Hlavní navigace

Roman Latuske (Economia): S videem míříme do mobilů, televizí i O2TV

10. 2. 2016
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

Vydavatelství Economia vyšla sázka na video. S DVTV je brzy čeká jednání o pokračování smlouvy. A díky škrtům se pomalu daří snižovat ztráty.

Po patnácti letech ve vydavatelství Mafra přicházel Roman Latuske na podzim 2014 do čela firmy, na kterou by si nikdo moc nevsadil. Problematické slučování s Centrum Holdings, odchody klíčových novinářů ke konkurenci a hluboká ztráta nevěštila vydavatelství příliš světlou budoucnost. Ještě loni v létě jsme se tak i na Lupě ptali: Komu by se hodila Economia?

Po roce a půl drastických škrtů Latuske z pozice generálního ředitele Economie hlásí, že se věci obracejí k lepšímu. Podle předběžných výsledků za rok 2015 firma dosáhla pozitivního výsledku EBITDA (zisk před započtením úroků, daní a odpisů) ve výši 10 milionů korun, zvěstovala firma v tiskové zprávě.

Podle Latuskeho jde o výsledek šetření a škrtů, ale také zvýšených výnosů z některých služeb, které Economia začala nabízet. Chytily se konference a speciální projekty, ale i video, tažené úspěchem projektu DVTV. S jeho týmem bude Economia muset brzy vyjednávat o pokračování smlouvy o spolupráci. 

Jak se osvědčilo nedávné nasazení tvrdého paywallu na IHNEDu? Jaké plány má Economia v oblasti videa? A jak chce rozvíjet Centrum či Aktuálně.cz? 

Kladná EBITDA je jedna věc, jaký ale bude celkový hospodářský výsledek Economie? 

Hospodářský výsledek teď známe jen v hrubé, předběžné podobě. Rozdíl mezi EBITDA a hospodářským výsledkem jsou v podstatě hlavně odpisy a zde je potřeba ještě doladit uzávěrku s auditory. Pro mě je strašně důležité, že jsme zvládli překonat jeden milník: v cash se ufinancujeme. Samozřejmě je to křehké a je to poprvé za dlouhou dobu. Naším velkým úkolem pro rok 2016 a 2017 je situaci stabilizovat a posunout výš, aby byla trvalá. 

Když jste nastupoval, dostal jste za úkol dostat vydavatelství do tří let do plusu. Znamená to, že se to podaří? 

Když jsem nastupoval, bylo moje osobní zadání od akcionáře postavit Economii tak, aby se střednědobě sama ufinancovala a abychom jí nadefinovali rozumný rozvoj. V roce 2015 jsme sestavili tříletý rozvojový plán, který primárně vychází z aktivit, které provozujeme. Koncem roku 2014 jsme protřídili produktové portfolio a řekli jsme si, co jsou perspektivnější a co jsou ty méně perspektivní části. 

Nakolik je finanční výsledek daný úsporami a škrty? A v čem jste nejvíc škrtali?

Největší personální úspory proběhly už před mým nástupem, v roce 2013, v souvislosti s nákupem Centrum Holdings,  se stěhováním redakcí do jednoho newsroomu. V roce 2014 probíhalo ladění a slučování dvou firem do jednoho velkého celku. Nastavovali jsme procesy a organizaci všech týmů tak, aby běžely efektivně. Obě firmy předtím fungovaly samostatně, takže každá měla vlastní účtárnu, vlastí HR oddělení a podobně. To všechno jsme museli skloubit a nově nastavit. V posledních dvou a půl letech se personální náklady snížily o dvacet procent. 

Ušetřili jsme ale i v řadě dalších oblastech, které jsme zanalyzovali – jako je hosting serverů, náklady na tisk a další komodity, které máme. Loňský rok tak byl zejména o úsporách v nepersonální oblasti. To je tedy jedna část. Tou druhou, na kterou se soustředíme teď, je stabilizace našeho byznysu jako takového. Náš rozvojový plán počítá s tím, že nám lehce porostou tržby. 

Už v roce 2015 jsme v některých segmentech zaznamenali pozitivní vývoj. Jde zejména o naše eventy a speciální projekty, které děláme pod značkami Ekonom, Hospodářské noviny a našich B2B titulů. Mohou mít formu konferencí, kulatých stolů nebo i kombinace přílohy s konferencí a nějakou napojenou webovou prezentací. Saháme si tady i na jiné peníze, protože tyto náklady nejsou jen marketingové, ale často jdou z PR rozpočtů firem. 

A pak nám rostla oblast videoreklamy. Je pravda, že video v roce 2014 v Ekonomii teprve začalo, takže je logické, že v roce 2015 zaznamenalo skokový růst. Dalším přínosem bylo, že jsme restrukturalizovali inzertní sales tým pro printovou i digitální inzerci. A v některých měsících druhého pololetí jsme zaznamenali viditelné meziroční nárůsty. 

Jen díky personálním změnám v sales týmu? 

Pomohly i další produktové inovace. V březnu odstartoval magazín Hospodářských novin Ego a hned v prvním roce se povedlo, že v něm máme více inzerce, než předtím bylo v magazínu In i Víkend dohromady. Viditelně atraktivnější příjmy z bannerové reklamy přinesla zejména v posledním kvartále postupná renovace Aktuálně.cz. Nové výnosy přinesla i homepage Centra, kterou jsme refreshovali. A nové peníze máme i z mobilních verzí produktů, které postupně zavádíme. Prioritou pro letošní rok budou magazínové weby jako je Žena.cz a Vaření. Na homepage Centra plánujeme od prvního kvartálu více pracovat s programatickým doporučováním obsahu podle uživatelského chování, abychom zefektivnili řízení návštěvnosti. Homepage Centra je pro nás vstupní brána k monetizaci všech ostatních produktů. 

To znamená, že už na Centru nebudou odkazy na články či videa vybírat lidští editoři, jako dosud? 

Budeme to víc automatizovat. Člověk, který se při návštěvě homepage podívá na nějaké video, už ho při další návštěvě neuvidí. A pokud ho třeba zajímá obsah o autech, budeme mu servírovat víc článků o autech a podobně. Myslíme si, že takto dosáhneme více zhlédnutí na zajímavém obsahu. 

Kolik dnes Economia vlastně vydělává online? Jaký máte podíl digitálních příjmů k printovým? 

Odpovědět na tuto otázku je čím dál složitější, protože se tyto platformy čím dál víc prolínají. Naše portfolio řídíme podle produktových výsledovek. Třeba rodinu HN – to jsou noviny, IHNED.cz, elektronický obsah HN a všechny konference, které pod značkou HN pořádáme. Když se na tuto rodinu podívám, můžu říct, že HN meziročně roste, jak obratově, tak výsledkově. Ale jsou v tom různé nuance: klasická printová reklama logicky lehce stagnuje, proti tomu jdou nárůsty z konferenčního byznysu, podařilo se nám stabilizovat printové předplatné – v loňském roce kleslo jen o asi čtyři procenta, předtím to bylo vždycky víc než deset. A k tomu jdou nárůsty z digitální části, které by to samozřejmě celé neuživily, ale přece jen se jedná již o pár milionů příjmů navíc. 

Nejviditelnějším vaším počinem posledních let bylo video – zejména DVTV, posléze doplněná o další videa v rámci Aktuálně TV. Kolik vám videoreklama přinesla a jaký podíl na ní má právě projekt DVTV? 

Když se podíváme na celoroční čísla loňského roku, tak DVTV dělá padesát procent zhlédnutí, ale i tržeb naší videoprodukce. To znamená, že se nám podařilo úspěšně rozjet i videoformáty, které vznikají z produkce našeho newsroomu mimo DVTV. 

Jaké procento z vašich celkových reklamních příjmů dnes videoreklama tvoří? 

Je opět složité říct, co všechno se dá zahrnout pod reklamní příjmy – máme řadu formátů. Ale můžu říct, že čtyři procenta našich digitálních příjmů jdou z videoreklamy. Což může vypadat jako relativně malé číslo, ale v digitálních příjmech máme zahrnutou i agenturu Najisto, slevový agregátor Amplion a katalogové byznysy typu Realitymix nebo Cars.cz, které mají obrat v desítkách milionů korun. 

V květnu uplynou dva roky od startu DVTV, což také znamená, že uplynou dvě třetiny z doby, na kterou máte s firmou Online Partners, která DVTV provozuje, uzavřenou smlouvu. Probíhají už nějaká jednání o její prodloužení? 

Myslím, že ta spolupráce je prospěšná pro obě strany. Intenzivně se teď bavíme o tom, jak ji v letošním roce dokážeme rozšířit. Máme za sebou rok a půl zkušeností s tím, co funguje dobře a co ne, a na jejich základě teď chystáme rozvojový plán. Myslím, že vymyslíme ještě spoustu dalších věcí, které dnes v portfoliu DVTV nejsou. 

Například?

To teď ještě nemůžu prozradit. 

A o prodloužení smlouvy tedy jednáte? 

Smlouva teď není prioritou. Myslím, že je nutné, abychom naši spolupráci naplnili v maximální možné míře. 

Jenže zanedlouho už smlouvu budete muset začít řešit. 

Vyjednávání o smlouvě bych asi nechtěl komentovat, ale logicky z principu věci vyplývá, že má smysl se o něm bavit včas. 

Na trhu většinou slýchám, že videoreklama je vyprodaná a že je spíš problém, že není dost zhlédnutí, na která se dá prodat. Jak je to v Economii? 

Vyprodáno je strašně paušální pojem, protože vyprodáno neznamená vždycky vyprodáno (smích). Část videoreklamy prodáváme přes agentury velkým klientům, a u té dost funguje sezónnost. Ale pak do videoreklamy můžete pouštět videoRTB nebo třeba negarantované kampaně za nižší CPT. Takže se dá říct, že v hodně měsících roku máme vybookováno nebo vyprodáno – ale za různé cenové úrovně. 

Na startu DVTV jste nasadili poměrně vysoké ceny videoreklamy. Daří se vám je držet? 

