No, myslim, ze pokud se tyka slovenstiny, tak je to opravdu nesmysl bazirovat na tom, jakym jazykem je clanek napsany... Spis mne mrzi, ze autor nekde zbytecne zjednodusuje nebo odsuzuje - napr. pausalni odsudek odhadu rozvoje site jako zcela nesmyslne optimisticke, zaroven ale nepatra po pricinach.
Myslim, ze rozsirovani internetu bylo a bude do znacne miry spojeno s pokracovani globalnich civilizacnich trendu a tohle je podle mne zasadni faktor pro rozvoj globalniho internetu. Nejenom, ze internet podporuje svobodu, ale mam dojem, ze mnohem spis svoboda podporuje internet. Proto s tim, jak se bude svet "osvobozovat" bude mit i internet sanci se rozsirovat.
Neminim tim jen svobodu politickou, ktera je urcite nutnou podminkou pro plny rozpuk a vyuziti internetu v te k tere zemi (autoritativni rezimy se mu budou vzdycky branit, protoze podopava a ohrozuje jejich pozici), ale take predevsim ekonomickou - prostredi naseho ceskeho rybnika je toho demonstrativnim prikladem - jsme neustale svazani strasnym mnozstvim predpisu ztezujicich podnikani jako takove, stejne jako radou monopolu, ktere politicke elity nemaji - pres vsechna velkohuba prohlaseni - v umyslu odstranit. Skutecne liberalni prostredi se prosazuje jen strasne pomalu a naopak je tendence pokud mozno neliberalizovat skoro nic nad ramec toho, co se jiz stalo - akce typu statni zakazky pro CTc ohledne telefoni site statni zpravy, fantasticky vyhozene penize za nesmyslne centralizovany INDOS, vlazny pristup k monopolnim praktikam nejruznejsich firem atd. atd. - to vsechno je priznakem toho, ze na liberalni prostredi, ve kterem by se dal internet plne vyuzit, je jeste dost daleko. Zaroven to taky svedci o tom, ze ta svoboda neprijde zadarmo a ze stat je zvlastni organismus, ktery vyuzije jakekoliv priciny k tomu, aby zvysil svou moc na ukor tech, kterym ma slouzit - je neuveritelne, v jake shode funguje v tomto ohledu statni sprava spolu s vladnimi politiky napric politickymi stranami, at uz jsou to strany jakekoliv.
Ne nadarmo se zebricek zemi s nejvyssi penetraci internetem dosti kryje se zebrickem zemi, kde obcanum a firmam jejich stat zasahuje do zivota minimalne - resp. mnohem mene nez v zemich jinych...
Takze myslim, ze internetova euforie devadesatych let je do znacne miry nasledkem euforie z "osvobozovani" a liberalizace sveta po strance politicke a ekonomicke z konce osmdesatych a prvni poloviny devadesatych let. A jako takova si nezaslouzi vetsi odsudek, nez prognozy, za na svete po zhrouceni komunismu zavladne vecna svoboda... Vzpominate se, jak to tenkrat bylo a co jsme citili? Ja tomu tenkrat taky veril, i presto ze jsem vedel, ze je to nesmysl...
Odpověď na názor
Odpovídáte na názor k článku Růst Internetu se zastavuje.
Pravidla pro diskutující
Přidáním čtenářského příspěvku do diskusí či fóra souhlasíte s tím, že budete dodržovat následující pravidla. Při jejich hrubém porušení se vystavujete riziku smazání příspěvku, jeho modifikaci, v krajním případě i zablokování přístupu do diskusí.
Redakce ze zásady nezasahuje do čtenářských diskusí a zavazuje se, že nebude mazat ani modifikovat příspěvky, kromě případů, kdy tyto porušují některé z následujících pravidel. V takové situaci je na zvážení redakce, zda příspěvek modifikuje s viditelným upozorněním, či přímo smaže. Redakce nikdy nemaže „nesouhlasné komentáře“ jen proto, že jsou nesouhlasné. Vítáme střet názorů, ale vždy v rámci slušné a kultivované debaty.
Příspěvky nesmí obsahovat:
- Vulgární či hrubé výrazy.
- Urážlivé výroky na adresu druhé osoby či skupiny osob.
- Texty, které mají za cíl jen vyprovokovat emotivní reakci (trolling).
- Rasové útoky či útoky na jakoukoliv jinou menšinu či skupinu obyvatel.
- Komerční nabídky a affiliate odkazy.
- Odkazy na warez, sériová čísla, licenční kódy, pornografii a další nevhodný materiál stejně jako žádosti o poskytnutí tohoto obsahu.
- Prokazatelně protiprávní obsah.
Informace o soukromí: U všech přidaných komentářů provozovatel ukládá IP adresu a hostname odesílatele. U neregistrovaných uživatelů se na webu zobrazuje část hostname, případně IP adresy, neumožňující identifikovat konkrétní počítač.
Povolené značky XHTML: a, br, code, em, li, ol, p, pre, strong, sub, sup, ul
