Základním problémem vodíku je jeho výroba a skladování.
Výroba je velmi náročná na spotřebu energie. Pokud někdo máte čísla, docela by mě zajímala efektivnost procesu (el.) energie->vodík->spalování->(pohybová) energie.
Skladování je ještě náročnější než u propanbutanu, protože, vzhledem k malé velikosti molekul, neustále prostupuje stěnami tlakových lahví a navíc tím způsobuje degradaci jejich materiálu. Přitom rizika ze skladování a čerpání hořlavých plymů jsou mnohem vyšší něž u kapalin. Práce vodíkem v kovové fázi nebo vázaného v jiné pevné látce zatím nemá jiné využití než v labolatorních experimentech vzhledem k ekonomickým ukazatelům.
Z tohoto důvodu se IMHO jeví jako ekonomická náhrada jiným kapalným palivem - lihem, rostlinnou ropou, ...