Rozprodej Volného je tečkou za největší sérií českých internetových karambolů

Na svět přicházely před deseti lety s fanfárami a masivními investicemi. A ambicemi porazit kdekoho na trhu. To měl zajistit fakt, že provozovatelem je významná telekomunikační společnost, která přece Internetu rozumí nejlépe. Ambice splaskly spolu s benevolentními rozpočty zakladatelů, a šly ke dnu. Řeč je o portálech. Druhých Seznamech. A nereálných nadějích...

Bez zvláštní pozornosti byl letos v létě dokončen rozprodej několika zbývajících částí společnosti Volný.cz – kdysi předního internetového providera a telekomunikační společnosti. Samotný rozprodej Volného už nijak zvlášť zajímavý není, snad s výjimkou toho, že „přežil“ nejdéle – obvykle dávno před ním skončily internetové ambice dalších mocných společností, které byly právě tak jako Volný telekomunikačními hráči; Volný za nimi dělá tečku, neboť po těchto výprascích už žádný z místních telco podnikatelů velké ambice na Internetu nemá a pouze pragmaticky využívá toto médium k podpoře vlastního podnikání

.

Tečka je ale dobrou příležitostí k rekapitulaci. Vzpomeňme si: společnost Contactel, dej jí pámbu věčnou slávu, měla kdysi tzv. portály Razdva.cz a Redbox.cz. Billboardy se tehdy D1 i Praha jenom červenala. Český Telecom pak měl portál s úžasným názvem Quick.cz; mimořádnou kreativní kvalitu názvu portálu jeho pracovníci na tiskové konferenci obhajovali tím, že si „pojistili“ i všechny stejně či podobně znějící domény (qwuick.cz, qwik.cz, atd. atd.). Opravdu mocný argument; spoty se šnekem se modrala pro změnu televize. Posledních z padlých gigantů je pak Tiscali.cz (u nás dříve jako „Worldonline“), jehož portálek byl sice udržen při životě, ale již pod jiným majitelem.

327

Quick.cz, portál Českého Telecomu v listopadu 2000

Ztracené investice do těchto internetových ambicí těžko přesně spočítáme, ale se započítáním masivní reklamy se možná k miliardě korun dostaneme. Přitom většina těchto peněz byla proinvestována zhruba před deseti lety, v dnešních cenách by to bylo nejméně o polovinu více. Podívejme se dnes na tuto historii sériových podnikatelských selhání blíže.

Historie portálových selhání

To, co ji na první pohled charakterizuje, je skutečnost, že nešťastnými investory byly bez výjimky telekomunikační společnosti, kam patří i připojovatelé k Internetu (ISP). A naopak: v těchto letech u nás nikdo podobné masivní, na široké frontě prováděné útoky na internetový trh neprováděl, snad s jedinou výjimkou, kterou byla MaFra s  iDnes.cz (a s výjimkou úspěšnou, dlužno říci). Telekomunikační společnosti byly v té době zachváceny myšlenkou, že ony budou kralovat Internetu z toho prostého důvodu, že „jej poskytují“ – rozuměj, že poskytují konektivitu, nebo že jim patří dráty, kterými data tečou. V té době se na to celkem věřilo, ale celá myšlenka je dokonale zcestná: asi jako kdyby vodárenská společnost podnikala v rybářství (protože voda je spojuje), nebo kdyby ČEZ prodával se slevou elektropřístroje do domácnosti. Tehdy se zdálo, když poskytovatel připojení či vlastník drátů začne na Internetu podnikat (portál, free-mail, hosting, média…), že vzniká či se dá vybudovat podnikatelský synergický efekt. Osobně si myslím, že pojem synergie by se v podnikatelském slovníku měl označit za sprosté slovo, protože na snech o synergiích se stovky podnikatelů leda uvařily a ještě jsem žádnou povedenou neviděl – ale zde nemohla být ani teoretická. Na vysvětlení stačí dvě slova: síťová neutralita. Je možné, že velcí operátoři nevěřili, že se udrží nebo ji hrubě podceňovali, a mysleli si, že opravdu přitáhnou více uživatelů svých služeb (jako ISP), když „jejich stránky poběží po Síti rychleji“, jak se ve své době opravdu argumentovalo. (Rychlost připojení byla v počátcích Internetu skutečně silným, bolestivým faktorem).

