytvořit komunitní projekt pro podporu vědy, publikování a především mezinárodní spolupráci nejrůznějších odborníků. A oproti řadě předchozím i následným projektům se jí podařilo vybudovat komunitu, postavit službu s velice specifickými funkcemi a také nalákat investory.

Pokud chce vědec do sítě vstoupit, musí si v ní vytvořit profil, do kterého uvede oblasti svého vědeckého zájmu (zajímavostí je omezení maximálního počtu položek, takže by si člověk měl vybrat jen to, čemu skutečně rozumí), schopnosti (akademického charakteru), instituci, ve které pracuje, a několik dalších dílčích informací. V rámci celé sítě přitom hrají prim publikace. Ty je možné vkládat buď jen jako bibliografické záznamy, které mapují vědeckou činnost jejich majitele, nebo – a to častěji – jsou vkládány plné texty, které si může kdokoli přečíst. 

Sociální možnosti pro vědu

Sociální charakter zajišťují čtyři základní funkce. První spočívá v nastavení odběratelů, což funguje obdobně jako například na Twitteru. Každý vědec může snadno vytvořit množinu odborníků, jejichž nové publikace odebírá, a má tak přehled o tom, na čem aktuálně pracují, jaké jsou jejich výsledky atp. To je ostatně jeden z klíčových prvků celého projektu – budovat globální skupiny osob, které se věnují podobné činnosti, a navzájem je propojovat. 

Další funkcí je možnost potvrdit nějakou dovednost vědce, případně říci, že se u dané publikace projevila – může jít o schopnost akademického psaní, počítání nebo třeba dobré dovednosti ve vizualizaci výsledků.

Třetí významnou položkou jsou diskusní fóra (respektive členství v zájmových skupinách) – zde uživatel může klást otázky a ptát se ostatních, jak by daný problém řešili. Opět jde o zajímavou možnost, protože řada potíží se opakuje, nebo naopak někdo potřebuje, abyste ve svém výzkumu naměřili něco navíc a data mu poskytli. Poslední prvek je spíše gamifikační: spočívá v tom, že každý uživatel má vlastní RG score, což je ukazatel váženosti, citovanosti a zapojení v rámci této sociální sítě. 

Nechybí ani další funkce, jako je burza práce pro akademiky a vědce (asi 15 000 pozic). K dispozici je také vlastní mikroblogovací systém (do 306 znaků), který slouží pro publikování toho, co člověk aktuálně zkoumá, jeho pozitivních i negativních zkušeností. 

Nová investice

Nejnovější, třetí kolo financování proběhlo 4. června a sociální síti přineslo 35 miliónů dolarů (výše sérií A a B není známá). Na financování se podíleli Bill Gates a Tenaya Capital, ve spolupráci s Dragoneer Investment Group a Thrive Capital. A právě osobnost zakladatele Microsoftu s sebou přináší nemalou pozornost. Komentátoři upozorňují na to, že jde o jeho další krok v boji proti nemoci AIDS, neboť ResearchGate umožní efektivnější sdílení vědeckých dat a budování virtuálních komunit odborníků, čímž by mělo dojít k akceleraci a zefektivnění výzkumných aktivit.

Gatesova přítomnost mezi investory je z řady důvodů pro tuto sociální síť důležitá. Předně jde o mediálně známou osobnost, která ji dostane do širšího povědomí uživatelů, ale také se hovoří o tom, že právě on je jednou z osobností s největším dopadem na vědu z hlediska vizí, peněz a marketingu. Gatesova přítomnost tak může síti pomoci více než finanční částka, kterou se do ní rozhodl investovat. 

Pokud jde o skladbu vědních oborů, je ResearchGate stále hodně zaměřená na přírodní a technické vědy. To neznamená, že v humanitních nebo společenskovědních oblastech neměla význam, jen počet komunit a množství publikací je zde o něco menší. ResearchGate má asi 2,9 miliónů uživatelů ze 131 států a více než 30 % z nich se na síť přihlásí více než jednou za měsíc. 

Zde je možná vidět také další specifikum ResearchGate proti klasické sociální síti – není třeba, aby na ni člověk chodil každý den či týden. I návštěva jednou za měsíc umožní získat dobrou představu o současných trendech, problémech, aktualizovat si publikace či mikroblog a zapojit se do diskusí. 

Podle oficiálních čísel je v sítí více než 50 miliónů abstraktů a 11 miliónů plných textů prací, což z ní dělá dosti významnou informační databázi. Společnost má hlavní sídlo v Berlíně a pracuje v ní přibližně sto zaměstnanců. Návštěvnost utěšeně roste – za posledních šest měsíců se téměř zdvojnásobila na necelých 300 tisíc návštěv z USA měsíčně. 

