Rok i-legálního stahování hudby

Elektronický obchod s muzikou bylo něco, co českému Internetu velmi dlouho chybělo. Zatímco zahraniční (západní) uživatelé si mohli pořizovat elektronickou hudbu do svých bohatě vybavených přehrávačů z iTunes nebo z obchodů provozovaných na technologii Microsoft PlaysForSure, do české kotliny legální, a tedy placené stahování hudby dlouho nedorazilo. Existovaly sice pokusy provozovat, respektive využívat z tuzemska služby zahraničních obchodů, dále pak (neúspěšné) snahy o otevírání jejich klonů a polooficiální distribuci muziky, to vše ale bylo v podstatě marginálií, která po placených skladbách toužící zákazníky nemohla uspokojit.

Zároveň však nemá smysl líčit si tyto zákazníky příliš jednostranně. S tím, jak se rozšířil přístup obyvatel ČR k Internetu, stoupl také jejich apetit po digitální hudbě ve formě nechráněných, nekódovaných, ale zato dostatečně kvalitních a zadarmo dostupných MP3. Argumenty ochránců autorských práv, že ilegální nahrávky poškozují počítač i uživatele, se ukázaly být směšnými a kvetoucí trh hardwarových MP3 přehrávačů jasně ukázal, kde leží pravda.

Prvním skutečným elektronickým obchodem s digitální hudbou, který se v ČR objevil, bylo i-legálně.cz. Možná si ještě pamatujete na Anetu Langerovou s pogravírovaným iPodem, která s heslem Stahuj hudbu i Legálně měla (respektive neměla) s tímto obchodem něco společného, ale určitě byste neměli zapomenout na to, že jsme byli mezi prvními, kteří novou službu představili.

I-legálně bylo možná prvním obchodem (nepočítáme-li opatrné pokusy Vltavy), který u nás začal nabízet„legální MP3“, tedy vlastně „kódovaná WMA“, nicméně prakticky od počátku nebyl jediným. Už náš tehdejší článek odkazoval na server Allmusic, ale postupem času vyrostli další konkurenti, mezi jinými zpočátku poněkud kontroverzní služba provozovaná mobilním operátorem T-Mobile.

I-legálně.cz navštíví týdně 45 000 unikátních návštěvníků, největší provoz obchod registruje mezi 17. a 21. hodinou

I-legálně (i další služby) je z technické stránky věci založeno na implementaci technologie Microsoft PlaysForSure. Jedná se o semi-transparentní DRM, které kombinuje funkce hudebního serveru, klienta a mobilního přehrávače. Je založeno – a tím pádem omezeno – na platformě Microsoftu, nutně k němu potřebujete Windows a přehrávač souborů typu WMP. Stažené (zaplacené) skladby jsou chráněny a práva s nimi nakládat jsou víceméně nastavena prodávajícím, respektive poskytovatelem licence. Pro uživatele, který si svou hudbu většinou stáhne a nahraje do kapesního přehrávače, nepředstavuje toto řešení problém, pokud je to uživatel Windows a má kompatibilní kapesní přehrávač. Pro uživatele, kterého bychom označili za „pokročilého“, je ale takové omezení značně nepříjemné.

Po roce

5. listopadu se i-legálně rozhodlo pochlubit svým ročním provozem. Počtem skladeb zůstává i po roce jedničkou nabízející takřka půl milionu (430 000) skladeb v třiceti tisících albech od takřka pětadvaceti tisíc umělců, podobně jako AllMusic, který disponuje zhruba 430 000 skladbami a 31 000 alby (více informací o AllMusic najdete v reportáži z konference WebTop100 z minulého týdne). Samotná tato čísla neukazují jen na velikost hudební knihovny dostupné zákazníkům, ale především na to, že server s takovým profilem je jednoznačně koncipován jako univerzální, bez zaměření na konkrétní typ hudby, a že od každého interpreta nabídne jedno nebo několik málo alb.

Obsah získává i-legálně.cz od „velkých“ vydavatelů, jako je Universal, Sony atd., ale i od menších vydavatelství, což má zajistit různorodost. Kromě nabízení chráněného obsahu také vydává svůj elektronický magazín a formou „inkubátoru“ spolupracuje s malými kapelami, některým se údajně již podařilo vyšvihnout na vyšší stupně populární muziky.

Zajímavou informací je, že i-legálně začal nabízet také nechráněnou hudbu a že se množství takto nabízené muziky má zvyšovat (AllMusic zatím hudbu bez DRM nenabízí). To znamená, že i český trh zasáhl světový trend opouštění DRM technologií zahájený v Americe na základě procitnutí některých vizionářů a následně i firem do bolestivé reality, kde DRM nefunguje a žádné solidní funkce není z principu schopno.

i-legálně se chlubí necelým čtvrtmilionem (220 000) prodaných písniček. Kdyby každou skladbu v knihovně bylo možné prodat jen jednou, znamená to, že ještě není vyprodáno. Velmi zhruba řečeno (protože rok od spuštění ještě neuplynul) se na serveru „otočilo“ něco přes pět set skladeb denně. Je ovšem otázkou, jak velkou část z těchto skladeb tvoří písně prodané v rámci propagačních akcí jiných firem, kolik je vlastní promo a zda jsou zde zahrnuty i písničky, které lze stahovat volně.

AllMusic, provozovaný společností Vltava Stores, nabízí kromě digitálních formátů ke stažení také nosiče CD, DVD, vinyl i MC. Obchod navštíví 1500 unikátních návštěvníků denně.

Podle statistik sdružení fonografického průmyslu a vydavatelů má i-legálně mít asi 65% podíl na trhu se stahováním digitálních skladeb. Toto číslo by znamenalo, že si obchod své zákazníky našel. Tomu mohl napomoci i fakt, že nabízí širokou škálu různých platebních prostředků dostupných i pro slovenské uživatele.

Perspektiva

Vzhledem k drtivé převaze Windows na osobních počítačích se dá předpokládat, že i-legálně, ale ani konkurence založená na stejné technologii, neznamená pro uživatele větší technický problém. Zda je cca 220 000 prodaných skladeb za rok hodně, nebo málo a nakolik lze takovému číslu věřit, ponecháme na vašem posouzení. I tak je ale potřeba říci, že trh s elektronickou muzikou funguje, respektive začíná fungovat. O skutečné funkci budeme moci zřejmě hovořit až v okamžiku, kdy se v našich končinách objeví iTunes a až všichni hlavní hráči definitivně opustí DRM. Tím se totiž jejich obchody stanou nejen snadno použitelnými, ale především kompatibilními.

I-legálně samozřejmě přejeme udržení ochoty uživatelů platit za hudbu. Právě ona je totiž klíčovým faktorem, s nímž stojí a padá v podstatě celý elektronický hudební průmysl (byť příjmy těchto obchodů často významně doplňuje zisk z reklamy). Klasický trh CD nosičů totiž ukazuje, že ochota konvenčních zákazníků platit postupem času padá k nule. A že tento pád je čím dál tím rychlejší.