Daří se nám je držet vysoko v garantovaném pásmu. Ceny snižovat neplánujeme, není k tomu důvod. Snažíme se tomu přizpůsobit i kvalitou videoprodukce. Nejdeme za maximální kvantitou, spíše chceme dělat delší videa, žádné třicetivteřinové bouračky nebo nakoupená videa od ČTK nebo Reuters. Takovou produkcí by se ceny asi přirozeně snížily. 

Jaké plány s videem pro letošek máte? 

Intenzivně přemýšlíme o nových platformách. Rozhodně chceme video přenést do vlastní aplikace, a to jak mobilní, tak i v chytrých televizích, například od Samsungu. 

Takže v chytrých televizích brzy uvidíme aplikaci pro DVTV a Aktuálně TV?

Přesně tak. Ale prioritou jsou mobilní aplikace. A pak jsou další kanály. Intenzivně diskutujeme například s O2 a myslím, že v dohledné době se náš obsah v pilotním provozu objeví v archivu O2TV. Chceme si zkusit, jaký potenciál to má, nebudeme zatím vyrábět žádnou smyčku nebo kontinuální vysílání. 

Jaký má taková spolupráce obchodní model? 

Musí být jiný, než ten reklamní. Ale v prvním kroku jde opravdu o pilot, abychom viděli potenciál, a pak budeme ladit obchodní model. 

A termín? 

Myslím, že k tomu určitě dojde v prvním pololetí. Takových platforem se samozřejmě nabízí víc – mohou to být kabeloví operátoři a tak dále. 

Hospodářské noviny mají na svém webu už přes rok nasazený měkký, tzv. metered paywall. Koncem ledna ale začaly experimentovat i s tzv. tvrdým (hard) paywallem. Jaké po prvním týdnu přináší výsledky? 

Náš prvotní cíl byl zavést nějaký paywall, sbírat zkušenosti, vidět reakci čtenářů a zároveň zachovat návštěvnost přibližně na stejné úrovni, kde byla předtím, abychom si neohrozili příjmy z klasické bannerové inzerce. Proto byl pro nás tvrdý paywall od začátku vyloučen. Teď ale zkoušíme, jak se chovají lidé, kteří na tvrdý paywall na nějakém článku narazí. Necelé dva týdny je krátká doba, ale k našemu překvapení existují články, které generovaly nečekané množství předplatitelů. Neprodáváme jednotlivé články, ale minimálně měsíční webové předplatné, které stojí dvě stě korun. 

Kolik předplatitelů vám tedy hard paywall za tu krátkou dobu přinesl? 

Za posledních deset dnů jich bylo více než sto. Celkem teď máme asi 16 tisíc digitálních předplatitelů. Polovina, asi osm a půl tisíce, jsou předplatitelé printových novin, kteří si své předplatné rozšířili o dvě stovky na všechny platformy. Necelé čtyři tisíce si platí přístup na všechny digitální platformy, včetně aplikací, za 350 korun měsíčně. A zbytek si platí základní webové předplatné. V letošním roce jsme si dali za úkol hodně zkoumat možnosti paywallu, budeme sofistikovaněji pracovat s čísly, která o interakci lidí a paywallu máme. 

Jestli jsem to dobře pochopil, články za hard paywall nasazujete ručně na vybrané články, které by mohly být atraktivní, žádný automatizovaný systém za tím není. 

Je za tím intenzivní práce redakce, která při plánování přemýšlí nad tím, které texty za tvrdý paywall dát. Záleží na atraktivitě obsahu. Metered paywall dál funguje, jen u některých článků naskočí platební brána hned a nejsou přístupné ani v rámci těch deseti volných. Naším cílem dále zůstává i zachování návštěvnosti, takže neočekávám, že bychom teď začali obsah nějak dramaticky zavírat i u běžných článků. 

Na titulní stránce nejsou zavřené články nijak odlišené od těch volných, proč je neoznačujete?

Nechceme pracovat s různými zámky a podobně, protože odradí čtenáře i od toho, aby si přečetl vůbec i perex. 

Chystáte rozšíření paywallu na další tituly? 

Rozhodně nijak neuvažujeme o tom, že bychom zpoplatnili Aktuálně.cz, to vidíme jako zpravodajský web přístupný zdarma. Spíše přemýšlíme, jak rozšířit magazínový obsah, který ještě pod Aktuálně nebyl. V prosinci jsme odstartovali automagazín, teď modernizujeme Žena.cz a Vaření a samozřejmě se nabízí ještě oblast bydlení. 

UX DAy - tip 2

Slyšel jsem, že teď v redakci zavádíte nějaké speciální hodnocení online obsahu, které má říct, jak jsou jednotlivé články úspěšné. Co hodnotíte a jak to funguje?

Vedení redakce s naším IT vymysleli a odstartovali pilotní projekt. Musí být samozřejmě sofistikovanější než jen hodnocení klasické návštěvnosti. Svou roli tam hraje například citovanost a sdílení na sociálních sítích. Neznamená to primárně, že podle těchto výsledků budeme naše redaktory platit, ale jde o nástroj, který pomůže vedení redakce lépe diskutovat s redaktory, jestli je náš obsah dostatečně dobrý.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).