Čeští vědci v ResearchGate

ResearchGate není samozřejmě jedinou sociální sítí pro vědce nebo jedinou personální sociální sítí. Hlavní konkurenty lze vidět v LinkedIn či oborových projektech jako je Quartzy.com, Sciencejob či Carolina.com nebo akademické Academia.edu, ResercherID či COS Scholar Universe. 

Následující tabulka z loňského roku ukazuje rozložení a aktivitu vědců a učitelů z nejvýznamnějších českých vysokých škol v jednotlivých sociálních sítích. Ač jich je na ResearchGate odhadem dnes asi jen osm set, pro celou řadu komunit či výzkumných záměrů jde o číslo dostatečné. 

Jedním z Čechů, který ResearchGate využívá, je Tomáš Bouda, který se na Masarykově univerzitě v Brně věnuje problematice HCI: „ResearchGate jsem objevil při psaní diplomové práce, jejíž téma bylo docela specifické a v ČR poměrně neznámé. Potřeboval jsem se kromě odborných článků dostat i do prostředí, kde o tématu lidé diskutují, a ResearchGate mně v tomto docela pomohla. Skloubením sociální sítě, jakési koncentrace vědeckých článků a možnosti sebeprezentace dnes považuji za velice efektivní způsob v případě, že o tématu nic moc nevíte a chcete se v něm rychle zorientovat,“ říká. Z osobní zkušenosti mohu říci, že jde velice častý přístup (ostatně sám mám takový). 

Zdá se, že pokud zakladatelé dobře znají potřeby a přání své komunity, mohou uspět i se specializovanou sociální sítí. Velice podobným příkladem může být DeviantArt pro umělce, který se také liší od mainstreamových řešení téměř ve všem a přitom je úspěšný.

Sociální síť pro vědce je na vzestupu a bude zajímavé sledovat, kam a jakým tempem se bude posouvat. Z hlediska reklamy jde navíc o mimořádně zajímavý, úzce profilovaný soubor uživatelů, kteří mají jasně definovaný obor zájmů, vzdělání a rozhodně netvoří nejchudší vrstvu společnosti. Také to dává ResearchGate dobré vyhlídky a šanci na nalezení vhodných modelů financování v budoucnosti.

Našli jste v článku chybu?

18. 6. 2013 21:00

Michal z Michle (neregistrovaný)

Děkuju. Je vidět, že každý oba systémy jsou zlehka jinak zaměřené - a že každý z nás chce něco trochu jiného :-)

Co musím u ResearchGate po 24h používání ocenit:
a) správně poznal moje důležité publikace z nedávné doby (na GScholar mám na druhém místě příspěvek do konferenčního sborníku z dob PhD studia, který za ta léta pochopitelně nasbíral víc citací, než článek z vysoce impakt. časopisu z loňského roku)
b) založit si účet a importovat publikace je opravdu snadné (zvlášť když máte GScholar)<…

17. 6. 2013 22:25

Pája (neregistrovaný)

Google Scholar a ResearchGate jsou výrazně odlišné systémy.

GScholar automaticky eviduje jenom články z Internetu a ještě za určitých podmínek - do profilu lze přidat další články, ale citace se k nim neevidují (některé citace nenajde ačkoliv manuálně je přes Google najdu...).

Oproti tomu v ResearchGate lze vložit meta informace k publikaci, použité citace (co je v článku citováno), i kde se cituje - publikace ale musí být definována v ResearchGate, dále umožňuje uložit plný text (pokud to pra…

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Vitalia.cz: Proč vás každý zubař posílá na dentální hygienu

Proč vás každý zubař posílá na dentální hygienu

Vitalia.cz: Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Lupa.cz: Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

DigiZone.cz: Flix TV má set-top box s HEVC

Flix TV má set-top box s HEVC

Měšec.cz: Banky mlží o nákladech na předčasnou splátku hypotéky

Banky mlží o nákladech na předčasnou splátku hypotéky

DigiZone.cz: Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Root.cz: Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

Podnikatel.cz: S.r.o. využívá cizí auto. Jak je to s daněmi?

S.r.o. využívá cizí auto. Jak je to s daněmi?

Root.cz: Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

DigiZone.cz: Milan Kruml: procházka TV historií

Milan Kruml: procházka TV historií

Vitalia.cz: Dáte si jahody s plísní?

Dáte si jahody s plísní?

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

DigiZone.cz: HD programy ČT i v UPC Horizon

HD programy ČT i v UPC Horizon

Podnikatel.cz: Na poslední chvíli šokuje výjimkami v EET

Na poslední chvíli šokuje výjimkami v EET

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph