Rozšířená realita – nová dimenze Internetu?

Dosavadní aplikace virtuální reality na Internetu byly ze své odděleny od reálného světa. Nové zobrazovací zařízení v podobě kontaktních čoček s čipem však mohou oba světy vzájemně propojit a vytvořit tak novou, rozšířenou realitu. Budeme moci brouzdat webem na naší sítnici, nebo ovlivňovat, jak nás druzí lidé vnímají? Potenciálních aplikací a důsledků této technologie je obrovské množství...

V nedávné době se objevily informace o úspěšných testech nových zobrazovacích zařízení, postavených na principu nanotechnologií – kontaktních čoček s čipem, které by mohly přenášet obraz přímo do očí uživatelů. Viz například článek Další krok ve vývoji zobrazovacích zařízení – kontaktní čočky s čipem.

Zatím byly tyto čočky sice ozkoušeny pouze na králících, ale pravděpodobně je jen otázkou času, než se stanou alternativou k monitorům a displejům dnešních počítačů a PDA či smartphonů. Zvlášť u ultrapřenosných přístrojů je velikost a rozlišení zobrazovací plochy největším kamenem úrazu a projekce obrazu přímo do našich očí by přinesla naprosto nové možnosti.

Druhá příroda

V prostředí Internetu neustále vznikají nové světy, takzvané druhé přírody, které se snaží být alternativou k tomu, co člověk zažívá v běžném světě. Ať už se jedná o hry, simulace či jen různá diskusní prostředí, už ze své podstaty jsou od běžného světa oddělené a jejich přesah z prostředí Internetu lze sledovat snad jen v sociologické perspektivě. I když elektronické kontaktní čočky přinášejí na první pohled jen drobný posun ve formě zobrazení, jejich důsledkem může být přenesení obsahu Internetu do našeho světa v dosud nepředstavitelné míře. Jak se na tento jev dívají odborníci a co všechno může přinést?

Hlavní problém virtuální reality je dnes v tom, že její plnohodnotná realizace (takzvaná totální virtualita, která je blízká například vizi fantomatiky Stanislawa Lema), je zatím technicky nerealizovatelná a virtualita se dnes omezuje jen na omezenou formu simulace, která však člověka jen těžko přesvědčí o svojí reálnosti. Dnešní internetové prostředí je sice bezesporu virtuální, ale jedná se o virtualitu ve slabém slova smyslu, zaměřenou na vzdálený přístup k informacím.

I když například Ian Pearson, výzkumník z BT Laboratories, je přesvědčen [DOC, 132 kB], že rozšířená realita stojí vůči realitě virtuální v opozici a že se údajně jedná o zcela opačné trendy, je možné na tyto fenomény nahlížet i komplementárně, neboť jsou si v řadě rysů velmi podobné. Rozšířená realita se od virtuální reality liší tím, že je spojena především s reálným, fyzickým světem a pouze jsou do našeho zorného pole vrstveny obrazy nebo informace generované počítačem. Potenciál této možnosti se bude zvyšovat s tím, jak se budou zdokonalovat způsoby promítání digitálního obrazu do našeho běžného vidění. Již delší dobu jsou známé nejrůznější průhledové displeje, které se s úspěchem používají například ve vojenství třeba ve stínítku přilby pilotů či velitelů tanků. Jejich širší civilní použití a miniaturizace je pravděpodobně již otázkou jen několika dalších let.

čočka

Čočka s integrovaným čipem. Zdroj: University of Washington

Za radikálnější a mnohem pokročilejší způsob digitálního zobrazování považuje Ian Pearson právě aktivní kontaktní čočky, které budou schopné přenášet přímo do sítnice oka obrazy s vysokým rozlišením. Tento princip bývá označován jako přímá retinální projekce a podle tohoto vědce by jeho praktické využití by mohlo spadat již mezi roky 2011 až 2015. Současné úspěchy s testy prvních vzorků mu dávají za pravdu. Podobně také mohou fungovat takzvané umělé oči, jejichž uvedení předpovídá Pearson na rok 2020 a které by již měly posílat signály přímo na oční nerv člověka. Pomocí nich bude snadné také například rozšířit viditelné spektrum o ultrafialové a infračervené záření, či třeba o noční vidění, což jsou technologie, které se jistě využijí opět ve vojenství. Nejdokonalejší možnost přidávání umělých obrazů ke skutečným pak samozřejmě přijde s nezprostřed­kovaným předáváním digitálních impulsů počítačem přímo do mozku (což je princip, se kterým se dnes experimentuje hlavně v medicíně), díky čemuž už ale rozšířená realita bude splývat s totální virtualitou, ovšem v běžně použitelné formě je tato funkcionalita ještě hudbou vzdálené budoucnosti. Všechna tato zařízení ale budou moci nabídnout svůj plný potenciál právě až ve spojení s Internetem a přenesou jej mnohem více do našich životů a naše životy do něj, než tomu bylo dosud.

Chcete vypadat líp? Žádný problém

Co všechno bude moci rozšířená realita nabídnout? Podle Iana Pearsona to bude například dualita našeho vzhledu, neboť díky této technologii budeme schopni změnit to, co a jak běžně vidíme a také jak druzí lidé vidí nás. V budoucnosti nám proto nebude záležet jen na fyzickém vzhledu, ale i na naší digitální podobě, která bude moci být nekonečně rozmanitá. Jde o podobný princip jako u dnešních internetových avatarů, jen v mnohem realističtější formě. Člověk navíc nebude muset vypadat stejně celý den, nebude omezen možnostmi fyzických materiálů a dokonce bude moci mít různý vzhled pro různé pozorovatele. Aby o sobě mohl tyto digitální informace vysílat, bude u sebe muset mít něco, čemu Pearson říká „generátor aury“, který bude fungovat jako druh bezdrátového webového serveru, jenž bude šířit náš digitální vzhled do okolního prostoru.

Navíc duální vzhled nebudou mít jen lidé, ale bude jím moci oplývat celý fyzický svět (vybavený příslušným hardwarem), Ian Pearson v této souvislosti mluví o duální architektuře. Díky rozšířené realitě se pravděpodobně také změní nebo přinejmenším získá novou dimenzi i trend hraní počítačových her, které pak budou moci být prožívány přímo ve fyzickém prostředí, pouze doplněném o počítačem generované objekty. Lidský život tak bude moci být svojí podobou opět o krok blíže hře a počítačová hra zase blíže lidskému životu. První vlaštovkou, kterou lze z této oblasti vidět už dnes je i u nás již známá a oblíbená hra nebo možná snad sport, nazývaný geocaching, kdy lidé pomocí GPS navigačních přístrojů hledají jinými lidmi skryté „poklady“ na nejrůznějších místech.

Tento trend tedy bude jakýmsi mezistupněm mezi běžným fyzickým světem a světem virtuálním a povede k jejich bližší provázanosti. Již různé současné digitální pomůcky, sloužící k zobrazování nereálných objektů ve fyzickém světě (mezi které by se daly počítat i nejrůznější holografické klávesnice, připojitelné k PDA), lze tedy považovat za jeho první úroveň.

Naproti tomu však existují odborníci, kteří vizi duality zobrazení nesdílejí a je proto na místě uvést zde i opačné názory. Odpůrcem „zkreslování světa“ je například Jiří Donát, který se staví proti vizím, spojujícím v budoucnu člověka s elektronickými přístroji a tvrdí, že se jedná o slepou uličku a že se vývoj bude ubírat odlišným směrem. Lidem by se podle něj nežilo dobře ve světě, kde by se nemohli spolehnout na svůj zrak a viděli ostatní jinak, než jak vypadají, a stejně tak i prostory, ve kterých se vyskytují. Argumentuje tím, že při prvním technickém průšvihu, kdy by se někdo ’přerazil‘ o předmět, který mu systém z jeho pohledu vymazal, by se s takovými experimenty stejně skončilo. Co se týká změny lidského vzhledu, tvrdí pak, že s tou by se skončilo nejpozději ve chvíli, kdy by většina lidí měla tuto funkcionalitu z uvedených důvodů vypnutou.

UX16

Tyto protiargumenty mají samozřejmě své opodstatnění, a pokud si necháme internetové technologie „přišít“ až tak těsně k našemu tělu, jak to nové kontaktní čočky umožní, lze očekávat, že kromě nových výhod přijde i řada dříve neřešených problémů. Přesto má tato technologie obrovský potenciál a i pokud lidé nebudou chtít využívat možností duálního vzhledu, jistě využijí možnost číst informace získané ze sítě přímo před svýma očima a moci tak prakticky v každé situaci „brouzdat“ internetovými stránkami, nechat si zobrazovat detailní mapu místa, kde se právě nacházejí, či si třeba přímo před svým zrakem vyhledat, kde je nejbližší restaurace, v níž vaří jejich oblíbené jídlo…

Možností je téměř nekonečně mnoho byla by škoda, aby byl tento potenciál zahozen. Nehledě na to, že technickému pokroku se stejně nevyhneme.Třeba není od věci začít se už nyní pomalu připravovat na to, že již během pár let se možná velké LCD monitory z našich stolů začnou stěhovat do miniaturních čoček na našich očích a svět Internetu se opět o krok přiblíží našim každodenním životům.

Anketa

Byli byste ochotni používat podobné technologie "na tělo"?

9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 3. 2008 7:03
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Školení: Měření a vyhodnocování kampaní

  •  
    Jak připravit a plánovat kampaně
  • Jak vyhodnocovat a využít důležité metriky
  • Jak to dělat u různých obchodních aktivit

Detailní informace o školení Měření a vyhodnocování kampaní»