To ale ještě úplně nevysvětluje, proč se žádný z těchto projektů nestal „druhým Seznamem“ a proč všechny skončily takto neslavně. Protože jsem byl dosti blízko lidem, kteří většinu z těchto projektů budovaly, utkvělo mně v mysli především jejich do oblak sahající sebevědomí, že právě oni budou ti, kteří to tady vyválcují – mimo jiné, protože jsou v technologické firmě, která tomu rozumí a má na podnikání na Internetu již z tohoto důvodu, jak se hezky říká, pouvoir. V té samé době, když jsem se bavil s lidmi, kteří ve svých malinkých firmičkách začínali podnikat (a dnes patří na Internetu ke gigantům), vybavuji si naopak jejich ustavičné obavy, ovšem doprovázené dřinou a nadšením. Dodnes si vybavuji slideshow telco operátorů, kde plánovali budoucnost na Internetu na řadu let dopředu, až do vítězného konce…

Redbox listopad 2000

RedBox Contactelu v inovované druhé verzi, listopad 2000

Ale jen tak se posmívat je příliš laciné. V těchto firmách došlo k zásadní podnikatelské nekompatibilitě, ke střetu firemních kultur. Telco operátoři se sice se navenek jeví jako progresivní technologické firmy, ale jsou naopak vnitřním uspořádáním velmi konzervativními společnostmi. Těžko se pro ně dalo najít méně kompatibilní podnikatelské prostředí, než tehdejší Internet se svou garážnickou dynamikou, s režimem „neplánuj a dělej, experimentuj každý den, rychlost je králem“. Toto nemohlo vyjít, a ani nevyšlo – nejen u nás, ale ani v žádné jiné zemi včetně těch nejvyspělejších. Přitom všude to bylo stejné nebo podobné – co země, to těžkopádné a neúspěšné pokusy telekomunikačních operátorů o „ovládnutí Internetu“. Proto podnikání všech těchto firem vypadalo jedno jako druhé: svatým grálem byl portál, a každý portál měl pravzor v Yahoo, takže všichni šli jeden po druhém cestou, kterou před nimi už dokonale spásl Seznam. Ale tak vypadá podnikání konzervativních firem: jdou osvědčenými cestami, neexperimentují. Není potřeba se vysmívat neschopnosti těchto společností a jejich manažerů – ve svých oborech jsou dobří.

KL_NOMINACE

V té době se navíc jevilo, že „podnikání na Internetu“ je jakási profese, asi jako zasklívání oken. Úžasná pestrost, která dnes brání házet všechny, kteří využívají Internet v podnikání, do jedné škatule, tehdy nebyla tak dobře vidět, a mělo se za to, že správná cesta je kupit na sebe aplikaci za aplikací, službu na službu, že se to všechno navzájem nějak synergicky podpoří a je vymalováno. (Stojí za kouknutí: Quick.cz). Dnes ovšem platí, že čím větší specialista, tím úspěšnější – a i jako specialista musíte být sakra dobří, protože vám šlape na paty dalších deset kvalitních specialistů. Seznam.cz je stále výjimkou, ale od toho výjimky jsou, aby potvrzovaly pravidla. A i u Seznamu platí, že není tak rozlitý do šíře jako dříve – soustředí se jen na několik nejdůležitějších byznysů.

Nepřežili…

I nepříliš bystrý pozorovatel si všimne, že z internetových projektů spouštěných okolo roku 2000 jich do dneška moc nepřežilo – na rozdíl od těch nejranějších (1993–98) i pozdějších. V raných dobách byl trh prázdný, ale i peněz málo, podnikalo se skromně a s rozmyslem. Po roce 2000 byl trh prázdnější, ale podnikatelé poučení, podnikalo se sice méně skromně, ale přesto s rozmyslem. Útok telekomunikačních firem na český Internet spadl zrovna do nešťastného období známé první internetové bubliny, byl bez výjimky neúspěšný a citelně se jim zakousl do financí, které od svých investorů dostaly. Logicky to přežil celkem bez úhony jen Český Telecom, pro Contactel, Tiscali i Volného přeinvestovaný Internet přispěl k jejich konci. A dostáváme se oslím můstkem hned k současnosti: událost posledních dní, pravděpodobná likvidace rovněž mocně zainvestované služby Našeadresa.cz má s výše uvedenými společnou právě neúměrně vysokou investici, která se majiteli nemohla vrátit ani v mimořádně optimistickém konci. Při skromnějším, úspornějším a především chytřejším provedení nemuselo jít o investici ztracenou – a to platí bezezbytku i o výletu telekomunikátorů do prostředí Internetu.

Anketa

Využívali jste služeb některého velkého portálu, který už neexistuje?

51 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 22. 10. 2010 14:30

Školení: Právo pro e-shopy

  •  
    Jak provozovat e-shop v souladu se zákonem.
  • Jak přistupovat k vrácení zboží a spory se spotřebiteli.
  • Jak v souladu s právem marketovat e-shop.

Detailní informace o školení Právo pro e-shopy »